Mapat |
|
(25.10.2011 9:40:03) Budu ráda, když mi poradíte, spíš odborně (Daniela?), pokud možno. Řeším kdy je nejvhodnější snídat. Léčím se se štítnou žlázou, nejdřív jsem zhubla, poté, co proběhla operace a léčba radiojódem jsem přibrala všechna kila zpět a k nim bohužel ještě dost navíc. Víceméně celý život mám nějaké kilo navíc, ale bývalo to tak 5-7, teď je to 20 Navíc dřív se ta kila dala důslednou životsprávou a cvičením sundat, teď to nějak drhne. Něco málo dělají ty hormony, určitý vliv má určitě to, že mi táhne na 40 a hubne se hůř, tuk se usazuje tam, kde nikdy dřív nebyl a samozřejmě největší podíl "viny" je na mně - hodně pracuju, takže si na cvičení neudělám čas, místo klidné přípravy zdravého, vyváženého jídla často sním to, co je dostupnější, rychle při ruce. Nejím sice junk food, ale po nějakém chlebu s máslem se moc úbytky na váze čekat nedají. Po operaci a léčbě jsem se cíleně snažila hubnout, ale absolutně neúspěšně, a to mě hrozně demotivovalo. Možná jsem to uspěchala, měla jsem počkat, až se organismus srovná a vše bude fungovat jako dřív a pak se do toho dát, místo toho jsem ale z těch neúspěšných pokusů znechucená a nemám už ani nějak snahu a to správné nadšení. Absolvovala jsem kurz STOBU, tam vyhodnotili, že vše dělám dobře, přesto nehubnu, na konci kurzu mi jako jediné řešení nabídli Meridii, což jsem nechtěla. Mimo jiné tam byla řeč o tom, že snídat by se mělo do hodiny po probuzení. Když pominu, že je to technický problém - vstáváme před šestou, v ranním shonu vůbec není čas se v klidu nasnídat. Také beru hormony ŠŽ a smí se jíst až tak 20 min pro užití. Vstávat kvůli tomu ještě o další půl hodiny dřív mi přijde na hlavu, protože ráno vůbec nemám hlad Řešila jsem to snídaní v práci, což bylo tak 1:15-1:30 hod. po probuzení. V poslední době ale čím dál víc pozoruju, že mám tendenci tu snídani odsouvat, prostě nemám na jídlo chuť. Také když se hned po ránu "rozežeru", tak víc jím, mám dřív hlad. Proto řeším, zda se mám "znásilňovat" a snídat tehdy, když nemám chuť nebo mám spíš poslouchat tělo, co si žádá. Vím, že je to i otázka zvyku, takže když budu přesvědčená, že ta snídaně je pro mne přínosná, má správný význam, navyknu si na ni, tak mi to nebude dělat problém jídlo sníst. Ale mám se nutit? Chodím docela pozdě spát, mezi 1.-2.hod v noci, večer už nejím, maximálně před osmou něco malého do pusy, kousek sýra nebo dojím jogurt. V noci hlad nemám.
|
Inka | •
|
(25.10.2011 9:45:09) Odborník nejsem, ale taky beru prášky a ŠŽ a snídám až v práci. Chodím většinou pěšky, takže mám "aspoň" sport na lačno. Většinou to stihnu po prášku do hodiny.
|
|
Gora |
|
(25.10.2011 9:58:48) Dle mého snídaně důležitá je. Já se budím hlady, jakmile vstanu, musím jíst, jinak jsem nervní, a je mi zle z hladu. Pokud nestihnu posnídat (což se naštěstí stává opravdu hodně málo), v průběhu dne jím více a více, a večer bych nejraději vyjedla celou lednici i s kredencí. Když snídám, jim pravidelně po celý den co dvě, tři hodiny až do doby než jdu spát.
|
|
Violka1985 |
|
(25.10.2011 10:06:47) Úplně stačí, když se co nejdříve po probuzení napiješ trošky džusu, nebo kousneš do banánu. Velkou snídani si pak připrav podle pořeby klidně o něco déle, jak to stihneš...
|
|
|