Re: Čekání na katastrofu

Kudlo, pokud budu mít zlomenou nohu, nebudu blázen, abych si ji nešla zrentgenovat a dát do sádry, případně budu ráda za operaci nějakým dobrým odborníkem.
Na druhu stranu si k té sádře naordinuju homeopatika, která mohou zkrátit hojení až o polovinu, a případně ještě třeba reflexní terapii na bolest (místo tišících léků).
A taky budu dodržovat režim...a nebudu třeba chodit potřebnou dobu do práce a nohu tím zatěžovat...
Stačí?

Netvrdím přece, že je správně jen jedno, každý ať se rozhodne se léčit tak, jak to s ním rezonuje...čemu nejvíc věří...nemá cenu zatracovat jedno pro druhé...ale to už tu píšu léta.

Pokud na sobě najdu něco, co je potřeba řešit, vyhodnotím, zda je to akutní a v případě, že ne, mohu vyčkat a snažit se řešit I jinak, než mi například navrhuje lékař....prostě podpořit to ze všech stran.

Naposledy jsem to psala v diskuzi o myomu.
Ale pokud se někdo bude pouze spoléhat na druhého, tak je to jeho volba a je pro něj správná, protože ten moment placeba má i západní medicína a tvoří cca 30-40%, někdo píše, že i víc. Prostě víra v úzdravu uzdravuje sama od sebe...a pokud to zprostředkuje lékař, kterému důvěřujeme, je to super!

Jinak od doktorky Klímové, známé psychosomatičky vyšla teď moc hezká knížka, myslím, že by nebyla od věci ani pro lékaře...je tam hezky vysvětleno právě o těch složkách ORGANISMU člověka....není z toho vyňata ani spirituální stránka.
Na té klinice mají na půl roku dopředu plno....i když dr. Klímová vypráví také o úskalích, kterými prošli, posměchem atd....říká sama, že je tam obrovský posun dopředu.

Myslím, že bude stačit pár let a průlom i do klasické medicíny nastane....je to takhle neudržitelné - rozkouskovat člověka na jednotlivé sektory, léčit je zvlášť, izolovaně a nevnímat člověka jako celek - dokonce nepřihlížet ani na psychickou stránku věci.
Nejsme roboti...stroje.
A přitom ta suše vědecká stránka je taky potřeba, jen to prostě skloubit dohromady ...pro profit pacienta.

Tak....a myslím, že stačí...