astraela |
|
(14.10.2010 9:30:59) V souvislosti s horníky v Chile se mluví ohledně nebezpečí posttraumatického stresového syndromu. Myslím, že k tomu můžu něco říct. Něco takového jsem prožila poté, co jsem načapala zloděje v bytě, který doslova přede mnou proběhl, naštěstí jsem mu nekřížila únikovou cestu, takže mě nemusel napadnout. Bylo mi tenkrát něco kolem dvaceti let, byly prázdniny, studovala jsem VŠ a já měla ještě v září nějaké zkoušky. Pamatuju se, že to ráno poté bylo hrozné. Nedokázala jsem v bytě (který navíc byl strašně rozbordelený) být sama. Musela jsem sebrat knihy a jít se učit k mámě do práce, kam jsem chodila ještě asi týden nebo dva.Po této době jsem dokázala schopná být sama doma, ale veselo mi nebylo. Při sebemenším hluku (byt v paneláku) jsem se smrtelně vyděsila. Po večerech a nocích musel být rozsvícen celý byt. Když někdo přicházel domů a chrastil klíči v zámku, dostala jsem záchvaty paniky. Už od dveří mi museli rodiče a sestra hlásit, hlasitě křičet: To jsem já, máma (táta, sestra), neboj se. Tfuj, trvalo to asi půl roku. Po roce to už bylo naprosto definitivně pryč. Ještě, že tak.
|
Lisel |
|
(14.10.2010 10:00:00) Je to děsný, myslím,že ti horníci si to ponesou celý život. Je to zázrak, že to tam přežili, ten nápor na psychiku to musí být strašný. Asi nikdo z nás si to neumí představit.
|
|
Zzzzzz |
|
(14.10.2010 10:32:49) Ja mela neco podobneho, jen jsem nevedela, ze to ma nejaky nazev . Taky jsem prekvapila v baraku zlodeje, sice nic nevzal, ale ten sok . Nejakou dobu jsem spala s nozem u postele, ruzne po baraku jsem mela nastrazene "zbrane" (kdyz tu byl ten zlodej, tak jsem na nej vyletela s lakem na vlasy - jako ze mu ho nastrikam do oci , a manzel mel v ruce tycku od vysavace ). Za dverma jsem mivala prazdne plechovky, kdyby je nekdo otevrel, at to slysim. A druhe dvere mely podeprenou kliku. Nekolik tydnu jsem mela v oknech noviny (nemeli jsme zavesy), aby nam v noci nikdo nekoukal dovnitr. A doted (uz to jsou 2 roky) se v noci budim a chodim kontrolovat cely dum. Treba nekolikkrat. Nevim, jestli se kdy jeste dobre vyspim . Jo a nedavno nam vlezla do baraku cizi kocka, takze se mi to vsechno vratilo zpatky. Proste cizi objekt v dome, klepala jsem se jako osika, zbytek noci jsem nespala .
|
|
Ikara |
|
(14.10.2010 11:10:16) Tos měla teda kliku, že zdrhl! Nám se stalo, když jsme ještě bydleli v paneláku, že nám začal někdo ve 4 ráno klepat ve několikaminutových intervalech tiše na dveře, pak si asi sedl a o ty dveře se opřel zádama. Měli jsme takový pochybný vchodový dveře a když jsem viděla, jak se prohnuly, bylo mi u toho nanic. Chlap tam šel, ptal se kdo je a tak a ono nic. Ten dotyčnej byl asi nalitej nebo zfetovanej a neodpovídal, takže jsme věděli, že tam je, ale nevěděli jsme, co chce ani co s ním. Otevřít jsme nechtěli, to je jasný, to by nám rovnou vpadl do bytu. Nakonec se teda sebral a vypadl, ale bylo to hnusný. Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si na to vzpomenu Ještě pár nocí potom jsem se budila při každém šustnutí.
|
sarmi |
|
(14.10.2010 18:01:49) proc jste nevolali mestkou policii?
|
Ikara |
|
(15.10.2010 10:30:02) No když jsme zjistili, že se nám to nezdá a fakt tam někdo je, měla jsem už mobil v ruce a chystala jsem se na to, ale on pak vypadl. Naštěstí. Byli jsme z toho oba paf, nikdy se nám nic takového nestalo. Podruhé už bych teda neváhala ani vteřinu.
|
|
|
|
|