petula.hk.25 |
![](/g/b.gif) |
(1.12.2011 20:29:47) Dobrý večír všem,
ani nevím kam to pořádně zařadit. A ani jak to pořádně popsat... Mám hrozný strach ze smrti, bojím se to komukoli říct, aby mě neměli za blázna. Nechci nic zakřiknout, ale nikdo z mých blízkých za mých 25let nezemřel a já si to neumím a ani nechci představit. Na to se nedá nijak připravit, vím. Ale jsem z toho ve stálém stresu, že se něco stane atp.
Taky vím, že to je pověra, ale jak se říká, že jeden do domu, jeden z domu - když se například narodí miminko, bohužel to už u nás dvakrát platilo. Já sama už jednou čekala, ale nevyšlo to. A nyní když konečně uvažujeme, že bysme to opět zkusili, tak z toho mám hrůzu, že někdo "odejde" a tentokrát to nebude to děťátko.
Snad nejsem blázen, jen mám prostě strach a úzkost z něčeho neznámého. Vím, že to je prostě život, ale neumím se s tím srovnat
|
AVET | ![](/g/icon/piano.jpg)
![](/g/b.gif) |
(1.12.2011 20:33:49) Je to rozhodně normální a bojuje s tím občas asi každej. Prostě věř, že je něco krásnýho po smrti a vykašli se na to, že nemáš důkaz. Já třeba zažila pár drobných důkazů a pro mě zázraků, o to víc jsem si prostě jistější.
|
|
AVET | ![](/g/icon/piano.jpg)
![](/g/b.gif) |
(1.12.2011 20:37:17) A to, že někdo odejde. Prostě lidi odchází. Taky mám hrůzu ze smrti svých bližních. Jenže o tom člověk nemůže pořád přemýšlet, to je na blázinec. A na pověry se fakt vykašli. To není pravda, zrovna to o tom, že někdo přichází a jinej odchází. To se spíš říká, že když odejde jeden, tak do roka nebo tak nějak odejdou tři. ALe ani domu nevěř. Babský poudačky.
|
Nevímsirady |
![](/g/b.gif) |
(1.12.2011 20:54:21) tak ti tři po jednom je v okolí klasika, prostě do třetice ale to když jeden příjde, druhý odejde, spíše naopak, když někdo umře, dalšímu se narodí né? ![~d~](/g/s/29.gif) Jinak smrti se bojí naprosto každý, teda spíše toho umírání
|
Nevímsirady |
![](/g/b.gif) |
(1.12.2011 21:03:53) já se bojím, zažila jsem dvě umírání na rakovinu v rodině a mám děs jen to slovo vyslovím... Nebojím se ale, co bude se mnou, spíše to jak to ovlivní mé blízké, děti apod.... nechci aby taky trpěli
|
|
Vítr z hor | ![](/g/icon/sluncex.jpg)
![](/g/b.gif) |
(2.12.2011 9:11:58) Nebojím se smrti. Dříve ano, ale od chvíle, kdy jsem kdysi seděla v aute, které havarovalo, ne. Chvíli jsem si myslela, ze jsem mrtvá, a bylo mi uzasně. Pak mi došlo, ze jsem živá, ale napadlo mě, "nevadí, stejně brzy umru, takovou ránu nemůže člověk přežít". Dalsi vzpomínka z téze chvíle - koukala jsem na šíleně pořezané ruce (rozbila jsem rukou přední sklo) a došlo mi, ze mi to budou muset sit. "Super, aspoň budu mít před smrti ještě zazitek."
Vzhledem k tomu, ze je nekompatibilní se životem v rámci jednoho cloveka, vadi mi predcasna, zbytečná smrt - zvlášť s ohledem na okolí. Nebojím se, ale mám rada život. Smrt k nemu patrí, ale až na nejakem konci (individuálně pochpitelnem? Společensky uznávaném?). Jednoduše - hájit zivot, dokud to ma smysl.
|
Vítr z hor | ![](/g/icon/sluncex.jpg)
![](/g/b.gif) |
(2.12.2011 10:04:58) V tom případě měla moje babička docela výdrž. Umřela až po čtvrtým vnoučeti.
|
Vítr z hor | ![](/g/icon/sluncex.jpg)
![](/g/b.gif) |
(2.12.2011 11:02:33) Giga, já prostě na nějakou "výměnu" nevěřím, i když si jinak chráním pár iracionálních představ, z nichž některé vycházejí z rodiny. Řekla bych, že to je spíš součástí rodinné víry, jestli to tak jde nazvat, a tu má každou trochu jinou.
|
|
Vítr z hor | ![](/g/icon/sluncex.jpg)
![](/g/b.gif) |
(2.12.2011 12:12:12) Giga, jasně. Někdy se věci prostě semelou. Určitě to tak mělo být.
|
|
|
|
|
|
|