katyn |
|
(1.6.2011 9:42:06) Synovi je téměř 23 m., dudlík je asi jeho vášeň, jeden čas jsme ho měli už jen na spaní, teď ho dudá i během dne. Pokud ho schovám, chodí, hledá a kňourá a "volá ho". Výjimečně ho nemá. Už u doktorky na to sestra koukala a že prý si koledujeme o předkus. Starší syn měl dudlíka asi do 2,5 let, zuby má zcela v pořádku. Já osobně bych mu ho klidně ještě nějaký čas nechala. Moje mamka mi zase tvrdí, že je to už skoro ostuda, že je na dudlíka velký. Jak to je nebo bylo u vás? Do kdy jste nechávaly, jak jste odvykaly a zůstaly někomu opravdu ošklivé "vydudané" zoubky? Díky za názory.
|
ChemicalJane + 4 |
|
(1.6.2011 9:44:48) dceři je 28m, má ho jen v poledne na spaní a přes den, jen když ho šlohne bráchovi, tak než se toho všimnu, je totiž fikaná a schovává se sním
|
|
Xantipa. |
|
(1.6.2011 9:45:48) Já nevím, ale snad jsou už dnes anatomické dudlíky, ne? Moje děti nikdy dudlík neměly, ale zas mi přijde přiměřenější dudající dítě než dítě, který má v puse neustále vražený palec - to je teda dost nechutný a zdravý to nebude jistě ani náhodou.
|
Eliška Junková |
|
(1.6.2011 15:41:47) já mám zkušenost, že palec spíš žužlají děti co dudlík nikdy neměly. syn teda dudlal do 2 let, pak měl infekční zánět dásní jako bonus k viróze, tak jsme toho využili. pochopil bez problémů, v té době už s ním stejně jen usínal, když si vůbec vzpomněl. dcera nechtěla od mimina, za dudlík jsem jí sloužila já myslím že dvouletý dítě už dudlík k ničemu nepotřebuje a dá se mu to vysvětlit a zkusit nabídnout třeba něco úžasnýho na výměnu. ale teda syn nebyl žádnej extra závislák, tak třeba to u vás bude trvat dýl, co já vím. pravda je, že já jsem na dudlíky u velkejch dětí docela vysazená, přijde mi to fuj. třeba u některých příslušníků nejmenovaného etnika, školkové dítě normálně mluvící s dudlíkem v koutku, předpokládám že pak se to mění rovnou za žváro...
|
|
|
hankuba/Kubík06/Eliška09 |
|
(1.6.2011 9:49:57) Dceři je 22m a dudlík doufám,dá miminku,které se brzy narodí mé sestřenici.Pokud by se ho vzdát nechtěla tak jí ho zkrátka ještě nechám,ale je pravda,že ho máme jen na spaní
|
|
Archciba |
|
(1.6.2011 9:50:02) Dcera cca do 18m (nosila i přes den) - spadnul jí do záchoda. První večer špatně usínala, ale druhý den o dudlíku už nevěděla. Syn asi do 11 m - přestal se o něj zajímat, tak jsem ho zabavila a už nedala, i když někdy by byl asi s ním klidnější.
|
|
Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 |
|
(1.6.2011 9:50:13) se svým dítětem nevím jak to bude, dudlík jeho velká vášeň není, ale v noci si podudá rád, obzvlášť když mu chci nenápadně vzít prso, musím hned dát ,,substituci,, jinak v rodině se dudlík dával dítěti do jednoho roku běžně, od jednoho roku když si dítě hrálo, brával se mu nenápadně, např. pusinku plyšáčkovi atd.... tak si zvykli na dudlík jen ve chvílích jako je únava, spánek, mrzoutění atd. odebral se jim většinou pozvolna. dudlíky se nedokupovaly, zůstával jeden až dva střežené a čertům se nedával, nemáme to moc rádi, je to strašení dětí, ale naopak chodíme za telátkama do teletníku. těm když nabídnete prsty, tak hned cumlaj jak o život a tak se nosil dudlík telátkům, protože to jsou kraví miminka a ty dudat potřebujou víc, než velkej kluk/holčička. fungovalo to vždycky skvěle, když se náhodou našel nějaký zasunutý dudák, byla zase procházka za telátkama. všechny takhle odvyklé děti se tím rády chlubily
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(1.6.2011 11:55:02) a to tele ten dudlík sní???
|
|
|
zahir |
|
(1.6.2011 9:52:09) Oba děti byly závisláci, syn dudlal cca do 2,5 pak jednou dudlíka sám zahodil, moje mamka ho sebrala a schovala a bylo to.večer trochu plakal,ráno vstal a křičel zvládnul jsem to a byl na sebe pyšný,že umí spát bez dudlíku.dcera musela přestat před 3 rokem, dle zubařky se jí začínalo bortit horní patro.a to měla anatomický dudlík,syn ne.Tak jsem jí to vysvětlila,dudlík zahodila do popelníce sama a bylo to.Všeobecně zubaři dudlíky rádi nevidí,dcera je naštěstí v pořádku,první zoubky má pěkný.
|
|
Balbína |
|
(1.6.2011 9:54:14) dcera měla asi do dvou a čtvrt roku. Mluvili jsme o tom, že ho vyhodí kačenkám do rybníka, nakonec se rozhodla, že ho vyhodí do popelnice. Nějak jsem jí nenutila. Okolo druhého roku ho chtěla i přes den. V tom jsem byla (a být tebou bych byla) nekompromisní. Schovala jsem ho a dala jen na spaní. Neboj, nevydrží kňourat celé dny. Po jednom či dvou pochopí, že si stojíš za svým. Je opravdu zbytečné, aby ho mělo dítě přes den. Není to miminko, které se potřebuje uklidnit.
|
|
Ori_on |
|
(1.6.2011 9:54:36) Do roka ho dcera neměla, pak jsem přestala kojit a začala ho chtít, potvůrka )). Postupně jsme jí ho brali, v jesličkách si ho nosila chvíli na spaní, ale teď už je bez .
|
|
MiliP |
|
(1.6.2011 9:57:02) Dcera měla dudlík do 26ti měsíců. Už mi to připadalo dlouho, navíc ho kolem druhého roku začala dudat i přes den. Takže jsem je vzala a do všech udělala dírku. Dudlík fyzicky měla, ale nedudlal. Během týdne ho přestala potřebovat. Nevrlá nebyla, usíná dodnes i odpoledne. Prostě ho fyzicky měla, a to jí stačilo. Čekala jsem problémy, kňourání, špatné usínání - nic z toho se nekonalo.
|
|
Staronová.luc |
|
(1.6.2011 9:57:36) Všechny tři děti 2,5 roku, poslední půl rok jen na spaní, zuby mají pěkný. Lepší než palec v puse ještě v první třídě
|
Tenna /2 |
|
(1.6.2011 10:03:36) Tak tak, palec je mnohem horší. Na palec si navykl syn a nebylo v naší moci ho to odnaučit. Byly to boje s křikem, pláčem a vyhrožováním právě ještě v první třídě. Měl už druhé zuby a to byl skutečně problém, musí nosit rovnátka.
|
|
|
Tenna /2 |
|
(1.6.2011 9:58:37) Dcera usínala s dudlíkem asi do 3,5 let. Odvykat jsme zkoušeli, ale nijak násilně, bylo to pro ni asi důležité, tak jsem jí dopřávala čas. Nakonec to tak nějak plynule vyšumělo. První horní zoubky měla mírně do obloučku, bylo to znát, ale zubařka nás ujistila, že na trvalý chrup to nemá žádný vliv a že druhé zuby narostou rovné. A skutečně rovné narostly.
|
|
X E N A |
|
(1.6.2011 10:02:32) V cca 18-ti mesících jsem mu ho vytáhla z pusy a už mu ho nikdy nedala. Jenom koukal, ani necek´.
|
|
withep |
|
(1.6.2011 10:03:30) Syn 3 roky a 4 měsíce ho pořád má . Na spaní a do auta. Zuby má v pořádku.
|
|
Elíláma |
|
(1.6.2011 10:05:22) Synek v 10. měsíci řekla ze dne na den NE a dudlík už do pusy odmítal vzít, do té doby jsem mu ho dávala jen na usínání, to nechápu proč přes den v provozu při hraní si dudlík? Když je záchvat pláče, já sice chovám a tulím a zpívám, ale i ten dudlík pochopím, 2x se mi to hodilo, jednou v autě, když měl hlad a chybělo nám 10 minut domů a podruhé to samé na procházce.
Já byla opačný extrém, mamka mi nechala dudlík dlouho, i flašku, a když jsem byla nemocná, laryngytýdy a trhané mandle, ještě jsem flašku dostala snad i ve 4 letech. Tak jsem si to spojila s uklidňováním, že jsem si začala cucat palec, ten jsem si cucala do puberty, mamka s tím nenadělalal nic, a to mě zesměšňovala, mazala pálivými věcmi, všechno. No a když jsem ve stresu dnes, hned bych si palec cucala zas, to mi přijde blbé, tak kouřím
Já bych mu prostě už ten dudlík sebrala a hotovo. Nebo se s ním rozloučila, rituálně ho s děckem třeba někomu věnovala, třeba šťěňátku.
|
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(1.6.2011 10:06:14) neřešila jsem to, odmítala jsem provádět násilí na dítěti. Akorát teda jsem striktně trvala na tom, že dudlík je na spaní, a pokud ho chtěla malá přes den, musela si jít lehnout (což se jí většinou nechtělo, takže dudlík musela zase odložit). Přesně kolem toho 2. roku tohle začala totiž taky zkoušet, vymrčávat si dudlík i přes den, ale trvala jsem na tom (stejně, jako třeba trvám na tom, že se jí u stolu, jsou to pravidla). Nakonec se oddudlíkovala sama, mimochodem. Jeden večer jsme se pozdě vrátili od babičky, chtěla dudlík, my měli plné ruce práce s dalšíma dětma, tak na ni muž houknul, že dudlík zůstal u babičky, asi 5 minut ještě volala "důůůůůdlííííík" a usnula. Kdyby byla bývala neusnula, tak až by byla chvilka času, jeden z nás by ji dudlík přinesl. Takhle jsme se dohodli, že ho teda zkusíme nedat, když to zvládla i bez něj. Asi týden si večer dudlík volala, ale vždycky tak 5 minut a pak toho nechala. Takže to šlo samo, přesně, jak jsem chtěla. Neměla jsem morálku na nějaké cílené oddudlíkovávání, děsila jsem se jízdy autem s uřvaným dítětem bez dudlíku
|
|
|