| gabi14 | 
 |
(18.8.2009 18:56:52)
Pokusím se v pár řádcích sepsat svou situaci. Žili jsme celou dobu v zahraničí a po návratu /vztah trval 10 let/, jsme plánovali svatbu, děti atd. Byli jsme vyjímečný pár a kdokoli nás poznal musel konstatovat, že jsme se hledali až jsme se našli /soulmates/. Netrvalo však dloho a já přišla svému partnerovi na 2měsíční nevěru. Nesla jsem to velmi špatně, byla bych za něj dala ruku do ohně, ale tohle mě ranilo. Byla jsem rozhodnutá mu odpustit, snažil se vše napravit, ale útoky milenky a její vydírání vůči mě se nedaly přehlédnout. Já jsem to neunesla a na malou chvíli se mu odcizila a dala mu najevo, že on si mě musí zasloužit. Začali jsme znovu pracovat na našem vztahu, ale on po čase skončil s kolegyní z práce. Nedokázal mé chvilkové odcizení překousnout a tak se odehrál estrádní rozchod. Snažila jsem se opět začít žít a prokousat se ze dna smutku a zklamání zase zpátky nahoru. Když už jsem byla skoro fajn, po 3 měsících po rozchodu jsem zjistila, že jsem s ním těhotná. Dojalo mě to a s radostí mu to oznámila. Byl nadšený a začal uvažovat o návratu, chtěl milenku opustit a začít se věnovat rodině. Často mi volal, jezdil za mnou, připravovali jsme se na společné rodičovství. Hodně přemýšlel, aby zpátky neudělal tu chybu co už udělal a taky si ujasňoval co v životě chce. Ale nastal zlom bodu, kdy milenka ucítila, že prohrává a tak se začala nesmírně snažit. V tu chvíli on ucítil u ní svobodu, žádná vázanost, peníze co vydělal mohl celé utratit, starala se o něj a on si začal uvědomovat více její přízeň. U mě začal vidět povinnosti vůči dítěti a taky to, že už jednou z nevěry náš vztah pokazil, tak by to dalo práci to zase urovnávat. Začal mi naznačovat, že přece jen jí nechce ublížit, když se k němu tak hezky chová, koupil jí kytici na usmířenou a odjel s ní na dovolenou. A já? Od té doby co vím, že jsem těhotná jsem mu uvěřila, že se dá všechno vrátit zpátky, náš vztah, naše láska a věnovat se miminku, které se nám narodí. Teď jsem se opět dostala až na samé dno a je mi pěkně blbě. Mé odpuštění nevěry bylo k ničemu. Snažím se na to nemyslet, že je takový sobec a že dal přednost milence nežli mě a dítěti. Zjistila jsem, že jsem naivní, citová a závislá žena, že si se mnou dělal co chtěl. Díky tomu všemu mi moc chybí a ty vzpomínky a miminko mi ho pořád připomínají.
Chtěla bych od vás všech poradit. Jak se s tím vším vyrovnat? Jak jste prožívaly těhotenství a narození dítěte samy? Jak si najít nového partnera /jsou mi všichni odporní a já si jich už nevážím/? Jak vychovávat dítě ve střídavé péči? Proč se dnes lidé tak podvádí a neváží si jeden druhého /být zdravý, těšit se z maličkostí, mít děti to už nestačí?
|
| Jana | •
|
(18.8.2009 19:11:45)
moc ti asi neporadim, potkalo me neco podobneho, manzel me opustil po desetiletem vztahu v osmem mesici tehotenstvi /svobodna akcni milenka x tlusta tehotna pry hystericka manzelka- pro nej snadna volba/. Pry je to dnes normalni a nas vztah uz byl prechozeny.... Je to uz dva roky a ja jsem z toho porad spatna, nikdy bych neverila, ze je toho schopen, rozbil moje predstavy o stastne rodine, dite vychovavam sama, on si ho obcas bere a chlubi se s nim po znamych, jezdi si s kamaradkami po dovolenych a starosti jsou na me. Noveho partnera nemam- neni cas, prilezitost a ani chut, ztratila jsem duveru... Ale jsem rada, ze mam zdraveho syna, to stoji za vsechno trapeni kolem 
|
| Arzachena + Max 08 + Mia 10 | 
|
(18.8.2009 20:51:23)
Gabi a Jani, co rict? Chlap, kterej opusti tehotnou zenskou je neuveritelnej grazl a hajzl. Potreboval by dostat pres hubu a stejne by to bylo malo... Tohle mi proste hlava nevezme... Ta zenska je prece tak zranitelna a neschopna se branit, a navic vsechno co proziva se odrazi na tom malem uvnitr... Holky, preju moc sily a at se na vas stesti obrati  Zamerte se na vase broucky, kteri vas potrebuji a ten spravnej "tatka" se urcite casem taky objevi... Jo a jeste - bozi mlyny melou...
|
|
|
| Larina |
|
(18.8.2009 19:15:32)
Ahojky,
chápu, že je tohle pro tebe nejspíš to nejsložitější období v tvém životě, ale věř, že bude líp.
Tedy, nechápu jak chlap, který je schopen setrvat 10 let ve vztahu pak takhle hloupě jedná. Kolik mu je let?
Ten chlap vůbec neví co chce. Je to dost velký sobec. Přijde mi, že bude vždycky na straně té, u které mu bude co nejlépe, a je mu jedno kdo to bude.
Kdyby měl trochu rozumu, tak je s tebou, případně by ti jasně po zjištění těhotenství dal najevo svůj nesouhlas.
Ale že se k tobě "chystá" a pak si to zase rozmyslí, tohle nevidím do budoucna vůbec dobře.
Věřím tomu, že se s tebou bude chtít ještě xkrát sblížit, ale jestli se sebou budeš nechávat takhle manipulovat, tak si pěkně natlučeš nos.
Já prožila kdysi něco podobného, kdy se ke mně přítel pořád vracel, já v domnění a naivitě, jak mě pořád hrozně moc miluje a přece se nemůže zamilovat do jiné než do mě, ho přijala zpátky, jenomže za nějaký čas to zas skončilo tak, že mě poslal k čertu...dokud jsem si pořádně nerozbila hubu, tak jsem to nepochopila.
Teď jsem z toho venku a ten kluk mě zase zahrnuje sladkými řeči a komplimenty, ale už jsem vůči tomu naprosto imunní, protože vím, že tohle nemá smysl, to nemá žádnou budoucnost, a to je to co musíš pochopit i ty, nebude to určitě hned, ale nenech to dotáhnout až tak daleko, kdy budeš ze sebe dělat blbce a on bude "na koni" , musíš na to přijít co nejdřív, až ta láska vyprchá, pak to všechno vidíš jinak.
|
| Larina |
|
(18.8.2009 19:20:36)
Chci ti říct, že nejsi v této situaci sama.
Jen se "projdi" po rodině.cz a zjistíš, kolik podobných témat tu vzniká a takových je hrozná spousta, co musí čelit takovému problému jako ty.
Ono nejen, že tě podváděl/podvedl, opustil, nechal tě těhotnou, ale taky ta strašná bezmoc to nějak řešit, nějak to spravit a taky ten pocit ponížení nejde překousnout.
No každopádně, opravdu těch žen jako ty je spousta, nejsi v tom sama.
|
|
|
| Špendlík | 
|
(18.8.2009 19:21:02)
Gabi, moc mě mrzí co prožíváš. Nemám osobní zkušenost, ale z toho co popisuješ mi vyplývá, že je čas jít dál a neřešit dál vztah s přítelem. Jak to celé překonat ti asi nikdo neporadí, recept asi neexistuje. Pevně věřím, že máš nějaké zázemí a rodinu. Musíš to prostě nějak přežít. Tvůj přítel podle všeho za to nestojí, asi neumí zvládat krizové situace a hned bere nohy na ramena. Myslím, že do budoucna bude lepší se obejít bez něj. Všemu dej čas. Přeju hodně štěstí a věř, že v tom nejsi sama a šťastné konce se dějí  .
|
|
| gabi14 |
|
(18.8.2009 20:09:17)
Díky všem za odpovědi. Vím, máte pravdu. Sobec je a asi nedozrálý. V mé rodině mi všichni říkají, ať nevěřím jeho hezkým řečem a telefonátům, že je prolhaný. Že mi za to trápení nestojí. No, hezky se to říká, když s někým žijete 10 let a on se změní, samozřejmě po takové době žádný vztah není jak na začátku. Mám ale pocit, že ženy se dostávají do takové druhé etapy života, pořizují si děti a tak nějak ten rodinný zvyk mají rády. Kdežto muži za tu dobu už pociťují vztah přechozený, neživý, normální.
Zvykla jsem si na náš vztah a i s chybami mi vyhovoval. Poznala jsem, ale časem, že on je charismatický a dobrý herec, no a to hodně žen vyhledává. Takové ty Alfa samce.
Vím, že tohle zažívá hodně žen, ale pokud to neprožijete sami, tak nikdo neví jak je to těžké. Vždycky mě uklidní myšlenka, že jsou na světě ještě horší věci.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(18.8.2009 20:30:56)
Gabi, dva moji spolužáci spolu začali chodit v maturitním ročníku. Po deseti letech počali dítko, těsně před porodem se ještě stihli vzít. Tři měsíce po porodu velmi náročného a neklidného synka si on začal se starší, leč bezdětnou slečnou. V devíti měsících kloučka za ní odešel. Spolužačka se od něj dozvěděla, že se prý odcizili. Jo, každý tu náhlou odpovědnost a nával povinností nezvládne. A není nic snazšího, než čerstvého otce přesvědčit, že by od své nevyspalé, neučesané, nenamalované, nevařící, nesexující a vytížené "staré" mohl odejít na nějakou lepší adresu. Myslím, že dotyčný spolužák se bude třídním srazům vyhýbat jako čert kříži 
My jsme si taky pořídili mimino po deseti letech. Partner zatím nikam neprchá, věřím, že mu to vydrží...
|
| Vera33 | 
|
(18.8.2009 22:56:30)
Představa, že člověk má jít za svou láskou bez ohledu na všechno a na všechny, kteří jsou na něj v něčem odkázáni, je dobrá jen pro někoho, kdo v pravém smyslu ještě nedospěl, i kdyby mu bylo hodně přes dvacet.Když chlap na své cestě za láskou opustí ženu a ještě nenarozené dítě, může si připadat "čestný", ale těžko by se bránil, kdyby ho někdo označil za sobce.Člověk se nemůže vyhnout odpovědnosti za to, jak se svými city nakládá, nemůže se zbavit odpovědnosti za lidi, které k sobě připoutal, byť by to učinil pod vlivem "mladické nerozvážnosti". Může se omlouvat tím, že si ženu nevybral dobře, ale těžko si najde alibi pro opuštění dítěte, kterému dal život.
|
|
|
| Bosorka2 | 
|
(19.8.2009 11:20:52)
Gabi:
Mě přijde, že ON se zas tak nezměnil-
žili jste spolu jako svobodní, mohli se kdykoli jakkoli rozhodnout, cokoli podniknout- a jemu to tak vyhovovalo.
Vrátili jste se- a tys očekávala že se vezmete a pořídíte si rodinu- což JE změna toho, co bylo do té doby- a jemu se prostě nechtělo měnit něco, co mu do té doby mu to vyhovovalo-
omezovat se, nést za něco nebo někoho zodpovědnost.
FÓr není v tom, že jsi se mu při "promíjení" nevěry odcizila. Fór není ani v tom, že ti vůbec byl nevěrný.
Podstata problému podle mě je v tom, co tu psaly už holky- že prostě jsou mužští, kterým vyhovuje nic moc ve vztahu nedávat- a když se od nich něco chce- po narození dítěte (nebo při jeho plánovní) tak prostě utečou. Mám ve svém okolí několik holek, kterým se to stalo. A předem to odhadnout nejde (jen možná podle toho, že by se dotyčný staral o své babičky, děti svých sourozenců)...nevím.
Ale když si vezmeš za kým odešel a proč...nebylo to, že by ona byla lepší- bylo to proto, že po něm (zatím) nebude chtít žádnou změnu života, žádné přizpůsobení, omezování se, nic.
Ale jednu věc ti řeknu- ty holky, které mají mimčo, které chtěly- tak i když jsou bez toho chlapa, tak jsou spokojené. Uměla jsi žít s jedním člověkem-svým přítelem. Tvoje dítě ti bude dávat minimálně stejně lásky, jako on. A bude ti to stát za to!
|
|
|
| Miri30 | 
|
(18.8.2009 22:03:31)
Gábi, chápu jak moc je to těžké. Ale věř, že Tvůj bývalý přítel, soudě podle toho, jak se chová, by stejně nebyl dobrý a spolehlivý partner do života. Tak to radši teď překousni a uvidíš, že potkáš někoho, kdo za to stojí. Jen to asi bude chvíli trvat než to přebolí. Užívej si těhotenství a miminka, to jsou cenné chvíle, které se už nebudou opakovat. A pro toho "vola" se netrap.
|
|
| janina74+Ani05+Hany09 | 
|
(18.8.2009 22:25:25)
Vubec ti to nezavidim a drzim moc palce, at je co nejlepe. Opravdu bude lip. Me opustil manzel, ne sice tehotnou, ale meli jsme tehdy rocni holcicku. Kvuli 19lete slecne. No a v nicku uz je videt, ze je mi lip)On si malou nejdriv bral, po par mesicich prestal a dneska je to 16 mesicu, co ji nevidel. Plati alimenty a asi to ho dle jeho nazoru oprvanuje k tomu, aby ji ted najednou chtel opet zacit vidat. Nase dohoda od soudu je stale platna a ma ji mit jednou za 14 dni na cely vikend. Nikdy to ale nedopustim, dojkud si na sebe opet nezvyknou, coz ale asi nestihnou pri jeho liknavosti. NO a mam pritele, s nim miminko-klucika a mala mu rika tatinku. Takze urcite bude dobre!!!
|
|
| Veronika | •
|
(18.8.2009 22:40:52)
Mám to trochu opačně ,partnera sice mám,snad věrného kdo ví,ale většinu našeho vztahu se hádáme,kvůli blbostem,je strašně výbušný a rozčílí se kvůli každé hovadině nebo se naštve a celý den semnou nemluví,mám chlapa strašně sobeckého,sebelitující ho se,líného a je toho mnohem víc ...Mám dvouletého syna,kterého anštěstí miluje,ale stejně mám občas pocit že mu v něčem překáží.On má "těžkou" práci(já jsem podnikatelka na mateřské)takže doma nic neudělá,neustále leží na gauči a sjíždí jeden program za druhým ,zvedne se až když má žízeň nebo musí do práce,s ničím nepomůže,nic se nemusí nic není potřeba,on je unavený a potřebuje spát a co já?Ráno vstávat na půl 7 každý den,vaření,úklid nákupy a práce až do noci,s dítětem ven,na plavání...když jdu spát vyčerpaná tak se urazí,že nic není.Já si odpočinu akorát když se vydám na dva dny k rodičům ale to je uražený že nejsme doma a nemluví semnou.Hodně se hádáme ,hezké dny kdy mám i pocit že ho mám ráda jsou tak 4 do měsíce,jenže kvůli synovi nejsem dost silná an to odejít takže oproti Vám by se mi nějaká ta milenka i hodila.Proč Vám to píši?Někdy bez chlapa je to lepší než s ním,buďte silné a určitě se na vás štěstí usměje a nadělí vám partnera na kterého se budete moci spolehnout,bude vás hýčkat a mít rád :) Má teta je samoživitelka dvou dětí,její muž zemřel když byla v 8měsíci těhotenství srazil ho opilí řidič,nevěděla jak dál,měla devítiletého syna a druhého na cestě,i tak to zvládla,kluci se mají moc dobře a ona si žije po svém.Držte se a nezoufejte miminko vám to vše vynahradí a to vím jsem toho příkladem:) Jeden chlap na mě řve a druhý mi dává tolik lásky co nemohu ani unést,když mi řekne maminko si moje holka ,ty jsi pincezna a nejkrásnější maminko miju tě tak zapomenete na všechny starosti a strasti :))
|
| 28.12Alpinka12 | 
|
(18.8.2009 23:51:37)
Nevyhledávej ho.
Kašli na něj.
Užívej si těhotenství. Čím dříve se smíříš s tím, že prostě coby otec bude naprosto neschopnej, pro rodinný život nepoužitelný, tím líp.
Až tohle pochopíš jsi za vodou.
Takový vůl nestojí ani za řeč.
Ber to jako fakt - nejste si souzeni.
Toho pravého teprve potkáš.
Každá žena si zaslouží mít skvělého partnera, milence a přítele. Ty také. Tak to nechtěj od tohodle vola, který ti nic nedá.
Podle toho co jsi teď napsala - SOBEC! Myslí jenom na sebe, na to jak by se měl nejlíp, tebe sprostě využívá, je totálně nerozhodný, neví co chce, nevyzrálý.
Jdi od něho co nejdál!! Dohodněte se pouze na tom, jak to chce vyřešit s dítětem - jestli ho bude chtít pravidelně vídat, přispívat na něho pravidelně nebo to bere jako vyřešenou část - že na to zkrátka celý prdí.
Pak se podle toho zařiď a vyhlížej lepším zítřkům - ten pravý na tebe někde čeká.
|
|
|
| Raďulka | 
|
(19.8.2009 12:22:36)
Osobně bych s ním kontakt nevyhledávala, zřejmě je to notorický nevěrník, třeba by se i vrátil znova a po porodu šel zase za jinou... Máš to zapotřebí?
Sedni si a napiš si klady a zápory vašeho možného dalšího vztahu, popřemýšlej nad tím, jestli dítě uživíš sama, máš kde bydlet atd... Pokud to zvládneš sama, nechala bych ho v klidu plavat a soustředila se na těhotenství a těšila se na dítko.
Mám kolegyni z práce které se stalo něco podobného, od 5 měsíce těhotenství byla sama, v depresích, musela se odstěhovat od přítele ke svým prarodičům, neměla téměř žádné našetřené peníze atd. Přesto se s tím porvala dobře a rve se dosud, malý nemá v rodném listě napsaného otce, aby jí pak nemohl dělat problémy. Alimenty jí dává měsíčně 500,- jak si vzpomene, a protože jako otec nikde nefiguruje, tak jej ona donutit nijak nemůže. Ale takto to chtěla, protože předpokládá že jednou se najde jeden chlapík, který je bude mít rád oba a malého si adoptuje a budou rodina. Kdyby měl v rodném listě nějakého tatínka, který o něj nikdy nestál, tak by pak nové rodině mohl dělat problémy.
Osobně bych to v podobné situaci udělala stejně jako ona.
|
|
| Bosorka2 |
|
(19.8.2009 15:28:01)
Ještě ty rady:
Jak se s tím vším vyrovnat?
Dítě jsi chtěla. Tvá první reakce byla radost. Toho se drž. Nebudeš mít partnera,ale budeš mít někoho jiného, kdo tě bude milovat. Mysli na budoucnost. Předpokládám, že když jste byli 10 let v zahraničí, tak máš věk na dítě "tak akorát"
Hledej si kamarádky, buduj si sociální zázemí.
Jak jste prožívaly těhotenství a narození dítěte samy?
Nemusíš být úplně sama- co rodiče, kamarádky?
nejsi jediná,kdo je v téhle situaci- a mnohé, které partnera mají, tak jsou zklamané, že on s nimi stejně nic exra prožívat nechce. Snaž se necítit ukřivděná a nenalhávej si, že "ostatní to mají skvělé, jen já..."- není to tak a spíš by tě to sráželo, než by ti to pomohlo .
Jak si najít nového partnera /jsou mi všichni odporní a já si jich už nevážím/?
Hledat partnera těhotná- je dost těžké. Pokud se někdo nevyskyte sám od sebe, asi bych v tomhle období cíleně nehledala...počítej s tím, že o porodu se ti změní priority, náhled na život...
A najít s jedním dítěem- šance máš ještě pořád dost slušné
Jak vychovávat dítě ve střídavé péči?
O typu péče pro dítě bych před porodem neuvažovala- pravděpodobně na to ještě x krát změníš názor. A pak znovu, až to dítě budeš mít Nehledě na to že při kojení ta střídavá péče stejně moc nejde...
Proč se dnes lidé tak podvádí a neváží si jeden druhého /být zdravý, těšit se z maličkostí, mít děti to už nestačí?
Když mluvš o tom DNES- myslíš že to v minulosti bylo lepší??? A mimochodem- chtěla bys být těhotná za druhé světové, když bylo jídlo na příděly? za první světové- když by půlka mužských byla na frontě? Trochu dřív, kdy by dítě bez otce bylo opovrhovaný "parchant"? Ve středověku, kdy byla mizerná zdravotní péče a hladomory? Jak dlouhé bys v historii našla období, kdy byly podmínky pro těhotnou ženskou lepší než teď?
|
| vema |
|
(19.8.2009 16:18:35)
ahoj Bosorka to napsala moc hezky, souhlasím s ní, uvidíš, že dětátko ti tvé prázdné srdce brzy a celé zaplní.
Moje sestra zůstala s malou když ji bylo 6týdnů, taky neunesl tu zodpovědnost a bylo toho na něj hodně a odešel k milence, nyní je malé 15měsíců a jsou obě spokojené, ségra má přitele a je jim fajn.
Neboj Gábi ten pravý se ukáže a čeká na tebe
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)