| sojka+07+09 | 
 |
(16.9.2010 20:12:00)
ahoj všem,
poněkud divný dotaz zdá se, ale otázka je to k věci.
Moje rodina z tátovy strany má za sebou temnotou opředenou historii, v podstatě nás komunisti úplně rozvrátili. Celý život jsem neznala nikoho z tátovy strany, až teď v dospělosti jsem jednou náhodně potkala svojí tetu a dnes jsem ve svých 32 letech s tetou poprvé mluvila ! Že mám bratrance jsem se dozvěděla před pěti lety, můj brácha ho náhodně potkal v hospodě a byli si tak podobní, že se dali do řeči, no výsledek byl šokující a největší sranda je, že bratranec měl v nemocnici ordinaci hned nade mnou a já to nevěděla.
Informace o tátově rodině se ke mně dostávají po kouskách, postupně se dozvídám různé polopravdy a pravdy.
Můj dědeček patřil k inteligenci, měl vysokou školu a v padesátých letech vybudoval luxusní kadeřnický a kosmetický salon spolu s manželkou. Komunisti jim samozřejmě všechno zabavili, výsledek celoživotní práce a odříkání, včetně domu, polností apod. Děda založil odbojovou skupinu (ale tady je to opředené mýty, nevím zda to nebyla hospodská propaganda u piva) a prý chtěli zabít Gottwalda. Někdo je samozřejmě napráskal, všichni dostali provaz, děda nakonec doživotí v Leopoldově (původně jsem myslela že v Jáchymově) a tam strávil 20 let odkud ho nakonec pustili umřít domů- 45 kg vážícího 180 cm vysokého člověka. Babička byla nucena se rozvést a znovu se vdát, psychicky se zhroutila a vzdala se jednoho dítěte (mého táty) a dala ho na výchovu prarodičům. Táta i teta nesměli studovat byli vyvrhelové, nesměl s nimi ve škole ani nikdo sedět v lavici. Tohle se samozřejmě táhne o generace dál až ke mně- táta nás opustil, pil, byl to poznamenaný člověk už od dětství. My jsme taky moc trpěli tím, že nás táta opustil a neměli jsme prarodiče.
Tolik rodinná historie, sorry za elaborát. Polovina rodiny vnímá dědu jako hrdinu, druhá polovina ho nenáviděla. Já mám dost ambivalentní pocity- můj děda, moje geny, moje krev a chtěl někoho zabít ? Moje maminka mi říká, že to vůbec nemám právo soudit, že to byla zrůdná doba a bůhví jak to bylo- třeba jen někde vyslovili něco nahlas. ˇ
Co si myslíte vy ? Jak morálně vidítě vraždu někoho jako je Stalin, Gottwald atd. Je to hrdinství ? Nebo nemá člověk nikdy právo vraždit.
Vím, že je to těžké téma, ale nějak dneska potřebuju o tom mluvit, tíží mě to.
|
| Katla | 
|
(16.9.2010 20:21:23)
Můj pradedeček byla taky hrdina. Umřel v r, 1942 v nemeckém vezení. Možná taky chtel nekoho zabít.
Zabití v sebeobraně není vražda a zabití tyrana je zabití v sebeobraně.
|
| Tvoje horší já |
|
(16.9.2010 20:23:41)
Manželův děda taky umřel v německém vězení ve dvaačtyřicátém. Pravděpodobně ho ubili při výslechu. Můj názor je, že se měl na převážení nějaké pitomé vysílačky vykašlat, když měl ženu a malé děti. V tom se s manželem nějak neshodneme.
|
| Katla |
|
(16.9.2010 20:26:40)
muj pradedeček mel taky ženu a deti a výnosnou praxi a byl milovník života a risknul to. Zemřel mlád. Podle mne hrdina byl.
|
| ..maya.. | 
|
(16.9.2010 20:50:04)
|
|
|
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 20:23:44)
díky, doufala jsem, že mi odpovíš . A co třeba bratři Mašínovi ? Ti kluci tam jenom vykonávali vojenskou službu. To už je o něčem jiným, než zabít přímo tyrana.
|
| Tvoje horší já |
|
(16.9.2010 20:24:50)
Podle mého názoru to byli prostě banditi.
|
| Katla |
|
(16.9.2010 20:27:35)
byli sprostí vrazi.
Mj. zabili svázaného človeka, kzterý jim toho asi moc provést nemohl.
|
| Z + 2 | 
|
(16.9.2010 20:31:20)
Odvážné souzení. Dali se na boj a možná se vždy neudrželi na správné straně hranice, ale bojovali za správnou věc...
|
| Katla |
|
(16.9.2010 20:35:45)
no, dost jsem to sledovala, dost jsem si o tom přečetla a názor mám jednoznačný - pro mne jsou to vrazi.
|
| Ivik a kluci 00,03,06 | 
|
(16.9.2010 20:50:35)
Myslím si totéž a rozhodně bych to nebrala analogicky, jak tu někdo psal, třeba s Gabčíkem a Kubišem apod. Nechápu, jak je někdo může oslavovat jako hrdiny.
|
|
|
| Jana Nová |
|
(16.9.2010 21:09:06)
Mašínové bojovali jenom na jedné straně - a to svojí vlastní. Stačí si položit otázku, jak udatně bojovali proti komunistům zpoza hranic? Ehm...nijak. Starali se jednoduše o své vlastní dobré bydlo. Takže sečteno podtrženo, určitě nejsou hodni označení hrdinové. Mnohem blíž mají k označení vrazi.
Mnohem větší hrdinové byli lidi, kteří na rozdíl od Mašínů skutečně něco dělali PROTI komunismu a osobně za to trpěli - pochopitelně mám na mysli disidenty.
|
| & |
|
(16.9.2010 21:11:36)
Boleslavko, Masinove by byli v dnesni dobe oznaceni za teroristy..
|
|
| aachje skunk a tři holky | 
|
(16.9.2010 21:12:27)
boleslavko naprosto s tebou souhlasím.mašínové jsou vrazi.brutální vrazi a zbabělci.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(16.9.2010 21:13:18)
boleslavko, myslím že někdo z nich byl v americké armádě a doufal, že se pustí do boje za osvobození ČSSR od komunistů. Možná Palmer, který nedávno zemřel? Když pochopil, že ho max.pošlou do Vietnamu tak z armády odešel.
Jinak souhlasím s hodnocením, že jejich činy mají obrovské šrámy z toho, že zabili i svázaného muže (byť policistu), který je nijak neohrožoval a také zabili úplně normálního civilistu - pokladníka, který měl tu drzost, že se proti okradení bránil. Minimálně toto byly dle mého názoru vraždy 
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(16.9.2010 21:16:30)
Ano, Mašínové bojovali za správnou věc, ale já mám problém s tím, že jejich oběti - pokud vím - byli jen obyčejní lidi, kteří režimu nesloužili víc než "mlčící většina". Takže souhlasím s Hroudou.
|
|
|
|
|
| Tenna /2 | 
|
(16.9.2010 20:31:09)
Maěínové mě v souvislosti s tvou otázkou napadli jako první. Myslím, že to je analogické - nebo jako Gabčík s Kubišem. Obrana proti zlu, proti útlaku, proti bezpráví. Ale ten moment, kdy ti bojovníci "berou s sebou" své blízké, dokonce své děti - s tím mám trošku problém. Stoprocentně jednoznačný názor si udělat neumím, asi by člověk musel v té vypjaté situaci sám být nebo alespoň žít v té době, aby se mohl rozhodnout citem. Takhle na dálku mi to nějak nejde 
|
|
|
|
| Lassie66 | 
|
(16.9.2010 20:23:32)
Sojko, mě to vaše rodinné drama docela fascinuje. Je to skoro na knížku.
Denně potkáváme tolik "obyčejných lidí" a vůbec netušíme, jaké životy žijí a co vše mají za sebou.
Přeji už jen vše dobré vám všem.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 20:27:14)
Lassie jo to je, ale já neumím psát a byla by to depka.
Každopádně já tak nějak věřím, že se to mnou nějak zlomilo, myslím to rodinný prokletí. Možná je to rouhání, ale mám vnitřní pocit, že dál už to pokračovat nebude.
I tak mě to dneska tak nějak psychicky dostalo, i když ty pocity neumím moc popsat.
Tetě je 70 let, viděla mě podruhé v životě, rády se nemáme protože se neznáme, ale ona měla slzy v očích. Neznala mě a přesto mi to vyprávěla. Jaký to musí být, když po dvou minutách setkání vyklopíš takovouhle rodinnou historii ?
A mimochodem z druhý strany je to taky na chocholouška.
|
| Katla |
|
(16.9.2010 20:29:20)
v naší rodine, byt to byl (nekomunistický) odboj z toho taky balo prokletí, rozklad zbytku rodiny po válce, živoření vdovy, následky také až ke generaci vnuků, mne už se to naštěstí nedotklo.
|
| Tvoje horší já |
|
(16.9.2010 20:33:51)
Tyhle věci vždycky rodinu poškodí na několik generací. Maminčin tatínek byl v SNP (byl Slovák), pak ho věznili v Německu, podlomilo mu to zdraví a zemřel v 36 letech, zůstaly po něm tři malé děti.
Stejně tak ten manželův děda. Jeho dcery by jinak jistě studovaly atd., změní to prostě všem život od základů a určitě ne k lepšímu.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 20:38:32)
Na tyhle příběhy a ten náš si vždycky vzpomenu, když někdo napíše takovou pěknou větu jako, že za svůj život si každý kompletně může sám a sám má možnost ho ovlivnit. Přitom to co si neseme s sebou v genofondu a co se nám v dětsví a životě stane mnohdy ovlivnit nemůžeme. A osobnost člověka potom už zůstane navždy zdeformovaná. Jenom málokdo má takovej náhled, že se tak nějak vzepře osudu a zvládne to. Můj táta udělal to co by udělalo hodně lidí, opouštěl rodiny (celkem tři) jako to udělala jeho maminka jemu a pil, což je celkem pochopitelný.
|
| Katla |
|
(16.9.2010 20:40:44)
to, že si človek za život může jen sám může říct :
- hlupák, co sám nic silného a neovlivnitelného nezažil
- človek, co silně veří na karmu a vyloží ti, že jsou to následky činů z tvýho zhýralýho života ve starověkých Mykénách
|
| Lassie66 |
|
(16.9.2010 20:45:50)
Znamená to, že nemá smysl nic dělat?
|
| Tvoje horší já |
|
(16.9.2010 20:49:45)
Podle mě by si člověk měl rozmyslet následky, než vyrazí páchat hrdinské skutky. To se nejlíp dělá lidem bez rodiny.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(16.9.2010 20:52:15)
Na druhou stranu, jde taky o to, aby se za mě jednou rodina nemusela stydět.
|
|
| Katla |
|
(16.9.2010 21:02:23)
aůle každopádně byl obeť a svoje si za 20 let odtrpel a to se už nikdo nedozví, co prožíval ajakými výčitkami a vlastními pcohybnostmi si musel projít, takže by si zasloužil ten velkej mtamorovej pomník v srdcích potomků.
To, že mu teta nedokáže odpustit, je hlavně její velká škoda.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 21:04:57)
Hroudo, pro mě je tvůj příspěvek moc důležitej. Já si myslím, že díky dědovi se budu snažit, aby moje dvě děti věděly všechno o útlaku, historii apod. A je velmi pravděpodobný, že z mýho vyprávění si nakonec udělají obrázek, že byl hrdina. Jako smysl to určitě má.
|
|
|
|
| Tante Ema | 
|
(16.9.2010 20:49:55)
Podle mně má smysl něco dělat. Ale musíš počítat s tím, že následky zasáhnou tvoji rodinu (pokud ji máš). Buď do toho ta rodina musí jít s tebou (dost problematické u dětí), nebo si to musíš vzít na svědomí. Osobně bych ale nikdy neodsuzovala. Prostě spousta věcí jasně správné řešení nemá.
|
| Lassie66 |
|
(16.9.2010 20:53:49)
Myslela jsem to jinak. Pokud je člověk v kůži toho potomka, který vychytal špatné předky...
|
| Tante Ema |
|
(16.9.2010 20:58:38)
Jo takhle.. tak to taky má, podle mně. Nemyslím, že se NIC nedá změnit. Ale asi se musíš smířit s tím, že tě to vždycky bude nějakým způsobem determinovat. Moudrá kniha by asi řekla, že právě v tom můžeš najít vyjímečnou přležitost k růstu.
Moje prababička by asi řekla, že každý člověk si nese svůj kříž, když ne tenhle, tak jiný.
|
|
|
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 20:50:43)
Ne lassie, odpovím za sebe, člověk má makat a makat a makat, aby ovlivnil a změnil to, co změnit lze a může. Ovšem jsou limity, za který se někdy jít nedá.Je osud, kterej nám prostě okolnosti přinesou. Jako nemohl změnit můj táta to, že ho matka opustila, což podle mě navždy poznamenalo jeho osobnost a schopnost s někým vůbec být. On na tohle pravděpodobně vůbec neměl náhled.
|
| Lassie66 |
|
(16.9.2010 20:56:50)
Jsou lidi, kteří mají všechny předpoklady k tomu, aby byli úspěšní, vyrovnaní a šťastní. A ono prd. Pak jsou druzí, co přežili neskutečné hrůzy, ale stejně zvládli život se ctí. Určité životní drama a složité osudy mohou lidi posílit, věřím tomu. Ale souhlasím s tím, že každý má jinou startovací čáru. Nejsmutnější mi to připadá právě u dětí.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 21:03:17)
Lassie, to jsi napsala hezky. Joo Frankla a jeho logoterapii já moc miluju. Ano myslím si skutečně, že důležitej je postoj k utrpení, že člověka může něco posílit, že to může být pro jeho dobro. Ale musíš mít náhled, musíš mít sílu s tím bojovat, musíš mít pro to nějaký osobnostní předpoklady.
Ale dětí se to podle mě moc netýká. Když způsobíš útlak dítěti, který je bez náhledu, bez racionálního logickýho uvažování, hodně často ho nějak ovlivníš. Je jen málo dětí, které rodiče mlátili, znásilňovali či jinak týrali, kteří by tohle v dospělosti dovedli a vždycky je tam ještě něco navíc.
|
| Lassie66 |
|
(16.9.2010 21:09:39)
Sojko, vidíš, třeba zrovna Frankl.
Tu tvou druhou část moc nechápu - jsem unavená a nesoustředím se. Prostě mi připadá smutné, že jsou týrané a nemilované děti.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 21:14:09)
Lassie tím jsem chtěla říct, že když ti někdo jako malýmu dítěti udělá něco opravdu hroznýho, tak tě to poznamená tak strašně, že se tomu nikdy nepostavíš. Jo jsem taky unavená asi píšu jak pako.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tante Ema |
|
(16.9.2010 20:42:58)
To je pravda. A blbé je, že přikrčený život pod jhem totality taky. Je je to plíživější a působí to skrytě a na jiných místech.
V naší rodině nikdo v odboji nebyl, jen jeden emigrant. I jemu se vyčítá, jak nám zde pozůstalým tou emigrací "ublížil".
Naše rodina je poznamenaná totalitou - podle mně-, ne tou emigrací, i když jsme potom třeba měli potíže dostat se na školu atd..
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(16.9.2010 21:29:49)
To je docela zajímavý téma.
U nás když bylo s někým zameteno, tak neměl šanci to ovlivnit - nikdo z nich se nerozhod proti něčemu protestovat, stačilo už jen to, že byli kým byli v době jaká byla...
V manželově rodině, tam to bylo jasný - přes matku má židovský předky, děda zemřel v koncentráku a když jeho žena B v hrozných podmínkách vychovala tři dcery do dospělosti a dočkala se vnoučat, tak jedna z nich měla s manželem autonehodu a B nastala nová směna - péče o další děti do hodně pokročilýho věku.
Přes otce předkové tuším přišli o statek, polnosti.
V naší rodině z jedný strany děda nemoh dostudovat, páč byly kvůli válce zavřeny vejšky, z druhý strany babička ovdověla v těhotenství a neměla se jak živit - přivydělávala si jako kojná a vzala si chlapa, kterýho nemilovala, aby s dítětem neumřela hlady...
|
|
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(16.9.2010 20:26:48)
„Vražda na tyranu není zločinem.“ Tož tak.
|
| Katla |
|
(16.9.2010 20:29:58)
Konec konců, t oje roziko povolání, bejt tyran.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(16.9.2010 20:51:36)
 
|
|
|
| Liška s banem :) | 
|
(17.9.2010 8:45:21)
Pokud demokratické prostředky nefungují, protože je demokracie potlačena, je vražda diktátora či špiček diktátorského režimu omluvitelná. Stejně tak bych nelitovala ani těch malých, ale hodně agilních sviní - udavačů, mučitelů, apod., kteří mají kapacitu ublížit mnoha nevinným lidem.
|
|
|
| MarianaN | 
|
(16.9.2010 20:27:30)
Hezky napsáno, sojko My máme v rodině trošku podobný případ, jeden můj strýc založil nějakou odbojovou skupinu (či se na založení podílel a patřil k jejímu vedení) proti komunistům a byl jimi zabit. Velice mladý... Následné období bylo pro rodinu složité a nepříjemné...
Nicméně. Já jsem věřící a vím, že vražda je nepřípustná. Ale to se netýká obrany. Člověk má přece obranné instinkty a cítí-li se ohrožen, zaútočí a většinou nemá možnost si v tom stavu uvědomit, jaká obrana by byla vhodná. Tohle je malinko jiné v tom, že se člověk snaží zachránit nejen sebe, ale především celou společnost. A když věří, že je to dobré a správné, je to pak hřích? Nevím... Měli-li čisté svědomí, pak to možná nebude tak hrozný hřích jako v jiných případech... Taky mě napadá: z hlediska vyššího principu mravního...atd. Soudit ale určitě nemůžeme. Ovšem upřímná snaha pomoci lidem je jistě vždy záslužná. Cesty k ní - to už je další věc. Takže myslím, že jistě máte proč být na dědečka hrdí
|
|
| Z + 2 |
|
(16.9.2010 20:28:13)
Některé detaily nejsou asi úplně reálné, ale podobné osudy jsou těžké. Vzdání se dětí a povinný rozvod, rozhodně ukazují na ochotu babičky ke kompromisu.
Dědeček asi je hrdina, vražda Gottvalda by svoji hodnotu měla. Za vraždu bych ji navíc nepovažoval. Tehdy to byl boj proti zlu a slušní lidé musí proti zlu bojovat.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 20:32:38)
Zubr rozveď to prosím do detailu. Teď jsem to napsala tak, jak to vnímám, ale skutečně některé detaily nemusí být reálné, vzhledem k tomu, že jsem si doposud myslela, že děda umřel v Jáchymově. Je to něco o čem se nemluví.
Jinak těžko říct s tím rozvodem, já si to představuju akorát podle seriálu Zdivočelá země že jo, já vím prd. Babička mohla jít třeba taky za mříže, chránila děti. Já fakt nevím jak bych se zachovala- ale určitě bych se rozvedla a muže dál milovala. Otázka je co s tím dalším sňatkem.
Ale jak říkám fakt nevím. Já v tý době nebyla, sice jsem si přečetla Solženicina, ale to je zas ještě o level jinde.
|
| Z + 2 |
|
(16.9.2010 20:52:38)
Tak samozřejmě, že šlo o dobu, která nebyla lehká a naše soudy jsou jaksi vždy lehce mimo realitu, ale určitě mohli babičce vyhrožovat, ale tím, že se zřekla i dědečkova dítěte, tak bych řekl, že byla vstřícnější než by tehdejší moc doufala.
Jinak bych si třeba moc nedovolil sázet na to, že dědeček byl opravdu součástí odbojové skupiny, klidně mohl takhle dopadnout zcela náhodně na základě pár vět v hospodě. Tehdy spravedlnost byla ještě slepější než teď.
Samozřejmě, že nic konkrétního nevím. Já se zajímal o okolnosti kolem soudu s Horákovou, prarodiče s ní byli zatčeni a neodsouzeni a opravdu to tehdy byla dost loterie. Často šlo o to kdo se s kým znal, jakou měl pověst ve svém bydlišti. Někde si konkrétní komunisté vyřizovali učty. Někdy dořešovali válečné křivdy a někdy šlo jen zastrašování. Na druhou stranu, přestože šli i přes rodiny, tak za nějaké hranice šli jen výjmečně a většinou jen tehdy když k tomu byl důvod.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 20:55:55)
aha zubr, tak tady to upřesním. Babička měla děti dvě, psychicky se zhroutila, dětí se vzdát nemusela. Ale nezvládala výchovu obou dětí- takže dala staršího otce na výchovu k babičce. Z domu totiž byli vystěhováni do rozbořeného stavení za městem, babička dostala automaticky nějakou velmi podřadnou práci. TAkže ne, nikdo jí nenutil se dětí vzdát.
|
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 20:57:36)
Jinak s tebou zubře (snad se to dá skloňovat) docela souhlasím, akorát tý poslední větě moc nerozumím.
|
| Z + 2 |
|
(16.9.2010 21:07:08)
Poslední větou jsem jen chtěl naznačit, že většinou nešly po už zníčených rodiných příslušnících víc než bylo obhajitelné. Tj. takhle upřesněné je to pro mě už naprosto reálné. Tohle se stávalo a odneslo to spousta důležitých rodin. Čím menší město, tím bylo riziko větší.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 21:11:36)
Jo šlo o Louny. S tátou a tetou nikdo nesměl sedět, protože to byli synové vraha a bylo úplně jedno, že si jenom v hospodě možná ´dal pár piv a potom příliš nahlas vyjadřoval svoje přání. Dovedu si představit, že někomu byl trnem v oku ten jejich salon
|
|
|
|
|
|
|
| šatranka | 
|
(16.9.2010 20:29:40)
Myslim, ze na dedu muzete byt hrdi.
|
|
| fisperanda | 
|
(16.9.2010 20:31:13)
Účel světí prostředky. Kdyby někdo včas zabil Hitlera, byl by sice v podstatě vrah, ale všichni by mu mohli líbat ruce. Vina je hodně relativní, a někdy i vrah může mít ušlechtilý zájem. Nejsme už malí, abysme všechno viděli černobíle, ne? Netrap se.
|
|
| Tante Ema |
|
(16.9.2010 20:32:46)
Vidím to jako tvoje maminka.
Plus to, že děda chtěl MOŽNÁ zabít Gottwalda, bych rozhodně nebrala stejně, jako kdyby chtěl zabít pošťáka, co nese důchody.
Kromě toho ho nezabil.
Pokud se v padesátých letech skutečně odhodlal k nějakému odporu, musel mít poměrně velkou odvahu. Nikoho, kdo bojoval proti zlu, bych neodsuzovala, byť následky pro jeho nejbližší byly tragické. V tom je právě ta zrůdnost totalit.
|
|
| Marťa11 |
|
(16.9.2010 20:32:51)
myslím, že má pravdu maminka...
nedokážeme to pochopit (díky za to) a doufám, že v takové době žít my a ani naše děti nebudeme...
snažila bych se to brát tak, že není potřeba si všechno vysvětlit, stačí přijmout... navíc neznáš fakta, okolnosti... prostě to byl tvůj děda a ostatní bych neřešila
|
|
| Aghi+Fík1/08+Ája6/09 | 
|
(16.9.2010 20:36:31)
V té době bych ho asi nenáviděla za to, že ohrozil rodinu pro nějaké hrdinství, ale dnes by byl v pozici zbabělce, nyní je považován za hrdinu. Je to těžké. Jsem ráda, že má manžel povahu manžel bijícího se za pravdu a neuhýbá pohledem.
Neúměrné srovnání s tvým dědečkem: manžel v práci s nečím nečestným nesouhlasil a ostře vystoupil, nedostal díky tomu celkem vysoké prémie, které jeho ostatní netečný kolegové a vlezdoprdelkové dostali.... Mohli jsme za to jet s dětmi na hezkou dovolenou. Bylo mi to líto, ale zároveň jsem na něho byla hrdá. Ovšem netýká se to života a smrti, že? Kdyby ho ubili u výslechu, byla bych možná hrdá, ale byli bychom bez manžela, otce a živitele rodiny
Na bratry Mašíny pohlížím ovšem jako na vrahy...
|
|
| Katla |
|
(16.9.2010 20:38:40)
Podle mne z takových legendárních postav a pozitovních rodinných mýtů děti a další generace dětí profitují - když jedni kvůli tomu strádali, druhým bych z mrtvého předka udelala předobraz hrdiny. Pr odeti je to fakt významné a prospěšné.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 20:47:58)
Jo hroudi, akorát já si to v sobě budu muset nějak srovnat. Jak už jsem psala, moje součást, moje geny moje krev, ale nikdy jsem ho neviděla. Je to hodně vzdáleně podobný tomu jak se můžou cítit adoptovaný děti, který mají pocit určitýho vykořenění, protože neví, neznají. Jediný čeho se můžu chytit bylo to, že byl schopnej, šikovnej, chytrej. To vím s určitostí. To že byl odsouzenej v monstr procesu je fakt. Tu skupinu prý skutečně založili. Ale jestli jenom debatovali u piva a nadávali na to, že toho Gottwalda zabijou, nebo měli skutečnej plán, to fakt nevím. Moje myšlenky běhají po takový rodině- jako nemyslel na rodinu a dělal haura, nebo byl to hrdina a chtěl osud země povznést nad osud svůj a svojí rodiny.
Trochu jako v tom SvěrákoviKoljovi , jak ta matka opěvuje emigrovanýho syna a ten, co zůstal hraje na hřbitovech.
|
| Katla |
|
(16.9.2010 20:53:37)
ůj praded byl také vzdelanej, nadanej a podle m,ne hrdina a rozhodne ho tak svým detem podám.
Tyhle mýty mají pro identitu detí velký význam, takže s chutí do toho ----- bud rádam, že takovou postavu v rodině máš.
Postav mu v detech parádní pomník a sebe neřeš.
|
|
|
|
| Jordana | 
|
(16.9.2010 20:43:53)
Tak jsem čekala otázku jinak....
Myslela jsem,že se budeš ptát ve stylu-jestli děda byl hrdina díky tomu,že dělal něco proti té zvěrské době(aspoń,jak známe z doslechu)nebo máš na něj vztek pro změnu proto,jak celou rodinu uvedl do průseru.
Tohle je zvláštní otázka- to by ses mohla zeptat,jestli by bylo dobře zavraždit Heydricha či Hitlera-nebo člověk nemá právo zabíjet...? No já ty "kluky-chlapi" co spáchali atentát na Heydricha vidím jako hrdiny-ač to mělo za důsledek Ležáky a Lidice...
|
|
| hrúda |
|
(16.9.2010 20:49:31)
Podobné otázky mě napadají ohledně babičky a odpověď zní nevím.
|
|
| Miri30 | 
|
(16.9.2010 20:51:59)
Nic není černobílé. Tvůj děda je hrdina, nicméně být jeho ženou, event. dcerou / synem, tak ho nenávidím.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 20:53:41)
Miri, to mi dneska teta řekla- já jsem ho nenáviděla a dodnes nenávidím za to co nám udělal- tak je tento hrdina vnímán svou vlastní dcerou.
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(16.9.2010 20:57:02)
Sojko, já to, co Tvůj děda udělal, vidím jednoznačně jako hrdinství.
Naopak bratry Mašíny vnímám spíš jako vrahy - útěk z nesvobodné země vidím jako legitimní, kdyby na tom útěku zastřelili útěku někoho, kdo by je ohrožoval, přišlo by mi to také legitimní, ale ten podřezanej svázanej mi tam vadí. To nemuseli. A taky mi trochu vadí, že ani po letech neřekli něco ve smyslu, že to tehdy v těch ostatních případech sice bylo my nebo oni, ale že je mrzí, že někdo zahynul jejich rukou - ne tyran, ale obyčejný člověk, byť sloužící režimu.
A to s tou rodinou nenávidící hrdinu, protože kvůli němu celý život trpěli i oni - lidsky je to naprosto pochopitelné, ale myslím, že netrpěli kvůli tomu člověku, ale kvůli zrůdnosti režimu, který nechával pykat i nevinné rodinné příslušníky. Asi jako když terorista řekne, že když se nějaký stát dejme tomu nestáhne z nějakéhoo území, tak zabije zajatce - je jejich smrtí vinen ten stát, když teroristovi nevyhoví, nebo ten terorista? Pro mne jednoznačně ten terorista.
A úvaha na konec, trochu od věci, ale dost jsem o tom přemýšlela - myslím, že z čistě racionálního hlediska se být hrdinou nevyplácí - je na tom bit ten člověk i jeho rodina, a ani když se poměry uklidní, nedostane odpvídající kompenzaci a ještě na něj často házejí špínu ti "prostředňáci" nebo ti, kteří se s režimem zapletli. A racionálních a tak trochu přizdisr*čů je nás většina, tak zaplať pánbu za hrdiny, jako byl Tvůj děda.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 21:08:45)
Kudlo děkuju, to jsi taky napsala moc hezky.
Já chápu i ty hrdiny i ty přizdisráče (snad si můžu dovolit být drsná, je to drsný téma). Od tý doby co mám děti jsem takovej přizdivíšco i já. tchánovci oba vstoupili do strany podle mě prostě proto, že chtěli pro rodinu to nejlepší a chtěli jít s proudem. Dneska už neodsuzuju nikoho. Chápu i tu touhu nějak nevyčnívat, ale hrdinství se nejlíp dělá bez dětí.
|
| Kudla2 |
|
(16.9.2010 21:59:23)
Já ty přizdisráče chápu taky, protože jsem sama taky taková. Velmi pravděpodobně bych se nikdy neodhodlala k žádnému otevřenému odboji, kde bych mohla přijít o život a asi ani kdybych měla dostat pracovního zaracha. Ale svoje hranice mám taky - domnívám se, že bych aktivně nepřitakávala režimu, o jehož správnosti bych nebyla přesvědčená, kvůli výhodám.
V praxi by to vypadalo asi tak, že by ze mě nebyl disident, ale taky bych nevstoupila do KSČ. Prostě šedý průměr ;-))Ale zase znám lidi, co do KSČ vstoupili čistě pragmaticky, protože byli v práci dobří a bez toho by si tam neškrtli, ale ve všech ostatních aspektech svého života se vždy chovali OK. Těm by mě ani ve snu nenapadlo to zazlívat.
|
|
|
|
| bláhová Dajána | 
|
(16.9.2010 21:00:01)
Jestli si to ze školy pamatuji dobře, tak klasik říká že: "Z vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem"
|
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(16.9.2010 21:07:20)
 je to těžké, ale jak říká jeden klasik: "Zabití tyrana není zlořin".
Soudit takové činny lidí v minulosti si vůbec netroufám. Jedině váleční zločinci, bachaři týrající politické vězně, udavači apod. - tam je to jednoduché a jednoznačné a nezáleží, jestli ta zvěrstva dělali ve jménu čisté rasy nebo třídního boje.
Takže Tvůj děda hrdina možná je a možná není, ale zločinec za kerého by ses musela stydět podle mě není.
I kdyby děda opravdu chystal atentát na Gottwalda, je to úplně jiná věc než když ve "svaté válce" - ať je to válka za rasu, národ, Boha, Aláha nebo cokoli jiného - někdo cíleně zabíjí neviné a bezbranné civilisty jako to dělají teroristé. To opravdu Tvůj děda nebyl.
|
|
| & |
|
(16.9.2010 21:10:20)
Sojko, ..."V ramci vyssiho principu, vrazda na tyranu neni zlocin,," {nebo jak to presne bylo} Akorat se na hrdinstvi, lidi kteri maji doma manzelku a deti, divam ponekud skepticky..
Nicmene nejvetsi pravdu ma tvoje maminka, byla to zvracena doba a nam neprislusi to soudit.
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(16.9.2010 21:14:32)
(chtít)zabít diktátora je něco jiného než (chtít)zabít souseda, navíc nevím o zdokumentované přípravě atentátu, kdoví jak to bylo a co ten odboj vlastně prováděl, myslím si, že kdyby mu dosvědčili přípravu atentátu, tak tvého dědu 1) všichni známe 2) určitě by visel.
Dědeček je hrdina, stavěl se za jakési nadosobní principy, iluze, ideály. možná za demokracii, existuje-li to.
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 21:21:04)
Libiku viseli čtyři z pěti jeho "kompliců". On jediný ne. Provaz nejprve dostal, potom dostal doživotí, fakt netuším proč- třeba potřebovali vždycky nechat jednoho živýho kvůli dalším výpovědím. Netuším.
|
| 10.5Libik12 |
|
(16.9.2010 22:52:51)
Sojka, fakt si myslím, že byl dědus frajer, to byla doba, kdy takové rozhodnutí (něčemu šílenému organizovaně vzdorovat) bylo s vědomím, že jde taky o krk.
A nedělal to primárně pro svůj kosmetický salon.
Přizdisráčství 70. let bylo přece jenom jiné než za Gottwalda, tenkrát(v 70.) bylo víceméně zbytečné, i když tu byla ta děsivá dějinná zkušenost.
Mašínové jsou zvláštní kapitolka, ale tvůj děd přece nechtěl sejmout přizdisráče pokladníka, ale nejvyššího vůdce.
Byl dobrej:)
|
|
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 21:22:14)
Jinak Libiku já znám teda pouze Horákovou, ale těch procesů bylo přeci hromada. Možná jen moje neznalost.
|
|
|
| Jana Nová |
|
(16.9.2010 21:35:59)
Sojko,
moc zajímavý příběh. Přijde mi, že má dvě roviny. Z hlediska "vyššího mravního principu" mi přijde důležitý motiv aktivit označovaných za hrdinství (pokud možno nesobecký, nevedený osobní pomstou). Plánoval by tvůj dědeček atentát proti Gottwaldovi i v situaci, kdyby mu komunisté nezabavili majetek? Prostě proto, že komunismus padesátých let byl krutý režim pošlapávající právo a ve jménu své pravdy neváhající vraždit? Pokud ano, byl rozhodně hrdina.
Druhá rovina je, že za hrdinu lze podle mého názoru považovat každého, kdo trpěl nebo trpí jakoukoliv formou útlaku.
|
| Jana Nová |
|
(16.9.2010 21:46:39)
Sojko, ještě s dovolením připadám sůj osobní postřeh z mé rodiny. Můj tatínek pomáhal v osmdesátých letech někomu přes hranice. Dovezl ty lidi jejich vlastním autem k hranicím a pak se s autem vrátil. To je všechno. Seděl za to rok ve vězení. (Nejen) díky tomu jsme s bráchou strávili víc než rok v dětském domově. Když ho propustili z vězení, vychovatelky mu nechtěly dovolit nás v DD navštěvovat (tak nás chodil navštěvovat tajně) a soud nás nechtěl vrátit do jeho péče. Nenáviděl komunisty do morku kost? To určitě. Byl hrdina, který bojoval proti režimu? Nevím. Nikdy mě nenapadlo poměřovat to v takových kategoriích a asi ho tak ani nebudu popisovat jeho vnukovi(tím samozřejmě nechci srovnávat utrpení tvého dědy v dolech s jeho uvězněním).
Pro mě to byl zlomený, velkorysý člověk, který některé věci ve svém životě prostě neunesl.
|
| 10.5Libik12 |
|
(16.9.2010 22:58:16)
Boleslavko, nechci to zpochybňovat, ale 80. léta mého mládí s disidentským prvním manžou byly velkým mejdanem, kdy jsem asociální "antisocialistické živly" coby matka dítěte zhusta nesnášela, pokud přitáhli přivožralí nad ránem a pěli cosi o svobodě.
Je fakt, že měli byrokratické úkory, marná byla například moje snaha získat u vlastního manžela trvalé bydliště a tím spádového pediatra blíže než 30 km(auta nebývala rp. nebývala ke každodennímu ježdění), ale fakt už to byla kašička a když to tak beru zpětně, parádně jsme si užili:) Měli jsme se rádi a věřili jsme, že až to praskne, tak ...
|
|
|
|
| kajkule+kája06/07+Maty11/09 | 
|
(16.9.2010 21:43:16)
zabít Hitlera mi taky nepřipadá jako hřích
Kdo si tím neprošel a nezažil tohle, tak by neměl odsuzovat lidi, kteří chtěli někoho zabít.
Myslím, že zabití tyrana není vražda. Ale jak někdo psal- sebeobrana.
|
|
| Ondra, 3 děti | •
|
(16.9.2010 22:20:30)
Souhlasím s Tvou maminkou...
|
|
| sojka+07+09 |
|
(16.9.2010 22:56:29)
děkuju všem za reakce, padá mi internet, dočtu zítra.
|
|
| Evka13 | 
|
(17.9.2010 7:22:12)
Sojko, myslím,že Tvoje máma má pravdu,zpětně opravdu někoho těžko soudit. Nevíš, kde byla pravda, možná někde uprostřed... věděl to asi jenom děda a ten už není...
Jinak si myslím, že Stalin i Gottwald byli psychicky nemocní lidé, kteří se dostali na vysoká místa a tam mohli páchat zrůdnosti... ale měli k tomu i spoustu ochotných pomocníků... to by ty vraždy musely být v širším spektru a to už fakt zavání masovým vybíjením.. Bylo by spravedlivé je postavit před řádný soud a pak je oběsit, ale ne vraždit, tož tak...
Jinak u naší rodiny se zvěrstva komunistů taky promítly až do generace mojí... ale to je dlouhá historie.
|
| Kudla2 |
|
(17.9.2010 8:19:07)
Evko, jistě by to bylo lepší, ale co dělat v případě, že ten řádný soud se jaksi neměl kde konat, protože zmínění pánové zlikvidovali veškeré pokusy o něco takového jako spravedlivé soudnictví už v zárodku? Kdo ho měl provést? Západní mocnosti? To by ale napřed museli Stalina chytit, a to asi nebylo jen tak 
Jsou to složité věci. Byl von Stauffenberg hrdina nebo vrah? Zcela se přikláním k tomu prvnímu.
|
| Evka13 |
|
(17.9.2010 8:45:41)
Kudlo, měla jsem na mysli to, že vraždy na všech těch zvířatech (ta opravdová prominou) by se mohly promítnout v nekontrolovatelné vyvražďování se, protože by se mohly zase děti a příbuzní těchto "zvířat" mstít zpětně.... takový bludný kruh, nevím, jestli jsem se vyjádřila správně...
jinak je hrdinství a hrdinství... považuji za hrdiny ty, kteří se vědomě postavili na odpor té masové většině zaslepené nastupujícímu komunismu-myslím 50.léta
ale pak byli takoví "hrdinové", kteří prostě dělali nepromyšlené hlouposti, které pak poznamenaly jejich rodiny, ale nešlo jim jaksi o princip- tj. boj proti komunismu-
|
|
|
| Kudla2 |
|
(17.9.2010 8:22:55)
a taky si myslím - tihle lidé byli biti celý život i jejich rodiny za to, že se odvážili postavit zlu. Ty roky šikany a ústrků už jim ani jejich rodinám nikdo nevrátí, tak si myslím, že by nebylo tak moc veřejně uznat, že byli hrdinové. Aby z toho měli aspoň zadostiučinění, že to přece jen nebylo nadarmo. Jinak jsme na nejlepší cestě za všech okolností sklopit uši před tím, kdo má dostatečně velký klacek - kdo by bojoval za nějaké hodnoty, když to bude znamenat jeho smrt, doživotní těžkou perzekuci jeho rodiny, a navíc se každý pohůnek, co na ty hodnoty kašle, po něm ošklíbne, co tam proboha lezl, byl blbej, když měl rodinu.
|
| Jája | •
|
(17.9.2010 9:26:04)
Ty se tomu. Kudlo, divíš? Já jsem třeba nevstoupila do rodné strany, tak jsem chodila uklízet. Pak přišla revoluce, ale já neměla praxi. Dodneška na to doplácím, protože jako samoživitelka jsem si netroufla na podnkání, byl by to pro mne moc velký risk, protože jsem neměla rodinné zázemí. Takže dneska nic moc plat, zítra nic moc důchod. Ti, co vstoupili do rodné strany a po revoluci zahodili legitimace, měli postavení i praxi, dneska mají slušné platy a členství ve straně berou jako dobovou nutnost. Když se na to dívám dneska, měla jsem tam vstoupit taky. Takhle sice můžu být za hrdinu s rovnou páteří, ale do konce života budu mít holý zadek. Blbá cena za zpackaný život.
|
| Kudla2 |
|
(17.9.2010 9:54:35)
Jájo, přesně tohle mám na mysli.
Ale - promiň za šťourání - opravdu si myslíš, že za veškerý Tvůj, jak říkáš, zpackaný život může jen to, že jsi nevstoupila do strany? Od revoluce uplynulo už víc než dvacet let a kromě podnikání se dalo dělat i dost jiných věcí, které sice nebyly na nějaké závratné zbohatnutí, ale na slušné uživení už ano.
|
|
|
|
|
| Bellinka+Šimonek03/2011 | 
|
(17.9.2010 9:00:54)
Sojko, ja mam podobny rodinny pribeh, i kdyz ne tak dramaticky. Rodinu meho otce jsem neznala az donedavna, kdy me nasla na facebooku moje sestrenice. Nasi rodinu taky fatalne poznamenal komunismus. Deda byl tovarnik- vse mu sebrali, babicka byla ve vezeni, jeho strcili do vykladni skrine jako odstrasujici pripad, on zacal pit. Muj otec nesmel vykonavat sve povolani, mlady zemrel- me bylo osm let. Pred smrti napsal o vsem dve knihy. Ja ovsem vyrustala bez otce. Kvuli politickemu puvodu jsem mela problemy ve skole, neustala sikana.Strasili me nemoznosti studia apod. Nastesti prisla "revoluce" pro me vcas. Uz jen tohle vse, co kumunismus napachal na milionech lidi dela hrdinu z kazdeho, kdo je chtel zastavit. Pro me je Tvuj deda hrdina.
|
|
| Líza | 
|
(17.9.2010 9:37:15)
Napadá mě věta z jedné klasické povídky z druhé světové války - vražda na tyranu není zločinem.
Ale jako daleko pravděpodobnější mi připadá, že tak dalekosáhlé plány mít ani nemuseli, nicméně dělali něco v rozporu s režimem nebo přímo protirežimního a někdo je udal - a pak v procesech se lidi přiznali nuceně ke kdečemu...
|
|
|
V její náručí
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)