nessi |
|
(29.9.2010 9:06:18) Procházela jsem témata, o kterých se tu psalo, ale moc se tu nepíše o podpoře adoptivních a pěstounských rodin. Když jsme se rozhodli pro adopci a absolvovali jsme všechna povinná vyšetření a přednášky, najednou jsme byli "vhozeni" do nového světa, plni očekávání, ale bez kolektivu lidí, se kterými bychom se mohli podělit o naše obavy či naděje. Když jsem postupně do naší rodiny přijali dvě děti, jejichž vývoj nebyl "standardní", bylo pro nás velmi důležité, že jsme našli zázemí v klubu pro náhradní rodiče v našem blízkém okolí. Můžeme se zde sdílet s ostatními adoptivními či pěstounskými rodiči, pravidelně máme skupinové terapie s psychologem, o naše děti je během programu postaráno. Na druhou stranu vím, že někteří adoptivní rodiče se odmítají scházet, necítí žádnou potřebu v tomto ohledu nebo dokonce o adopci ani svým dětem nechtějí říct. Jak to vnímáte vy?? Kde vy čerpáte nové síly, kdo je vám oporou? (Pokud jste někdo z Kladna a okolí a chcete vědět víc, napiště mi na mail.)
|
Janča+3 |
|
(29.9.2010 14:15:49) My se družíme a rádi v klubu pod záštitou SNRP, tímto jim moc děkuji. Jsem ráda, že mám kontakt se stejně "postiženými" rodiči, s různými odborníky a programy pro děti jsou taky bezva. Dostali jsme se tam čirou náhodou, když jsem od SNRP potřebovala nějakou právní pomoc při čekání na prvního syna. Do té doby jsem netušila, že něco takového existuje.
|
Jana + 4 |
|
(30.9.2010 16:07:03) Hledali jsme kontakty ještě dřív, než jsme "do toho" šli. A už teď jsem za ně ráda. Sdružování je moje přirozenost , takže kromě těch dřívějších kontaktů se pokouším budovat i ty nové, v místním klubu Asciace náhradních rodin. Je podle mého jedno, je-li setkávání oficiální či neformální, organizované či "jen" přátelské. Je podle mého ale téměř nezbytné. Pěstouni to v tomhle mají asi snazší, jsou víc vidět, možná o něco méně snadno navazují kontakty adoptivní rodiče. I úředně je to tak, že poté, co rozsudek nabyde právní moci, už "po nich neštěkne pes". Přesto si myslím, že potřebujeme všichni poznávat ostatní náhradní rodiče, slyšet že tím už někdo před nimi prošel, že se raduje i bojí podobných věcí. Ani nespočítám, kolikrát už jsem žhavila při různých příležitostech telefon a to ještě nejsme pěstouny ani rok.
|
Míla S.(6 dětí v NRP) |
|
(1.10.2010 13:07:01) Vážení kolegové, kolegyně, rodiče i děti,
dovolujeme si Vás pozvat na mezinárodní konferenci náhradních rodin z Visegrádských zemí s názvem „Děti patří do rodiny“.
Uskuteční se ve dnech 28. – 31. 10. 2010 v Brně v prostorách Biskupského gymnázia, Barvičova 66/85, 602 00.
Konference je určena rodičům, pěstounům, dětem, sociálním a akademickým pracovníkům, výzkumníkům, dobrovolníkům, médiím, politikům, zkrátka všem, kdo chtějí sdílet své zkušenosti a vzájemně se podpořit při hledání společného cíle – aby se právo každého dítěte žít v rodině stalo skutečností.
Na programu budou pléna, odborné přednášky, workshopy a diskuse, kterých se zúčastní přední odborníci zabývající se náhradní péčí o děti z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Překlady do všech jazyků budou zajištěny.
Předběžný program naleznete ZDE.
Pro účastníky konference připravujeme workshopy s různorodou tematikou: Attachment (Tomasz Polkowski), Vývoj pěstounské péče v postkomunistických zemích od roku 1989 (Chris Gardner), Postup při umisťování dětí z databáze MPSV do rodin v ČR (Sophia Dvořáková), Setkání s rytmem, hudbou a tancem (Manželé Kratochvílovi), Power4Youth – Jean Anne Kennedy, Dotyková terapie, VTI, Legislativní divadlo, Zkušenosti s propagací pěstounské péče na Slovensku (Lenka Hujdičová) a mnohé další.
Po dobu konference bude zajištěn poutavý program pro děti. Program pro mladé od 12 let zajistí Jean Anne Kennedy z Irska, která má zkušenost s vedením workshopů pro mladé z IFCO konferencí.
Další a podrobnější informace najdete na http://www.visegrad2010.eu/
včetně přihlášky (do 15.10.2010)
|
|
|
|
|