| margotka78 alias shit-roller | 
 |
(6.2.2018 6:44:34)
Krásnej článek.
Souhlasím. Pokud má půlka třídy blbou známku, je vizitka učitele, že minimálně tolik dětí nedokázal pro svůj předmět nadchnout, zaujmout a vysvětlit jeho nutnost v praktickém životě.
A souhlasím i s tím, co psal Zetko.
V současné práci mám 2 nadřízené, kteří umějí motivovat pozitivně, dávat zpětnou vazbu, vyjadřovat, že si moc váží mojí práce a jak jsou rádi, že mě tam mají.
Musím říct, že kromě toho, že moje práce je opravdu jedna ze smysluplných, i toto vzbuzuje vnitřní pocit, že člověk pracuje rád.
Kéž by takovýchto učitelů bylo více!
|
| Kaipa |
|
(6.2.2018 7:50:33)
Myslím, že tvoji nadřízení tě tak pěkně mohou motivovat právě proto, že máš určitou inteligenci, určité vzdělání a hlavně vnitřní motivaci dobře pracovat. Pokud bys něco z toho postrádala, bylo by to mnohem těžší pro tvé nadřízené i pro tebe. A tak je to i s dětmi ve škole. Nevím, proč odmitas přijmout fakt, že někdo se prostě na výbornou nenaučí. Tak se naučí na dostatečnou, a co? Někomu by třeba pomohlo pomalejší tempo, jenže povinná školní docházka trvá jen 9 let, nějak moc není ten čas navíc kde brát.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 9:31:13)
"Někomu by třeba pomohlo pomalejší tempo, jenže povinná školní docházka trvá jen 9 let, nějak moc není ten čas navíc kde brát."
tak vzhledem k tomu, ze skola je pro deti a ne obracene, melo by byt tempo prizpusobene diteti samozrejmosti. Zakladni skola trva nekonecnych devet let - za devet let by se dalo stihnout spoustu veci,ale vysledky tomu neodpovidaji. Byla jsem dle klasickeho pohledu dobry zak, ale ve vysledku vidim zakladni skolu prevazne az na vyjimky jako more ztraceneho casu (pozitivum byli samozrejme kamaradi).
|
| Kaipa |
|
(6.2.2018 9:39:16)
Ano, tempo má být individuální. Ale popiš mi, prosím, jak by to s těmi slabými a pomalými vypadalo v pxi.
|
| adelaide k. | 
|
(6.2.2018 9:58:55)
Stačilo by aby na učitelku nebylo 30 ale 12-15 dětí. A hned by pomalí měli dost času na procvičení.
|
|
| sovice | 
|
(6.2.2018 10:05:40)
Slabí a pomalí si vybírají práci, na kterou stačí, zaměstnavatel si vybírá zaměstnance, který splňuje jeho nároky. Tím se tyto situace dost zásadně liší.
|
|
| Alena |
|
(6.2.2018 10:15:08)
"Ale popiš mi, prosím, jak by to s těmi slabými a pomalými vypadalo v pxi."
Uplne nerozumim otazce, v jake praxi (mate me tady ta souvislost se zamestnanim)? POkud myslis ve skolni, tak pokud mas nizsi pocet deti ve skole a schopnou ucitelku neni problem, aby mel kazdy svou praci primerenou jeho schopnostem.
|
| Kaipa |
|
(6.2.2018 10:27:30)
Počet dětí ve třídě...taky důležitá okolnost. Práci podle svých schopností chápu, a měly by tedy děti vycházet ze školy s jakými známkami? Všichni za jedna, jelikož na své úrovni učivo zvládnou výborně? Nebo bude povoleno znamkovat až do 3?
Operovat tím, že známkování je špatně, je v tuto chvíli irelevantní. Prostě se v českých školách znamkuje. O přijetí na SS rozhodnou přijímací zkoušky, tomu rozumím. I na SS se bude pokračovat v trendu ze základky? A co na VS? A potom v práci také?
|
| Alena |
|
(6.2.2018 10:31:19)
"Operovat tím, že známkování je špatně, je v tuto chvíli irelevantní. Prostě se v českých školách znamkuje."
proc by to bylo spatne? proc irelevantni? ve spouste skol se od znamkovani upousti, podle me je to spravne. Cela nase klasicka skola mi cim dal vic pripada jako svet sam pro sebe, co ma s venkovnim svetem stale mene spolecneho.
|
|
| Karkulkaaa | 
|
(6.2.2018 10:32:50)
Kaipo, na SŠ i VŠ by měly být přijímací zkoušky, přes které projdou ti, kteří na danou školu mají předpoklady. To ale neznamená, že musíme na základní škole děti hodnotit čtyřkami a pětkami. On své limity alespoň přibližně každý zná a vidí je i soudní rodiče.
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(6.2.2018 10:57:33)
Ten, kdo se na SŠ dostane, tak zřejmě IQ má a splnil kritérium, že má studijní předpoklady. Přesto na SŠ nemají všichni vyznamenání.
Takže to musí být i v té motivaci studentů, nikdo mi nevymluví, že ne.
|
| Kaipa |
|
(6.2.2018 12:04:30)
...kdo se na SŠ dostane, tak zřejmě IQ má a splnil kritérium, že má studijní předpoklady...
Kéž by to tak fungovalo. Dneska se na SŠ dostane každý, roli SŠ, kam každý neprojde, dnes zastávají osmiletá gymnázia.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(6.2.2018 8:29:40)
Margotko,
ale i na tu pozitivní motivaci musí být dva.
Ty v tý práci evidentně pracovat chceš, a podobně to asi bude mít většina lidí. Ale existujou i lempli, který prostě dělat nebudou, i kdyby se šéf přeskočil. Je to opravdu vina toho šéfa, když dokáže namotivovat JEN 90 procent lidí, ale na těch zbývajících 10 jeho prací prášek nestačí?
Pokud má blbou známku PULKA třídy, tak to taky považuju za problém toho, že ten učitel někde udělal nějakou chybu. Ale pokud ji maj dva tři, tak to může být prostě JIMA.
Ta teorie, že se správným a pozitivním přístupem lze zvládnout všecko, a pokud ne, tak je to chyba toho přístupu, že nebyl dost pozitivní, mi připadá jako takový "poručíme větru, dešti". Ten přístup určitě zmůže strašně moc, to nerozporuju, ale určitě ne VŠECKO.
|
| adelaide k. |
|
(6.2.2018 10:06:31)
Celé to přirovnání k práci kulhá na všechny čtyři. V práci dostaneš smlouvu a jasně danej plat a ať se vyspíš ten který den jakkoliv, plat dostaneš stejný.
Kdyby na konci každého dne šéf zhodnotil tvůj výkon a podle toho ti spočítal odměnu, případně kdyby bylo hodnotitelů víc a každý by hodnotil s velmi volnou rukou, podle svého vlastního uvážení, nevím jestli by se ti to (a ostatním) líbilo.
Navíc známky nejsou odměna ani plat. Je to hodnotící škála, která nemusí mít s reálným objemem vědomostí moc společného. Navíc spíš než vědomost odráží schopnost projít zkušebním procesem.
|
|
| Karkulkaaa |
|
(6.2.2018 10:23:03)
Kudlo, jenže člověk se narodí s určitou inteligencí, pamětí, prostorovou představivostí, schopností se učit, atd., jsou to ale vlastnosti, které nemůžeš ovlivnit. Řada jedničkářů na základní škole má ty jedničky s minimálním vynaloženým úsilím, protože jim bylo shůry dáno, aniž by to nějak ovlivnili. A trojkař se na tu trojku třeba musí učit daleko víc a dokonce někdo sotva prolézá, i když se snaží. Hodnotí se vlastně ten člověk, jaký je, což mi připadá hrozné. Proč nedat trojkařům ve škole takovou práci, kterou zvládnou, aby taky mohli mít lepší výsledky? V životě pak zrovna tak budou vykonávat práci na kterou stačí, nikdo je nebude nutit studovat medicínu nebo práva, ale vyberou si třeba práci zedníka nebo elektrikáře, prostě práci, která bude odpovídat jejich možnostem a za kterou budou hodnoceni.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 10:26:01)
"Hodnotí se vlastně ten člověk, jaký je, což mi připadá hrozné. " presne tak. Nehodnoti se posun, snaha, jine nez vykonostni schopnosti (pritom socialni zdatnost je velmi dulezita atd). Prijde mi to obludne - dite jde do skoly, aby se neco naucilo, skola ma byt pro nej prijemne prostredi, je tu pro nej.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 10:32:56)
"Jenže jeden z úkolů školy je připravit dítě pro život. A život není procházka růžovou zahradou. " to jsme slychali uz v osmdesatych letech. Nasi predci take. Jak konkretne pripravuje soucasna skola pro zivot? stale mene.
|
|
| Žžena |
|
(6.2.2018 10:36:34)
To jak škola nepřipravuje děti na život... je hrozně vágní fráze, pod kterou se schovaj všechny možný křivdičky, spolu s reálnými problémy, leta se o tom bude plácat a nic se nevyřeší. Chtělo by to spíš konkrétní řešení konkrétních problémů.
|
|
| Alena |
|
(6.2.2018 10:48:12)
Ano Supliku, to je ten problem. Stejne stale vice lidi dela neco jineho nez vystuduje.Pripada mi, ze pri soucasne koncpeci skoly je dite strasne pasivni a nema sanci poznat v cem je dobre a co ho bavi.
|
|
|
|
| sovice |
|
(6.2.2018 10:35:24)
Raději bych, kdyby se škola snažila nebýt bojem a džunglí a spíše dětem ukazovala, že společenství lidí může fungovat i kooperativně.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 10:39:17)
Ja porad nechapu jak nejake dobre ci spatne znamky pripravuji na zivot.
|
| Žžena |
|
(6.2.2018 10:41:01)
Známky na život nepřipravují. Připravuje učení, získávání kompetencí, dovedností, zkušeností, sociálních vazeb, základních pracovních návyků... a to se ve školách děje.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 10:48:58)
"Připravuje učení, získávání kompetencí, dovedností, zkušeností, sociálních vazeb, základních pracovních návyků... a to se ve školách děje."
Ano, v nekterych se to deje. Nekde cim dal mene.
|
| Žžena |
|
(6.2.2018 10:55:51)
Aleno,
blbý je, že na tom, jak by škola teda vypadat a fungovat měla, neexistuje shoda. Veřejná, politická, ani odborná.
Všichni akorát vědí, že je to "všechno špatně", tak se jde cestou očesávání bez koncepce, špatně je biflování, špatně je faktografie, tak to uříznem, lidí co maj z mládí pifku na "blbou úču, co chtěla moc znalostí" je asi nejvíc a najde se tam snadno shoda. Jenže se nějak už neřeší, co tedy místo toho a jinak. Změny jsou na půl cesty, komplexně problémy neřeší. Učňovské školství v prdeli a ukaž mi soudného rodiče, který by zrovna tam dítě, to slabší, ochotně dal. Všichni se dál budou rvát na SŠ, a na tohl bakaláře samozřejmě, a to snižuje laťku i v dalších stupních školství.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 11:07:08)
Ano souhlasim, ze neexistuje shoda. Ono se o nejakou koncepci ani ministerstvo moc nesnazi. A penize do skolstvi neleje. Ale kdyz uz neexistuje shoda, tak by se melo tak nejak ponechat, co komu vyhovuje - cili me se treba nelibi, ze ministerstvo blokuje zakladani soukromych skol, vyrabi povine predskolni vzdelavani atd.
|
|
|
|
|
|
| sovice |
|
(6.2.2018 10:48:26)
Buchli, v mém životě jsou tvrdé jiné věci - nemoci blízkých, smrt. Na to žádná škola nikoho nepřipraví. A ocenění snahy je strašně důležité, jinak se totiž ten člověk prostě a jednoduše snažit přestane.
Nemyslím teď na dávání jedniček za snahu, myslím na jiný způsob hodnocení.
Požadované znalosti při vstupu na SŠ/VŠ se konec konců dají prokázat přijímacími zkouškami.
|
| Kudla2 |
|
(6.2.2018 10:51:16)
sovice,
ocenění snahy budiž, ale jak bys naložila s tím, když se ten člověk nesnaží vůbec (a že tací jsou)?
|
| sovice |
|
(6.2.2018 10:59:10)
Nehodnotila bych známkou, hodnotila bych sdělením, že se naučil málo, protože ... atd. A snažila bych se poskytnout mu nějaký návod, naučit ho postupy, jak se naučit nezbytné s pro něj akceptovatelným úsilím. A pokud by se stalo, že by se dítě naučilo tak málo, že by mu znalosti neumožňovaly postoupit do dalšího ročníku, tak by nepostoupilo. (Bavím se primárně o mladších dětech, u středoškoláků už počítám s nějakou volní složkou.)
Nemám to promyšlené, byla jsem jedničkářka a mám děti jedničkářky, ale to, že hodnocení je v mnoha případech demotivující, je fakt, a že škola příliš často odnaučí dítě zvídavosti, protože trvá na tom, že se musí "zajímat" o tohle a teď a přes to vlak nejede a navíc přitom pochopitelně nesmí vyrušovat při vyučování, to je taky fakt.
Myslím, že to stojí za debatu, pokud možno celospolečenskou.
|
|
| Alena |
|
(6.2.2018 11:02:40)
"ocenění snahy budiž, ale jak bys naložila s tím, když se ten člověk nesnaží vůbec (a že tací jsou)?" Deti chodi do alternativy, kde je to obecne vic o vnitrni motivaci . Ptala jsem se dlouholete ucitelky, jak to dela, kdyz dite na vsechno kasle nebo nechce tymove spolupracovat. Rikala mi, ze s nejak nemotivovatelnym ditetem se jeste nesetkala. Je to prvni stupen, dari se ji deti nejak u prace prirozene udrzet. Samozrejme je otazka, jestli to funguje i u starsich deti. Ale kdyz pripustim, ze u nekterych ne, jakou praci udelaji znamky? Dite nic neumi (a ted neresim, jestli je dana vec potreba nebo ne) a ma petku nebo nic neumi a petku nema. Vysledek je v podstate stejny.
|
| sovice |
|
(6.2.2018 11:04:44)
No jo, Aleno, ale bez pětky by si ten, co nic neumí, mohl klidně myslet, že je chytrý, aha!?!
|
|
| Žžena |
|
(6.2.2018 11:06:34)
Aleno,
do alternativy chodí už určitý výběr dětí. Děti rodičů, pro který je vzdělání důležitý, mají nějakou představu, děti jsou z podnětného prostředí... už to samo o sobě je podstatnej selekční faktor.
Jinak moje sousedka učila v Montessori a nemotivovatelné děti tam tedy potkala, ale samozřejmě si můžem třeba říct, že to byla jen její neschopnost, no jo, ale učitelky jsou taky lidi s chybama a to nikde neodfiltruješ.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 11:08:58)
". už to samo o sobě je podstatnej selekční faktor.
...to mas samozrejme pravdu. Na druhou stranu tak najdes dost deti co na klasicke zakladce vyhorely, protoze maji nejake potize.
Jinak moje sousedka učila v Montessori a nemotivovatelné děti tam tedy potkala, ale samozřejmě si můžem třeba říct, že to byla jen její neschopnost, no jo, ale učitelky jsou taky lidi s chybama a to nikde neodfiltruješ.
...a kdyby nemotivovatelene deti byly (a pripoustim, ze jsou), tak k cemu je dobre dat jim petku?
|
| Žžena |
|
(6.2.2018 11:15:49)
K tomu bych dodala úvahu: výbornej učitel, kterej nadchne fakt všechny a vždy, není norma. Je to statistická anomálie. Většině učitelů se prostě žáci, kteří nejsou motivovaní, stávaj.
Úkolem systému by mělo být poskytovat takovou oporu a vedení i těm ne-dokonalým, aby se zajistila slušná úroveň všude. A v ideálním případě taky efektivní selekce směrem ke zvyšování počtu těch lepších kantorů ve školství a současně "odvod" těch nekompetentních.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Karkulkaaa |
|
(6.2.2018 10:37:08)
Buchli, na základní škole není třeba děti připravovat na tvrdou realitu života, to dítě samo pozná, že je slabší. Už i tím, že samozřejmě vidí, že někteří spolužáci dostávají lehčí a někteří těžší úkoly. Na střední školy už by to měly roztřídit přijímačky a dítě půjde na lehčí školu a třeba z něj bude skvělý automechanik nebo tesař, aniž by během školní docházky zažívalo pocity neúspěchu. Prostě narazí na určité limity, těžko se dostane na prestižní gympl nebo na medicínu dítě, kterému to dáno nebylo, ale lze k tomu dospět i bez čtyřek a pětek na ZŠ.
|
| sovice |
|
(6.2.2018 10:51:23)
Dají se koncipovat např. celostátní srovnávací testy ve více termínech, dítě by mohlo jít vícekrát, počítal by se nejlepší výkon... Jsou možnosti, když člověk netrvá na zajetých kolejích.
|
|
| Karkulkaaa |
|
(6.2.2018 10:59:29)
Buchli, nedávala bych všem jedničky, ale ani ne čtyřky a pětky. Nebo alespoň těm slabším dětem šanci, referáty, nějaké práce, které mohou zvládnout. Ty studijní předpoklady se dají otestovat už na ZŠ, vždyť i dnes funguje poradenství pro děti, kam jít po základní škole.
Selhání chytrých dětí u příjímaček je přece jen eliminováno tím, že jsou dva pokusy a nakonec vždycky se dá i z horší školy vypracovat, i když to stojí nějaké úsilí.
Já si vážně nemyslím, že by houfně slabších děti hlásily na gymnázia a náročné školy. To, že nebudu dávat čtyřky a pětky neznamená, že děti nepoznají ve škole své limity.
|
|
| Monty | 
|
(6.2.2018 11:01:29)
Tak ono nejde jen o známky. Jde o kastování na jejich základě.
Vždyť to jasně vidíte i tady. Když nějaké dítě nemá jedničky, musí se to zaobalovat buď do toho, že má nějakou poruchu nebo je líné, případně má úplně blbého učitele. Samozřejmě to všechno je možné, ale ta potřeba vysvětlovat to a předem dítě omlouvat jasně vypovídá o tom, jak velkou důležitost tomu přikládají rodiče.
Když někdo řekne, že měl jejich Pepíček na vysvědčení dvě trojky, tak první, co většině lidí naskočí je, že je Pepíček slabej na hlavu. I když ty trojky třeba měl z hudebky a z tělocviku. 
Problém se známkami je v první řadě v hlavách rodičů a v systému, který vůbec nepočítá s tím, že známkování není a nemůže být objektivní. Každý učitel známkuje jinak a každý požaduje úplně jiný objem znalostí. A kromě zrušení známek fakt nevím, co jiného by se s tím dalo dělat. Jenže to neprojde, protože právě ti rodiče by byli proti. Především rodiče jedničkářů, protože by tím ztratili pocit, jak výjimečný a inteligentní jsou jejich děti proti Pepíčkovi.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 11:20:44)
S tim kastovanim souhlasim.A je nesmyslne.
Me treba jako "jednickare" asi neprestane udivovat, jak malo veci jsem se do maturity za tech neuveritelnych dlouhych 12 let trvale naucila (a udrzela ci vyuzila). Z nekterych predmetu fakt nevim vubec nic. Umim cist, psat,nejakou tu matiku, trchu zakladnich dejin, trochu rusky, to co umim z dalsich jazyku, to je mimoskola. Preskocit kozu, zapoustet barvu do klovatiny. Sedet dlouho v klidu. A jedno podstatne - trochu na stroji, takze jsem se naucila brzy psat na pocitaci deseti. Cim se tedy lisim od spoluzaku ctyrkaru? Take umi psat a cist. :)
|
| Monty |
|
(6.2.2018 11:25:15)
Aleno,
přesně tak. Vytváří to iluzi, že jsou jedny děti lepší a druhé horší.
Ve výsledku to je většinou přesně tak, jak píšeš. Já jako jedničkářka (kromě matiky a fyziky) vím dneska z většiny předmětů - snad s výjimkou historie a literatury - úplně stejné prd jako moji spolužáci trojkaři a čtyřkaři.
|
|
| Žžena |
|
(6.2.2018 11:31:35)
Ty kasty ale vytvořila příroda. Tím, jak různí se rodíme. Lidi nejsou stejní. Nemají stejné schopnosti, limity, výkonnost, možnosti profesního uplatnění. To je realita.
A pak je druhá rovina. Nemusíme být stejní, jsme stejně HODNOTNÍ. Zedník i mozkovej chirurg. Otázka asi je, jak toto efektivně vykomunkkovat.
|
| Monty |
|
(6.2.2018 11:32:56)
Žženo,
ano, ale mezi tímto a umělým konstruktem "známky" je prostě jistý rozdíl.
Že nejsme stejní ví i malé děti. A poznají to i bez známek.
|
| Žžena |
|
(6.2.2018 11:37:44)
Monty,
známky jsou prostě zjednodušení. Redukce. Ale i kdyby nebyly, bylo by nutno výkon nějak škálovat a řešit, kdo na něco má nebo nemá. Myslím, že u nás nejsou hlavní problém ta čísla 1-5. Problém je hlubší, a sice to, co za nimi lidi vidí. To kastování v hlavách, ne v číslech (proto taky většina lidí známky chce - a ne, nejsou to jen rodiče jedničkářů, aby se nad jedničkami mohli ukájet). A ten hlubší problém by zrušením známek mezmizel, jen by se transformoval a vyhřeznul zas jinak. Myslím, že v tom je klíč změny. A zrušení známek až poslední krok. Protože dokud to bez nich opravdu neumíme, jejich zrušení to nevyřeší.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 11:46:58)
" To kastování v hlavách, ne v číslech." ale ty cisla to dobre popisuji a navadi k tomu. Syn je ve tride bez znamek. Pokud nekdo vylozene nevybocuje (je teba vyborny v matematicke soutezi), vazne nevi jak na tom v jakem predmetu je a ani ho nenapadne to posuzovat. Nema jak to srovnat. Samozrejme vidi, ze nekdo skvele maluje a nekdo zpiva, nekdo dobre mluvi anglicky. Ale kategorie "slaby zak" nebo blbec, toho vubec nenapada.Nekomu jde hur cteni, tak vic ve skole cte, to je alelogicke i pro dite, nevytvari to v nem dojem, ze je horsi.
|
| Žžena |
|
(6.2.2018 12:20:14)
Aleno,
no ale ve třídě se známkama taky nějaký škatulkování typu "blbec" nebo "slabý žák" nemá co dělat.
|
| Karkulkaaa |
|
(6.2.2018 12:31:24)
Žženo, a jak tomu zabráníš? Když má někdo čtyřky, pětky a ostatní to vidí, tak ta nálepka vznikne sama od sebe. Kdyby se neznámkovalo, tak děti ani nezaregistrují, že měl v diktátu 10 chyb, nebije to tolik do očí.
|
| Kudla2 |
|
(6.2.2018 12:52:06)
"Když má někdo čtyřky, pětky a ostatní to vidí, tak ta nálepka vznikne sama od sebe. Kdyby se neznámkovalo, tak děti ani nezaregistrují, že měl v diktátu 10 chyb, nebije to tolik do očí."
Tak co trochu pracovat s tou třídou, aby nikoho nenálepkovali?
Přece pokud se k někomu chovaj hnusně, protože se v něčem liší (dejme tomu má blbý známky nebo třeba nosí brejle), tak není řešení eliminovat ten rozdíl (dát všem stejný známky, nehodnotit vůbec nebo nařídit, aby všichni nosili brejle), ale pracovat s nima tak, aby ten rozdíl nevnímali jako důvod "mu to nandat".
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(6.2.2018 11:41:44)
Buchli,
moment, já nepsala "poznají, jaký má kdo intelekt", psala jsem, že poznají, že nejsou všichni stejní.
|
|
|
|
| Karkulkaaa |
|
(6.2.2018 11:50:49)
Příroda nám dala nějaké dispozice. Kastují lidé, to lidi mají potřebu si ty své (v podstatě nezasloužené) dispozice hodnotit. Proč ne, ale od útlého věku je to prostě zbytečné a nadělá víc škody než užitku.
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(6.2.2018 11:53:54)
Monty,
ale to kastování je především v hlavě rodičů, a obávám se, že ve Tvý hlavě se usídlilo dost výrazně.
Náš "Pepíček" teď na vysvědčení schytal trojku a to jsme ještě byli rádi. Ale v žádným případě si o něm ani já, ani nikdo jinej nemyslíme, že by byl BLBEJ, vůbec by mě nenapadlo tímto směrem uvažovat. Maj na ten předmět přísnou učitelku a Pepíčkovi dělá problém pochopit ten princip, takže je naší (i jeho) snahou, že se v tomhle směru musí snažit i mimo školu.
Žádnej jinej závěr z toho nevyvozujem a Pepíčkovi to celkově pálí natolik, že kdyby mi někdo řek, že je kvůli tý trojce hloupej, tak se mu tak maximálně vysměju.
A známky mi nevaděj bez ohledu na to, že náš Pepíček nemá samý jedničky.
|
| Monty |
|
(6.2.2018 11:56:13)
Kudlo,
ale prosím tě. V mý hlavě?
Myslíš, že poukazovat na nějakou skutečnost, kterou kolem sebe vidíš v nějakém větším množství automaticky znamená, že tu hru hraješ taky?
Tak to máš možná ty, ale nesuď podle sebe i ostatní.
|
|
| Alena |
|
(6.2.2018 11:57:00)
"Maj na ten předmět přísnou učitelku a Pepíčkovi dělá problém pochopit ten princip, takže je naší (i jeho) snahou, že se v tomhle směru musí snažit i mimo školu." A proc? nemela by s tim neco delat skola? vzdyt kvuli uceni tam chodi. Na prvnim stupni lze (krome cteni) vsechno stihnout ve skole.
obecne znamky nejsou jen kastovani. Deformuji vyucovani, deti se se znamkami a bez nich chovaji jinak.
|
| Kudla2 |
|
(6.2.2018 12:00:19)
Aleno,
ale náš Pepíček je gymnazista.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 12:05:57)
Pokud je Pepicek gymnazista a udelal tezke prijimaci zkousky, cimz zajiste osvedcil sve studijni schopnosti, nechapu jak je mozne, ze "Pepíčkovi dělá problém pochopit ten princip". Ucitel by se v tomto pripade podle me mel prizpusobit zakum tak, aby to pochopili.
|
| Kudla2 |
|
(6.2.2018 12:08:38)
Aleno,
ano, shledávám určitej podíl i na straně tý učitelky.
Nicméně ona nabízí mimo jiný konzultace (na který se Pepíčkovi taky ne vždycky chce) a obecně to vnímám jako situaci, ve který by měl trochu zabrat Pepíček (aniž bych mu jakkoli podsouvala, že je blbej, flink nebo cokoli z toho), ne že budu nadávat na tu učitelku, že je moc přísná (jinak je dle Pepíčkových referencí fajn a děcka ji respektujou a maj ji dokonce rádi)
|
|
|
|
|
| sovice |
|
(6.2.2018 12:13:55)
To ovšem jsou děti se známkováním, kde se občas něco neoznámkuje. Pak je jasné, že jen výkon na známku je důležitý (a na tom je jasně vidět ten principiální problém).
Jinak se chovají děti, kde se známkou nehodnotí vůbec.
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(6.2.2018 12:53:04)
"Bohuzel, lide ten pohled na hodnoceni znamkami hrozne zdeformovali a z tech cisel vyvozuji zavery o hosnotach a kvalitach lidi. "
Ano, ale to přece záleží na těch lidech a eliminací těch známek dosáhneš jen toho, že si najdou na kastování něco jinýho.
|
| Alena |
|
(6.2.2018 13:21:13)
najdou ke kastovani neco jineho..."anebo take ne, souhlasim s tim, ze znamky reprezentuji pristup ke vzdelani, ktery je treba zmenit:
„Pokud známky někdy zmizí, nebude to ve prospěch slovního hodnocení. Musel by se od začátku změnit přístup k hodnocení jako takovému. Musely by přestat ty šílené závody, kdo bude úspěšnější. Muselo by se přestat pohlížet na vzdělávání jako na soutěž. Místo toho by se učitelé, rodiče i děti museli začít soustředit na individuální pokrok každého dítěte. Vlastně by to vyžadovalo úplně jinou filozofii vzdělávání.“
Zdroj: https://www.lidovky.cz/mas-to-za-jedna-proc-znamky-stale-prezivaji-a-jak-to-jde-bez-nich-pv4-/zpravy-domov.aspx?c=A180130_133607_ln_domov_ele
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)