babička 2 vnoučků | •
|
(22.9.1999 8:44:36) Ráda bych se na vás obrátila s dotazem a prosbou o radu:
Mému vnukovi byly letos v dubnu 3 roky. Na konci srpna se mu narodila sestřička. Moje dcera, jejich maminka, má v úmyslu dát vnoučka v nejbližší době do školky. Problém je v tom, že jí nechci příliš radit a to ještě možná špatně. Já jsem měla dvě dcery - narodily se po 23 měsících. Zvládali jsme to s manželem sami bez babiček i bez školky až do doby, kdy jsem se musela vrátit do zaměstnání (dcerám bylo 4 a 2 roky). Když se narodila druhá dcera, snažila jsem se starší dceru zapojit do "práce a starostí" o miminko, aby se necítila odstrčená a myslím, že se mi to povedlo, že na mladší dceru nežárlila.
Nyní mám obavu, aby vnouček, který je hodně fixován na matku, protože otec dojíždí za prací a bývá doma jen večer a o víkendu, se necítil odstrčen. Mám dojem, že by si lépe zvykl na sourozence doma, když by mámě pomáhal - už je rozumnější než dvouleté dítě. Když bude chlapec chodit do školky, obávám se, že až přijde ze školky domů, bude o to víc vyžadovat máminu pozornost a tím víc žárlit na sestřičku.
Prosím Vás o Váš názor na posílání vnuka do školky a na vytváření dobrého sourozeneckého vztahu u malých dětí. Děkuji.
|
Radka,2děti(5 a 2roky) | •
|
(22.9.1999 10:38:06) V této otázce je asi těžko radit.Snad jen pár zkušeností či postřehů.Moje dcera nevštěvovala školku ještě před narozením syna (chodila jsem do práce)a po jeho narození ve školce pkračovala, dokonce chtěla sama být ve školce i na spánek, jinak s ní údajně některé holčičky nechtěly kamarádit.Myslím, že vztah sourozenců se buduje hlavně v rodině a záleží právě na rodičích a nejbližších, jaký postoj zaujmou.Možná, že na druhé straně se Váš vnouček bude, aspoň zpočátku, kdy novorozeně z pohledu dítěte jen pláče, doma nudit.Ve školce by měl vrstevníky, se kterými se "už dá pohrát si". Také jde o to, jak se mu odloučení doma vysvětlí.Mám velmi dobrou zkušenost s tzv.pozitivním laděním dítěte.Něco ve smyslu, že do školky jde skoro za odměnu, je to pro jeho dobro a naučí se tam spoustu věcí, najde nové kamarády, které by doma těžko hledal.A navíc zpočátku s příchodem miminka, které třeba nebude "hodné" a nebude spát 3-4 hodiny v kuse, nebude maminka mít tolik času jako teď.Bude muset čas rozdělit nejen na dvě poloviny, ale na tolik dílů, kolik domácích prací musí stihnout, zejména, když je přes týden sama.Záleží také na pesonálu školky, tady je prostě všechno v lidech.Já mám jen ty nejlepší zkušenosti.Děti se (až byl syn větší)na sebe vždy velmi těšily a celé odpoledne si spolu potom hrají.Samozřejmě, že jsou zde i potyčky, bez nich se asi žádné soužití neobejde, ale nemyslím, že by na sebe, díky školce, žárlili nebo byli na sebe zlí.Přeji šťastné rozhodnutí.
|
|
Dana, 4 letá dcera | •
|
(22.9.1999 12:09:08) Myslím, že školka nemůže Vašemu vnukovi nijak ublížit. Dítě potřebuje mít kolem sebe dětský kolektiv, který je pro něj dosti důležitý. Moje dcera začala chodit do školky také ve třech letech a do té doby byla na mne hodně závislá. První týden se to samozřejmě neobešlo bez slziček, ale další týdny byla ráda, že chodí do školky. Naučila se tam spoustu věcí, které jsme spolu nedělaly. Na MD jsem se jí snažila hodně věnovat, hrát si, učit se a poznávat nové věci, ale nikdy jsem jí nemohla nahradit dětský koletiv. Ze školky přišla s novými písničkami, básničkami a hrami, které jsem neznala. Naučila se samostatnosti a po měsíci se naučila vyslovovat R a Ř, i když při nástupu do školky mluvila dobře. Dnes, když pro ni přijdu brzy, mi řekne "nechoď pro mě tak brzy, já si nestačím ani pohrát". Vaší dceři přibudou další starosti a jistě bude ráda, když bude mít chvíli pro sebe. Nebude mít již na první dítě tolik času. Za sebe bych školku doporučila, protože přestup do školy bude potom jistě snadnější.
|
|
Hanka, dcera Šárka, 4 roky | •
|
(22.9.1999 13:16:54) Nabízím ještě jednu variantu řešení. V našem městě (Hradec Králové) fungují tzv. Pohádky (soukromé MŠ). Děti je navštěvují jeden týden dopoledne a druhý týden odpoledne. Doba pobytu je přibližně 4 hodiny. Děti se ve školce nestravují. Program mají bohatý - cvičení, flétna, angličtina ... Zkušenosti maminek jsou velmi dobré. Dítě je v kolektivu, není odkázáno na "školní jídelnu", je ve školce pouze půl dne, takže odloučení od blízkých snáší lépe. Ještě mě napadá jedna možnost - mateřské centrum. V našem mateřském centru Žirafa funguje klub Kamarád, kam chodí děti školkového věku na celé dopoledne. Bohužel jenom jeden den v týdnu. Myslím, že by to mohl být ideální předstupeň MŠ pro tříleté dítě.
|
|
Majka S., deti 5 let a 9 mesicu | •
|
(22.9.1999 21:07:42) Mila babicko, to vite, ze se mladym spatne radi. Ani ja to nemam rada (jsem maminka dvou malych deti). Ale jestli Vasi radu nekdo alespon vyslechne, pak jim zkuste rici toto: Proc spechat se skolkou? Urcite by se mlade mamince ulevilo, mela by vice sil na novorozenatko, ale vztahu s jejim strasim synem by neprospela. Zkuste to radeji vydrzet a opravdu chlapecka zapojit. Deti docela rady pomahaji. Mam podobnou zkusenost - syn se mi narodil, kdyz dceri bylo neco pres 4 roky. Uz chodila asi dva mesice do skolky (ale vyslovne na svoje prani), nicmene ja jsem mela nejak spatne svedomi - rozhodne jsem ji nechtela odstrcit. Pak nam pomohl osud - behem zimy a jara jsme se stridali v nemocech, takze dcerka byla vetsinou doma a mohla se tak na brasku aklimatizovat. Dnes mi moc pomaha a ma ho strasne rada. Pokud trochu zarli, pak to da najevo tim, ze se chce mazlit a obcas si hraje na miminko. Ale braskovi neublizuje. Pozor na to, aby Vas vnuk nezacal sestricku nenavidet. proto radim - se skolkou pockat, pokud to vnuk nevyzaduje. Mam jeste jeden navrh. Jsem zakladatelkou a clenkou materskeho centra, kam si mohou chodit hrat deti se svymi rodici (i prarodiciú) a to deti uz od kojeneckeho veku. Mohu Vam zaslat seznam takovych center.
Srdecne zdravi M.S.
|
|
Marcela, syn 5 let | •
|
(26.10.1999 13:51:38) Milá paní, můj názor jen ten určitě poslat vnoučka do školky. Mám 5-letého syna chodí do školky od 3 let a ještě se mi nestalo aby mi řekl hurá mi jdeme domů ve školce se mu moc líbí. Myslím si , že školka mu neubíží ba naopak. Domů se pak bude těšit jak bude mamince pomáhat se svojí sestřičkou. Držím palce.
|
|
Radana Chybová,2 chlapci 6 a 8 let | •
|
(29.10.1999 14:01:17) Myslím si,že význam školky pro výchovu dětí je poněkud přeceňován na úkor péče rodinné.Proto si myslím,že pisatelka dopisu má své pochyby zcela oprávněně.Model "tříleté dítě patří do školky" se u nás natolik vžil,že do ní chodí i ty děti,jejichž matky jsou doma na MD.Místo,aby si rodina vážila toho ,že nemusí vysílat dítko do kolektivu,zcela bezmyšlenkovitě tak učiní.Dítě je ráno vypuzeno,přes den dirigováno,škatulkováno a večer,lehce oprskáno(zeptejte se jeho imunitního systému jak mu to svědčí), navráceno do lůna rodiny.Vše v nejlepším úmyslu-je to ten,kterým je dlážděna cesta do pekla.Jediný opravdu vážný důvod,proč maminka o školce může uvažovat je ten,že má hodně práce s miminkem a jeho starším sourozencem.A tady může nastat příležitost pro milující babičku.Nejlepší babička udělá toto: dostaví se cca v 10 hodin dopoledne,popadne mimino,kočárek a pana bratra ,načež odejde na procházku,ze které se vrátí až k obědu.Ten uvaří dcera,šťastná ,že může v klidu pracovat,stihne i ledacos jiného.Uvolí-li se babička,že se občas postará o děti přes noc,může dostat i nějaké vyznamenání-třeba od tatínka těch dětí. Toto by mohl být možná recept pro starostlivou babičku.Já takovou měla,zaplať Bůh za ni,děti do školky nechodily,moc jsme si to spolu užili.
|
Marta Rockova,David 4 roky | •
|
(23.3.2000 0:28:32) Můj Davídek,chodí do školky již půl roku a nikdy nebyl tak štastný.Každé ráno si zpívá(Hurá jdu do školičky) a podotýkám,že ho doma nijak nemlatíme.Je ve školce moc rad a myslím,že ani sebelepší rodiče nedají dětem to co jejich vrstevníci.Mého syna nikdo ve školce nediriguje naopak děti si sami určují co by chtěli dělat.Proto pokud je Vaše dítě kolektivní a kápnete na super školku jako já říkam ANO
|
|
|
Leona, chlapci 3 a 6 roků | •
|
(19.1.2000 21:43:24) Ráda bych se s Vámi podělila o svoji zkušenost se školkou.Víceméně na rady ostatních maminek, jak je školka prospěšná pro děti ,jsem dala pětiletého syna na dopoledne do školky a s dvouletým byla doma. Do té doby nám školka nijak nechyběla,manžel mi se vším pomáhá a vychází vsříc, a díky tomu si i myslím, že mám na děti dost času.Když se narodil mladší syn, starší mi rád pomáhal a tak nějak přirozeně si utvářel vztah k bráškovi. Dnes si spolu vyhrají,vymýšlí spoustu věcí a troufám si říct, že mají spolu hezký vztah, i když i u nás jsou občas sourozenecké šarvátky.Když začal starší chodit do školky, byli oba kluci jaksi "jiní".Starší se mi zdál jakoby necitlivý , někdy i agresivní, mladší hledal záchranu u mne tak ,že se ode mne nehnul na krok a já najednou zjistila, že poprvé za dobu své mateřské dovolené nestíhám dávat oběma dětem to, co potřebují nejvíc - čas. Byla jsem uštvaná a nechápala, proč je tolik maminek co mají děti ve školce v pohodě a já sotva dám jedno do školky, místo aby mi to pomohlo, cítila jsem to jako přítěž. Tak jsme se vrátili do původních kolejí,kluci jsou spolu, ať už doma, na dvorku či zahradě, jsou plni nápadů, her a fantazie, já obstarám ve chvílích kdy se sami zabaví vaření a domácí práce a pak si s nimi i já "užívám" při malování, čtení, procházkách a vůbec při všem, co naplňuje jejich dětský svět, který mě tolik obohacuje. Nyní všichni čekáme, až se na jaře klukům narodí další bráška nebo sestřička a snad bude stále vše tak pohodové, jako doposud, přestože to bude zase ve spoustě věcí jiné. Vám přeji šťastné rozhodnutí a co nejméně šrámů na dětské duši.
|
Eva, svobodná | •
|
(20.1.2000 12:20:25) Vážená paní Leonko!
Přečetla jsem si Váš dopis jedním dechem. Přesně takový rodinný život bych ráda zažila i já. Přesto, že jsem ještě svobodná a bezdětná, děti už si plánuji (minimálně tři), a doufám, že pro ně školku nikdy nebudu potřebovat.
Přeji Vám, Vašim chlapcům i manželovi hodně štěstí a lásky.
|
Hanka, dcery 3,5 roku + 4 týdny | •
|
(18.3.2000 17:02:44) Přihlásila jsem dceru do školky, když jsem si myslela, že se v jejích třech letech vrátím do práce. Jenže jsem pak otěhotněla a dostala nemocenskou. Váhala jsem, jestli dcerku do školky posílat nebo ne, ale mám pocit, že jí to vysloveně svědčí. Pro maminku, která má doma miminko, je to docela úleva, a zároveň tam nemusí klusat v šest ráno nebo vyzvedávat dítě pomalu za tmy... v naší školce je možné přijít ráno v děvět, popř. až v deset, a vyzvednout buď po obědě, nebo cca nejdřív ve 14:45. To je fajn. Dceři se ve školce líbí, je tam konec konců intenzivní program (avšak dobrovolný) jen pro ně. A má tam kamarády.
|
|
|
Eva | •
|
(9.3.2000 15:25:37) Ono to s tou školkou je trošku komplikované. Můj 3,5 letý chlapec tam chodí (vrátila jsem se do práce) a taky z toho není dvakrát nadšený. Nemyslím si, že předškolní zařízení je pro děti lepší než vlastní rodina, ale nerada bych viděla, kdyby potom v šesti letech ve škole koukal jak Alenka v kraji divů. Nebo si myslíte, že na základní škole, kam už chodit bude muset, bude prostředí ohleduplnější než v MŠ? Mně se to také moc nelíbí, ale myslím si, že v dnešním drsném světě je dobré děti připravovat na vše a ne držet pod poklopem.
|
Radka, syn dva a čtvrt roku, za měsíc další dítě | •
|
(15.3.2000 7:00:50) Školka pro našeho syna sice zatím není úplně aktuální, neboť připadá v úvahu až za rok, ale už dneska nad ní samozřejmě přemýšlíme. Popravdě řečeno, člověk, který si přečte příspěvky v této rubrice, aby si připadal pomalu jako krkavčí matka, když své dítě do školky dát chce. Jsme v tomto už v zásadě rozhodnuti, s tím, že zprvu by chodil jen na část dne a někdy by třeba nešel vůbec. Nechceme ho ale dát do první školky, která se nám namane, naopak, dáváme si na výběru docela záležet. Možná se to někomu zdá brzy, přemýšlet o školce od tří let, nota bene u dítěte, kterému jsou teprve dva. Ovšem, my nechceme dát syna do školky proto, aby se tam otrkal a nebyl pak později ve škole a podobně zbytečně vykulený, ale především proto, že už dneska se neustále dožaduje přítomnosti jiných dětí, v jejich společnosti doslova pookřeje a je vidět, jak je nadšený. Podobné je to u něj ostatně i ve společnosti dospělých, hlavně, že se kolem něj něco děje. Pozoruji, že když jsem se synem doma a zrovna nikam do společnosti nezamíříme, nudí se. A to, podotýkám, si spolu hrajeme, vymýšlím různé činnosti, vyrábíme spolu něco, kreslíme si, lepíme, sázíme bylinky, vaříme a děláme spoustu dalších věcí, asi ostatně jako i jiné rodiny. Navíc, syn nejen že má rád společnost a změnu, je také velmi temperamentní a čilý, takže jej třeba moje maminka ještě nikdy nehlídala, protože tvrdí, že by to nezvládla, což je docela dobře možné. Tím chci jenom říct to, že u nás nepřipadá v úvahu model rodina s pomocí babičky, ostatně také proto, že obě dvě babičky chodí do práce. Uvidíme, jestli bude syn nadšený z toho, až bude chodit do školky, ale spíše bych si tipla že ano - když pro něj přijdu třeba do MC, kam si chodí hrát s dětmi, posílá mě ještě pryč a nechce odejít. Prostě není to typ, který se tzv. drží máminých sukní, takže si myslím, že by to ani nebyla žádná moje zásluha, kdybych s ním byla doma třeba do jeho pěti či šesti let. Soudíme, že mu školka přinese nové podněty, náměty pro hry a činnosti, které mu doma prostě nemůžeme nabídnout. Podotýkám, že důvodem proč uvažujeme o školce, není ani to, že se chci vrátit do zaměstnání. Budeme mít na jaře další miminko, ani o ono ovšem rozhodně není tím důvodem. Pokud jde o práci, ta moje se naštěstí dá vykonávat po večerech a po ránech doma, eventuálně přes den, když je chvilka klidu či se synovi věnuje můj manžel. Nikdy jsem proto pracovat nepřestala, ale syn tím podle všeho nijak netrpěl. Tohle uvádím pro to, že by samozřejmě bylo možné, s chozením do školky přestat, kdyby to nějak nekalapalo. Zajímají mě další názory na to zda, zda dávat děti do školky, proto doufám, že se zase někdo ozve a případně přidá své zkušenosti. Já zatím asi nejvíce inklinuji k tomu, co uvedl v jedné svoji knize Zdeněk Matějček, je to zhruba takhle - zatímco jesle jsou pro rodiče a děti by si je nikdy nevymyslely, školky jsou pro právě děti.
|
Stáňa(39)+Ondra(6) | •
|
(15.3.2000 14:45:04) Radko, musím říci, že docela souhlasím s Tvým názorem. Začala jsem Ondru dávat do školky také hlavně kvůli společnosti jiných dětí (je jedináček, takže jsem to považovala za důležité), i když se přiznám, že určitou roli v tom hrála i chuť vrátit se do zaměstnání. Do školky začal Ondra chodit, když mu bylo 3a3/4 roku. Předtím už chodil (většinou dvakrát týdně) do Klubíčka (hravé dopoledne pro děti, které nechodí do školky v podstatě se školkovým programem), takže to nebyl takový zlom. Řekla bych, že je ve školce docela spokojený, našel si tam trvalejší kamarády (což v Klubíčku moc nešlo, protože většina dětí tam chodila dost příležitostně a nepravidelně), ke kterým občas chodí na návštěvu on, nebo naopak oni k nám. U Vás možná vidím trochu nebezpečí v tom, aby syn nežárlil na to, že on jde do školky, zatímco Ty zůstáváš s mladším sourozecem doma - setkala jsem se s tímto problémem u dvou Ondrových kamarádů, jejichž maminky jsou s mladšími setřičkami doma (přitom jeden z těch kluků byl vždycky podle mne velice společenský, bez problémů chodil s Ondrou do Klubíčka). Ale to asi taky záleží na povaze dítěte, protože naopak jiná Ondrova kamarádka se naopak do školky těšila, protože doma jí občas bráška zničil její "výtvory" a s některými hračkami si mohla hrát jen když bráška spal (z důvodu, aby jí v nestřežené chvíli třeba nezbaštil kostky z Lega nebo neolizoval štětce).
|
|
|
|
|
|