| lunah | 
 |
(5.5.2012 21:23:59)
Nemohu zde vypsat základní fakta (díky kterým má můj problém mnohem větší rozměr), ale i tak bych ráda slyšela vaše příběhy a pokračování vztahu po nevěře..
Také si nežádám přílišné hodnocení mé osoby, dobře vím, v čem já klamu sebe i ostatní..
Nyní již ve zkratce: Jsou tomu přesně 4 roky, co jsme započali náš vztah. Byla jsem "sbalena", nějakou dobu rozmýšlela, zda do vztahu jít. Bylo to krásné, bláznivé, obohacující. Po nějaké době ta vášeň přirozeně vyprchala, vztah pokračoval, z jeho strany byl mnohem intenzivnější než z mé (dělala jsem v té době spoustu chyb, byla si jistá jeho láskou, která opravdu byla..snad po celé 3 roky..). U mě došlo po 3 letech k úpadku, strnulost, nezájem, nechuť (přesto jsem ho měla pořád ráda..). Jak už to chodí, našel si někoho jiného (prý aby zapomněl, aby začal zase žít..). V tu chvíli jsem si uvědomila, že ho opravdu miluji, že bez něj nejsem šťastná (nebo jsem jen nechtěla, aby patřil někomu jinému..?)..nastalo půlroční období vysvětlování, povídání, opětovného vyznání lásky (bohužel i sexu s oběma). Sbíral odvahu se rozejít, rozešli se a my začli po půlroční pauze "znovu" (leden).
Problém je v tom, že to není ono. Neočekávala jsem, že vše bude jako dříve, šla jsem do toho s tím, že to bude těžká práce, kterou možná sama nezvládnu, že ta šance na plnohodnotný vztah je malá. Přesto se tím už cca 3 měsíce trápím, zatímco já opravdu jsem ochotna nabídnout takřka vše, z jeho strany je to již jiné, je to markantní. Nebyla jsem nikdy tak nešťastná jako v poslední době, ale nemám sílu vztah ukončit. Poslední dobou jsem párkrát vybuchla, dočkala jsem se buď mlčení, nebo vysvětlování..o víkendu jsem byla rozhodnutá vztah ukončit, ale nepovedlo se (má mě rád, nechce o mě přijít atd.).
Mám to brát jen jako přirozený vývoj vztahu po nevěře? Jak dlouho pak může trvat, než se dají věci relativně do normálu? Nebo to mám brát tak, že sice mu na mě záleží, ale už zjistil, že je schopen žít i s někým jiným...s někým, s kým je to MNOHEM jednodušší (vzhledem k současné situaci, mé, je). Nebo už došlo prostě k vyhoření vztahu?
Děkuji za jakékoli názory, potřebuji si sama pár věcí ujasnit a doufám, že zde naleznu něco, co mě samou nenapadlo..
|
| Insula | 
|
(5.5.2012 21:39:13)
Moc tomu nerozumím, ale pokud nejsi v tom vztahu spokojená, tak nemá smysl to prodlužovat. Jinak chápu takové to "má jinou a tak ho chci zpátky". To je totiž celkem časté.
|
|
| Medunka_ | 
|
(6.5.2012 7:55:14)
Taky tomu moc nerozumím... Musela jsem si to několikrát přečíst, abych pochopila, kdo byl nevěrný. Není mi ani moc jasné, jestli jste třeba manželé a/nebo máte děti...
|
|
| Dalalmánek |
|
(6.5.2012 8:04:16)
Děti nemáte? Tak si vzájemně nekomplikujte život. Podle mě nejste ještě docela zralí, oba.
|
|
| agnes+2 | 
|
(6.5.2012 8:15:29)
dlouhodobé chození a pitvání vztahu nikam nevede pokud to nemá nějaký cíl, který vidí oba. Myslím například děti. Vy byste neměli pořád koukat na sebe, ale měli byste koukat stejným směrem. Pokud stejný směr nemáte, nemá to smysl. Jinak jestli čekáš zamilovanost v dlouhodobém vztahu, tak si trochu mimo
|
| Majda a Kájík 07/10 | 
|
(6.5.2012 8:31:32)
Ahoj,
co nemám chci a co mám už mě nezajímá... Asi tak,viď?
|
| lunah |
|
(6.5.2012 8:40:48)
Není to tak, že co nemám chci. Ale tak, že prostě po 3 letech došlo ke strnulosti, jak už to ve vztazích bývá..ale uvědomila jsem si, že je to člověk, s kterým chci být i nadále..do toho přišla -jeho- nevěra. Nyní jsme opět spolu, ale není to ono. Ve výhledu je nějaká společná budoucnost, dítě, společné bydlení.. Ale zajímá mě, jak dobře ustát nevěru.
|
| Aiša+4 | 
|
(6.5.2012 8:56:01)
Upřímně,nemít děti které mě tak nějak v manželství svazujou,tak bych nic neustávala a prostě se na to...Nevěra nejde odpustit ze dne na den,u mě je to už přes třičtvrtě roku a pořád se v tom babrám a rozpitvávám to.Vyloženě se trápím o co snadnější by pro mě bylo vztah ukončit,protože po tom všem nejsem schopná manžela milovat a vážit si ho,důvěra je veškerá žádná.Je mi teprve třicet,vidina budoucího života je strašně nejasná a nejistá Takže být o něco mladší a bezdětná,tak končím a hledám něco jiného.
|
| lunah |
|
(6.5.2012 9:47:01)
Aišo, nemáme společné dítě (já mám 1).
(Ne)Důvěra je to, co mě sžírá a s čím neumím nyní moc dobře naložit. A není to jen o důvěře, leze do toho x dalších věcí..to už tak prostě bývá..
Zároveň taktéž nechci o něj přijít, v obyčejných věcech si jinak rozumíme, jsme spolu rádi - ale.
|
| Insula |
|
(6.5.2012 11:13:05)
Co nejde od srdce, nejde k srdci. Já kdysi svojí pochybnost umlčela a dopadla jsem jak sedláci u Chlumce. Někdy je lepší dát na svůj instinkt.
|
| CPO |
|
(6.5.2012 11:15:35)
"Někdy je lepší dát na svůj instinkt."
Obávám se, že na svůj instinkt je lepší dát VŽDYCKY 
|
| Insula |
|
(6.5.2012 11:49:17)
No, právě. Já šla za hlasem svého srdce a na instinkt nedala.  Mohla jsem si ušetřit spoustu trápení a nemusela ztratit nejlepší roky svého života s člověkem, který za to nestál (a vlastně ani o mě nestál).
|
| *Niki* | 
|
(6.5.2012 11:54:22)
Insulo, ale když to vezmeš pozitivně:), tak kdybys za tím srdcem tehdy nešla, nemáte spolu dvě děti. Píšeš o exmanželovi, se kterým máš děti, že? Nejspíš to nebyl dobrý chlap pro tebe, ale ty děti za to stojí  no a teď už můžeš myslet i na sebe a lepší budoucnost 
|
| CPO |
|
(6.5.2012 12:06:54)
"Nejspíš to nebyl dobrý chlap pro tebe, ale ty děti za to stojí"
To je taková dost polovičatá útěcha, a na mně moc nefunguje - já si spíš vyčítám, že kdybych tehdy tolik netrvala na tom, abych měla děti "za každou cenu" (tj. to, že jsem nemohla otěhotnět s pro mě nesprávným chlapem, možná nebyla tak velká náhoda), jsem je možná později mohla mít, zdravá, s nějakým pro mně mnohem vhodnějším chlapem, který by se mnou zůstal  a ani bychom si ty děti nemusili dělit
|
|
| Insula |
|
(6.5.2012 12:42:41)
Ano, to si říkám, ale jak píše Bb, tak to moc nefunguje. Kdybych tehdy za svým srdcem nešla, tak jsem ty děti mohla mít s jiným super chlapem, který by za to stál a moje děti by teď nemusely být nešťastné, že nemají kompletní rodinu a nemusely by tím trpět.  A já se na to nemusela koukat.
Jinak mě zaujalo jedno dnešní téma, kde se píše, cituji:
"Jak zvládáte vy (protože mně se to moc nedaří) ten paradox "poučená nedůvěřivost vede k paranoie a zbytečným ztrátám šancí, zatímco důvěřivost zase k o to bolestivějším a dražším ztrátám na duši i majetku"? Je na to nějaký dobrý trik, jak situaci správně "vybalancovat"?"
Chtěla jsem na to něco napsat, ale po pravdě nevím, co, protože mám přesně takové pocity. Jsem poučená, nedůvěřivá a podezíravá a tím ztrácím šance na nový vztah nebo spíše se zbavuji možnosti to třeba jen zkusit z obavy, že zase budu trpět. A teď se s tím zrovna peru, protože prostě nevím, zda se vrhnout do života po hlavě a riskovat bolest a ztrátu nebo prostě být na poučená, podezíravá a ztrácet tu "naději" na něco nového. Toť otázka.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| *Niki* |
|
(6.5.2012 11:52:44)
Agnes, tak to je. Lidi často koukaj jeden na druhýho, ale zapomínají koukat na cestu. Vztahy fungují na různých principech, každému funguje něco jiného, ale koukat se na cestu a stejným směrem, vidět stejný cíl (společná budoucnost, společné děti, své místo) je důležitější, než si zjihle koukat vzájemně do očí.
Já z úvodního textu taky moc nepochopila, kde byla ta nevěra. Mě to vyznělo, že se prostě na nějaký čas rozešli, on měl jinou, TÉ byl nevěrný se zakladelkou a k ní se pak vrátil. Takže spíš než nevěra je to přerušený a znovu slepený vztah. No a vyjít to může jako kterýkoliv. Nebo nevyjít.
Zakladatelka nevěří jemu, že zas neodejde, on nevěří jí, že ho zas "uvnitř vztahu" neopustí, to je asi v počátku lepení běžné. Tak buď to společně překonat chtějí a je vůle, nebo není vůle a pak - jelikož nemají společené ani nic dalšího (majetek, děti, nějakou delší minulost atd.), možná jít dál a každý jinam... ale to je na nich, co je pro ně přijatelnější.
|
| CPO |
|
(6.5.2012 11:57:47)
"Lidi často koukaj jeden na druhýho, ale zapomínají koukat na cestu."
Jj, to máš svatou pravdu 
|
|
|
|
| lunah |
|
(6.5.2012 14:15:26)
Danielo, řekl o tom až cca po 2 měsících, resp. vypáčila jsem to z něj..
|
|
|
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)