| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

6letý syn krade a odmlouvá

 Celkem 86 názorů.
 malamorska 


Téma: 6letý syn krade a odmlouvá 

(20.12.2011 11:40:44)
Popsala jsem v podstatě v titulku - synovi je 6 let, od tří mi trochu dělalo starosti jeho chování - odmlouval, vztekal se. Nevím, jestli v rámci normy nebo jestli mi to nadmíru vadilo.
V těch třech letech jsem ho vzala do PPP, na poradu s tím chováním. Udělali mu testy a vyšly mu dost nadprůměrné intelektové schopnosti plus zkřížená lateralita.
K chování jsem dostala spíšeobecné rady, převádět vztekání do legrace a být nad věcí.....to víte, kluci, maminko...

Normálně chodí do školky, je považovaný za chytrého a zlobivého, furt o něčem diskutuje, namítá, zkoumá, zda by nemohlo být po jeho. Školka si aktivně nestěžuje, ale na dotaz učitelky připouští, že to není "hodné" dítě.

Naprosto na něj sedí popis ADD (ta opoziční porucha či jak se to jmenuje), má potíže s autoritami (to mi nesmíš přikazovat, já si to sám rozhodnu atp), odmlouvá doma i ve školce.
Je to takové hraniční, nemůžu se rozhodnout, zda já jsem přehnaně perfekcionistická matka nebo zda on zasluhuje nějaké odborné řešení.

teď se několikrát stalo, že vzal nějaké věci. Mně dvacetikorunu volně ze stolu. Propisku ze šuplíku. Ze školky přinesl autíčko. Semtam nějaké "drobnosti", třpytivý kousek šperku, kartu pokémona.
Když jsem to zkoumala, zapírá, říká, že to našel, že mu to kamarád dal, že to není z mého stolu, že to má půjčené..
Při jasném prokázání, že je to kradené, ani tak nepřipustí, nepřizná, vztekle stojí, odvrací se. I při domlouvání i při důrazných výtkách. Prostě se mi nepodařilo, aby uznal, že je to špatné. Omluví se se zaťatými zuby, ale nestydí se za sebe.

Považuju to za průšvih, stanovila jsem tresty za budoucí pokusy o krádež (bez televize), budu vše důsledně zkoumat (ověřovat jeho tvrzení). A asi mu příště i nařežu.
Co mám dělat?
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 11:43:03)
Když si šestileté dítě vezme ze stolu dvacku, tak to opravdu za krádež nepovažuju, dcera si natahala do šperkovnice moje zlaté prstýnky, to z ní přece nedělá zloděje. Když si vezme tu dvacku manžel, je to zloděj?
Samozřejmě nevím, jak to u vás opravdu vypadá, ale tohle dělají děti běžně.
 malamorska 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 11:46:58)
Petro, samotná dvacka by mmne asi taky tolik neděsila, ale v kontextu těch dalších věcí jsem ji jmenovala. Bylo to z mého pracovního stolu v pracovně, ne z kuchyňského.
A ty věci, co přinesl ze školky, byly jiných dětí, které je postrádaly, tam je to jasné:-(
 Jája 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 11:47:34)
No, měl by si ale na druhou stranu uvědomit hranice. To se nedělá, zvláště tam, kde rodiče obracejí každou korunu. Asi bych se snažila působit na jeho psychiku. Když někomu něco sebereš, půjdeš to vrátit, kamarádovi je z toho smutno.... Je to boj, ale možná se to dá napravit, je mu teprve 6 let. Je třeba to řešit, aby z toho za pár let nebyl problém.
 malamorska 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 11:53:59)
No právě, je třeba to správně řešit, aby z toho nebyl velký problém. Bojím se, že to nevyřeším správně a budeme mít doma nevychovaného chytrého spratka.
Byla bych méně znepokojená, kdyby cítil vinu, litoval, byl zkroušený. Ale on jje podle mně spíš naštvaný, že byl odhalen..
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 11:58:07)
On není naštvaný, že byl odhalen, on se prostě brání. A k té "nadprůměrné inteligenci", připadá mi, že v pedagogicko psychologické poradně je jako nadprůměrně inteligentní vyhodnoceno snad každé normální dítě, aspon jsem se s jiným hodnocení snad ani nesetkala :)
 malamorska 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:06:37)
Třeba se v PPP snazi aspon ty ubohe rodice s problemovymi detmi nejak potesit:-))
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:14:38)
Nebo rodiče jiných než inteligentních dětí vůbec nenapadne do ppp chodit :)
 1kulička 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:40:57)
No, oni na to mají tabulky :-) možná, že jsou děti dnes prostě celkově inteligentnější (TV, školky, spousta podnětů) a ty tabulky už nesedí, vždy je pár let (celostátní výkumy se dělají myslím po 10 letech) spoždění.
Většinou to je ale tak, že v některé oblasti dítě vyniká a v jiné zaostává, proto tam rodiče chodí..
 Mamina + 2x syn 6+8 let 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 11:57:51)
No, že by si děti něco běžně braly, ač jim to nepatří, to mi v šesti letech až tak úplně obvyklé nepřipadá, ale samozřejmě říkat tomu krádež je nadnesené :) Starší kluk má taky ADD (je to to samé jako ADHD ale bez té hyperaktivity - zaplaťpámbu :), zkříženou lateralitu a po nějakých menzovních testech víme, že je to chytrá hlava.

No, čím víc na něj tlačím, tím víc je ve stresu = tudy u nás cesta nevede, i když někdy se taky neudržím. Co má tvůj prcek rád? Nějakou hračku nebo tak něco? Zkus si s ním o tom povídat, vyvolat nějaké příjemné emoce a pak mu citlivě říct, jak by bylo smutné, kdyby mu to někdo vzal. Přes vlastní uvědomění to jde líp, než nátlakem, jen to vychytat :)
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:00:17)
No, neukradnou nic v obchodě, to ne, ale když najde dítě doma na stole dvacetikorunu, nepovažuje rozhodně za krádež, že si ji vezme, zrovna tak v případě těch karet... děti si věčně něco vyměňují, pak si to zas berou zpátky, dávají si to a pak to ruší...
 susu 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:08:14)
U nás má etda i dvacka ležící na stole svého majitele.~d~ Pokud by si ji dcera vzala určitě bych jí vysvětlila, že je to vlastně krádež a že se to nedělá.
 Žžena 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:12:44)
U nás třeba mince válející se na stole majitele nemají. Peníze, které jsou něčí, jsou vždycky v peněžence, a dvacka ležící na stole nebo na parapetu atd. je mince "bez páníčka", kterou třeba někdo našel zakutálenou někde v koutě a prostě tam položil.
 susu 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:15:41)
Manžel nosí peníze po kapsách, takže pokud se někde válí, je s velkou pravděpodobností jeho.
Rozhodně bych ji nestrčila do své peněženky jen tak. Dceru to taky učím.
 Žžena 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:18:08)
Když vím, čí mince je, rovnou mu ji dám. Když nevím, tak půl roku leží na okně nebo na poličce, dokud se nad ní někdo neslituje a neadoptuje ji.
 susu 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:19:57)
Aha, my si to vyjasníme o něco dřív, při úklidu sa prostě zeptám, nebo si ji vyptá dcera. Ale dost by mi vadilo, kdyby si ji jen tak strčila do pokladničky bez ptaní.
 Aneka_ 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:51:35)
přesně, je jedno, komu ta mince nakonec spadne do kapsy, podstané je, aby bylo známo dopředu, že tam spadne.

A Noemi i u nás je běžné, že když leží někde JAKÁKOLI mince, že se optám a to většinou stylem"....už týden se to tu válí, není to tvoje.." nebo "....v pračce zůstala patrně tvoje dvacka z kapsy, zabavila jsem ji..." (podobně manžel) Jde o to, že by mělo být jasné, že někdo vzal něco, co není jeho. Způsob podání už je na jednotlivci a toleranci.
Dítě opravdu nezbalí korunu, aniž by to nějak sdělilo....
 Z+2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:56:44)
U nás jsou peníze naše, takže je putna kdo si je vezme. Takže to vůbec neřešíme.
 Aneka_ 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:00:38)
....my máme také společné peníze, ale když se válí, byly obvykle již něčí(někdo je tam položil, hodil,nechal válet)a obvykle je jedno kdo si je vezme, ale musíme vědět, že si je ten dotyčný vzal, tedy i dcerka, má dobré oči, vzala si je, chtěla by je, ať je má, ale musím to vědět, nemůže je vzít a neříct.
 Z+2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:10:40)
No u nás jsou peníze naše, ať už se válí na kontě nebo na stole. V hotovosti se jich jen málokdy někde válí, tolik aby mělo smysl o nich přemýšlet. Válejí se taky v autech, na vozík, parkovné a i tehdy je může použít kdokoliv i dcera. Ta protože je může použít, tak nemá problém to říct. Kdyby nesměla, tak je třeba taky někdy vezme, ale to řešit nemusíme.
 Aneka_ 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:15:21)
...ani u nás se nezamýšlíme nad penězy jako takovými(těmi co se volně válí,ať to není myšleno jinak) ale jde o princip, že jsem si vzal něco, co nebylo moje a nejde o to, jakou hodnotu to má. Podstatné je, že něco někde bylo a není, protože jsem to já vzala/uklidila/sbalila/vyhodila......
 susu 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 15:59:23)
U nás jsou peníze taky vsech, ale neznamená to, že si může vzít kdo chce, co chce, musime se domluvit.
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:19:43)
Já nevím, mě připadá normální jít a nějaké drobné si z partnerovy peněženky vzít... je to v rodině, a když atřeba v koupelně leží dvacka, rozhodně se neptám, čí je, už proto, že je zřejmě z vypraných kalhot :) Ono jde asi taky o to, jaké je v rodině obvyklé chování. Pro mě je normální třeba jít a prohrabat bratrovi tašku, když hledám kapesníky, a to jsme oba dospělí a dávno spolu nebydlíme.
 Aneka_ 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:55:59)
Petro Noemi - jinak fakt asi jak kde, ale já bych si nedovolila vzít manželovi z peněženky peníze, nebo jít mu hrabat do tašky. Nedělá to ani on a když hledá klíčky od auta, příjde za mnou s mou kabelkou.

Prášule se u nás obvykle válejí tak dlouho, až to někoho naštve, nikdo je nevezme jen tak a ticho.
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 16:08:28)
Já to beru tak, že je to naše, je to doma... ale to je fakt o nastavení domácnosti. Klidně si vyměníme mobily atd., takže se nedivím, že si dcera vezme dvacku, kterou najde na umyvadle. řešila bych, kdyby mi vzala pětistovku z peněženky, ale to by ji zas nenapadlo.
 susu 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 15:56:35)
To je fakt asi o rodine, ja bych cokoli z toho udelala jen po predchozi domluve.
 Blanka 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:31:32)
No u nás teda není normální, že když děti vidí na stole ležet peníze, že by si je samy od sebe vzaly.
 Aneka_ 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:15:03)
Mi osobně nepříjde v pořádku, že si dítě přisvojí věc ze stolu a pokud je tázáno, zapře to. Takže specifikace "krade" není úplně od věci. Myslím, že v šesti letech by měl vědět, že když něco vezme bez zeptání a někdo na něj udeří, je správné říci,"... ano, vzal jsem si to, příště se zeptám..." A příště se opravdu zeptat. Moje dcerka, když chtěla kačku ze stolu, vezala si ji a chodla s tím, že našla peníz, co s ním.~:-D (to jen jako příklad)
Já bych to neomlouvala.
PS: a když vezme doma kačku volně ležící manžel, sdělí to také... Neptá se, nedovoluje se, ale sdělí to.....~c~
 susu 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:17:07)
Jo, dcera funguje stejně, chodí s mincí a jasnou otázkou: "Můžu si to nechat?"
 Feliz 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:46:49)
Syn by si to nedovolil. I kdyby to byla koruna. Nejdřív se zeptá. A to nemá v 8 letech žádné kapesné.
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:23:38)
A ty se někoho ptáš, když najdeš doma na stole nebo na zemi drobné? Zeptala bych se, kdyby to byla stovka, když je to koruna, buď ji někam hodím, nebo ji strčím do kapsy a neřeším, zrovna tak s dvackou.
 Jedůfka / 99,00 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:37:21)
Možná je někde běžné, že si dítě ze stolu vezme dvacku, i když mu nepatří. Mně to úplně v pořádku nepřipadá, protože malé dítě pak těžko rozliší, jestli si tu dvacku ze stolu může vzít i na návštěvě u sousedů.

Zarážející spíš je, že na přímý dotaz, jestli si jí vzal, zapírá a nepřizná se.
Možná se bojí, že dostane vynadáno a je pro něj psychicky "těžké" se přiznat. Někdy přemíra přísnosti je kontraproduktivní, na mě to teda nidky nezabíralo a v momentě, kdy na mě někdo začal hodně tlačit, mlčela jsem a zapřela bych i jak se jmenuju.
Na některé děti funguje daleko líp cesta "hezky a po dobrým".



 Tussi + 3 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 16:06:57)
No jo, ale ony to jsou deti, vyznam penez je pro ne nekde uplne jinde, nez pro nas, dospele.
Proste v ten dany okamzik videl na stole vec, co se mu prave hodila..
 remus 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:23:19)
To může udělat jednou, i když v 6letech by se měl zeptat, zda si dvacku ze stolu může vzít,ale stát se to může, tady jste spíš o to, že se to opakuje i přes upozornění, že se to nesmí, to už pak krádež je. 6leté dítě řezat podle mě nemá cenu, to si budeš zbytečně omlacet ruce, to není zarputilý tříleťák, pokud na to sami doma nestačíte a syn věci bere popřád dokola dál, vyhledala bych odbornou pomoc.
 Markéta, kluci 9 a 3 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 11:48:54)
Já myslím, že děláš z malých prohřešků světovou válku, a syn pak cítí velkou vinu a radši nic nepřizná.

Ad školka - jestli tě školka aktivně neinformuje o špatném chování tvého syna, tak to asi žádné drama, které by vyžadovalo zásahy, nebude. Když se zeptáš, tak ti řeknou, že není "hodný" - takových dětí ale jsou mraky. Já si prostě myslím, že moc tlačíš na pilu, jako moje kamarádka, když někde vyzvedáváme děti, a její první není - to je dobře, že už jsi doma, ale "Nezlobilas? Že jsi zase zlobila? "
 Babsi+2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:18:19)
Když nebude tlačit na pilu teď, tak kdy jindy? Nedávno mi brečela v kanclu zhroucená matka 15-letého synka, který nejspíš půjde do lapáku právě za drobné krádeže a jiné "drobné" přestupky (řízení v opilosti a bez ŘP).
Dostala mě větou: "...já vím, že je to lump, ale to ho mám začít mlátit?!"
No, chtělo se mi odpovědět: "maminko, to jste měla udělat už dávno. Teď by vás nejspíš přepral."
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:20:26)
No, mlácení a tlačení na pilu u hrdých dětí většinou vede k přesnému opaku žádoucího chování.
 Z+2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:37:01)
Jako, že by mlácení bylo prevencí před kriminalitou? O tom to rozhodně není.
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 11:54:22)
Imho to sebere, jak to děti dělají, ale tím, že na něj tlačíš, ho zaženeš do kouta. Připadá mi, že to hrozně hrotíš... moje dcera se chovala podobně, jsou to malé děti, neuvažují v rovině morálních kategorií a hlavně, oni pak neumějí tu situaci řešit "dospělým způsobem", vůbec nějaké "stydění" nepomýšlejí, řeší aktuální problém se zlobící se mámou.
 Žžena 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:09:34)
Souhlasím.
Tak malé dítě je zahnané při té konfrontaci do kouta a to co dělá je v podstatě jeho přirozená reakce. Můžeš ho naučit chovat se jinak (musíš s ním v podstatě nacvičit jak), ale nemůžeš od něj očekávat, že by v tomto věku sám od sebe reagoval jako dospělej.
 malamorska 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:58:34)
Žženo, jak nacvičit? jako dopředu s ním projít situace, že něco vidí a chce?
 Roya 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:48:25)
~R^ ~R^
 Lenka, Lenča 4/07+Vašík 8/12 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 11:54:28)
myslím,že právě jeho reakce nasvědčuje tomu že se stydí a je mu nepříjemné co provedl. určitě vysvětlit,ale nedělat z něj hned špatného.6-ti leté dítě podle mě nemusí chápat,že je to krádež,chtěl si to jen půjčit třeba.
 Z+2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:33:24)
No tohle je drsný. Podobné prohlášení jsou voláním o pomoc, informací, že dítě je zahnáno do kouta a podobným prohlášením si snaží jen udržet svoji hrdost. Vyvozovat z toho závěry pro budoucnost je drsné.
 Z+2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:39:53)
Drsný je z podobných prohlášení dětí cokoliv vyvozovat.
 susu 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:06:08)
Asi to děláš, ale trvala bych na vracení těch věcí. Taky by mi to vadilo, toto neberu na lehkou váhu.
 jitucha 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:10:07)
omluvit se a uznat vinu neumí spousta lidí ani ve čtyřiceti. po zkušenostech s mým synem (7) mi připadá, že šestý rok je hraniční v tom, jak se k dětem (klukům? nevím, holku mám mladší) chovat. opustit osvědčené postupy (udělej to a to, počítám do tří) a jednat s nimi jako s většími, rozumnějšími, i když samozřejmě do dospělých mají daleko. matka "bachařka", přikazující a úkolující, může narazit na odpor. čím víc se situace hrotí, tím hůř, je důležité dobře balancovat mezi důsledností a otravováním kluka, který už dobře ví, co má dělat, jen se mu třeba zrovna nechce, ale zároveň zase není důvod trvat na tom, aby danou věc udělal bleskově teď hned. kdyby se tak choval syn dejme tomu tvé kamarádky, taky bys to viděla tak černě?
 1kulička 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:12:59)
Mám stejně starou dceru, po druhém roce se z ní stal poděs :-) sice nekrade, ale lže, neposlouchá, podvádí - jinka ve škole je ale dobrá, úkoly si dělá celkem ochotně, jen je problém v zapomínání a ztrácení pomůcek.
Koukám se na to tak, že z toho vyroste, v jádru má dobré srdce, nikomu nepřeje zlé, jen ta lež je pro ni zkratka něčeho, co dělá nerada (čištění zubů, úklid). Nic na to nepomáhá - tak jen trpělivost, občas vybuchnu, aby jí došlo, že to opravdu je problém a ne banalita. Sama vidím, jak je to pro ni těžké a bojuje se sebou, ale udělá to zas. Ríkáš, že synek nelituje - co takhle mu zkusit něco vzít a až mu to bude chybět, tak říct, že někdo přišel a vzal si to, aby pochopil, co to pro toho okradeného znamená. Jinak, když mi děti vezmou dvacku, tak se ozvu, ale zloděje z nich nedělám, i jim to nechám, ale vysvětluju, že jen tak brát peníze nesmí.
Tohle chce čas, má to svůj vývoj, kluk najednou objevil, že může něco vzít a ostatní si toho nevšimnou, časem se to naučí, neboj, jen vytrvej
 Epepe 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:17:48)
Myslím, že když nemáš úplně standardní dítě, které je trochu svéhlavé a máte potíže se dohodnout už od tří let, je nejvyšší čas s tím něco dělat. ~d~ Prostě nenechat to běžet a doufat, že on se "vzpamatuje" a tobě nerupnou nervy, to je jako hrát si s ohněm ... Nehledě na to, že ty máš nervy jen jedny a on se nevzpamatuje.
Co zkusit nějaký kurz, např. RaR - neříkám, že se podle toho můžeš řídit, ale pár střípků si z toho odneseš a navíc je to dobrý způsob, jak se bránit syndromu vyhoření. Nebo jiný kurz, jiného odborníka, kterému věříš.
Nebo zkusit rodinnou terapii (tj. celá rodina, ostatní děti a partneři). Protože doufat, že - když to zjednoduším - synovi nařežeš, on začne být hodné dítě a celá rodina zase bude šťastná, je taky trochu od věci.

K tomu konkrétnímu případu - za sebe můžu říct, že kdyby mi někdo pokládal otázky jako: proč kradeš? Nebo lituješ toho, že kradeš?, apod., tak se taky zatvrdím a omlouvat se nebudu. I když nejsem ADD a jsem celkem slušně vychovaná. Ale tváří v tvář takovému obvinění bych asi pokorná být neuměla.
 Meta 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:23:22)
Každopádně bych nenajížděla na tvrdou výchovu, ale přímo naopak. Chce to hodně citu a fakt "měkkoučkou uzdičku". Tlak vzbuzuje protitlak.
 Z+2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:26:45)
Z toho jak a co popisuješ mám pocit, že s synem jednáš naprosto nevhodně a opravdu si můžeš zadělat na spoustu problému.
To co syn udělal, není nic kvůli čemu by se normální rodič měl hrotit a měl z toho dělat aféru. Normální je vysvětlit co je na tom špatně. O co míň na něj budeš tlačit o to lepší budete mít vztah a o to lépe se s ním dohodneš. Trestem stud těžko získáš. K tomu je potřeba pochopení chyby a nejsem si jistý, jestli toho je dítě ve vzdoru schopné.
Děti nejsou perfektní a bezchybné ani děti perfektních a bezchybných matek ne. Dej mu prostor pro chyby a snaž se je chápat a uvidíš, že vám to bude fungovat lépe.
 malamorska 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:02:01)
Z+2, já nejsem bezchybná matka a nečekám bezchybné dítě. Nemám moc schopnosti popsat věci ležérně, mluvím a píšu intoušsky kostrbatě, ale to neznamená, že jsem ufo.
Ta situace mi dělá starosti a nemyslím si, že to mám nechat plavat.
 Marťa11 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:35:23)
přijde mi, že jsi na syna tak trochu alergická a to zřejmě již nějaký ten pátek... ~d~
 Honza +// 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 17:41:09)
~8~
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:38:33)
Souhlasím s ostatními, moc pěkně to vyjádřila Meta. Rpozhodně nepřitvrzovat, spíš komunikovat. Má kapesné? To by mohlo pomoci, aby si udělal představu o ceně věcí.

K Medůzce - přijde mi to, že syn prostě nemá skutečnou představu (kdo by taky v tom věku měl), co věci jako vězení obnášejí, zvlášť když každém třetím příběhu je ve vězení kladní hrdina a podaří se mu utéct. Takže strašení vězením (a strašení to je dítě do vězení stejně nepůjde) je silně kontraproduktivní; zaměřila bych se na skutečné realistické důsledky jeho chování, s důrazdem na emoce. (A mimochodem sis to bájení zdá se přivodila sama tím, že jsi zlobení řešila trestem - nekoupením hraček - namísto řešení důvodů ;) )
 Eilatt 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 12:58:08)
Jako malá a ještě i určitě v první třídě jsem taky někdy "čórkovala". Ve školce jsem ukradla malé kuřátko, odznak z nástěnky, u tety taky nějakou hračku, klukům autíčko, prostě když se mi něco hodně líbilo, tak jsem nedokázala odolat.
Dneska nekradu a považuju to za hnus. Je teda fakt, že na mě stačilo houknout, nebo vysvětlit, že je to špatně, nebyla jsem vzpurné dítě.

Takže to jen taková poznámka, že když dítě "krade", tak to vůbec nemusí znamenat, že to skončí špatně.
A jinak se připojuju k ostatním, míň tlačit do kouta a dělat rošambo a víc se snažit vysvětlovat a pokusit se třeba o jnou komunikaci. Jinak je ale určitě potřeba dát důtazně najevo, že takhle ne.
 Hal2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:00:41)
A projeví aspoň někdy jinak lítost nebo soucit s někým?
Já osobně bych se docela bála s ním začít bojovat, takový boj se nedá vyhrát jen pomocí autority. Pevné hranice jsou potřeba, ale ne vždycky se k nim dá dopracovat autoritou.
Co mu zkusit taky něco "ukrást". Abyste si přehodili role a on zažil pocity toho poškozeného.
Samozřejmě s následným vysvětlením, rozebráním a smířením. Ale zájem o tom mluvit musí mít on (nebo do zájmu na tom musí být šikovně vmanipulován). Chápu, že jako rodič tohle máme nastaveno každý jinak, ale já bych u 6-ti letého kluka až tak nestavěla na důležitosti trestu. Důležité pro mě by bylo, aby začal uvažovat o pocitech druhých a aby o těch svých se mnou byl schopen mluvit a tím mi objasnil motiv k tomu, co udělal. A taky aby si vnitřně došel k tomu, proč asi tohle nelze – i když nad ním nevisí trestající ruka. Pokud mu nechybí základní empatie, mělo by se dát ho nějak zvládnout, ale chce to hodně přemýšlení. Ta krádež jeho věci je jen takový nápad, myslela jsem tím, že uplatnění vnější autority je nejjednodušší cesta, ale z dlouhodobého hlediska ne vždycky ta nejlepší.
Vím, že to není lehké, taky mám "složitější" dítko, na které se vždycky nedá jít vyšlapanou cestou.
 Tizi 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:07:23)
Já mám taky 6ti letého kluka a nebere si bez dovolení peníze ani dětem věci ze školky, už velice dobře chápe, že se to nedělá. Takže bych to nebrala na lehkou váhu, jak ti někteří radí, přijde mě to skutečně jako potenciální problém do budoucna.

Ano, to tlačení na přiznáni viny může být kontraproduktivní. Já bych asi ani nevyžadovala aby se mně omluvil (kamarádům ze školky ano) a nepožadovala slovní doznání, že lituje, to se spoustě lidem i dospělým příčí, ale skutečně bych to s ním probírala, proč je to špatné a jak to příště vyřešit (zeptat se, domluvit se o půjčení, atd). Pokud by to neneslo výsledky, navštívila bych znovu odborníka.
 1kulička 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:52:31)
Tizi, ale to nemůžeš takhle brát, každé dítě je jiné, moje 6letka třeba nádherně zpívá, ale má problém si zapnou bundu, obout boty...její sestra nepotřebovala mou asistenci od 3 let, takže výchovou to není, každý rozvíjí svou osobnost z jiné stránky a neznamená, že když v něčem zaostává, je to problém - jen to znamená, že je tam třeba zapracovat více než u jiných dětí.
 Jana 
  • 

Co tata? 

(20.12.2011 13:36:57)
Mam zkusenost z vlastni rodiny:
kluk uz jako dite vybocoval, lhal ucelove (od momentu, kdy se naucil mluvit), kradl, nulova empatie, manipuloval....
no des a hruza.
Uzasne chytrej mimochodem...
Jeho matka uz od detstvi zkousela psychology ale na nic - taky to uz je nejaka doba (tak 30 let)...
Kratce konec: je opakovany recidivista, podle znalcu psychovat (lidove receno), lehce na drogach, bezdomovec ale vzdy se v kriminalmezidobi uchyti u nekoho...

Jedna moc dobra psychol.: "to se nevi, jestli je to vrozeno nebo dany rodinnou situaci"

Otec oficialne s rodinou, fakticky byl nepritomen - prace, spolecenske chlastacky a o vikendech na lovy...
Matka pretizena - prace, domacnost, dve deti, na vse sama...

Ja bych to resila jak to jde!
A zatahnout do toho jeho otce!!!
 1kulička 


Re: Co tata? 

(20.12.2011 13:45:55)
Jani, ale když ti bude pořád někdo předhazovat, že jsi nevychovaný, problémový, podvádíš, kradeš a vůbec toho nelituješ...tak proč bys potom měl být jiný? Myslím, že na přístupu rodičů hodně záleží a těžko se posuzuje, kde je chyba, když u toho člověk není. Pokud mají rodiče na dítě čas a zkouší ho motivovat i pozitivně, pak mají dobrou šanci....
 Jana 
  • 

Re: Co tata? 

(20.12.2011 13:59:30)
Ale o nejakem "predhazovani" jsem se prece vubec nezminila!!

Zatahnout tatu nebylo mysleno jako "autoritu, ktera ho potresta a bude na nej rvat - nebo tak neco v tom smyslu" ..
Ale dik za ta slova neb jasne ukazuji, co mame/ mate v sobe, jakou vychovu, ocekavani, vychovne reakce...

Ja tim myslela, ze je potreba OPRAVDOVE PRITOMNOSTI (fyzicke, intelek. a dusevni) rodicu

a VYTVARENI VZTAHU k diteti!

Mluvit spolu a delat spolu veci...

Chlapum to nedochazelo pred 40ti lety a mam pocit, ze vetsine i dnes...

Ach jo, to by bylo na moc dlouhy psani, ja ted musim nakoupit a pak honem udelat testo na pernicky... predtim koupit barvu, natrit jednu stenu a vyzvednout dceru ze skolky...
:-)

 malamorska 


Re: Co tata? 

(20.12.2011 14:14:35)
S tátou spolu žijem, řešíme to spolu. Řekla bych, že v názorech na výchovu jsme jednotní (například co se hranic týká). On má s ním větší trpělivost při zlobení. Když táta ještě vysvětluje, já už bych ječela:)
 malamorska 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 13:55:21)
Ahoj, odskočila jsem si na oběd, tak to zkusim vzit nějak najednou:

Možná jsem to popsala nějak vyostřeně, já ho nenutím opakovat po mně, že svých zločinů lituje. Co mě znepokojuje, je to, že prostě není zkroušený, ale naštvaný. nestydí se, nevidí problém. Pokud se má omluvit tomu, komu to vzal (kamarádovi ze školky, ne mně), procedí to s naštvaně zaťatýma zubama. A ani následně, když o tom třeba mluvíme po opadntí největších emocí, tak nemá žádný pocit, že by něco udělal špatně.

Nechme dvacku ze stolu stranou, ta byla na dokreslení situace, šlo i o věc ze šuplíku, věc jeho sourozence (milovanou drobnost), drobné věci od dětí ze školky. tam se nedá mluvit o tom, že si mohl myslet, že to může vzít.



Nemyslím, že jsem na něj alergická, ale dělám si starosti. Jeho výchova je pro mě daleko složitější než výchova druhého dítěte, devadesát procent problémů, kdy se zlobím, zapříčiní právě on. Možná je to střetem našich povah. Ale fakt si myslím, že brát cizí věci, opakovaně, s vědomím toho, že jsou cizí, se snahou to utajit a následným vztekem, není v pořádku. Sakra není v pořádku.
Považuju za svou povinnost to řešit, to je přece moje role a moje odpovědnost k němu. Abych pak, jak píše Babsi, v patnácti nelomila rukama, co jsem zmršila.


Zaujalo mě, jak se názory na tuhle věc liší.
jedni říkají - povol, musíš ubrat, netlačit, pomalu.
druzí říkají, to se nesmí zanedbat, není to OK.

Fakt mě to trápí.
 Z+2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:05:44)
Takhle podané to vypadá jinak než jen z prvního příspěvku. Rozhodně daleko vážněji. Sice pořád, nevěřím, že přitvrzením se dá cokoliv vyřešit. Ale je evidentní, že minimálně hledat nějaké řešení je skoro nutné. Hodně bych o situaci mluvil a snažil se ji vysvětlovat. Snažil bych se k němu najít cestu a pokud možno ho už víc nezatvrzovat.
 hokkaid 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:06:53)
Já nejsem zastánce žádného mlácení, ale naplácat malému dítěti je podle mě na místě. Můj šestiletý syn nedostal na zadek už tak dva roky, protože to už nepotřebuje. Je potřeba to rozlišit - kdy je to úmysl, kdy mu opravdu něco nevyšlo a kdy už to dělá naschvál a testuje inteligenci matky.
Tys mu jistě hranice kradení objasnila, pokud to udělá znovu, měl by přijít postih (jenže tvůj syn už je na to možná starý?? - v přírodě taky nevidíš medvědici donekonečna medvíděti vysvětlovat, že ji nemá kousat - prostě ho majzne tlapou;-) a medvídek už ví...)
No a u nás dneska ráno byli čerti, protože na tříleťáka neplatí na zadek a uklízení se vyhýbá jak ten čert kříži. (Bušila jsem na dveře a chrastila klíčema:-) - ten kmital...~t~ trauma z toho zjevně nemá, ale vypadá to, že třeba aspoň do zítřka bude poslušnější.
Zkrátka nespoléhala bych se tolik na odbornou psychologickou pomoc a vydala se trochu cestou výchovné intuice, myslím, že je nejvyšší čas (ohýbaj ma, mamko....)
 Hal2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:32:44)
hokkaid, já myslím, že plácáním se svědomí dítěte příliš nevypěstuje. U části dětí to přijde samospádem, ale je otázka, zda to vůbec přijde. Já bych psychologickou pomoc nezavrhovala.
 Hal2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:17:49)
Možná by to chtělo zkusit nějakého odborníka na ADD/ADHD, psala jsi, že se ti zdá, že dle tvého názoru to na ADD vypadá. Takové děti mají totiž někdy oslabený vztah chápání příčiny a následku(nedomýšlí důsledky jednání) a i když jsou na tom jinak s inteligencí hodně dobře, může to být jako celek průšvih. Odborník by pak určitě nezlehčoval tvé obavy a poradil i konkrétnější věci.
A nebo opravdu máte jen povahy, které se těžko slučují, ale to neřešitelné určitě není. Zkus vsadit na vyšší míru komunikace "po dobrém" a pokud ani po přemýšlení tu cestičku nenajdeš, určitě pomoc vyhledej. On časem ani tak nemusí zůstat problém se lhaním a braním věcí, ale najít si k sobě přístup, abyste se vzájemně "neničili" to se hodí vždycky.
 malamorska 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 16:16:15)
Vilmo, zaujal me Tvuj nazor, ze bychom mu meli predvest, jake je to, litovat ztraty nejake veci. Nejde asi az tak o to, vec mu vzit, ale o to, co bude nasledovat, co z toho dokaze vyvodit (jako za pouceni:)

Jinak si myslim, ze obecne syn mene projevuje soucit, mene se chce mazlit, myslim, ze ma (nebo projevuje) mensi empatii k pocitum druhych. Tedy porovnavam to se svym druhym ditetem, ktere je naopak velky mazel, bez agresivity a spis litostivy.
Ale dokaze si hrat hezky se zviraty, casto si hraje, ze je neci mlade, stene... chce mazlit a opecovavat. I naopak, pecuje o hracky jako o zvirata, mladata.


Jo a ta pismenka jsem popletla. Myslim, ze na nej nesedi az tak definice ADD, s tou pozornosti to tak zle neni (zejmena pokud jde o neco, co ho bavi), ale ODD - http://en.wikipedia.org/wiki/Oppositional_defiant_disorder - ta opozice a potize s autoritami.
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 16:18:48)
No, nemyslím, že to, že je schopen vzít někomu věc na které mu záleží, přímo souvisí s problémem s autoritami. To jsem měla já, cokoli se u nás doma rozhodlo, musela jsem mít pocit, že je to i s mým souhlasem, říct mi "musíš" znamenalo, že je oheň na střeše, ale empatická jsem byla až přehnaně.
 malamorska 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 16:27:28)
Petro, to jsou podle mne dvě věci.

To braní věcí je relativně nové.

Oproti tomu ty potíže s autoritami víc pozoruju už déle než rok.

Neposlechne napoprvé. Pořád odporuje, někdy i tehdy, když jde o věc, kterou vlastně chce (tam je pak legrace, jak si to uvědomá a neví, jak z vytí neeeee udělat souhlas bez ztráty tváře:)
Říká učitelkám v MŠ, že je nemusí poslouchat.
S novou hlídací slečnou trvá pár večerů, než si vyjasní, kdo s koho a kdo bude koho poslouchat.
Při hře trvá na tom, aby bylo po jeho.

Jde o tu míru, v přehnané míře už to není "zdravé sebevědomí a dravost".
 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 19:48:55)
No, tak to u nás v rodině bylo normální... naše máma to s námi nějak kouzelně diplomaticky uměla, já to neumím, takže je u nás často řev, protože dcera neustoupí v podstatě ničemu, dokonce ani násilí... jediné, co jí opravdu vadí je, když přestanou komunikovat a jdu pryč. Nevím, no, zatím jsem zjistila, že je nutné zabránit "vyhecování" a vyhrocení situace a udržet to co nejdéle v rovině normální konverzace. U nás je výhoda, že jsem v tom obě stejné, a tak, jak se vyhroceně pohádáme, tak pak se zas okamžitě usmíříme, ale často je to únavné, než dospěje k té "katarzi".
 ..maya.. 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 20:02:25)
Petro,

moje mamka taky tohle kouzlo ovládá..vyřeší cokoliv bez řevu..ale my se k tomu taky jednou dopracujeme neboj:-)
 tohle raděj anonymně 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 21:44:44)
Doteď jsem si myslela, že se můj čtyřleťák občas chová jako nevycválanej fracek, kterýho bych nejraději prohodila oknem, neb na něj v určitých momentech naprosto nic neplatí. A ejhle, on má chuděra diagnozu ~t~~t~~t~
No hned je mi líp!
 Jedůfka / 99,00 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:58:58)
Víš co, s těma rozporuplnýma názorama je to tak - každý má jiný názor na výchovu a hlavně, každé dítě je jiné.

My jsme u syna vyzkoušeli všechno možné a ač toho vůbec nejsem zastáncem, nakonec zabralo manželovo absolutní přitvrzení, ne, že by ho zmlátil, k tomu naštěstí nemuselo dojít, i když to doslova viselo ve vzduchu. Já jsem při těch "rozhovorech" musela odejít, byla jsem úplně vyřízená, zpětně musím ale uznat, že na něj fakt nic jinýho neplatí.
Když se chování vašeho dítěte dotýká ve velké míře ostatních, řešit se to musí, o tom žádná.

Nicméně našemu synovi je 11, v šesti letech bych to i po těchhle zkušenostech zkusila nejdřív mírnější cestou.

Zkusili jste vašemu synovi někdy něco vzácného vzít, aby poznal ten pocit? Ukázat mu, že takhle se cítil brácha/kamarád, když jsi mu vzal to autíčko. (Pak bych mu to samozřejmě vrátila i s omluvou.)
 malamorska 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 16:21:02)
Jedufko, a vy jste resili neco podobneho jako brani veci, nebo to byl jiny problem?

Ja mam pocit, ze zkousime (nejen s tim branim, ale i treba s tou opozici) ruzne veci, ale tezko se mi to vyhodnocuje, skoro myslim, ze nepomaha nic.
 Jedůfka / 99,00 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 21:14:55)
I to braní věcí jsme řešili, resp. to už byly drobný krádeže, protože bral mně peníze z peněženky, cigarety a doutníky, moc dobře věděl, co dělá, už mu bylo víc, než tomu tvýmu, asi osm. To je právě potřeba rozlišovat, jestli to dělá vědomě, nebo ještě nedohlédne na to, co dělá.
Zase ale když jsme na to přišli a domluvili mu, pochopil, líto mu bylo (možná víc sebe, než toho činu) a omluvil se se slzami v očích a ne zuřivě. A pak nějakou dobu sekal dobrotu.

Taky má problémy s autoritami a vyšší intelekt, celý první stupeň s ním byla jedna velká krušná chvíle.

Já si myslím, že i ten váš už moc dobře ví, co dělá. Je třeba stanovit pevné hranice a taky jasné sankce za jejich překročení. Radši dávat pravidelné kapesné (ale zase to nepřehnat), aby měl s čím hospodařit.

 Petra Neomi 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 16:12:57)
Tohle je ovšem něco jiného... to mi připadá spíš jako sociální, komunikační problém, to bych možná řešila ne kvůli braní věcí, ale kvůli komunikaci s okolím obecně. Pořád to nevidím tak,že krade, spíš že nadřazuje svou momentální potřebu potřebám těch druhých a neřeší jejich pocity. Krádež je pro mě uvážený, plánovaný akt... kleptománie taky v zásadě není tak úplně krádež. Doufám, že to vysvětluju srozumitelně.
 Riri 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 22:14:57)
Tady z toho dovysvětlení mi připadá že by mohlo jít o trochu něco jiného. Být tebou zkusím se nad tím zamyslet, neber to nijak zle, myslím nad tvým přistupem a vzít to možná z úplně jiné strany. Píšeš že ti připadá na AD a děti které se takto jeví mají svá specifika, aspoň tedy pokud můžu soudit podle těch co znám. Jednak opravdu nedokáží dopředu přemýšlet nad následky, takže řekneš něco tisíckrát a vzápětí to udělá zase, protože v momentě kdy ho něco napadne, v tu chvíli se mu veškerá ponaučení "vykouří" z hlavy. Druhak mají velký problém s autoritami, to už je dost výbušná kombinace.

Sama píšeš že 90% když se zlobíš je to na něj. Myslím že je také možné že na sebe tímto nevhodným "upozorňuje", byť to může být jen podvědomé. Prostě takové různé drobné "naschvály". Buď jde s největší pravděpodobností o tebe nebo třeba i o ty kamarády, sourozence. Mívají daleko silnější sklon posuzovat "spravedlivost" od rodičů, pokud tobě se to jeví na 90%, synovi možná minim. tak na 150%. Takže může mít pocit že vlastě jen zlobí a tím je v začarovaném kruhu, protože právě proto "zlobí" ještě víc a neví jak z toho ven.

Možná by opravdu pomohla konzultace s nějakým dobrým odborníkem, který by poradil a hlavně možná rozkryl situaci jak celek.

Můj brat měl v dětství podobné projevy (tehdy se ještě AD moc nediagnostikovalo). Ale na radu odborníka rodiče tedhy hodně změnili přístup, tresty s ním nic nezmohli, naopak jen zarputilejší a tvrdohlavější přístup. Pomohla naprosto opačná strategie, pochvaly za vše co šlo pochválit apod. Prostě aby se ten "poměr" zlobivosti změnil nejen v očích rodičů ale hlavně dítěte. Takže u něj měli prostě "jinou" hranici pro "zlobení", protože maminka osvíceně řekla že to by byl jinak permanentně v trestu a to přece nejde (no ono to totiž stejně vůbec nepomáhalo). Plus další věci jako "trénink" pozornosti, soustředění, nácvik situací a další. Prostě učit se jednat s lidmi, zpracovváat ten nával aktivity, emocí co se na něj valí. S tím si neumí leckdy poradit přece ani dospělí :)) A vím že s věkem ty projevy u něj postupně odeznívaly.
A abych tě uklidnila vyrostl z něj skvělý člověk s mimořádně silným citem pro to co je správné a co není.
 Winky 
  • 

Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 14:02:06)
chápu že tě to zlobí a myslím že je ještě čas to řešit. Jak už tu radily jiné - je čas přestat s direktivní kontrolou a začít s vedením/řízením. Možná ještě tak rok-dva to utáhneš na nějakých zákazech/příkazech ale pak se ti může taky vzepřít tak že už to neukočíruješ (autoritou a postupně ani fyzicky) takže jít "na sílu" není dlouhodobě udržitelné.

Posilovat v něm to dobré (je třeba nebojácný, dokáže už něco zařídit sám - třebas dojít do sámošky (jakože dovnitř, ty můžeš stát venku) a koupit 1 věc na kterou mu ty peníze dáš, a jiné aktivity které ho posunou na úroveň většího kluka (chápu to tak že je školkový, od září školák?)

Jo a myslím že tady na hlavní straně byl před pár měsíci článek o tom lhaní - jak my rodiče jsme takoví zásadoví a "nesmíš lhát" je pro nás na 1. místě a tam to bylo tak zajímavě podané jako že lhaní je obranná reakce a musíme spíš přijít na co, pouhým zákazem lhaní se nedojde k jejímu vymýcení ale k překlopení lhaní do jiné nevhodné činnosti.... zkus si to najít, já to neumím tak podat.
 ..maya.. 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 16:46:31)
nezlob se ale tohle není důsledek nějaké dg za kterou se vše schová, tohle je důsledek výchovy..stanovte mu jasné mantinely a vysvětlujte, zákazama nic nevyřešíte..
 malamorska 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 18:12:34)
Souhlasim. Jen mi neni zcela jasnye, co tedy delat pri prestoupeni mantinelu:-)
 ..maya.. 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(20.12.2011 19:09:35)
vysvětluj a vysvětluj, pořád dokola..on se to naučí..jinak k tomu jak jsi psala že budeš vše kontrolovat tak to pozor, tohle u něj bude spíš budit nedůvěru a potom tento negativismus, dej mu prostor a ukaž mu že mu věříš~;)
 Hal2 


Re: 6ti letý syn krade a odmlouvá, následně nelituje 

(21.12.2011 8:42:48)
Mysilov, já z toho, co o synkovi píšeš, mám dojem, že se potřebuje vůči ostatním vymezit, ujasnit si svůj dosah, ale taky dokázat okolí, že i on má svůj vliv a svou důležitost. Hodně mi to přijde z toho, jak všechny lidi kolem sebe přesvědčuje o tom, že jeho vliv je bez hranic. Určitě totiž vnitřně ví, že to není tak úplně pravda a asi má na to vztek.
Možná potřebuje zažít i něco pozitivního. Třeba sám zorganizovat v rodině nějakou hru. Pokud někdy bude čas, můžete nechat třeba hodinu vyloženě v jeho režii, kdy podle jeho rozhodnutí bude fungovat celá rodina. Situaci, kdy zažije odpovědnost, ale zároveň zábavu. Možná potřebuje slyšet, proč dospělí mohou víc než děti – ale z jiného úhlu, aby necítil jen jejich práva –ale taky povinnosti nimi spojené. Spíš tak nějak mezi řečí, „školení“ nemají smysl. Aby fyzicky poznal, co přestane fungovat, když přestanou platit pravidla.
Moje dítě je taky navenek egocentričtější než je běžné, ale mnohdy jen na první pohled, na pozadí je to složitější.
Co se týká toho nevhodného chování, já osobně bych mantinely nastavila tak, že na začátku bych prošla možnosti po dobrém, zkusila bych přistoupit na synovu hru, že je rovnoprávný partner(ne přehnaně ale v rámci věku a možností) a zkusila bych mu ukázat, že pravidla ve společnosti nejsou samoúčelná. V tomhle směru jde o to, aby si závěry udělal on, ne aby mu je kdokoli vnutil. Možností jsou tuny, záleží na vyspělosti dítěte. V 6 letech je dítě na ledacos ještě malé, ale na úplně jednoduchá řešení už zase dost velké. Faktem ale zůstává, že tak jako tak, vůli k dodržování pravidel mají malé děti omezenou, takže je potřeba stavět na nějaké motivaci – ideálně kladné.
No nakonec, těžko radit, někdy to chce věci moc nepitvat a razantně zasáhnout, někdy zase přesně naopak - chybám ve vztahu k dětem se asi nevyhneme nikdo. Takže držím palce!!
 Nina,dvě děti 
  • 

Re: 6letý syn krade a odmlouvá 

(28.6.2012 13:37:56)
nařež,pomůže to!
 danielka28 


Re: 6letý syn krade a odmlouvá 

(2.4.2013 15:43:38)
nevím, zda je to u Vás ještě aktuální, ale my měli stený problém a vyřešili to tak, že jsem mu udělala to samé. "Ukradla" jsem mu jeho oblíbenou hračku, pak další a další:-) Vůbec se mu to nelíbilo a od té doby to už neudělal:-) Děti zkouší, co si můžou dovolit.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.