| Gabriella, 2 děti |
 |
(16.9.2011 13:08:08)
Jsem onou vykutálenou švagrovou, co nechce jezdit vybírat brambory.
Jak já jsem ŠŤASTNÁ JAK BLECHA, že manželův strýček už konečně došel do penze a přestal pěstovat brambory pro celou širokou rodinu.
Tahle vesnická část rodiny si to nikdy neuvědomila a můj muž je tím nechtěl provokovat, ale pokud manžel jde v sobotu do práce a maká tam celý den (stejně času jako na bramborách), tak z toho má ve výplatě víc peněz než kolik stojí ty 2-3 pytle brambor, co nám pak strýček-zemědělec za vybírání dal a co nám vystačily na celou zimu. O tom, že jsem tam zabila celou sobotu i já už ani nemluvím. Čistě ekonomicky je pro nás tohle vybírání brambor záležitost zcela ztrátová, přesto tam manžel dlouhé roky jak blb jezdil vybírat brambory čistě z dobrého srdce - aby pomohl rodině. Já už se ke konci šprajcla a nejezdila (a bezpochyby mě pomlouvali stejně ostře jako autorka svou švagrovku).
Dneska máme konečně svatej klid, od cizího sedláka jsme loni na podzim brambory koupili, uskladnili a měli pokoj.
Předchozí dlouhé roky jsme se museli časově podřizovat příbuzenstvu, zabít víkend vstáváním v sobotu v 5, abychom byli včas ve vsi, tam pak střídavě makali a čekali až se dopijou kafíčka a dohulí cigaretky, domů se dokodrcali večer, druhý den byli unavení a dávali se dohromady, takže reálně zabité oba dny víkendu... a celý rok museli poslouchat, jak máme být nekonečně vděční, že máme zadarmo brambory. Odmítnout ty brambory, že si je radši jinde koupíme, si manžel nikdy netroufl - asi by nás příbuzenstvo zaživa sežralo jak jsme líní a nevděční.
Díky bohu, že už to blbé vybírání brambor nemusím řešit.
|
| Inka | •
|
(16.9.2011 13:15:54)
Jsem šťastná, že nemám žádný příbuzný na venkově. Jenom známí a od těchi brambory normálně koupím.
|
|
| zojanda | 
|
(16.9.2011 13:16:24)
V dnešni době asi nejlepsi reseni, fakt, my si taky prosli tim, ze se par sezon uvazovalo o tom, ze se uz prestane sadit brambory a porad nic, az pak uz generace starsich  nevladla silami a tak nejak se to samo rozpustilo a na polickach uz je louka a trocha zeleniny ...aleluja
|
|
| Žžena |
|
(16.9.2011 14:00:16)
Při vší úctě, myslím si, že by bylo férové jako dospělý člověk rodičům prostě říct "ne, děkuji, brambory sbírat nepůjdu neb mám jiné priority, a ani si pak samozřejmě žádné nevezmu, protože je to nefér vůči těm, co to sami oddřou".
|
| Inka | •
|
(16.9.2011 14:20:22)
Nebo si pak ten pytel vezmu a koupím vám za tu práci třeba prášek na praní.
|
|
| adelaide k. | 
|
(16.9.2011 14:40:39)
Ženo, taky si myslím, ale ještě spíš to měli říct na jaře - "S náma nepočítejte, můžete zasadit o řádek (dva, tři) míň"
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(16.9.2011 18:02:28)
Jo, holky, takhle "dospěle" jsem si dovolila to zkusit řešit já - to byl cirkus. Jak jsme sobečtí a nemyslíme na rodinu, jak jsme líní a nevděční, když oni nám ty brambory daj ZADARMO, jen za trochu práce, jak trháme rodinu a jak je naše povinnost, aby rodina držela pohromadě... manžel střízlivě usoudil, že jeden blbej víkend radši obětuje a pojede na brambory než si kvůli tomu rozeštvat vztahy s půlkou rodiny. Říct hned na jaře, že na brambory nepojedem a nevezmem si úrodu se na vsi považovalo za hrdelní zločin.
|
| withep | 
|
(16.9.2011 18:08:54)
Gabriello, to, že se to MUSÍ je fakt šílené a já chápu, že ses chtěla vzepřít hlavně v principu. Ale pokud by šlo o jeden víkend v roce, fakt bych v tom neviděla problém (nejde o to, ušetřit peníze za brambory, ale mít výborné domácí brambory bez sajrajtů a sejít se při společné práci s rodinou). U nás je ten problém, že práce je tolik, že kdyby všichni jezdili na všechny víkendy, furt by jí bylo až nad hlavu (+lidi frustrovaní a rozhádaní, že jim v životě nezbývá času a sil i na jiné věci).
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(16.9.2011 18:34:43)
Nejsem odborník na zemědělství, ale počítám, že v kraji pěstují ty brambory všichni zhruba stejně - výborné domácí brambory bez sajrajtů strýček taky nemá, každý sedlák trochu hnojí, aby vyrostlo a trochu stříká, aby mu to nesežraly brebery.
Sejít se při společné práci s rodinou není věc, která by mně dvakrát oslovovala, rodina se schází i při příjemnějších situacích než v bagančatech na poli, kdy není čas se vykecávat a je potřeba dělat. Fakt to bylo jenom o tom, že rodina rozhodla co je pro nás nejlepší (aniž by se ptala nebo znala situaci)... a "kdo nejde s námi, jde proti nám".
Navíc já pak měla jeden čas vážné problémy se zápěstím a fakt mi nestojí ty brambory za to, si to zápěstí darmo rasovat, což na vsi taky nikdo moc nechápe. Tam se na zdraví kašle, dře do roztrhání těla a následně nadává na poměry, jak jsou léky drahé a lidi jsou chudáci.
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(16.9.2011 15:01:06)
Valkýro,
jaké argumenty? V řetězech vás přece na to seno netáhli. Dospělý člověk snad umí říct ne a zařídit se podle sebe...
|
| Lída+2 | 
|
(16.9.2011 15:15:21)
Žžena
našim pomohlo až to, že jsme se v mích 13 letech odstěhovali.....když řekli, že pojedeme na dovolenou ....dostal taťka dlouhý seznam prací co se musí přes léto udělat, že se na dovolenou prostě odjet nemohlo....
To kdo nezažil nechápe......
Já naše nechápu doteď, že to tam 13let vydrželi
|
| adelaide k. |
|
(16.9.2011 15:42:46)
Lído, tak pokud nebylo kam odejít a neměli na výběr než "držet hubu a krok" tak to je pak jiná situace. Ale to co popisuje Gabriela nebo Val... nechápu. Prostě "ne nepřijedeme, nemáme čas" a hotovo.
Když tchýně poprvé zjistila že měl MM dovolenou a nepřišel pomoct (taky to myslím byly brambory) tak o tom mluvila ještě měsíc. Dneska už chápe ž emá svoji rodinu které se chce věnovat a pokud něco potřebují je třeba to SPOLEČNĚ naplánovat.
|
|
| Žžena |
|
(16.9.2011 16:07:37)
Lído,
já znám to samé, ale mí rodiče prostě řekli NE (a to spolu žili a nikam se nestěhovali). Děda mohl akorát tak blblat, ale nic platný mu to nebylo. Prostě rodiče, kteří měli své zaměstnání, a i tak na baráku práce dost, ty polnosti obhospodařovat odmítli. V momentě, kdy pole a hospodářská zvířata už nezvládl obstatat sám, tak s tím prostě skončil.
|
|
|
| Žžena |
|
(16.9.2011 16:05:06)
Valkýro,
no jo, ale s tím Tvým dárečkem by to nebyl žádnej med i bez ohledu na tyhle tchání brigády.
|
|
|
|
Jo, kdo si to umi zaridit 
. Ono to zas až takové utrpení není, strávit dva tři víkendy na zdravém vzduchu zdravým pohybem (jejich děti mají příšerné držení těla, zájmy žádné, jen PC a TV). Kdepak, raději alibisticky řeknou, že kdyby věděli, že s tím budou mít práci, raději si koupí hotové dřevo na pile. Ještě horší je, že si dělají zálusk na majetek - to prostě nedovedu pochopit: pokud někdo nehne prstem, aby s údržbou majetku rodičům pomohl, jak si může dělat nárok na stejný podíl jako sourozenci, kteří tomu věnovali spoustu času a energie? Mě by prostě hamba fackovala, prostě bych řekla, že tento způsob života vést nechci a že se tím zříkám také výhod, které z něj plynou, jen brát a nic nedávat se mi příčí. Ale to holt má asi každý nastaveno jinak. Já si zase žádné nároky nedělám, byla bych šťastná jak blecha, kdyby to táta prodal, pořídil si nějaký snáze udržovatelný a snáze dostupný domeček s menší zahradou, aby mu ubylo starostí, aby méně pil a vedl ještě dlouhý a spokojený život. 
. Pomohli jsme ji teda složit a pak se jelo ještě pro jednu, ale byla jsem děsně vytočená, protože pak po zbytek roku člověk poslouchá ty kecy, jako "nám nikdo s ničím nepomůže..." a podobně 
V její náručí
VědaFest 2024Praha 6 
Slavnost královny JohankyPříbram 
Rusalka na VysokéPříbram 
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
VědaFest 2024
Slavnost královny Johanky
Rusalka na Vysoké
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)