| Laleida |
 |
(21.10.2010 14:22:05)
holky, ženy, promiňte, že tu zase otravuji, ale nevím co mám dělat, jsem rozsekaná na tisíc malých kousků, neschopna se věnovat synovi, ještě, že je to zlatíčko a většinu času si vystačí sám, ale mám z toho výčitky. dnes je to zatím asi nejhorší, ještě do toho mám zánět průdušek, takže ani nemůžu jít ven se nějak odreagovat. netušila jsem, jak hrozné to bude, vůbec nevím, co dělat, napadá mě tisíc šílených myšlenek, teď do toho ještě máma, co jsem myslela, že mě zvládne podržet se z toho sype a pořád mi píše jak je jí zle, jak nespí, tak mám ještě výčitky z toho.promiňte potřebovala jsem se vypsat, mám pocit ze zešílím. rozum v hlavě, jestli tam aktuálně nějaký je mi říká neblázni, ale to všechno někde uvnitř je o tolik silnější, že rozum selhává.
|
| *Niki* | 
|
(21.10.2010 14:24:04)
Tvůj manžel od tebe po nevěře odešel? Nebo stalo se něco od tvého minulého tématu?
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:26:33)
ne, jen to doleha. vcera jsem mu rekla, ze vim, ze posledni rok nebyl lehky, ze je ted asi zmateny, zamilovany, ale ze mi mame za sebou 12 let hezkeho zivota, a ze to za to stoji, ze na tom chci pracovat a at do toho jde se mnou, jen rekl, ze mi to nemuze slibit. je to hnusne vzduchoprazdno. a kufry fakt balit nebudu, to bych ty dvere asi zavrela uplne, na nekoho to mozna plati, ale jak jej znam, na nej asi ne, bral by to jako natlak a akorat bych mu to ulehcila
|
| *Niki* |
|
(21.10.2010 14:29:01)
Ale souhlasím, požádej o přejmenování tématu. Otevřela jsem to s tím, že jsem čekala něco jiného... 
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:31:07)
uz jsem pozadala, ale tady v tom stromu je neco kam bych to poslala primo?
|
|
|
| zuzini | 
|
(21.10.2010 14:29:46)
 Je to těžké, znám to, ale bude líp. Musíš tomu věřit 
|
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(21.10.2010 14:24:54)
No fuj, já myslela, že se to týká Aničky.   Přemýšlej trochu, než něco napíšeš do nadpisu. 
|
| Borgie | 
|
(21.10.2010 14:25:28)
Já taky....
|
| lipoo | 
|
(21.10.2010 14:26:35)
já též
|
|
|
| Balbína | 
|
(21.10.2010 14:25:31)
no přesně. Ve mě tak hrklo, četla jsem si předtím diskuzi o ní.
|
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:27:52)
promin uvedomuji si, ze jsou miliony horsich veci, ale tohle by me nejak nenapadlo, kort kdyz to napisu do tematu nevera, asi se omlouvam, i kdyz vlastne nevim za co
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(21.10.2010 14:30:03)
Ve Všech tématech na boku se téma nezobrazuje, tam je vidět jen název příspěvku.
Jsem paranoidní, i když ne jediná.  Sedím tady u kompu a čekám na další nové zprávy. 
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(21.10.2010 14:39:24)
Jinak se omlouvám, že jsem na tebe tak vylítla, úplně se mi rozbušilo srdce. 
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:41:38)
v poradku, ja to chapu
|
|
|
|
|
| Inka | •
|
(21.10.2010 14:28:25)
Taky jsem se lekla
|
|
| remus | 
|
(21.10.2010 14:43:22)
No Jani, já se taky teda lekla....
|
|
| MrakovaK | 
|
(21.10.2010 16:29:30)
Jaký přemýšlej, vždyť je to v tématu NEVĚRA, tak proč by se to mělo týkat Aničky? Mě to ani nenapadlo..
|
|
|
| binaryy szuká ovci | 
|
(21.10.2010 14:25:54)
fuj, už jsem tak zblbá z toho kolem Aničky, že při čtení nápisu tvé diskuze mě zamrazilo a už jsem si představovala černý scénař
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(21.10.2010 14:26:21)
Zkus to jít probrat s nějakým psychologem, nebo si to sepiš, ať to trochu posbíráš. Je to hrozná situace. Ať je brzy líp. 
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:28:50)
dekuji, schuzku s psychlogem uz domlouvam
|
|
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:30:22)
jestli jde muj prispevek nejak prejmenovat, tak jestli muzu poprosit treba me srdce roztristene na kousky, dekuji. je mi fakt lito, co jsem sem vnesla. pripad anicky take sleduji a poad koukam co je noveho, je to strasne, asi tisickrat horsi nez to moje, ale to si clovek milionkrat rekne, ale neboli to o to mene
|
| *Niki* |
|
(21.10.2010 14:34:35)
Laleido, chceš s manželem zůstat, odpustit mu, to je dobré, podle toho jednej. Psycholog může být dobrá volba, pokud cítíš, že to sama nezvládneš, a hrozí ti udělat nějakou hloupost.
Přeju, ať vám to vyjde.
Já byla v jiné situaci než ty a nejednalo se o vztah, ale můžu jednoznačně říct, že to byla v konečném důsledku pozitivní zkušenost
|
|
|
| Kalamity YANKA | 
|
(21.10.2010 14:33:30)
Možná jsem ve své pozici ten poslední, který by se měl vyjadřovat, ale přeju, ať je to pro tebe co nejlehčí.....ať to trápení brzo vymizí, uleví se a mozek budenzase "v normálu", ne extra veselej, ale aspoň neutrální, zoufalství je svinstvo
|
|
| Balbína |
|
(21.10.2010 14:33:53)
vůbec nevím, co ti poradit, jak tě utěšit. Víš, co je to za ženskou? kolik jí je, jestli má děti..
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:36:06)
moc toho nevím, je to kolegyne z byvale prace, je ji kolem 30, je rozvedena a bez deti. nevim ale jak moc velkou roli v tom vlastne hraje, neb tematem je i stereotyp, ze manzel pry asi nebyl pripraven do nej upadnout tak brzy. to je sileny, kdyz to napisu a ctu to. i v souvislosti prave s anickou nechapu, ze si neuvedomuje, co je stetsti, ze nejvetsi stesti je mit zdrave dite
|
| Balbína |
|
(21.10.2010 14:42:43)
no jasně a stereotyp je po určité době vždy. Víš, tohle je pro něj strašně jednoduché, že on sám se nezbalí a jen řekne, že ti nemůže nic slíbit. Takže on je ti nevěrný a vlastně tě nepodvádí, protože ty o všem víš. A když on odejde, tak jedině že ty ho vyhodíš. Když to zjednoduším.
Máš ho fakt ráda? Já nevím, jestli je fakt zamilovanej a mozek nepoužívá. Sakra, máte malé dítě 
Že se ti zhroutil svět, je normální, vůbec si sama sebe nedokážu v téhle situaci představit. Nedus to v sobě, musí to ven.
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:47:52)
mám ho šíleně ráda. snažím se na to koukat i z jiné strany, asi se tohle fakt může stát každému. moje maminka mi kdysi řekla "holčičko život je tak dlouhej, myslíš, že už se ti nikdy nestane, že se zamiluješ", ale samozřejmě dodala, že je důležité vědět a mít srovnané, co chci, a že rodina a ty roky života spolu už nic nevrátí, a že nějaká zamilovanost za to nestojí. on manžel měl do nynějška takový hodně klidný bezproblémový život, teda až na minulý rok, kdy mi v těhotenství operovali slepák a pak se malý narodil o něco dříve, ale neměl žádnou pubertu a teď se asi dostavuje pocit, ze mu nejaka etapa v tom zivote chybi, coz ja fakt dokazu pochopit, ale holt proste nebyla muzu si ji teda prozit, ale nejak jinak nez bourat rodinu, najit si prima konicka, jet nekam s partou kamosu, aby ten stereotip naboril, udelat si leteckej prukaz po ketrem touzi, i kdyz ja se tomu vzdy branila, ale co bych ted dala za to, kdyby si radeji udelal letecky prukaz :-(
|
| *Niki* |
|
(21.10.2010 14:57:04)
Laleido, já vím že jsi teď v emočním průseru, ale dle mě, nejdeš na to dobře. Nemyslím, že je správnou cestou, co mohl a nemohl udělat tvůj manžel, co by měl a neměl, jaké bylo jeho dětství atd atd. Můžeš najít nějaký záchytný bod, ale do budoucna ti to moc nepomůže.
Zaměř svou pozornost na sebe. Trojúhelník má 3 body, věnuj se tomu, který můžeš ovlivnit, a to je jen ten tvůj..
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:59:23)
ja vim, kdyz ja prave ted u sebe vubec nejak nevidim co bych mohla, mam uplne zatemnino a to jsem prosla spoustou skoleni a treninku a v realu je to nejak na prd, umim si rici co bych mela, ale selhava to
|
|
| Maťa. | 
|
(21.10.2010 23:47:19)
ano, to je cesta. Laleido, mysli teraz hlavne na seba (a na dítko to je jasné). Svoje "ja" si srovnávaj i za pomoci psychologa. Nerieš jeho - teda aspoň momentálne.
|
|
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(21.10.2010 23:58:09)
Mne prijde nejhorsi, ze tem chlapum nedochazi, ze i kdyz vymeni rodinu za jinou zenskou, ktera je rozvedena a bezdetna, ze to driv nebo pozdeji nutne skonci opet u toho stereotypu - ona bude chtit dite, tak si ho poridi, nastane stereotyp a bude tam, co je dnes, jen uz budou ve hre dve deti. Ze to tem chlapum nedojde? Vzdyt by jim pak muselo byt jasny, ze prece je lepsi pracovat na stavajicim vztahu, nez stridat nove a nove, ne?
Laleido, preji ti, at manzelovi mozek vystoupi z kalhot zas do hlavy a on se vzpamatuje, dokud je jeste cas
|
|
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(21.10.2010 14:41:02)
drž se!!!
naše máma mi taky chtěla podpořit, ale moc se jí to endařilo, ze začátku ještě jakš takž, ale čim dýl to trvalo, tim víc mi spíš připadal na obtíž a házela na mě svoje pocity... pak sem stále slyšela, jak už zhubla 15kilo...
nedej se, drž se, zvládneš to!!! manžel si snad ujasní co a jak co nejdřív!!
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:43:30)
tak to je s maminkou velmi podobně jojo jen ať to netrvá moc dlouho, teď je to hrozné, možná, že když se rozhodne odejít, tak to bude ještě horší, ale tam už nezbude nic jiného, než se s tím vyrovnat, ale nektery kamarádky co kolem sebe mám a stalo se jim něco podobného, tak prý je to běh na dlouhou trať, třeba rok prý
|
| ChemicalJane + 4 |
|
(21.10.2010 14:53:50)
u nás to byly 2 dlouhé měsíce!! než pochopil a vrátil se natrvalo a natrvdo k nám... ale na vztahu musíme pracovat oba,a le věřím, že to zvládneme!! a určitě to zvládnete taky!!
ono teď se zdá všechno nereálný, všechno černý... já měla prvních 14dní úplný okno.. můj život se smrsknul jen na nutné postarání s eo děti, na přepínání pohádek pro holku a na krmení kluka po cca 4hodinách... nebýt fotek, těch málo fotek co jsme pořídila, ani envím, že nějaký 2 týdny proběhly... prolila jsme potoky slz, přemýšlela co a jk, měla hodně černý myšlenky.. psycholog měl zrovna 2 týdny dovolenou.... bylo to hodně krušný!!!
na dlouhou trať to je, ale základ je to, že chce OBA!! pokud on chtít nebude, nehne s ním nic...
u nás prostě fungovalo fakt ho enchat úplně být, nevšímat si...
|
| Laleida |
|
(21.10.2010 14:58:09)
dekuju, presne takhle to ted u nas vypada, uplne se za to stydim, mam teda jen jedno ditko, to ma ted pustene bebe tv a je zlate. nastesti za chvili prijde kamaradka se synem, tak si kluci alespon pohraji
|
|
|
|
| *Šárka* | 
|
(21.10.2010 14:48:43)
Bohužel to některé maminky umí.
Svoje rodinné problémy jsem tajila půl roku, zhubla jsem na kost (.. prý se raději neptala). Když už nebylo zbytí.. , dostala jsem dlouhou a emotivní přednášku o tom, jak ji mé problémy ničí.
A pak pravidlené informace, jak jí kvůli mě stoupnul(klesnul) tlak, zvýšil cukr, jak nespí, jak se kvůli mě trápí táta.. ostatní příbuzenstvo ne, před těmi můj rozvod tajila rok (než se to náhodou provalilo a ona měla šílenou ostudu).
Když se mě bratrova tchýně po čase zeptala, jak se mám a jestli mi nějak nemůže pomoci, normálně jsem se rozbrečela. Nic takového mi moje matka nikdy neřekla.
Jsme velké holky . Moc držím palce!
Chápu, že prožíváš příšerné období.
|
| aachje skunk a tři holky | 
|
(21.10.2010 15:04:19)
laleido jsi rozumná...přeji ti,at manželství zachráníš..hodně sil
|
|
|
|
| Cimbur | 
|
(21.10.2010 16:38:36)
Přeju Ti, ať to zvládneš. Jen se nenech unést emocemi a nedělej žádná unáhlená a "definitivní" rozhodnutí, nevyhrožuj. Drž se.
|
| chikamichi | 
|
(21.10.2010 17:58:15)
Laleido, myslím, že nejvíc na chlapy v této situaci zabírá to, že ty budeš v pohodě, musíš to sehrát, jakmile se začneš doprošovat, prohraješ, nesmíš citově vydírat, musíš být před mužem aspoň na oko silná, řekni mu, že každý konec je vlastně začátek něčeho nového a že se těšíš co nového na tebe v životě čeká, že tě ten stereotyp už taky nebavil, za prvé je pravda, že se ti otvírá svět netušených možností, kolik žen ti tady z rodiny napíše, že prostě přišel nový partner a sním nové šance a nový život a za druhý to tvého manžela pěkně naštve, oni totiž žárlí i když jsou zamilovaní, pokud mu ukážeš, že by tě mohl ztratit, možná zaváhá, takhle má pocit, že tě má jistou a tak hledá nějaké rozptýlení, jakmile mu vnukneš pocit, že ten jeho pocit jistoty je značně nejistý, znejistí i on ...myslím, že jednou to radil i nějaký psycholog, říci "miláčku, to je prima, že někoho máš, aspoň já si taky konečně můžu někoho najít a náš nudný stereotipní život vyměnit za něco poněkud dobrodružnějšího...
|
| Balbína |
|
(21.10.2010 22:46:58)
vyhrává ten, kdo má rád míň....tak se to zpívá, viď?
|
|
|
|
| jalinka | 
|
(21.10.2010 21:22:20)
Laleido, ještě si podobné pocity vybavuju, tupou bolest, střídanou pocitem, že třeba to není vůbec pravda, pak paniku, pak zase bolest, obvolávala jsem kamarádky, brečela jsem jim do telefonu, na rameni.. A není nic než čas a vůle nějak se dožít toho okamžiku, kdy se té ráně trochu otupí okraje.
Můj muž taky neměl pubertu, pak se dostal k penězům a trochu vlivnému postavení a bylo vymalováno. Pak jsem si našla přítele, byla jsem strašně zamilovaná, nejvíc, co jsem kdy v životě byla, a myslela si, že to je láska mého života. Odešel od nás po čtyřech letech ze dne na den, nezvedal telefony, neodpovídal na mejly. Doteď si vybavuju, jak jsem si plánovala, co budu dělat, jak jsem doma uklízela, zašívala, se strašnou nechutí a bolestí v srdci, ale kdybych si nedávala ke splnění ty praktické úkoly, tak bych asi zešílela. Asi to zní takhle napsané šíleně pateticky, ale tak to prostě bylo. Nejhorší to bylo první měsíc, dva.
Já ti moc přeju, aby ti přálo štěstí a věci se uspořádaly ke tvé spokojenosti, přeju sílu, rozvahu, podporu okolí, a aby to nejhorší období přešlo rychle a všechno dobře dopadlo. Nikdo nevíme, co nakonec bude, ale myslím, že jde o to důvěřovat životu, že nám zase přinese hezké věci.
Po všech eskapádách jsem dnes vdaná a mám druhé dítě s prima chlapem, co si mě vzal jako mladší, svobodný, zajištěný, a zase si užívám života. Drž se!!!
|
|
| Laleida |
|
(22.10.2010 12:57:15)
Všem opravdu všem velikááánské díky
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)