sojka+07+09 |
|
(21.6.2010 20:01:27) teda normálně se těmito věcmi nezabývám, ale někdy si říkám, že mi někdo tam nahoře chce něco sdělit. Už kdysi dávno jsem tu psala, že se mi díky intuici podařilo dvouměsíčního synka odvést na pohotovost jenom díky intuici. Dusit se začal až v autě.
Teď jsme měli jet v sobotu na dovolenou. Nejprve mi kamarádka volala, že omylem zamluvila dva apartmány místo tří a že budeme muset bydlet pohromadě osm lidí ve dvou pokojích Pak jsem to teda vyřešila. Následně dostal ve středu synek antibiotika na katar horních cest dýchacích. Potom dostal manžel dva dni před odjezdem ukrutnou angínu a vyfásnul antibiotika. Potom synova záhadná vyrážka, se kterou jsme skončili v nemocnici na víkend a odjezd jsme odložili na středu. Ta vyrážka nemá doposud žádný vysvětlení a vzhledem k tomu, že dnes skoro zmizela je prostě fakt nevysvětlitelná. Do toho mi kamarádka volala, že náš apartmán si zabrala její kamarádka a že se jí ve středu nebude chtít vystěhovat a poslední kousek navíc, kamarádčiny děti tam onemocněnly.
si říkám, to snad není možný, že by se přihodilo tolik věcí souvisejících s odjezdem na ty hory. Kromě toho jsem se bála tam jet, aby můj malej astmatik měl dostatečně dostupnou lékařskou péči.
Co vy na to, jely byste ?
A stalo se vám v životě něco podobného, co vás donutilo přestat věřit na náhody, nějaký znamení, který se vyplnilo ?
|
Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(21.6.2010 20:05:52) Dřív jsem byla s babičkou nějak poropojená, že jsem i na vzdálenost několikaset kilometrů věděla, že je v nemocnici a umírá. Takže ano něco je. Kdyby se mi tak něco vys*alo tak bych asi nejela.
|
sojka+07+09 |
|
(21.6.2010 20:08:32) já se tak nějak vnitřně bojím. Ta vyrážka ještě úplně pryč není, zbývají dva puchýře na nožičkách. Přesvědčená o tom, že tam mám jet nejsem teda ani trochu.
|
Katla |
|
(21.6.2010 20:37:11) kdybych každou takovou věc mela vykládat jako znamení, tak alespoň my nevystrčíme nos z bytu ....u nás je to furt něco a nic podle plánu, a čím pečlivěji plánujeme, tím rafinovanější a nepravděpodobnější události se semelou .....s dětma to je prostě tak, a čím víc lidí v rodině, tím větší pravděpodnost....jen my v poslední době ))))))))))
|
Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(21.6.2010 20:45:13) Hroudo má se tam nervovat a čekat z které co přiletí? To by si neužila a nakonec by si ještě něco sugescí přivolala.. To taky spolehlivě funguje...
|
Katla |
|
(21.6.2010 20:53:24) prdlajs
|
|
|
|
Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(21.6.2010 20:37:59) Sojko dej na svůj vnitřní pocit. Já na něj taky dávám. Obvykle když se má stát něco špatného to poznám podle toho, že mám "divný" pocit a tím se řídím.
|
|
Katla |
|
(21.6.2010 20:44:43) já bych to vzala čistě "chce se mi", "nechce se mi", nehledala bych znamení jako ospravedlnění toho, že nejedu. To prostě žádný vysvětlení nepotřebuje, a pokud by se mi chtělo, tak bych jela navzdory domnělým znamením.
|
|
|
|
Tenna /2 |
|
(21.6.2010 20:19:46) Jsem docela racionální člověk, ale občas se také dostanu do podobných situací, jako popisuješ, kdy si říkám - je v tom nějaký skrytý význam? Přikláním se tedy spíš k tomu, že jsou to prostě náhody, ale člověka to v jeho uvažování a rozhodování ovlivní. Na tvém místě bych nikam nejezdila, myslím, že by sis pobyt neužila - měla bys stále strach, byla by to spíš křeč než pohoda.
|
|
Evka13 |
|
(21.6.2010 20:21:06) Měla jsem moc špatný pocit z toho, že bych měla nechat 2 letého synka (nyní velkého mamánka) u babiček a jet na 3 týdny do Norska. (zakládala jsem kvůli tomu i téma). No a nejdřív se nám "vysypala" jedna babička (plotýnka). A tak se nabídla moje máma, že je oba celou tu dobu bude hlídat. A co se nestalo: Před týdnem se vysekala na kole- příčina dodnes neznámá. Těžký otřes mozku a zlomené žebro. Tak si říkám, že to nemělo být. Že jsem z toho neměla dobrý pocit a bála se. Jen jsem nechtěla, aby to odnesly chudáci babičky.
|
Winky | •
|
(21.6.2010 21:16:31) jj, myslím že si tu diskusi pamatuju.... tak to mě mrzí že to dopadlo až takhle :-(
S tou dovčou - 2x jsem tak nějak nejdřív hodně chtěla a pak zase nechtěla jet, jednou to bylo na Šumavu na Silvestra se známýma, chtěla jsem se s nima vidět ale představa harcování se tam s malým dítkem - no, váhala jsem, nakonec malá dostala zánět středního ucha, takže jsme nejli (záloha zaplacená). Podruhé - narychlo akce letos v zimě, soused nám nabízel volná místa na chatě v Rakousku že jim někdo odřekl, já lyžuju hrozně ráda a tak mě to moc lákalo, no ale zase - představa harcování se, tentokrát se dvěma dětičkama, navíc jsem tak nějak cítila že formu mám nula nula prd, nalyžovala jsem letos maximálně 500m.... no pak i finančně - rozmysleli jsme si to, i když mě to kapku mrzelo. Ale pak ten týden co tam oni byly šíleně mrzlo, čili jsem byla ráda, to bychom s dětmi nezvládali.
|
|
|
Maryl |
|
(21.6.2010 20:22:41) Ahojky Sojko, já na osud i na znamení věřím v každém případě.Na tvém místě bych nejela,stejně bys neměla klid. A jinak vy jste tak strašně moc nemocní podle toho,co píšeš,tak z toho v jednom kuse nevyjdete,viď?Tak snad bude platit pravidlo,že si to malej vybere teď jako malinkej,a až pak půjde do školky,tak bude mít imunitu jako fík.Držím palce
|
Adina,kluk 08 | •
|
(21.6.2010 20:36:33) Ahojík Sojko,já na osud,náhody a věci mezí nebem a zemí věřím. Několikrát v životě se mi přihodily takové věci...že když se nad tím zpětně zamyslím,tak mi jde z toho mráz po zádech..at se to týká vztahu,práce i dítěte. Nic v životě není náhoda !! A na svůj vnitřní hlas-intuici určitě dej.Já jsem několikrát nedala a podle toho to taky dopadlo..
|
|
|
sojka+07+09 |
|
(21.6.2010 20:58:25) no ve skutečnosti se mi chce i nechce. Mám to tak s každou dovolenou. Mám přátele, oba psychology, kteří věří, že cokoliv se stane, není náhoda. Například jejich dítě zakašle a oni hned hledají důvody proč, co jim tím chce osud říct, co to znamená. No to by mi z toho hráblo. Myslím, že některý věci jsou náhoda a některý věci můžou být znamení či co. Hrozně miluju vysoký hory, vím, že bychom si to tam užili ale na druhou stranu tam jet ve středu s dítětem, co ho v neděli propusitili z nemocnice a jehož dgn. není známá.... prostě nemůžu nevnímat tolik věcí jako souhru náhod, je toho nějak moc. A nebo je to jenom docela obyčejný utužování matek.
|
Katla |
|
(21.6.2010 21:00:58) Já bych to nevnímala jako znamení ale jako pouhý pech. U nás často veci taky probíhají stylem "čert sere na větší hromadu" a najednou se začnou kupit věci, co by se klidně jinak mohly udát v rozmezí půl roku a ne týdne. Ale znamení to není.
|
sojka+07+09 |
|
(21.6.2010 21:30:31) tak ať jde ten čert srát někam jinam u nás už je ta hromada pořádná. Na druhou stranu pesimisticky se do budoucna netvářím. prostě si to ty děti odmaroděj teď a v dospělosti to bude relativně Ok. jAKO JÁ. Ekzem a astma sice mám, ale za to jsem už deset let neměla žádnou chorobu.
|
|
|
|
10.5Libik12 |
|
(21.6.2010 21:10:49) Jsou určitě věci mezi nebem a zemí, ale jsme příliš civilizovaní a takovéto "pocity" nebývají hlasem z výšin, ale normální obavou, nebo přehnanou úzkostlivostí. Já to znám, nesnáším cestování:) Když bys to vzala z gruntu, tak při každém přesunu vygooglíš přehršel katastrof týkajících se místa, kam směřuješ. Druhá věc je, jestli se tě fakt nechce a ty nervy ti za to stojí.
|
sojka+07+09 |
|
(21.6.2010 21:28:22) jinak musím říct, že nějaký speciální katastrofy týkající se místa v duchu nevytvářím. jenom jednu typickou- co budem dělat až tam dorazíme a synek dostane záchvat- poharcujem zase domů, nebo to zvládnem, nebo budem volat sanitku. Jinak se těším už půl roku, dokonce jsem si koupila i nový hadry na ty hory, abych byla pěkná, dětem nové šusťákové soupravy, prostě plánuju to dlouho a teď dost váhám.
|
|
|
Balbína |
|
(21.6.2010 21:26:00) ano, respektive nedávno se to stalo mojí babi. Měla prostě naléhavý a zvláštní pocit, že je divně unavená, a že má divný pocit v jednom prsu. Ten pocit byl ale snad pár dní, pak už ne. Neměla žádnou bulku. Vzhledem k tomu, že jí bylo víc jak sedmdesát, neměla nárok na bezplatný mamograf, tak si ho zaplatila a nemusela čekat. Byl tam nádor, maličký, ani nemusela na chemoterapii. Je to už dva roky a je v pořádku, zaťukávám.
|
aachje skunk a tři holky |
|
(21.6.2010 21:33:19) já věřím hlavně na boží mlýny.....melou.
|
aachje skunk a tři holky |
|
(21.6.2010 21:40:53) ale pokud mluvit o osudu.... prostřední dcera závodně plavala..v zimě jezdili skoro všichni z oddílu a jejich rodiče do alp lyžovat.mysleli jsme,že pojedeme taky...ale nějak nám to ,,zapoměli,,nabídnout..jeli jsme tedy samy autem..
cestu domů,jich 17 nepřežilo.. projeli jsme nažidly hodinu před nimi.
|
sojka+07+09 |
|
(21.6.2010 21:43:49) ufffff
|
|
Lassie66 |
|
(21.6.2010 22:00:42) Vidíš, zrovna jsem chtěla napsat, že věřím na anděly.
|
|
|
|
Avet.. |
|
(21.6.2010 21:33:47) Taky jsem přesvědčená, že je něco mezi nebem a zemí. Měla bych asi strach někam jet, ale zase na druhou stranu, po tolika problémech, když to vyjde...tak si to člověk asi víc užije. Ale v každým případě je to teda dost divný. Já si takových věci nikdy moc nevšímala, ale v den, když jsem odmítla přímo na sále interrupci, tak jsem v noci viděla padat hvězdu, byl březen a myslím, že v tomto období hvězdy moc napadají A měla jsem strašně moc úžasný pocit, jako by mi někdo z hůry dal vědět, jo holka, udělala jsi tu nejlepší věc na světě. Taky se mi stalo, když jsem dělala zkoušky na školu, tak jsem šla z těch zkoušek, měla smíšený pocity a najednou čumím, čtyřlístek. Pár dnů jsem bez úspěchu nějakej hledala. No a teďka, jak řeším tu pitomou nevěru, tak jsem v zoo našla plastovej čtyřlístek a o kousek dál sponku se srdíčkem a druhý den v drogerii stříbrnou podkovu. Od té doby se mi nic sice nepodařilo, ale kdo ví, co to znamená Asi mám ještě počkat
|
Winky | •
|
(21.6.2010 21:59:41) jj, to je hezký - čtyřlístek, srdíčko a podkova taky bych si počkala
S tou padající hvězdou - taky si všímám jen občas, no a jednou jsme byli s manželem na vycházce, a na nebi se udělalo "boží oko" - jak svítí paprsky přes mraky - tak na to koukáme jak je to zvláštní - a do toho volala mamka že děda umřel (byl v nemocnici, v podstatě to byla otázka dnů). Tak mě to úplně odrovnalo, ale zase jsem si jistá že děda je v nebi
Ten příspěvek o Nažidlech mi úplně udělal husinu :-( :-(
|
sojka+07+09 |
|
(21.6.2010 22:00:35) mně taky
|
aachje skunk a tři holky |
|
(21.6.2010 22:22:49) měli jsme vypnutý telefony..když jsme je doma zapli měli jsme stovky nepřijatých hovorů..rodina si myslela,že už nežijeme..samé sms ...,,prosím ozvěte se...žijete??,, a tak.nevěděli jsme co se děje... holka přestala chodit plavat.přišla o tolik kamarádů.první setkání poté bylo strašné.víc už jsem tam nemohla..
|
Lassie66 |
|
(21.6.2010 22:43:16)
|
|
Balbína |
|
(22.6.2010 1:58:45) teda, tak tomu říkám štěstí pro vás
|
|
|
|
|
|
|
4.6Lukyna12 |
|
(21.6.2010 22:20:36) Sojko já bych na ten vnitřní pocit dala,taky ho mívám.
před rokem a něco jsem ho bohužel neposlechla a bolí to dodnes.
Hory neutečou a i později budou pořád na svém místě.
|
|
vlad. |
|
(21.6.2010 22:41:41) Sojko, příliš mnoho komplikací. Problém s apartmánem - nastěhovaná kamarádka. Nemocné děti(!), to by mě asi odradilo nejvíce. Úplně nedoléčená diagnoza neznámého puchýřnatého kožního onemocnění (neštovice to asi nebyly). Manžel ATB. Je mi tě moc líto, jsem přesně ten typ, který by se snažil jet, kdyby to jen trošku šlo. Zvaž to, jestli by sis to i takhle dokázala užít. Třeba ano. P.S. přeju, ať čert už sere na jinou hromadu
|
sojka+07+09 |
|
(21.6.2010 22:44:23) jo máme tady pěkně nasráno. děkuju
|
|
|
Insula |
|
(22.6.2010 4:50:42) Mockrát jsme měla předtuchy, mockrát "prorocké" sny, mockrát tušení, které se vyplnilo. Je fakt, že po dětech to trochu ustalo. Asi to teď nepotřebuju. A i jsem se to snažila trochu potlačit. Někdo to bylo dost nepříjemné.
|
jancaja+♂06/10 |
|
(22.6.2010 10:40:16) nevím, jestli bych to sváděla úplně na předtuchy, ale odradilo by mě, že tam přijedu a budu se dohadovat o vystěhování z apartmánu s kámoškou a nemocnýma dětma a přitom bych sama potřebovala klid pro svojí rodinu . Léčit tam marody a ještě se dívat na ublížené obličeje kamarádek, to pro mě není dovolená!
|
sojka+07+09 |
|
(22.6.2010 21:29:07) aha- zůstali jsme doma a hádejte co- kamarádčiny děti budou mít asi neštovice- jak říkám, prostě jsme tam neměly jet.
|
|
|
|
|