| Petra+3 | 
 |
(7.6.2011 14:48:10)
Prosím maminky, ktoré majú skúsenosti s afektívnymi záchvatmi u detí, v akom veku prešli? Už som z toho na prášky, posledný mesiac ich má dcéra tak 2x do týždňa, dnes tu bola kamarátka a skoro som musela kriesiť aj tú, lebo sa s tým ešte nestretla a vyzeralo to fakt dosť desivo, dcéra modrá, hlava dozadu, oči vyvrátené, nedýchala... Plus otázka - začnú Vaše deti dýchať samy? Ja vždy dcéru preberám studenou vodou, keď mala úplne prvý záchvat, trval asi 2 minúty a vyzeralo to horšie a horšie, už bola úplne modrá, nevyzeralo to, že začne dýchať - neurológ teda tvrdil, že u dieťaťa zvíťazí pud sebazáchovy a dýchať začne, ale nechcem to riskovať. Len už by som bola rada, aby z toho už vyrástla.
Ďakujem za Vaše skúsenosti a rady 
|
| Mikita.miki+Zd10/10+J+J06/13 | 
|
(7.6.2011 15:02:40)
nevím, ale tohle vidět, uvažuju o vymítači nebo záchrance já to nikdy neviděla
|
| Petra+3 |
|
(7.6.2011 15:07:06)
vymítač 
My sme práve hneď po tom prvom leteli k našej dr. a následne na neurológiu, kde nám dr. povedal, že šlo iba o afektívny záchvat (dcéra to máva vždy po bolestivom podnete, má nízky prah bolesti), že to síce vyzerá desivo, ale nie je to nebezpečné a že to prejde časom ... lenže v poslednej dobe to má na môj vkus príliš často, tak by som chcela vedieť, ako dlho to bude trvať.
|
|
| Amálie00 |
|
(7.6.2011 15:10:18)
Syn měl za život dva takovéto záchvaty. Často se mu stávalo, že se vztekal nebo brečel a najednou se nemohl nadechnout. K nadechnutí pomohlo fouknout mu do pusy. Dr mi radila i tlesknout před obličejem.
Jemu většinou pomohlo to fouknutí, jen dvakrát opravdu odpadl.
Dr mi vysvětlovala, že je to křeč dýchacích svalů a tím, že dítě ztratí vědomí, tak se ta křeč uvolní a dítě se opravdu vždy nadechne samo.
Mám pocit, že po třetím roce života by měly vymizet, nevím to ale úplně jistě.
Malému jsou teď tři a už nějakou dobu je neměl... Prý to závisí i na vzrálosti nervového systému (schopnost zpracovat emoce)
2x týdně je tedy síla, držím palce, aby to ustoupilo!
|
|
|
| Marťuša,Kryštof 16,Emma 15 | 
|
(7.6.2011 15:06:10)
První záchvat asi v roce a 3 měsících, přestal cca ve 3-4 letech, kdy už se dokázal vědomě nadechnout. Neměl to tak často, jak píšeš, ale zpočátku zmodral a "omdlel" skoro pokaždé, pak jsme měli takový postup, že jsem ho chytla za ruce, foukala mu do obličeje a klidně mu říkala dýchej, dýchej. Teď už neodpadává, ale řekla bych, že v těch momentech, kdy se mu to stávalo s ním lomcuje vztek . Jsou to nervy, když to vidím u cizích dětí, dodnes mě to nenechává v klidu .Martina
|
|
| Oggová | 
|
(7.6.2011 15:09:09)
U dcery to přešlo kolem třetího věku......
pamatuji si, když to viděl prvně můj bratr, jsem nevěděla, jestli mu nemám zavolat záchranku, ten vypadal, že se opravdu složí ;-)).
Dceru jsem probírala většinou tím, že jsem na ni mluvila a popleskávala ji po tvářích, jako když někdo omdlí(žádné bití).....když to bylo hodně krutý, omyla jsem jí obličej studenou vodou....nikdy jsem neměla odvahu ji nechat nadechnout samotnou, jako že bych čekala až to rozdýchá, vždycky jsem se ji snažila nějak pomoc....
uff, jsem tak ráda, že to dělala jen ona a že žádné jiné moje dítě to nedělá a nedělalo...bylo to vždy o nervy...
|
| donjamimonja | 
|
(7.6.2011 15:15:00)
Ahoj. Mojí malé je 9m a poslední záchvat měla tak před 3m, od té doby naštěstí nic...neměla to tak drsný, že by byla až fialová, ale myslím, že tak ve dvou případech na moment stratila vědomí...vždy jsem jí obrátila vzhůru nohama a jemně popleskávala...ted, když hodně pláče a nedýchá, tak jí jen uklidnuju a v poslední době se opravdu po pár sekundách sama nadechne...
Při tom jednom šílenym záchvatu to taky viděla kamarádka a málem ji taky vodvezli...je to fakt šílený...
Tak přeju, at vás to brzo přejde...
|
|
| Pája, A+A :o) | 
|
(7.6.2011 15:17:02)
syn to měl přesně od roka do těch čtyř let. nejhorší frekvence byla od roka a půl do dvou let. to měl x-krát za týden i dvakrát denně. byl to děs . kdo to nezažil,tak to nepochopí.
rozhodně jsem ho musela probírat také já..prvně jsem byla šíleně vyděšená..
takže s věkem to prostě přejde. do předškolního věku to odezní.
dcera to měla už ve dvou letech také,ale naštěstí se jí to nerozjelo a zůstalo jen u tří záchvatů..snad to bude alespoň u ní dobré..
každopádně syn je od narození vzteklý a byl moc uplakané dítě a velký citlivka. dcera je jiná a asi to evidentně má na to vliv.
|
| Pája, A+A :o) |
|
(7.6.2011 15:18:35)
ty záchvaty do bezvědomí míval také dost často,když se bouchl do hlavy..bála jsem se,aby to s tím nějak nesouviselo..pak,když už měl jen takové ty,kdy se nemohl nadechnout,to už nic nebylo...
ale ty do toho bezvědomí fakt od roka do dvou a půl byly hodně časté
|
|
| Petra+3 |
|
(7.6.2011 15:20:21)
to sedí, dcérka je tiež od narodenia vzteklá a citlivá a dosť blbo reaguje napr. na očkovanie a podobne, po každom páde je tiež polhodinový plač a tak.. (dvaja starší sa postavili a utekali ďalej..). Mať to viac mojich detí, asi by ma odviezli...
|
|
|
|
| Elíláma | 
|
(7.6.2011 15:20:32)
Týjoo,co se tady všechno člověk nedozví, že existuje 
Sestřenka jen mlátívala hlavou do země až měla boule...
Přeju, ať to vymizí co nejdřív 
|
|
| Xantipa. | 
|
(7.6.2011 15:36:18)
Dcera to mívala dost často, začalo to před prvním rokem a komplet vymizelo před čtvrtým rokem. Bylo to, přesně jak popisuješ. Jedinou radu jsem dostala - hlídat, aby jí nezapadl jazyk, tudíž nikdy nepokládat na záda, když záchvat odezní, tak pohlídat dýchání. Když se mi podařilo podchytit úplně ten počátek, než začal záchvat, zjistila jsem, že stačilo jí silně fouknout do obličeje, nějak ji to rozptýlilo a dalo se záchvatu zabránit. Nebo v létě jsem mívala s sebou vodu, tak jen stříknout vodu do obličeje - jako když se kropí prádlo, v zimě, když byl sníh, tak fouknout do prašanu. Když se záchvat rozjel, už se to nedalo zastavit.
Dcera to měla vždycky, když byla unavená a nevyspalá, to ji nastartovalo cokoli - prostě se vytočila až do bezvědomí - asi to její nervová soustava nezvládala.
Časem jsem se naučila to předvídat a krizovým situacím se vyhýbat. Šlo to.
|
|
| Binturongg | 
|
(7.6.2011 16:06:23)
Trpí tím synovec cca od 11m. Budou mu tři, sem tam ještě zmodrá, ale už ne tak často. Sestra taky probírá studenou vodou. Prý to mizí mezi 3-4 lety....
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(7.6.2011 16:42:14)
jak u kterých, ale většinou tak do třech let vymizí.. když nemáš po ruce vodu, zkus jí fouknout do pusy - u nás neurolog říká to stejné - že pud sebezáchovy zvítězí... mám kamarádku, co se s tím hodně potýkala..
dcerka má afektivní záchvaty, ale neodpadává
|
| Ajlina | •
|
(7.6.2011 16:47:34)
dost podobně jako Xantipa, vymizelo někdy před 4 rokem života, teď už si na to dlouho nepamatuju, mně to ani nepřišlo, ale jednou jsme byli na úřadě a tam paní začala šílet, když dceru viděla-ale já jsem byla natrénovaná fouknout a bylo...jinak má dcera astma a AE a je dost háklivá na přetěžování, prostě když řekne dost, tak vím, že už je fakt unavená a snažím se jí vyhovět, což je nepochopitelné pro moje okolí..
|
| Damianka | 
|
(7.6.2011 22:02:03)
Nas syn je hodny, neni vztekly. Tyto zachvaty mival tak par x do roka. Poprve v roce, tehdy spadnul ze sedacky. Ikdyz jsem zdravotnik, tento zachvat jsem videla poprve v zivote, myslela jsem , ze mi moje dite umre v naruci, sileny pohled. Kricela jsem jak blazen.Modry, nedychal svijel se v kreci, ruce ,nohy . Mival to pouze na bolestivy podnet, ale pak ten zachvat uz zacinal i pri cisteni nosu nebo usi, proste u toho, co nemel rad a brecel, u breceni se uz automaticky, sam, nechtene, proste uz byl tak nauceny, se dostaval do stavu bezdesi.Jedine co me napadlo, jak uz tady nekdo psal, NEDOPUSTIT aby k zachvatu doslo. Hned jak jsem videla,kdyz breci, ze se zacina zalykat, hned na zacatku jsem foukala do obliceje nebo kropila vodou. A vazne to pomaha. Syn se takto naucil zase "normalne brecet".Ted mu je skoro 7 let a uz urcite dva, tri roky nemel ani jeden. Dneska zrovna skarede spadnul z kola, kricel, cekala jsem, jestli nahodou....ale nastesti je z toho venku a jsem srdecne rada. Tyto zachvaty jsou vazne hrozne.
|
| Petra+3 |
|
(7.6.2011 22:43:25)
Damianko, lepšie by som to nepopísala toto je presné, prvý raz som myslela, že zomiera....
Ďakujem všetkým, čo prispeli , viem, že najlepšie je tomu predchádzať, fúkam na ňu x krát denne, pri každom plači, ale nie vždy sa podarí, niekedy, kým dobehnem, tak už je v tom, alebo fúkanie nepomôže... Už aby to bolo za nami, teší ma, že to nemá až tak dlhé trvanie...
|
| Xantipa. |
|
(8.6.2011 9:32:48)
Petro - není potřeba jí foukat do obličeje při každém pláči. Zjisti, co jí nastartuje ten afektivní záchvat a pak už budeš vědět. Fakt je, že to dítě ani nechce být v záchvatu, ale už to pak taky neumí zastavit - myslím, že ho to bolí, protože dcera po záchvatu byla tak fyz. vyřízená, že spala třeba 4 hodiny. Když byla větší a začala nabírat, stačilo na začátku říct - nech toho, budeš mít záchvat. To na ni zapůsobilo jako stopka, vzlykla a ukončila to - ale to bylo až později. Zpočátku měla záchvaty denně, než jsem přišla, jak a kdy to musím zastavit a čemu se mám vyhnout. Poprvé jsem se taky bála, že umře - nedýchala a dusila se, fialové rty, fialový jazyk, celá v křeči, v obličeji bílá jak smrt, oči zvrácené v sloup - hrozný pohled a měla jsem strašný strach, protože jsem nevěděla, co to je a co mám vlastně dělat. Bála jsem se o ni a tak nebyla ani chvilku beze mne - nechtěla jsem, aby to musela podstupovat jen proto, že tam nebudu a záchvatu nezabráním.
|
|
|
|
|
|
| Mrej | 
|
(8.6.2011 11:41:11)
začátek 9 měs., konec cca 3-4 roky.
Řešili jsme to studenou sprchou , potom, když už byla větší a bylo vidět, že to na ní jde, křičela jsem na ní "Nadechni se nadechni se, nebo půjdeš pod sprchu!!!!" Protože to nesnášela, někdy to i rozdejchala, když ne, šla pod sprchu. Pak to zákeřně začala dělat jen venku, kde nebyla sprcha, takže bez flašky s vodou na polití (nesměl nikdo vypít!) jsme nevycházeli. Poslední záchvat měla ke konci zimy na vycházce, už byl asi půl roku klid, myslela jsem, že už to přešlo. Takže flaštičku jsme přestali tahat. Asi měla dojem, že na ní nemám, a při sundavání "z koně" spustila. Voda nikde, sníh už nikde .. manžel svižně skočil do příkopu, nabral hnusný černý přemrzlý sníh shrnutý ze silnice a zmatlal jí s tím hubu. A byl konec, jako kdyby dospěla k závěru, že jí to za to nestojí.
Nejhůř jsem to snášela vždycky já, klepala jsem se potom ještě hodinu.
|
| Xantipa. |
|
(9.6.2011 14:00:29)
Mrej - proboha, co to píšeš? Jakmile se dítě dostane do afektivního záchvatu, nezastaví ho, i kdyby 1000x chtělo a řvát můžeš klidně jak lesy.
Dítě s afekt. záchvaty si neřekne - kruci, tak teď to udělám, jde to mimo něj, jakmile se rozruší, neboť jeho nervová soustava to neunese.
|
|
|
|
V její náručí
Prodlužte si prázdniny a vychutnejte si babí léto se zážitky na Dolní Moravě
Tatra Veterán RallyeNový Jičín 
Divadelní představení pro děti LataPraha 5 
Hudba z večerníčků a pohádekPraha 1 
Balóny nad RozkošíNáchod 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Tatra Veterán Rallye
Divadelní představení pro děti Lata
Hudba z večerníčků a pohádek
Balóny nad Rozkoší
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)