| terka78 | 
 |
(24.11.2011 12:58:02)
Ahoj, ráda si nechám poradit.. Starší dcerka (4,5)je řekla bych dominatnější typ,ale ve smyslu zdravého sebevědomí,nikdy nebyla agresor, všechno jsme zvládali v klidu a domluvou.. Docela jsem si zakládala na tom, jaký je u nás klid. Mladší (15 měsíců) také nebude uťápnutá, mám radost, jééénže... Komunikace mezi nimi probíhá jen na základě slova NE. Starší si zvykla, že mladší na to slyší (tedy slyšela, do té doby, než zjistila, že si taky může dupnout). Docela nás to psychicky ubíjí, dáváme si na slovíčko NE pozor, starší dcerce to vysvětlujeme, ale nejde to hned, samozřejmě. Mladší to nechápe, křičí na všechny a na všechno NE a je vymalováno Mrzí nás to. Měli jste to podobně? Zabralo něco, nebo to chce čas? Díky
|
| hankuba/Kubík06/Eliška09 | 
|
(24.11.2011 13:06:11)
Znám a doufám,že to přejde časem i u nás,alespoň do únosných mezí.
Staršímu je 5,mladší dcerce 2 a bitky sou na denním pořádku
|
|
| Zuuuza | 
|
(24.11.2011 13:06:39)
No, tak starší (taky 4,5) syn byl zlatíčko. Vše s ním šlo vždy v klidu, domluvou. Ale co je na světě mladší (teď 18 měsíců), tak bojuje o své místo na slunci. A jak píše Bathory, není to jen o křiku. Pošťuchují se atd. Ale začíná to být lepší. Starší začíná brát mladšího jako kamaráda. Sem tam se i zabaví spolu. Mají se rádi. Ale bojují o svá místa..
|
| terka78 |
|
(24.11.2011 13:09:59)
Ona to právě zkouší i na nás, holky klidně zavřu do pokoje, ať se tam domluví, ale co s ní, když už začíná takhle komunikovat s námi.. Bohužel to má od starší, to je nevýhoda těch mladších.. (samozřejmě pozitivní dopad starších sourozenců si taky uvědomuji, o tom žádná
|
| Zuuuza |
|
(24.11.2011 13:14:04)
No jo, jenže v 15 měsících je to prcek.. Jedině zvládnout tu starší, vysvětlovat, vysvětlovat, jít příkladem. Až to bude ok, tak i ta malá změní chování. Je to takový začarovaný kruh. Děti nás napodobují, zrcadlí..
|
| Nevímsirady |
|
(24.11.2011 13:15:29)
no já mám dneska zkušenost, že někdy ta mladší 20 měsíců se strašně rychle učí a dneska dokáže pěkně provokovat i ona 
|
|
|
| Zuuuza |
|
(24.11.2011 13:14:07)
No jo, jenže v 15 měsících je to prcek.. Jedině zvládnout tu starší, vysvětlovat, vysvětlovat, jít příkladem. Až to bude ok, tak i ta malá změní chování. Je to takový začarovaný kruh. Děti nás napodobují, zrcadlí..
|
|
| Ufonka | 
|
(24.11.2011 13:20:43)
Nechci Tě stresovat, ale u nás to bylo také tak. Pominu-li skutečnost, že když se narodila prostřední dcera, tak jí sestřička (tehdy 3 roky) pěkně ubližovala.
Od cca roku to bylo lepší, holky si začly více hrát, Joli ještě neuměla mluvit, slovo Ne začla uplatňovat hodně až teď ve 4 letech (má teď extrémní období vzdoru). Do té doby se sice holky škádlily, starší negovala hodně od malička, ale Joli byla ok. U nás se to zhoršilo až od září, kdy JOli nastoupila do školky a najednou je bez celodenního kontaktu s maminkou. Prostě syndrom prostředního dítěte jak vyšitý. U nás se pošťuchování, hádání rozmáhá až teď, co začla Eli chodit do školy. Ta si své vnitřní pocity prohry řeší verbálními útoky na všechny kolem a fyzickými na své sestřičky. Pracujeme na tom, ale není to jednoduché...
Když si spolu holky hrají, obvykle to končí rozbroji, tou nejmladší nevyjímaje. Ta si ale nenechá nic líbit, zkouší to na starší sestřičky. Třeba k nim příjde a začne je z ničeho nic plácat a čeká, co se bude dít. Já se starším snažím vysvětlit, aby jí to nevracely (ona to vidí u nich...), aby jí to řekly. Tak to na můj popud zkoušejí. U těch starších už spoustu konfliktů řeším tím, že jim řeknu, aby si to vyřešily samy, a to pak slyším formulku : "Nedělej mi to, mně se to nelíbí."
Myslím si, že v určitém věku je to "normální", chce to vydržet a vysvětlovat, vysvětlovat, naučit je omlouvat se, chválit, zaměstnávat. A hlavně, hodně se mazlit a hladit je. Že je to ubíjející, to je (včera jsem tu večer seděla a nebyla jsem schopná je už nahnat ani do postele Bude líp. Určitě.
přeji pevné nervy!  
|
| Irča +3 | 
|
(24.11.2011 13:28:43)
Little - mám také stejně staré děti jako ty - a teď po nástupu prostřední do školky také bojujeme - snažím se sehnat co nejvíce info právě o tom jak přistupovat k prostřednímu dítěti, ale všude jsem našla jen jednen ostaveček, víc nic. Hodně si píše o nejstarších, hodně o nejmenších, ale o prostředních málo - nevíš o nějaké vhodné literatuře nebo třeba i osobní radu?
Prostřední má oba sourozence moc ráda, vzájemně si neubližují, ale je prostě taková tvrdohlavější, ve školce teď pofňukává a řekla bych, že se snaží o pozornost i negativně - má období vzdoru, ale nemyslím, že bychom se jí málo věnovali - naopak někdy je to víc, než-li těm ostatním ... tak se v tom nějak plácám, nemáš radu "ze života, děti máme fakt skoro stejně staré 6,5 - klidná rozumná, někdy až lenoch, 3,5 roku - jak jsem popisovala a 16 měsíců - usměvavá, komunikativní, společenská a free, z ničeho si nic nedělá....
|
| Ufonka |
|
(24.11.2011 13:35:21)
Irčo,
prosím tě, písni mi na email, ono jak pak nabíhají témata, tak já občas špatně hledám.
Absolvuji teď Kurz efektivního rodičovství, vede ho paní, která se s tímto přístupem seznámila v kanadě a do čech ho dotáhla. Právě minule a předminule jsme probíraly pořadí dětí v rodině včetně analýzy pocitů při konfliktech. Mám i seznam literatury, ale teď nemám čas ho hledat.
Můžu ho pak poslat i dalším, ale přes mail. Mám ho pod nickem.
Chce to čas a vysvětlovat, trávit s prostřední pokud možno víc času jen samostatně. Stačí málo, některé děti vyžadují hodinu, jiným stačí deset minut intenzivního soužití. Fyzický kontakt je ale velmi důležitý. Děti se potřebují domazlit Já se někdy vytočím a jsem na Joli přísná, protože na Elis jsem musela být a musím být. S Joli se dá domluvit snáze, ale člověk musí mít pevné nervy a vysvětlovat. Nejlepší jsou přirozené důsledky (např. Joli se nechtěla obouvat, tak šla do auta bosa, ponožky musela slíknout, protože jsem je odmítla prát, když nechěla boty. V autě si mnula nožičky, přiznala, že je jí zima. Takže prirozený důsledek - nemám boty, je mi zima na nožičky, to se mi nelíbí, tak se příště obuju. Funguje to)
|
| Nevímsirady |
|
(24.11.2011 13:39:49)
hele ty přirozené důsledky zní dobře, to by mohlo zabrat na naší starší 
|
| Ufonka |
|
(24.11.2011 13:41:32)
Fakt to zabírá. A je dobré se ptát těch dětí, co se stane když... oni moc dobře vědí. A když "hrají", tak je v tom nechat pochodit. Ono se nic nestane. Zvlášť pokud je maminka na md/rd, tak týdenní nemoc raubíře zvládne a dítko to zajisté pochopí
|
| Nevímsirady |
|
(24.11.2011 13:44:49)
a o tom taky je knížka nebo je to něco, na co jsi přišla sama, že funguje? Kdyžtak bych ti taky písla
|
| Ufonka |
|
(24.11.2011 13:50:48)
Pravdu?
tak tohle jsem uváděla do praxe několik let, ono to musí jít ruku v ruce s důsledností, které jsem se několik let učila a stále učím ) Asi určitě to v té literatuře bude, ale já ji zatím nečetla. Spoustu věcí jsem pochopila s přibývajícími lety a dětmi, něco si někde vyčetla, něco slyšela, něco rozebrala s bezdětnou kamarádkou, která je schopná mi dát naprosto objektivní pohled a má jasno ve vytyčování hranic.
Knížky, co nám doporučily, jsou dobré, zvláště pak jedna, ale ta je prý nejlepší číst až po tom kurzu. Líbí se mi knížka Respektovat a být respektován, ale je vhodnější pro starší děti (myslím od 5/6 let, protože dvouleté děti jsou prostě mrňata ) Z toho, co mám doma, jsem byla nešťastná, protože ve všech knížkách se počítalo s dětmi na určité rozumové úrovni, takže mi byly k ničemu.... Ale klidně písni.
|
| Ufonka |
|
(24.11.2011 13:53:51)
Jo a předpokladem je, zůstat klidný za všech okolností!!! Takže počítat do 10 učitě. a také, nevyčítat dětem, co udělaly, ale mluvit o svých pocitech. Já se zlobím (ne ty jsi zlobivá/ý; já jsem naštvaná, rozčílená, trápí mě, když...) Tyhle formulky jsou kouzelné, ale je topěkná dřina si je vštípit ) Holt zvyk je železná košile 
|
|
| Nevímsirady |
|
(24.11.2011 13:57:22)
hele ráda slyším (i když to není vůbec pěkné), že i někdo občas selže a není dost důsledný. Já to o sobě taky vím, snažím se to zlepšit, ale jak psala zuza hlavně večer ta snaha kvapem ubývá No každopádně jsem přestala poslouchat "dobré" rady okolí, co ano a co teda určitě už né u mých dětí. Já vím jaké jsou, divoké, tvrdohlavé a pro mě občas nepochopitelné - nemají ani jedna moji povahu, ale kdybych měla při výchově praktikovat rady matek dětí, které jsou hodnější, tak ty svoje uřvu a umlátím.... Prostě to u mých dětínefunguje...ale ty přirozené důsledky se mi zdají jako fajn prostředek
|
| Ufonka |
|
(24.11.2011 14:06:26)
Bathory,
ono platí přesně to, co píšeš, aspoň u mě také. Prostě co dítě, to originál, a každý si musí najít svůj způsob. důslednost je dobrý předpoklad, ale prostě někdy se nedaří, no. Ale zase, aspoň to těm dětem ukáže, že i my dospělí si ulevíme a jim taky, takže podle mě občasné ulevení od důslednosti může být naopak přínosem ) Přirozené důsledky jsou podle mě nejlepším argumentem pro děti. Jsou totiž čitelné, hmatatelné, citelné )
Moje holky jsou taky živé, zvláště ta nejmladší. Děti se nemají porovnávat, ale kdybych měla říct, které z dětí bylo/je nejklidnější, dá se s ním nejlépe domluvit, tak je to prostřední dcera. ale zase, byla taková do svých 4 let a teď si hledá sama sebe a své místo, takže zase nové zkušenosti. A o tom to je. Jinak by ten život byl nudná šeď 
Už jsem dospěla do stádia, že z toho vyrostou, a to mi pomáhá. Navíc, když vidím, jak se chovala a co dělala nejstarší dcera a už je nedělá, jak se do těch vývojových stádií dostávají i mladší dcery, tak aspoň vidím, že z toho fakt vyrostou (a objeví se zase něco nového )
|
|
|
|
|
| gf fgfhf |
|
(24.11.2011 14:42:32)
To u nás taky funguje, když syn něco nechche, tak mu řeknu fajn, mě je to jedno, ale ty pak budeš brečet, protože ti to bude vadit. viz, třeba ty boty, on taky moc dobře ví, a chápe co se stane.
|
|
|
|
| Irča +3 |
|
(24.11.2011 13:40:50)
Little ok písnu, díky 
|
|
|
|
| Ren + 3V | 
|
(24.11.2011 13:37:41)
Tedy já čekám, že se situace s nástupem nejstaršího do školy zklidní. Takže se k tomu nemám moc upínat? Mám děti 6 let, 4 roky, 1,5 roku. Momentálně je to šílený.
|
|
|
|
|
| Xantipa. | 
|
(24.11.2011 13:08:12)
Chce to čas a pochopení a dobrou vůli od obou - ale obě děti jsou příliš malé. Já jsem prostě byla rozhodčí. Teď už ne, umějí se domluvit, ale když se to sejde, rvou se jako koně. Poradit tedy neumím, snad jen to, že to je asi všude běžné, nebo ne všude, ale v hodně rodinách.
|
| Zuuuza |
|
(24.11.2011 13:09:11)
Xantipo, a jak to zvládáš? Já přiznám, že to jejich pošťuchování a škádlení mě dost dráždí. A zejména ve večerních hodinách jsou jak z divokých vajec a k tomu hluší, takže to už nezvládám...
|
| Nevímsirady |
|
(24.11.2011 13:11:35)
Zuzi tak si taky zařvi, oni aspoň na minutu ztichnou a tobě se uleví... U nás, když už jde do tuhého zařve tatínek (normálně flekmatik) a to stojím v pozoru i já, ale efekt je jen cca 10 minut 
|
| Zuuuza |
|
(24.11.2011 13:12:52)
No jo, jenže já řvu  Tatínek (flegmatik) řve velmi, velmi výjimečně.
|
| Nevímsirady |
|
(24.11.2011 13:14:29)
hele taky tě z toho až škrábe v krku? Jojo zlatíčka naše... ber to ale tak, že pokud se bijou a řvoj jsou na tom s dominancí oba cca stejně, horší je, když jeden diriguje a druhý slepě poslouchá Aspoň se v životě neztratí
|
| Zuuuza |
|
(24.11.2011 13:17:47)
No jo, jenže mě ten hluk a šrumec děsně ubíjí.. A jsem pak hnusná. Hlavně na staršího.. A pak mě to mrzí, omlouvám se, řeším to v sobě, slibuju si, jak to příště líp zvládnu. A stále dokola.
|
| Nevímsirady |
|
(24.11.2011 13:21:46)
hele zuzi, opravdu v tomhle není pomoci. Kup si kilo čokolády a zavři dveře,občas někam vypadni, nebo je rozděl jeden na chvíli s tatínkem, druhý s tebou... když se jim budeš do toho plést přinese to jen zlo a orientovat se jen na starší, protože má mít rozum je ještě horší, začne mladšího nenávidět, protože on může a ona né.. Děti i když jsou chytré tak tohle prostě neberou (jsem taky starší a větu máš mít rozum nepoužívám )
|
| Zuuuza |
|
(24.11.2011 13:23:26)
Vše, co píšeš, děláme. Občas se rozdělujeme, každý s jedním dítětem. Občas zmizím načerpat síly. A staršímu neříkám, že je starší a má mít rozum... Ale prostě večer jaksi nemám kapacity na jejich řádění  Ale věřím, že bude líp. A tak nějak ještě stále mám potřebu mladšího více chránit.. Je prostě menší, nemá tolik síly.
|
|
|
| Ufonka |
|
(24.11.2011 13:27:20)
Hele Zuuzi,
a už jsi se zkusila zeptat staršího dítka, co vlasntě chce a proč to dělá? Ono může jít o několik věcí, většinou o pozornost nebo boj o moc. Je dobré naučit děti říkat, co je vlastně žere. Nejlepší je ale začít u sebe. Zkus si odpovědět sama, když jsi naštvaná nebo nervní, proč to je. Mnohdy příjde člověk na to, že si třeba dává nadlidské cíle a protože je pak nezvládá plnit, je na sebe naštvaný a tudíž lehce vytočitelný. A děti mu to vlastně ukazují. Ony jsou "neukotvené" a nevědí co a jak a ty jsi pro ně ten přístav.
A s omluvami fajn, je to správné se omluvit, když je moje reakce "špatná," ale ono je opravdu někdy lepší zařvat, aby si dítka uvědomila, že za tuhle hranici už nejdou. Mnohdy je lepší zařvat hned, protože pak už tě tak nevytočí ) Moje vlastní zkušenost.
Takže se neomlouvej pokaždé, abys nedopadla jako já, když se mě pak nejstarší dcera zeptala, jeslti jsem na něco nezapomněla... Když jsem opáčila, co by to mělo být, tak mi s úsměvem řekla "no přeci omluvit se, ne, když jsi na mě křičela." A to jsem nekřičela, zvýšila jsem hlas, a ona nedodržela dohodu.
|
| Zuuuza |
|
(24.11.2011 13:30:44)
Jo, já se ho ptám, co se děje. Jestli něco potřebuje, něco ho bolí, trápí... atd. Učím ho říkat si o to, co chce, potřebuje. Z jeho vzteku, pláče, fňukání atd. to nevyčtu. Ale je introvert. A prostě někdy nechce odpovědět. Nebo řekne blbinu. Ale lehce se to zlepšuje. A neomlouvám se pokaždé. Jen tehdy, když vím, že jsem nezvládla situaci a přehnala to. A vím, že nejdříve musím začít u sebe a i pak se zlepší jeho chování. Jsem celkem sebekritická, vím, kde chybuju..
|
| Ufonka |
|
(24.11.2011 13:39:29)
Pozor,
nechybuješ, vždycky děláš to, co nejlépe umíš. Kdybys to uměla lépe, tak bys to udělala.
Máš to jak na cvičebním poli. každá zkušenost tě posouvá dopředu, takže v podstatě chyby neexistují. je to jen úhel pohledu, který nám všichni vnucovali. Ty máš možnost volby změnit své reakce. To, co ty nazýváš chybou je vlastně schůdek k progresi, bez kterého bys stagnovala. Uvědomuješ si, že se ti to nelíbí a snažíš se s tím něco dělat. Nebuď tak sebekritická, protože to ty děti vnímají také. Prostě si řekni: "OK, tohle jsem nezvládla, tak to příště zkusím jinak". Tečka. Víc to neřešit. Pochybuji, že řešeš děti jak žito.
Nauč se chválit za to, že se ti něco povedlo Hledej pozitiva nejen u dětí, ale i sebe. Už jen to, že nejsi spokojená se stávající situací je super. Nutí tě to hledat řešení.
|
| Zuuuza |
|
(24.11.2011 13:41:57)
Díky za podporu Jo, snažím se. Zvládat to líp a líp. Ne, neřežu děti. Ale občas se neudržím a při kombinaci únavy, hluku atd. staršího plácnu
|
| Ufonka |
|
(24.11.2011 13:43:52)
No jo, taky se mi to stane. Nejsem na to pyšná, ale když mi Sofís pořád strká ručičky kam nemá a ví to a ještě se provokativně usmívá.... Musím říct, že to i funguje, ale ne vždy, a uchyluju se k tomu fakt v krizi...Jsem jen člověk.
|
|
| Nevímsirady |
|
(24.11.2011 13:45:50)
zuzi to je normální, jsi jenom člověk. Já to taky občas udělám a holky z toho žádné trauma nemají
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(24.11.2011 13:25:17)
Já je odděluju - ty sem, ty tam, k sobě ani na krok, dokud nebudete vědět, jak se k sobě máte chovat. Ale když byl nejmladší malý, držela jsem ho zvlášť a spolu s jeho starším bratrem byl jen tehdy, pokud jsem byla blízko, abych mohla zasáhnout hned.
Starší jsem samozřejmě silnější a tzv. chytřejší a mladší zas víc řvou. Musíš počkat, až pochopí, že se lze domluvit.
Ale jak jsem psala, neplatí to vždy.
|
|
|
|
| Meta | 
|
(24.11.2011 13:23:27)
No, chce to čas. Až odezní nejhorší puberta a budou dospívat, hodně se to zlepší . V třeskuté pubertě se mi velice osvědčil pes, který nesnášel hádky, natož křik a dvojici ve sporu okamžitě oddělil od sebe. Brzy to ani nezkoušeli.
|
| Nevímsirady |
|
(24.11.2011 13:27:54)
to je hezké, ale já osobně bych měla strach, že se ten pes začne ještě s našimi dětmi společně rvát a výt u toho Když blázinec tak dokonalý
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 |
|
(24.11.2011 13:36:56)
15-17m batole - je slovo ne naprosto normální a pokud se ho naučí s oblibou ho používá naprosto na všechno, takže bych se tím netrápila, za pár měsíců to ustoupí - shodou okolností mám podobně staré děti (tedy mám ještě jedno 9let navíc proti tobě), ale jinak mám holčičku 4 a 3/4 a chlapečka aktuálně 17m, v 15 m Ne miloval, teď jedeme už asi měsíc v ANO.. dělá to na všechno, neříká, ale kýve.. a taky je u nás nejoblíbenější slovo mamí ve spojení s eee a ukazujícím prstem směrem k tomu, co syn požaduje.. případně vřískot, když mu něco nejde, nebo je mu něco odpíráno :D
|
|
| gf fgfhf |
|
(24.11.2011 14:38:33)
Chce to čas, menší povyroste a pak si budou spolu hezky hrát, hlavě se nevměšovat do jejich rozbrojů , pokud se neřežou hlava nehlava, já mám doma to samé a stejný věk 4,5 kluk a 15m holka, slovíčko ne používá s oblibou, když se jí něco nelíbí. Vztah si myslím, že zatím mají v pořádku ikdyž taky někdy syn provede něco co není standartní, třeba jde kolem malý a scvhálně o ní zavadí, aby spadla, třeba když malá sedí, jakože jí neviděl a omylem o ní zakop. atd., ale to mi přijde normální v rámci trochu žárlení, ale jinak se mají moc rádi, malá už je ve věku kdy se začíná trošku zapojovat do synovo her, všechno mu bourá, když si třeba postaví vláčkodráhu, směje se mu když dělá nějaký lumpárny a jemu se to líbí,že ona se tomu směje,hlavně když jsou večer ve vaně, to je vždcky potopa. I mám syna naučeného že když vidí, že má malá v ruce nějakou drobnější hračku,strašně rádá hledá malé hračky a strká je do pusy, nebo si vezmě něco co mají zakázáno, tak jde a vezme jí to.
|
|
| kajkule+2 kousky | 
|
(24.11.2011 18:35:28)
Zrovna teď jsem z nich KO. Když se nemlátí, nehádají, tak dělají spolu takové kraviny, že je mám chuť transportovat na daleký východ! vlastně klid u nás není nikdy
Jaká to oáza klidu s jedináčkem
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)