| Žžena |
 |
(3.7.2011 8:12:33)
Hodně to záleží na tom, jak jsi... ehm... "studijní typ" a jak budeš školu zvládat.
Dělám na MU Lektorství AJ a ačkoli mám dvouleťáka (rodila jsem v půlce prváku - a nepřerušovala) a podnikám, tak to jde, ALE vnímám podstatný rozdíl mezi sebou a mnohými spolužáky v tom, že prostě jsem někde jinde s těmi vědomostmi. Zkoušku z gramatiky, na kterou se drtili dva týdny (a museli to koulet s rodinami a zaměstnáním), jsem dala z fleku. Stejně tak ostatní zkoušky a zápočty, zatím vše s maximálně několikahodinovou přípravou. Kdybych se na každej nesmysl učila dva týdny jako někteří, tak by to šlo tedy podstatně jinak. Takže největší opruz pro mne jsou v podstatě eseje a podobné skopičiny typu "vyrob z prdu pugét" (všelijaké projekty).
Řekla bych, že největším problémem je prokrastinace  Když se poipereš s tou, tak je to pak v pohodě.
No a pak je to taky o slevení z některých nároků. V případě školy nemusíš umět úplně všechno a jet na samý jedničky, v případě rodiny nemusíš vařit teplou večeři každej den, ale můžeš si navařit dopředu, zamrazit, atd.
|
| Stáňa * | 
|
(3.7.2011 9:17:37)
ŽŽeno,
mám podobný obor, jen jiný jazyk, taky jsem s jazykovou úrovni lehce výš než většina ostatních, ale třeba fonetiku, kde se artikulují jednotlivé hlásky, a to v latině, tedy jazykověda obecně, nebo didaktika a literární díla, na to mi znalost jazyka jako taková, je doslova pr***.
Vloni jsem celý unor večer co večer dělala portfolio o 70 stránkách do předmětu "Tvorba učebních plánů".
|
| Leontýnka 33 |
|
(3.7.2011 10:37:50)
Stáňo, jsem na tom hodne podobně jako ty. Taky mě čekají státnice v září a stejně jako ty k nim nemůžu najít sílu, prostě mi nějak najednou došla šťáva a to jsem celé tři roky proplouvala s úsměvem a průměrem 1.2. Ještě nedávno jsem byla rozhodnutá pro navazující, teď už asi ne. Já jsem začala studovat s jedním dítkem a končím se dvěma a musím říct, že studovat s jedním nebo dvěma dětma je obrovský rozdíl. Pamatuju si večery, kdy jsme se učila do tří do rána a říkala jsem si, ještě ať malý chvíli spí, ještě alespoň chvilku, ať ještě nemusím kojit. Rána kdy člověk vstává k dětem po dvou hodinách spánku. Studium mě první dva roky naplňovalo, teď už se nutím. Ale zpětně bych do toho už znova nešla,při sebelepší organizaci člověk šidí děti, vztah, domácnost. Možná je to jen tím, že jsem ve všem perfekcionista. Nevím jak ostatní maminky,ale připadá mi, že co studuji nějak mi děti proplouvají mezi prsty, nedávám jim, co bych mohla a vyčítám si to. Na poslední roky mám minimum vzpomínek. Nevím,ale myslím, že až na výjimky v období zkoušek musí člověk opravdu hodně šprtat, mimo zkouškové jsou semestrální práce, člověk dohání resty doma. Upřímně já tedy neznám nikoho, kdo by dal zkoušku z fleku nebo se na ní učil dvě hodiny, to jsou opravdu výjimky. Jinak si myslím, že v případě pisatelky se škola, rodina, práce a ještě kurz angličtiny zvládnout reálně nedá...alespoň ne tak, aby vše dělala alespoń trochu kvalitně. Obzvláště bez podpory zaměstnavatele - studijní volna, uvolňování z práce atd.
|
| silvie + 2 kluci | •
|
(3.7.2011 11:37:31)
Tak doma bych sice možná zůstat mohla, ale nechci - jsem ráda, že jsem si našla práci.
Starší syn má 10 let, takže ten je už poměrně samostatný, mladší má tři - ale máme ochotné hlídací babičky, tety a hlavně manžela, který je každý den odpoledne doma a kluky vyzvedne jak ze školky, tak z družiny. A pořád budu mít volné víkendy, které můžu věnovat dětem a učit se po večerech. No, asi to zkusím a přinejhorším přeruším nebo ukončím - ale asi bych si pořád říkala, jak by to bylo a jestli jsem to přece jenom nemohla zkusit. A jako cíl jsem si červený diplom nedala, takže to snad nějak půjde. Každopádně každému děkuji za názory a všechny holky, co při dětem studují - máte můj obdiv.
|
| Martule, 2děti | 
|
(3.7.2011 13:39:52)
Silvie, přečetla jsem si co tu kdo napsal... a právě z těch důvodů raději do školy nenastoupím. Rozhodla jsem v průběhu tohoto týdne a co jsem si teď přečetla(díky za téma  ), mě utvrdilo, že je to tak správně. Děti budou mít 6 a 4 roky. Teď potřebují moji péči a dcera navíc každodenně cvičit logopedii a grafomotoriku. Hrozně toužím po vzdělání (proč jsem po něm nezačla toužit dřív? ). Začala jsem pracovat v oboru, který mě baví, ale nemám dostatečné vzdělání, takže za 12 měsíců jsem opět bez práce. Chtěla jsem začít studovat v září, ale pochopila jsem, že není vhodná doba. Děti mě potřebují a už při práci se jim sotva stíhám věnovat, nabrat si k tomu i školu bych si určitě vyčítala celý život. Nejdřív jsem si říkala jako ty, že si budu vyčítat, že jsem to ani nezkusila, ale teď si říkám, že studovat můžu i později, ale děti mi na 3 roky růst nepřestanou.
|
| silvie + 2 kluci | •
|
(3.7.2011 13:55:16)
Úplně tě Marto chápu a proto to moje váhání. Já pracuji kousek od domu, takže jsem do pěti hodin doma, když je vypravuje babička můžu být doma i ve tři hodiny, takže se jim věnuju dostatečně - ale to je všechno naplánované bez té školy - stav téměř ideální, se školou to bude horší a přesto mě to studium moc a moc láká.
|
|
| silvie + 2 kluci | •
|
(3.7.2011 14:37:17)
Divá Báro nastupuješ se mnou teda od září na tu Pedagogiku dálkově ?
|
|
|
| Martule, 2děti |
|
(3.7.2011 14:44:07)
Silvie a Divá Báro.
1) 4 děti,  to máš můj obdiv, navíc prcky
2) vzdálenosti jsou taky moc důležité
Já to mám asi težší i kvůli těm vzdálenostem. Do práce dojíždím 15 km, do školy by to bylo cca 140 km. Navíc tam být ve čtvrtek odpoledne, tak tím zazdím i pátek. Studijní volno v práci nedostanu a to přesto, že je vzdělání v oboru. Naddělávání náhradního volna 6 - 18 hodin denně, doma v 7 večer. Vstávání ve 4. Moc bych to chtěla zvládnout  , ale rozum mi velí odložit to o rok, kdy možná budu nezaměstnaná nebo na to zapomenout úplně (3 roky bez práce by jsme asi finančně nezvládli). Motivace v podobě vyššího tabulkového platu by se mi taky líbila, ale...
Nevím jestli jsem na něco nezapomněla, když tak dopíšu později...
|
| Martule, 2děti |
|
(3.7.2011 15:10:01)
Divá Báro, přeju ti, ať to úspěšně dotáhneš do konce. Ty i tvůj manžel. 
|
| Stáňa * |
|
(3.7.2011 18:54:48)
Leontynko,
taky mám průměr cca 1,02 (samá A a jedno F, protože jsem si neporozuměla s profesorem...), dokonce jsem se přihlásila na navazující, kam mě vezmou, pokud udělám státnice. Ale jak jsem psala, nemám sílu a je mi líto strávit prázdniny učením namísto toho si konečně pořádně užít malého než nastoupí do školy. Žádné další dítě už nebude a tohle je doslova vymodlené.
Známá se vloni taky takhle připravovala na státnice, které udělala, je na mateřské, ale říká, že celý srpen má jako v mlze a nepamatuje si vůbec nic. Jen co odstátnicovala, tak se zdravotně složila.
Nechci takhle dopadnout.
Zítra malého beru na několik dní do Prahy, tak se oba moc těšíme. Pak hned nastupuje do "náhradní" školky, protože hlídání nemáme.
Večerníček končí...
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)