Jak učíte děti sportovat aneb Překonávání se

ahoj,
dneska jsem učila svou 3,5 letou dceru jezdit na kole. Jsem mizerná učitelka a matka megera, neumím to jinak, než že jí pořád buzeruju co má dělat a jak to má dělat, samozřejmě jí taky chválím a pozitivně motivuju, ale v celku je to občas otrava, nejraději bych, aby jí různým sportům naučil někdo jiný. Ráda bych jí ke sportu vedla už od dětství, já taky umím skoro všechny sporty (i když průměrně) a moc se to v dospělosti hodí. Manžel je sportovní antitalent.

Zajímalo by mě, jak to s malými dětmi děláte vy- některé děti jsou takové, že se zabejčí a neskončí, dokud se danou věc nenaučí, taková jsem byla já. Jenomže dcera je typickej tříleťák, když jí něco jenom trochu nejde, tak se jí to nechce dělat, marně vysvětlovat, že na začátku to nejde nikomu a že se musí cvičit cvičit cvičit. Někdy se mi špatně odhaduje míra, kdy už se na to vykašlat a kdy trvat na malém "překonání " se, protože to je vlastnost, která se v dospělosti zatraceně hodí. Děláme jenom to, o čem jsem přesvědčená, že na to holka má- tj. kolo, protože už dávno drží rovnováhu a je moc šikovná.

Co vy, učíte děti jenom to, co samy chtějí, nebo je občas trošku do nějaké sportovní činnosti zatlačíte ?