sojka+07+09 |
|
(29.8.2010 13:36:15) ahoj, dneska jsem učila svou 3,5 letou dceru jezdit na kole. Jsem mizerná učitelka a matka megera, neumím to jinak, než že jí pořád buzeruju co má dělat a jak to má dělat, samozřejmě jí taky chválím a pozitivně motivuju, ale v celku je to občas otrava, nejraději bych, aby jí různým sportům naučil někdo jiný. Ráda bych jí ke sportu vedla už od dětství, já taky umím skoro všechny sporty (i když průměrně) a moc se to v dospělosti hodí. Manžel je sportovní antitalent.
Zajímalo by mě, jak to s malými dětmi děláte vy- některé děti jsou takové, že se zabejčí a neskončí, dokud se danou věc nenaučí, taková jsem byla já. Jenomže dcera je typickej tříleťák, když jí něco jenom trochu nejde, tak se jí to nechce dělat, marně vysvětlovat, že na začátku to nejde nikomu a že se musí cvičit cvičit cvičit. Někdy se mi špatně odhaduje míra, kdy už se na to vykašlat a kdy trvat na malém "překonání " se, protože to je vlastnost, která se v dospělosti zatraceně hodí. Děláme jenom to, o čem jsem přesvědčená, že na to holka má- tj. kolo, protože už dávno drží rovnováhu a je moc šikovná.
Co vy, učíte děti jenom to, co samy chtějí, nebo je občas trošku do nějaké sportovní činnosti zatlačíte ?
|
Lassie66 |
|
(29.8.2010 13:41:32) Dcera se na kole naučila dost snadno, přešla na něj z kolo-odrážedla. Má teď ale období, že neustále kňourá, všechno je špatně, dokáže nás všechny vytočit 20x za hodinovou projížďku. Tak já se obětuju, sednu po x letech na kolo a poslouchám dokola jen kňourání . Dneska mi ujely nervy a na její: "tatínek mi dá napít, ne maminka, sama, néé tatínek...letělo pití doprostřed koupaliště." Nějak jsem předpokládala, že láhev zanese vítr zpět ke břehu, ale zůstala potopená. Tak jsem musela do vody(eko cítění). Štěstí, že tam je vody jen do půlky stehen. Ale i tak. Brrrrr.
|
|
Krakatice |
|
(29.8.2010 13:43:08) Nabídnu, ukážu, podpořím, ale nenutím.
Letos v létě jsme u moře viděli rodinku: máma, táta, babička a asi 3.letá cácorka. Pořád, ale vážně pořád ji nutili násilím do vody. Že ať neřve, že je to jen voda a jestli neposlechne, nedostane zmrzlinu apod. Holka se bála i s kruhem, s rukávky, v mělčině, držená rodičem. Babička jí schválně tahala do hloubky a kolikrát měli řeči, že co to není za debila
|
sojka+07+09 |
|
(29.8.2010 13:47:45) no tak to amando já nedělám, to by se mi příčilo. Moje "malé nucení" spočívá v tom, že jí slíbím takový ten mini pytlík bonbonků jestli udělá poslední okruh kolem baráku. Moje holka totiž když se šprajcne, tak se šprajcne.
Ale snažím se rozlišovat šprajc a strach. Do těch věcí bch jí nikdy nenutila. Například letos se bála vody, postupně po malých krůčkách jsem jí přesvědčila až sama chtěla, ale jen za určitých podmínek. Já už v jejím věku plavat uměla (jsem dcera námořníka a potápěče, strávila jsem dětství na lodi), ale nenutila bych jí.
ALE JDe i o věci typu- ujdeme sto kroků, zavije, že jí bolí nohy a rve se k bráchovi do kočárku, kam se bohužel vejde. Tam jsem trochu víc nesmlouvavá.
|
La Pepa |
|
(29.8.2010 14:02:10) u nás pomáhá pochvala někoho méně ohraného, než je matka používáme pravidelně k těmto účelům synovce (17 let), který má sportovní talent, sportuje vrcholově a děti ho "žerou". Když předem instruován při pohledu na holku na kole zahaleká "ty jo, ty už jezdíš, kde jste byli na výletě, no to je dálka, jsi kabrňák", tak by holka z kola nějraději neslezla.
Ale je pravda, že nemáme problém, že by dceru odradil neúspěch, spíš je to tak, že já prohlásím množství karambolů při dané aktivitě za neúnosné a odložím to na později - například dcera se ve 4,5 letech učila lyžovat a nikterak jí nevadilo, že postupně vletěla do potoka, do lesa, do křoví, do hloučku svačících lidí, do lana vleku, klidně lyžovala dál a já šedivěla, vždycky jsem jí vyprostila a ona se hnala k vleku zase.
|
|
|
a je to? |
|
(29.8.2010 13:48:18) tak takový bych s chutí kopala do půlek...
Jinak doufám, že malá bude aspoň v něčem po mě. Kolo ji teda zatím neláká, ale vyleze kde může. Takže když mi vyjde horolezecká stěna, budu ji brávat s sebou...můj se na to nijak extra netváří, ale co už.
|
|
|
|