| karafa | 
 |
(3.12.2010 17:16:32)
Už jsem z toho zoufalá. Mám 6 let starého kluka a 2Oti měsíční holčinu.
Co začala chodit (v 15ti měsících)ji začal ubližovat a dělat naschvály. Uvedu příklady:
- dcerka si vezme hračku, on jí ji hned bere, že ji zrovna potřebuje
- chce si někam sednout, syn hned běží a snaží se ji z toho místa vystrnadit
- z ničeho nic ji štípne nebo strčí
- když je večerníček, sedne si před ní, aby neviděla
- schovává ji oblíbené hračky atd.
Myslím, že si z ní dělá jakéhosi pokusného králíka a zkouší, co všechno dcerka vydrží. Domluvy na něj neplatí, plácnutí přes zadek taky. Prostě ani po dobrým ani po zlým, zkrátka nic nezabírá.
Myslím si, že už to ani není ta sourozenecká žárlivost, kdy se musel smířit s tím, že už není na 1. místě. Podezřívám ho z toho, že mu to nějakým způsobem dělá dobře. Tohle chování si jinak ale k nikomu jinému nedovoluje. S dětma vychází dobře, ve školce je bez problémů.
Už opravdu nevím, co s tím. Doufat, že z toho vyroste? Že je to "normální"?
Občas si tedy spolu hrají, ale to trvá asi tak 5 minut.
Máte radu?
|
| Ajlina | •
|
(3.12.2010 17:25:20)
je to normální :o)))
|
| karafa |
|
(3.12.2010 17:29:32)
To ráda slyším, ale třeba se s tím dá něco dělat? Aby byl na ní spíše hodný než zlý.
Taky si říkám, že až vyroste, tak ten vztah bude jiný, třeba ....
|
|
| *Niki* | 
|
(3.12.2010 22:35:19)
Ajlino, nesouhlasím, není to normální. Nějaký projev žárlivosti normální je, ale agrese s cílem ublížit, zvlášť někomu, kdo je o mnoho menší, prostě normální není. To že se to mezi některými dětmi děje z toho nedělá normu a normální chování.
Radu nemám, rozhodně to netolerovat a nedovolit, a snažit se přijít na to, proč to dělá. Dceru ochránit, ale pozornost zaměřit na syna, jeho emoce, chování, slova, nekritizovat hp stále a nezakazovat, dát jasně najevo nesouhlas s chováním, ale pochopení pro něj. Přijít na to, proč. A řešit.
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(3.12.2010 17:34:34)
Radu nemam, mam stejne vekove rozpeti i pohlavi, ale u nas terorizuje ta mladsi toho starsiho. n ma vuci ni blok, ze je mensi a je to holcicka, ona s tim problem nema a porad ho stipe, mydli a snazi se na nej nejak utocit, takze u nas hlidame tu holcicku a taky to neni zadna zabava. Jinak syn se vztahy problemy nema, ve skolce je naprosto v norme, nic si libit nenecha, ale vuci segre ma nejaky blok.
|
|
| remus | 
|
(3.12.2010 17:43:34)
Tak tohle doma nemám, ale měla jsem to jako malá, přesně takhle se ke mně choval bratr, jediné, co ti poradím, nepřehlížej to a důsledně po něm jdi, moje máma to nechala být a vyústilo to v dost tdrdou šikanu.
|
|
| Insula | 
|
(3.12.2010 17:43:56)
Mám to opačně. Holka je starší, syn mladší. Jinak je to stejné. Vím, že dcera žárlí. Jenomže takhle vždycky dostane vynadáno ona.  Pak mi řekne, že jí nemám ráda. Jsem z toho zoufalá. 
|
|
| Cherubínka | 
|
(3.12.2010 18:05:18)
jako bys psala o mých dětech,holce jsou tři,klukovi jeden a holka po něm pořád jede,dělá přesně to samé,štve nás to s manželem děsně,taky si vyhrají tak 5 min a pak řev...No já se ji pořád snažím usměrnit a snad se to bude zlepšovat,aspon mám dojem že se to pomalinku samo od sebe,takže hodně sil.
|
| Cherubínka |
|
(3.12.2010 18:06:27)
,ělo tam být že se to pomalinku samo od sebe zlepšuje.
|
|
| karafa |
|
(3.12.2010 18:39:37)
Je to blbý napsat, ale jsem ráda, že tohle existuje i jinde  .
Tak začínám mít dojem, že je to vcelku normální, což mě uklidňuje, ale ten souboj a řev se nedá vydržet.
|
|
|
| Ivona,Klára02,Tereza06 | •
|
(3.12.2010 18:05:27)
u nás to bylo opačně,mladší žárlila na starší a dělala jí naschvály,odstrkovala ji ode mě(moje maminka-jdi pryč-pryč)trvalo to skoro celý rok od 2 let do 3,každý den byl doma řev,když něco provedla posílali jsme ji do pokojíčku,že až bude hodná,může přijít,byla to hrozná doba,ale starší nemohla pořád ustupovat,když byla v právu
|
|
| Tante Ema | 
|
(3.12.2010 18:39:53)
Paradoxně to chce věnovat víc času staršímu, aby měl nějaké chvíle, kdy je pozornost věnovaná výhradně jemu, plus nějaká "privilegia nejstaršího". To současně s pevnými pravidly chování k sestřičce.
Důsledek porušení: dočasná ztráta privilegia.
|
| Tragika | 
|
(3.12.2010 18:58:05)
V šesti letech mi takové chování normální nepřipadá. Ale je tu více těch, co tě plácají po zádech a říkají, že je to normální.
nemám ráda zákeřnost a zlomyslné jednání. To, co popisuješ, by v klidu mohlo dělat tříleté dítě, které z toho ještě nemá rozum, ale v šesti?
Rázně bych zasáhla. A nemyslím tím vůbec fyzické tresty.
|
| Mammita | 
|
(3.12.2010 19:33:24)
Naprostý souhlas s Tragikou. V 6 letech už je to od syna zlé a zákeřné chování. To bych netrpěla. Řešila bych to asi jako Tante Ema, jen pochopitelně v závislosti na situaci. Mně to totiž podle popisu fakt nepřijde jako žárlení, ale jako dráždění a ubližování.
Mám děti 4 a 6 let a střídavě na sebe taky žárlí, pošťuchují se, ale neubližují si a neškodí si. Poslední dobou bych řekla, že se dokonce začínají mít extrémně rádi . Oni se tak jako že navzájem motivují a doplňují.
Byly ale časy, kdy se taky nemohly vystát, to bylo breku a řevu... Hodně jsme s nima mluvili a vysvětlovali, ale i trestali...
Zakladatelko, přeji aby u vás doma zavládl klíííd
|
|
|
|
| Simeona+3 | 
|
(3.12.2010 18:57:25)
U nás je to to samé v bledě modrém, syn 5,5 a dcera 21 měsíců. Syn jí bere hračky které ji zrovna zaujmou, většinou s komentářem že jsou jeho. Většinou i jsou, ale ona si s nimi začala hrát první, takže pravidlo u nás je že kdo si s tím začne hrát, ten si s tím hraje a hotovo. Dcerka teda už když vidí že jde směrem k ní, chytne hračku do náruče a začne preventivně ječet
Není to ale jednostranné, malá to taky zkouší a má zase majetnické období, takže je všechno "moje" a běda když si syn chce půjčit její hračku, to je taky řevu, ale snažíme se, aby taky půjčovala.
Taky ale dcerunka bude pěkné kvítko,zkoušela kousat když se jí něco nelíbilo, teď už to nedělá, ale bije, takže nedostává kapky jen ten starší.
|
| karafa |
|
(3.12.2010 19:36:38)
Přesně tak. Dcera vidí, že syn jde k ní a začne se bát a běží s jekotem ke mně s nějakou tou hračkou, abych tu hračku zachránila.
Je mi jasné, že syn si hračky brání, vždyť vlastně byly jen jeho, když ještě malá nebyla na světě. Snažím se mu vysvětlit, že musí půjčit, že nesmí být lakomec apod. Že si může půjčovat její hračky a tak.
|
| sally | 
|
(3.12.2010 21:26:33)
Magnetko,
udělej pořádek v těch hračkách. Jako říkat šestiletému dítěti, že MUSÍ svoje hračky půjčovat... jako jo, on tomu rozumí, ale půjčování je o tom, že se to druhé dítě vždy optá a on bude mít vždy právo říct, že nepůjčí... ne, že si je to mladší bude svévolně brát.
Takže ať si starší sedne s hračkama a DÁ sestře hračky, které jsou na něj moc miminčí - a ty jsou od téhle chvíle JEJÍ a může se s nima třeba stavět na uši.
Pak ať si vybere hračky, které jsou jen JEHO a na které mu zase ona nebude sahat a na uši se s nimi může stavět on.
Nějak to samozřejmě omez - jestli každý pět hraček nebo tak nějak...
... a zbytek je od této chvíle SPOLEČNÝ. Tj. kdo si první vezme hračku, ten jí má a má právo si s ní hrát. Pokud jí chce ten druhý, musí o ní poprosit a počkat až mu jí ten první vydá. Ten první hračku nemusí vydat hned, dejte nějaký limit "ještě pět minut si s ní pohraje a pak ti jí dá"....
Bude tě to stát trošku policajtování ze začátku, ale pokud starší žije v domění, že hračky jsou jeho a on si s nima může nakládat a rozhodovat podle svého, tak budou ty boje furt...
|
| Stáňa a dva kluci | 
|
(3.12.2010 22:26:12)
Sally, dobře napsaný. Řekla bych, že je to typická žárlivost. Ano, je to zákeřný, to štípání apod., ale on je prostě normálně naštvanej, že už není první a jediný. A ten vztek asi nemá dovoleno projevit, tak ho ventiluje tímhle způsobem.
Nevím, jaký je váš vztah, ale já bych určitě zkusila s ním na férovku promluvit, o jeho pocitech, jestli se zlobí a tak(mám taky šestiletého a vím, že u nás by se to dalo)...Projevila bych hodně empatie, něco ve smyslu, já vím, že je to pro tebe asi těžký, že je tu teď tvá sestřička, která ti boří hračky atd atd....a zkusila zjistit, jak na tom je. A rozhodně bych se nesnažila mu ty pocity vymlouvat (ve stylu "ale ona je malá, nerozumí tomu...), prostě jen naslouchat a účastně semo tamo něco poznamenat. A kdyby se povedlo, že se otevře, tak bych pak vedla dlouhý hovor o tom, jak ho mám pořád moc ráda.
|
|
| ANDREA P. -SYNOVE 2.5roku a 7mesicu | •
|
(28.1.2011 21:20:24)
to co tu napsala Sally je uplne presny postup a muzu rici a potvrdit ze funguje super,ze zacatku to chce vice trpelivosti a usmernovani ,ale konec je uspesny s touto variantou.Mam teze vyzkouseno,ac mam mensi deti,ale zarlivost panuje v kteremkoliv veku:)
preji vsem uspesne vyreseni krizovych situaci s nasima dablikama:)
|
|
|
|
|
| Gora | 
|
(3.12.2010 20:58:44)
Mám šestiletého a 23-ti měsíčního syna.
U nás je to tak trochu vzájemné - kluci si berou z ruk hračky občas navzájem - oba mají rádi stejné. Ale to schovávání hraček, štípání a podobně starší syn nedělá. Nesmí. Občas měl sklon ho plácnout, když mu bral mladší brácha hračku, ale většinou jsem je rychle srovnala. V šesti letech by měl mít dost rozumu, aby věděl, že jen za to, že mu brácha chce vzít hračku, mu nesmí nijak ublížit.
Ale u nás hodně dělá to, že jsme se starším synem probírali, jestli chce sourozence, ještě než jsme vůbec počali, pořád jsme s ním diskutovali, co to pro něj bude znamenat, když bude sourozenec miminko, pak co bude, když bude batole, tak na tohle všechno byl vcelku připravený. Hrozně se na něj těšil, pořád si přál, že chce brášku, a přání se mu splnilo. Odmalička se ti dva hrozně milují. Doufám, že jim to vydrží.
|
|
| Balbína | 
|
(3.12.2010 21:04:47)
mám děti 4 roky od sebe. Když tohle dělala starší, tvrdě jsem jí např. tu hračku sebrala, že tohle teda ne. Tohle že se nedělá. Večer před spaním jsme si o tom povídali. Pak to začal dělat mladší syn. Dceři jsem řekla, že pokud si ona s tou hračkou hraje a on jí chce a rve jí, ať mu neustupuje. On jí občas i kousnul, směla mu to oplatit. Totéž dělal i s místem na sezení. Nikdo mu neustoupil a přešlo to. Nechci to zakřiknout, ale oni se teď už fakt neperou a mám pocit, že v nich nejsou ty staré křivdy, které by je nutily si pořád dělat naschvály a oplácet.
|
|
| sally |
|
(3.12.2010 21:13:02)
Magnetko,
já si myslím, že to je "normální" žárlivost. Tvůj syn byl dlouho jedináček, a teď má sestru. Je dost starý na to, aby si uvědomoval o co všechno přišel, ale nedostatečně moudrý na to, aby viděl, co všechno se sourozencem získá. On vidí v čem všem jej sestra omezuje - rodinný program se musí najednou přizpůsobovat mnohem mladšímu dítěti, on musí ustupovat atd.
Já mám o pět let mladší sestru a myslím, že jsem se chovala podobně. Myslím, že ten vnitřní motiv byl asi ve stylu "i když mi jí vnutili, já jí nemusím akceptovat".
Co by podle mě pomohlo:
nevnucovat mu sestru, nenutit ho jí "milovat". Odpustit si řeči typu "musíš ustoupit protože jsi starší", případně "vždyť jsi rozumnější, tak to musíš chápat". Navíc by měl starší vidět jakousi "spravedlnost" - to že i mladší sourozenec musí ustupovat - a neváhej si přihřát polívčičku a na takové sitauce staršího upozornit nebo je nějak komentovat - např. "ANičko, já vím, že se ti nechce oblíkat, ale musíme vyprovodit Pepíčka do hudebky" - aby on viděl, že mladší sestra musí kvůli NĚMU občas taky podstoupit věci, které dělat nechce, že i ona musí ustupovat a přizpůsobovat se
nechat mu kus soukromí - aby měl alespoň svůj kout / postel / psací stůl, kam sestra prostě NESMÍ. Hájit jeho zájmy (sestra mu nesmí bořit lego - zvlášť pokud toto je na JEHO místě - tj. např. na tom psacím stole), zvolit hračky, které budou pro mladší dítě tabu (např. oblíbený spací plyšák, obzvláště povedený model letadla atd.). Na základě toho pak můžeš vyžadovat, aby zase on nechal na pokoji její hračky a její místo a nepletl se jí do jejích her a zájmů
dát mu nějaká privilegia z titulu staršího sourozence. Pozdější večerka, kapesné...
věnovat mu trochu samostatného času. Nech MLADŠÍ u babičky a jdi se starším do kina nebo k pitomému mekdonaldovi nebo co já vím do technického muzea - ale jen vy dva, bez sourozence.
|
| karafa |
|
(3.12.2010 21:20:42)
Hmmm, díky moc za Tvá slova. Donutila mne se hodně zamyslet. Ješte jednou díky.
|
| Ivka (dva kluci) | 
|
(3.12.2010 21:57:55)
Mám dva kluky 5 let od sebe a moc dobře znám to, o čem píšeš. Dokud byl bráška miminko, bylo vše ok, ale jak začal být pohyblivý a mít zájem o hračky staršího, začaly denodenní bitky. Dnes je jim 10 a 5 a mají hodně společných zájmů, ale zároveň musí mít každý něco "jen svoje", co si půjčují jen na požádání. A také se snažíme, aby měl každý nějaké odpoledne jednoho rodiče jen pro sebe. Také jsem myslela, že při tomto věkovém rozdílu bude mít starší syn "rozum"-ale je to spíš naopak, více si vše uvědomuje, má potřebu soupeřit o pozornost rodičů. Přeju hodně trpělivosti
|
|
| Maťa. | 
|
(3.12.2010 23:29:12)
Magnetko, pod Saly by som sa mohla podpísať. Presne taký sposob zaberá i u nás (syn 5 rokov, syn 2 roky).
A že žiarlivosti tu je dosť. Ale doslednosť plus veci, ktoré písala Saly nám pomohli zvládnuť najhoršie.
Držím palce!
|
|
|
|
| Zajdulka | 
|
(3.12.2010 21:14:39)
Máme to podobně. Syn je o 3 roky starší než dcera. Ona potřebuje jeho společnost, miluje ho, ale ráda ho zlobí a provokuje. On je samotář, těžce to nese, tak je dost často zle. Je to o nervy, ale radu nemám, bohužel...
|
|
| vlad. | 
|
(3.12.2010 23:15:31)
Není to "normální".
Moc hezky to napsala Sally. Zkus knížku J.Prekopové - Prvorozené dítě, je to užitečný pohled na věc. Zároveň bych byla velmi důsledná v nastavení hranic v chování vůči mladší.
|
|
| Lou+3 | 
|
(11.1.2011 6:34:14)
Asi je to nejaka reakce na zmenu, ze chodi a zacala byt vic konkurenci, ja myslim, ze to brzy prejde. Mne to dela kluk taky, ale je mu 3.5 - kdyz to dela, tak ho treba pochovem, nebo nejak zaujmu a pritom mu vysvetlim, ze se to nedela, proste chvilku se mu venuju, on z toho ma radost a zapomene na ublizovani brachovi. Asi ma pocit, ze se male moc venujes a jeho ignorujes, u nas je to podobne.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)