| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Velmi plaché dítě

 Celkem 26 názorů.
 Saggi 


Téma: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 22:42:48)
Máme doma předškoláka. Je to velmi plaché dítě, od narození bojácné, straní se kolektivu, nechodí rádo do školky, pláče, nechce se účastnit žádných her s dětmi. Cítí se v bezpečí jen mezi lidmi a dětmi, které dobře zná.
Jak k takovým dětem přistupovat, řešil jste to někdo více? Byli bychom velmi rádi, abychom mu mohli nějak pomoct, ale zatím tápeme jak. Zřejmě bude mít odklad školní docházky kvůli tomuto problému. Byli bychom ale velmi rádi, pokud tedy půjde o rok déle, co bychom mohli udělat pro to, aby se mu pak nastupovalo do první třídy lépe.
Mám trochu depku, je to zlatíčko, pište mi prosím vaše zkušenosti... dík ~x~
Odpovědět
 Winky 
  • 

Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 22:51:56)
nemusí být všichni "kolektivni", neboj. Spíš jde o to, aby měl důvěru v sebe sama, že to či ono zvládne (sport, hry - taky to nemusí být zrovna týmová věc ale individuální). Taky určitá "sebeobsluha" - že si umí sám podat svačinu z lednice, udělat pití, poskládat věci, telefonovat s babičkou, nést tašku s nákupem, starat se o domácí zvíře.... to když se chválí, tak ty děti rázem jakoby povyrostou, že už umí to co velcí dospělí.
Nevím jestli je jedináček nebo má sourozence, ale pokud umí vyjít aspoň s jedním/dvěma dětmi které zná, tak snad by se postupně osmělit mohl. On ten rok udělá docela dost (dcera by vloni nešla na kroužek kde by musela být sama beze mě ani náhodou, letos to zvládá krásně).
Odpovědět
 Saggi 


Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 22:53:51)
Jak posilovat důvěru? Chválením?
Dala bys na psychologa a nechala takto emočně nevyzrálé dítě ještě rok ve školce?
Odpovědět
 Saggi 


Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 22:54:18)
Jo a sourozence má, staršího. To je absolutní protiklad.
Odpovědět
 Žžena 


Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 23:04:44)
Sebedůvěru si posílí tím, že bude sám zvládat různé úkony/situace. Od malých banalit postupně ke složitějším věcem.
Není důležité, jestli ho za to budeš chválit, ale aby měl sám pocit, že to zvládnul.
Odpovědět
 Kač. ♀ + ♂ 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 0:04:38)
Ženo přesně řečeno,
já to na dětech praktikuju a zjišťuju jak jim to jde k duhu:-)

Hlavně v úkolech kdy mají něco " vyřídit" třeba na poště koupit koresponďák, v krámě housky... ze začátku jsme stála vedle a postupně vzdálenost zvětšovala, teĎ už stojím před krámeme.
PS jasně že je neposílám do Tesca, ale u nás do krámku kde je znají :-)

A u nějakých prací jakoby ty úkoly nabaluju.. podání vajíčka z lednice podruhé rozklepnutí s mámou potřetí ropzklepnutí samotným dítkem.

Tak to děláme doma.

Kač.
Odpovědět
 Winky 
  • 

Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 23:10:54)
jj, chválením, hezky se o něm vyjadřovat v přítomnosti jiných (před babičkou/tatínkem apod. zdůraznit co zvládl, jak mi pomohl apod.).

Ad psycholog, nevím - s dcerou jsem nebyla, zdála se mi "jasná" - na školu připravená, takže tam jsem moc neváhala. Ale určitě se odklad dává i kvůli "sociální zralosti", takže bych se nebála toho, že budete nějak ojedinělí nebo vyčnívající. Je fakt, že už ta první třída je pro ně náročná v tom smyslu režimu - sedět, dělat co se má, reagovat na požadavky, pamatovat si věci do dalšího dne apod., ačkoliv před nástupem dcery do školy mi to tak úplně nepřišlo.

A využít ten rok - což je právě asi to na co se hlavně ptáš - právě k posílení té sebejistoty. Ať už fyzická (obratnost, výdrž, radost z pohybu), nebo psychická (pozornost, paměť, poznatky) a taky ta sociální stránka (setkávání se a mluvení s lidmi - za tvé přítomnosti a v určitých, předem domluvených situacích i bez ní - např. u babičky).
Odpovědět
 Winky 
  • 

Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 23:14:15)
vypadlo mi tam - v té první třídě je pro mě právě docela zajímavé pozorovat, jak se vytváří kontakty v té třídě, s čím vším je potřeba se vyrovnávat - moje dcera taky není kdovíjak kontaktní, takže to, že se na ni otáčí kluci co sedí v lavici před nimi, že jí sousedka kouká přes ruku do sešitu co píše, že ji někdo někde strknul, zatáhnul za tričko/vlasy, že ji učitelka přesadila (přesazovala celou třídu ale u nás se řešilo "já jsem byla přesazená") atd.... no snaží se, ale vidím, že to pro ni je náročné.
Odpovědět
 Saggi 


Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 23:17:26)
Moc děkuji za všechny příspěvky, čtu opravdu pečlivě, cokoliv by nám mohlo pomoci, vyzkoušíme.
Také musím podotknout, že jsme z rozvedeného manželství, na což všechny učitelky v naší vesnici odkazují tu jeho plachost, což se mě poměrně dotýká. Ale on už takový byl předtím, od narození, je to velký introvert.
Odpovědět
 Saggi 


Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 23:19:57)
Mimochodem, ještě pro upřesnění... Je i dost negativní, nic moc ho nebaví, v kině nevydrží - z toho si udělá závěr, že už příště ne. Jakýkoliv sport - nebaví. I když se snažím motivovat. Seznamování se s novými lidmi je doslova utrpení. Natož pak účastnění se jakýchkoliv her.
Odpovědět
 Martina, 3 synové 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 0:29:18)
Takový je můj švagr - i jako dopělý muž. Já bych odklad jen proto nedávala. ~d~
Odpovědět
 Jana + 2 
  • 

Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 9:29:29)
Ahoj,
měla jsem to samé s dcerou. Je velmi chytrá, přesto jsem dala na radu psychologa a nechala ji o rok déle ve školce. Skvěle to pomohlo. Samozřejmě přispěl také vynikající přístup paní učitelky v MŠ. Dnes je v páté třídě, je stále extrémně citlivým samotářem, ale to je prostě povaha...:)
J.
Odpovědět
 Winky 
  • 

Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 22:57:25)
a obecně - v tomhle věku si ještě může dovolit to "osmělování" s maminkou či jinou důvěryhodnou osobu za zády. Takže když jde s tebou na nákup, říct prodavačce u kasy kolik máte rohlíků, v autobuse si říct o jízdenku, zdravit ostatní okolo... s doprovodem se nemusí tolik bát co se stane když to neřekne apod., ale zvykne si na ty situace a pak je na čem stavět - že už to a to zvládl několikrát, takže ... Třeba u nás v Sokole dělají cvičení pro maminky s dětmi, jsou tam sice i menší prckové, ale i jejich předškolní sourozenci a tím, že tam jsou s rodiči to je docela ok a nikdo se nekouká divně, když se dítě náhodou zasekne a nechce něco dělat, tak prostě chvíli sedí s mamčou někde v koutku a pak se třeba zapojí zas na něco jiného (a že tam byla mnohokrát situace, že dítko jen "pozoruje cvrkot" - pořád lepší být pozorovatel, než být úplně vyloučený ze všeho dění).
Odpovědět
 pearl 


Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 22:54:14)
Přesně takový byl náš syn do svých cca 5 let. Teď je mu 6,5 a zvládá to dobře. Do školky jsme ho nedali a odklad má. Dneska už mezi děti jde, i když potřebuje trochu dobu na "rozjezd".

Když ho pozoruju, tak jsem ráda, že jsme to nelámali přes koleno a dali mu čas.
Odpovědět
 Saggi 


Re: Velmi plaché dítě 

(26.1.2012 23:03:06)
5,5 roku. K odborníkům jsme po zápisu objednaní, poprvé jdeme v pondělí...
Odpovědět
 sarmi 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 9:30:53)
to ma jeste narok. asi bych taky uvazovala o odkladu, za ten rok vyspeje, dozraje. bude mit lepsi sance zaradit se do kolektivu.~3~
Odpovědět
 Moncaka 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 0:04:51)
Taky jedno plaché dítě mám a už je mu 15 let. Jako je to lepší než v jeho 6 letech, ale pořád nic moc. Dcera v 6 letech zařídila víc věcí než on v 15.
Jestli nemá jinak žádný jiný problém, tak bych odklad nedávala, u nás ten pokrok za rok nebyl nic moc.
Odpovědět
 Lída+2 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 5:10:16)
Měla jsem takový děti dvě....a odklad extra nepomohl......(u staršího přirozený) u mladšího z jiných důvodů(zdravotních).

Ale udělala jsem to co mi doporučila paní z PPP co chodila do školky. NAjděte mu co nejmenší kolektiv. V pátý třídě ho nepoznáte....pak už mu ani 30 dětí ve třídě vadit nebude.

Takže měl štěstí. V školce jich bylo v logO TŘÍDĚ CCA 15(S NEMOCEMA ostatních max. 12) a na základce jich bylo 13.....přátelské skoro rodinné prostředí a ve čtvrtý třídě jsem cítíla, že všechno začíná být jinak a poslední 2 roky jen zírám. Kde je to zakřiknutý dítko.

S mladším se začíná vše lepšit teprve letos(4. třída).....,ale má čas.~;)
Odpovědět
 M 
  • 

Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 7:54:53)
Taky takové dítě mám, hodně pomohlo podporovat ji ve stycích s nějakým kamarádem/dy, s kterými si sedla. Zvát je k nám domů, chodit k nim, pořádat společné víkendové akce s více dětmi. A pak s některým z těch kamarádů jít do školy.
Oni se s tím nějak vypořádají, i když začátek 1.třídy se neobešel bez scének. Teď je vše v pohodě. Odklad bych nedávala, když není jiný důvod, spíš bych se fakt snažila, aby měl nějaké dobré kamarády.
Odpovědět
 Arni 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 9:09:27)
Radím, pokud má ve školce nějakého kamaráda, aby spolu s ním šel i do školy. Odkladem se problém moc nevyřeší, časem se trochu "otrká", taky to máme za sebou a pokud je dítě jinak šikovné, tak mu odklad nemusí prospět. Dcera se stále drží spíše bokem, ale už je sebevědomější v některých věcech, taky už bránila slovně třeba kamarádku~g~ Stále jí to vštěpujeme a vysvětlujeme a opravdu jsou znatelné pokroky, ikdyž to jde pomalu. Já jsem jako dítě byla taky plachá, řekla bych, že jsem se otrkala až na střední~t~
Odpovědět
 Lída+2 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 9:43:35)
já jsem takový pokrok třeba taky zaznamenala, že bránil kámoše cca 4. třída.....protože kamaráda někdo napadl a sám chytil poznámku, že se pere.....(přitom se popral naposledy před 6lety kdysi ve školce, když se řešilo, že děti se nenajdou v zelí.....odmítal ty nesmysli od dětí poslouchat.....nejdřív se pohádal.....a pak se začal prát....)

on se moc nepere...je takový nekonfliktní.....ani s bráchou.....prostě " moula" co už taky neplatí......a nejvíc ho posunul kroužek orientačního běhu.....i když jsem myslela, že ten kolektiv rváčů....není nic pro něj......trenér sám říkal, že se uvidí...jestli to tam snese......a chodí už 3roky.
Odpovědět
 Katka +3 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 9:44:08)
Takový byl můj starší syn. Dala jsem mu čas - do školky jsem ho nenutila, první 3 roky školy jsem ho učila doma s tím, že se pomalu zařazoval do kolektivu(první rok chodil dvakrát týdně do školy na tělocvik, druhý rok na tělocvik, výtvarku a výlety, potom už si přidával rychleji, podle toho, na co se cítil). Dnes je z něj pohodový puberťák-začátečník.
Myslím, že tyhle děti víc než jiné potřebují čas a pocit opory a bezpečí.
Odpovědět
 Líza 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 9:57:06)
Nevím jestli byla starší holka až tak hodně plachá, jak popisuješ, ale rozhodně do značné míry splňovala to, co píšeš. Do školky chodila, na základku jsem ji radši dala tam, kam šli všichni ze školky, aby to pro ni nebylo těžké i po stránce seznamování, když už bude tolik jiných změn. Vždycky měla aspoň jeden kroužek typu sport nebo skaut, kam chodila s dalšíma dětma. Není stýskací, takže se nijak nebránila jezdit na tábory, ale vždy byla spíš trochu stranou v kolektivu. Dneska je jí třináct, je na gymplu a po nesmělosti ani stopy, má kamarády, s lidma zvládá - jen se - to má po mamince - seznamuje holt trochu pomaleji.

Celou tu dobu jsem se snažila nějak vybalancovat to, abych jí na jednu stranu úplně neustupovala v dobách, kdy se s lidma necítila dobře, a nenechala ji samotařit v koutku, ale abych ji pořád trochu nutila ty sociální kontakty trénovat - ale na druhou stranu abych to nepřehnala. Snad se povedlo.
Odpovědět
 kreditka 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 10:51:06)
S tm asi nic nenaděláš mám doma to samé akorát má 4 roky ~;)
Odpovědět
 amanvireja 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 12:41:26)
Saggi mám takového syna. Strašně hodný kluk -já říkám za odměnu . Jen problém e ,že cizí lidi jsou pro něj strašáci , bobovat ,lyžovat ,hrabat se v písku ,kreslit prstíky a podobně jsou pro něj nepřekonatelné věci...
Má dvě sestry ,starší a mladší -holky jsou úplně jiné ,průbojné ,normální ....
Syna se snažím různě motivovat ,všude ho brát ,nenásilně mu naznačovat ,že opravdu může jezdit na kole po trávě, šlápnout do kaluže, hrát si jinými dětmi ,nemusí každému svou hračku půjčit.... Snad mi rozumíš... Pomalu se zlepšuje,ale opravdu jen pomalu... Také uvažuji o odkladu ,ale uvidíme ,má ještě rok čas ... ~6~
Odpovědět
 Raduza 


Re: Velmi plaché dítě 

(27.1.2012 14:18:05)
Taky jsem byla plaché dítě. Bratr byl přesný opak, což pro mě bylo ještě horší. Do školky jsem chodila jen jeden rok, na dopoledne - nebylo místo. Seděla jsem bokem od dětí, pozorovala a s něčím hrála. Nezapojovala jsem se. V ulici jsem měla jednu kamarádku. Ve škole se mi moc líbilo první rok, měli jsme perfektní učitelku (to určitě dělá hrozně moc), prostě jsem si vystačila sama, žádné trauma. Ve druhé jsem dostali jinou učitelku a nosila jsem poznámky typu "nebaví se se spolužáky" a chtěla mě zapojovat do hry. V páté jsem našla kamarádku a ve dvaceti jsem se stala úplně jiná. Trauma žádné nemám. Prostě někdo je samotář a nepotřebuje, jenže rodiče to vidí jinak. Vidím to sama na své dceři jak ráda bych ji postrčila. Sice není úplně jako já, ale přece jen určitě rysy tam vidím. Takže se vždycky okřiknu, že jsem taky taková byla a nic mi nescházelo. Řešení není. Naši vždycky chtěli, abych byla průbojnější, ale to postrkování k něčemu - běž tam, zeptej se, hraj si s nimi .... bylo fakt daleko horší.
Odpovědět

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.