| jaannca |
 |
(28.5.2012 13:34:02)
Ahoj,chtěla bych poradit či znát vaše názory na následující situaci-moje matka mě neustále kritizuje či uděluje rady co se týká výchovy mé 2leté holčičky (a nejen toho).Vše co udělám je špatně, ona by to udělala jinak, příklad:kupuju jí moc plastových hraček,hraček má moc, kupuju jí značkové hadry,jak to že jí to a nejí ono,jak to že se nezabaví sama,všechny moje kamarádky se kterýma se stýkám jsou slepice, malá je rozmazlená a mamánek a tisíce dalších věcí...Já se přitom o malou starám dle mého vzorně a je moc šikovná,no možná je trochu mamánek ale to snad patří k věku, ne? Paradox je, že matka za malou chodí minimálně, o nějakém hlídání nemůže být ani řeč, zajde sem třeba na hoďku týdně a to jen když se to hodí JÍ.Ale každá taková návštěva stojí za to Nicméně k malé se chová moc hezky a dcera jí zbožňuje,tudíž jí nechci na rovinu říct, co si o tom všem myslím a poslat jí definitivně někam, jelikož je mi jasné, že bychom se strašně zhádaly a odnesla by to dcera, za kterou by už nejspíš nepáchla Mám s matkou celý život docela hodně problematický vztah, ale to by bylo na delší vyprávění,třeba mě za celý život pořádně nepochválila, neřekla, že je na mne pyšná,nikdy jsem od ní nedostala pusu(ani o narozeninách se nepřekoná) a další a další věci...Spíš prosím o radu někoho, kdo třeba byl v obdobné situaci a jak jí vyřešil bez hádek a obviňování...Prostě jak matce vymezit mantinely, aby pochopila, že její neustálá kritika už je trochu přes čáru a hlavně mne nezajímá, aniž bych se s ní do krve zhádala (podotýkám, že matka je, s prominutím, pěkná štěkna ).Omlouvám se za obsáhlý příspěvěk,ale potřebovala jsem se vykecat Předem díky za rady
|
| Zuuuza | 
|
(28.5.2012 13:38:43)
To bych asi nerozdýchala.. Musí to být na palici. Asi bych jí klidným hlasem odpověděla vždy nějakou univerzální větou.. Jako: Mami, ale nám to tak vyhovuje/Mami, ale to si nemyslím.. apod. 
|
| Kubula K. |
|
(28.5.2012 13:41:15)
Já mám mantru "Chápu, co mi říkáš. Já to vidím jinak, ale to nevadí, nemusíme se shodnout." Má to jakýsi výsledky i u mýho otce, kterej je obecně považovanej za beznadějnej případ.
|
| sarmi | 
|
(28.5.2012 13:42:35)
tu mantru si jen myslis nebo ji i vyslovis?
|
|
| Zuuuza |
|
(28.5.2012 13:43:35)
|
| Kubula K. |
|
(28.5.2012 13:46:43)
Myslím a vyslovím.
Mně se děsně ulevilo, když mi došlo, že ho NEMUSÍM přesvědčovat. Stejně jako já si nepřeju, aby někdo měnil názory mně, nemusím (a vlastně bych snad ani neměla) dělat totéž jemu. A funguje to i na druhou stranu - moje názory jsou moje teritorium a koho chci, toho tam pustím, a koho ne, toho ne. Konkrétně jeho většinou ne, což mi ale nebrání chovat se k němu slušně a pomoct mu, když to potřebuje, stejně jako on v něčem pomáhá mně.
|
| CPO |
|
(28.5.2012 13:47:46)
"Mně se děsně ulevilo, když mi došlo, že ho NEMUSÍM přesvědčovat."
Kubulo, velmi moudré!
|
|
| jaannca |
|
(28.5.2012 13:55:18)
|
|
|
|
| CPO |
|
(28.5.2012 13:45:29)
To je dobrá mantra
Mně se rodiče přestali montovat do života, když jsem svým chováním a celým postojem začala vyzařovat "Už jsem dospělá a tudíž za svoje případný průsery si plně (po)nesu svou odpovědnost". Dokud jsem byla vnitřně bezradná, měli - v dobrém, z jejich pohledu - tendenci to "řešit za mě", byť třeba "kritikou"...
|
| CPO |
|
(28.5.2012 13:48:56)
Jinak, kombinuju to úspěšně se zde níže uvedeným "pokud mi nemáte co jiného říci, tak už jsme si všechno řekli a  ".
|
| Juldafulda | 
|
(28.5.2012 14:11:06)
Ja mam v tomhle mamku zlatou, v zivote jsem od ni neslysela nic takoveho, akorat neni teda vubec babickovska coz je teda problem jiny... Ale muj drahy otecko je co pises, nema cenu to resit.... Mne prijde, ze se takhle chovaji lide co maji pocit, ze v zivote nedosahli toho ceho chteli, tak maji potrebu mentorovat druhe....
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(28.5.2012 14:02:59)
Kubulo, to je skvělý přístup
A asi jediný možný, jak ustát takového člověka a nerozejít se ve zlém. Také jsem dospěla k něčemu podobnému a člověku se opravdu uleví, když si uvědomí, že není třeba se ospravedlňovat. Prostě "Děkuji za názor, chápu tvou strost, ale já to dělám takhle a dělat to tak budu. Tečka." Mám zkušenost, že ten druhý si ještě chvíli něco mumlá, ale v podstatě pochopí, že mu byl sebrán vítr z plachet a dál téma nerozvádí. A kritika z jeho strany časem významně řídne.
|
|
|
|
| Katka +3 | 
|
(28.5.2012 13:44:21)
Mám to samé, ale naštěstí se s mámou vidím jen párkrát do roka.
Trochu se to utlumilo tím, že jsem dávala ostentativně najevo, že mě její názor nezajímá, nechala ji vymluvit a pouštěla to druhým uchem ven. Jo vlastně, jednou jsem se otočila hned ve dveřích, že teda zase odjíždím, když mi nemá co jiného říct. Asi nepomůže nic jiného, než nastavit mantinely - "Tohle je moje domácnost, tak mi do ní nezasahuj, já ti do tvé taky nemluvím."
|
| adelaide k. | 
|
(28.5.2012 13:48:04)
Asi nepomůže nic jiného, než nastavit mantinely - "Tohle je moje domácnost, tak mi do ní nezasahuj, já ti do tvé taky nemluvím."
Přesně tak!
A čím dřív tím líp.
|
|
|
| Alternativní kvočna | 
|
(28.5.2012 13:45:12)
není to tak dlouho, co jsem to nedávno vyřvala (doslova) na tu, co si říká moje matka (původní překlep byl motka - to by souhlasilo, akorát se do všeho motá)... no já měla zrovna narozeniny, tak jsem ji řekla, že 33 let jsem držela ústa, takže te´d ať na chvíli sklapne ona...
sklapla a nasupeně odkráčela, od té doby se neozvala...
a já zjišťuju, že mi ani nijak nechybí a co je horší, že vlastně nechybí ani dětem 
|
| jaannca |
|
(28.5.2012 13:51:41)
Věrko, takhle přesně by to dopadlo u nás..fakt se držím jen z posledních sil kvůli dceři.Tchyně o ní bohužel nejeví zájem tak aby nepřišla o jedinou babičku...
|
| Alternativní kvočna |
|
(28.5.2012 13:55:36)
já se taky dlouho držela kvůli dětem...
a pak mi došlo, že to nemá smysl, začala se hnusně chovat i k nim (bu´d ticho nebo ti dám přes pusu... neřvi nebo dostaneš na zadek...) - tohle tolerovat nehodlám, radši bez babičky než s takovouhle
|
|
|
|
| Persepolis | 
|
(28.5.2012 13:47:25)
Je mi 40 a pořád slyším řeči typu: "Ty tak blbě skládáš to prádlo, ty tady máš nádobí ještě od rána? ty ho pustíš do hospody? ty jí dovolíš, aby spala u přítele(dcera)? Myslím, že tohle tričko se už na Tebe nehodí? Taky by sisi někdy mohla umejt okna,......."
Je to prostě matka. Pouštím to jedním uchem dovnitř a druhým ven, protože vím, že už jiná nebude
|
|
| Nerfka+2 | 
|
(28.5.2012 13:49:10)
Tak mou matku kritizuju spíše já :p
Ale v kritice co se výchovy a dětí týče ji velmi dobře zastane tchýně :))
Co kdybys své mámě zkusila říci něco jako že pokud to děláš špatně, tak ať to zkusí ona a bere si malou častěji, aby na ni své výchovné metody mohla aplikovat.
Jinak nevím, já si většinou myslím svoje a nic neříkám, protože mi to je jedno. Když se občas "bráním" a argumentuji na nějaké její nápady, tak se hned urazí a odchází, i když to nechce přiznat. ale u nás je to tak, že tchýně moje děti hlídá dost často. Jednou zašla moc daleko, tak pak týden děti neviděla, dávala jsem je mojí mámě když jsem potřebovala a nakonec přišla sama, že by je chtěla půjčit na procházku....
Je to složité, myslím ale, že kdyby u vás proběhla nějaká "inteligentní a nehádavá" výměna názorů, tak určitě by to tvou matku nedohnalo k tomu se s vámi přestat stýkat. Na čas možná jo, ale ne nafurt
|
|
| *Niki* | 
|
(28.5.2012 13:55:37)
Už matku nemám, ale kritizovala do doby, kdy za a) jsem se kritizovat nechala (a přidávala munici obhajobou a vysvětlováním), za b) jsem se za podobné věci v sobě kritizovala taky, resp. jsem byla v dané oblasti nejistá, za c) jsem i já kriztizovala ji, mj. za její kritiku
Fakt pomohlo to, co už to napsalo pár přede mnou: ona může mít jiný názor a klidně může kritizovat. Její postoj MĚ nijak neohrožuje. Nemusím se obhajovat. Odpověď "prostě proto" je stejně legitimní jako jakákoliv jiná. I odpověď typu" mami, myslíš to asi dobře, ale já taky. Kritizovat umím stejně dobře, jako ty, a najít na tobě sto chyb taky. Mám začít?". Tak nějak to proběhlo u nás, jako byl to delší proces, ale skutečně mi do čehokoliv mluvit přestala a mou mateřskou kompetenci uznala. A kritika ustala, prostě nebyl příjemce.
Zemřela, když bylo synovi 9 měsíců, takže jak "by šel čas" neprověříme. U otce podobné, toho mám stále a ten už mě ve všem jen podporuje
|
| jaannca |
|
(28.5.2012 13:59:19)
Niki, tohle se mi líbí:
" mami, myslíš to asi dobře, ale já taky. Kritizovat umím stejně dobře, jako ty, a najít na tobě sto chyb taky. Mám začít?" akorát se pak musím držet, abych opravdu nezačla
|
| *Niki* |
|
(28.5.2012 14:02:41)
Tak já netvrdím, že jsem nikdy nezačala 
Ale pak jsem taky přestala. Chtěla jsem to od ní, takže i já to musím nabídnout.
Nelíbí se mi ani opačný trend, kdy babičky nesmějí promluvit, ale samy jsou kritizovány za "rozmazlují moc/málo, hlídají moc/málo, říkají co mám dělat/neporadí" atd
|
| jaannca |
|
(28.5.2012 14:07:22)
Já jsem z toho spíš tak nějak smutná naivně jsem si myslela,že narození dcerky nás konečně trošku sblíží a bohužel:-( Jsem opravdu ráda za vaše reakce a fakt, že nejsem jediná, kdo má s mámou takovéhle problémy.V mém okolí mají totiž všichni s matkami super vztahy
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.5.2012 14:16:42)
janco, ono je to pro mnohé rodiče asi těžké, najednou si uvědomit, že dítě je už dospělé a jejich role se mění. Mnohdy asi cítí i nadále zodpovědnost a potřebu předávat své názory a zkušenosti. Člověk jim v tom musí pomoci právě svým pevným a neochvějným postojem, aby jim došlo, že už mají vedle sebe rovnocenného partnera s právem na vlastní názory a není už žádoucí, aby ho nadále vychovávali. Chce to asi spoustu trpělivosti, zachovat chladnou hlavu a jen asertivě opakovat své přesvědčení.
|
|
|
|
|
|
| Babsi+2 | 
|
(28.5.2012 14:01:53)
Taková byla moje maminka. Než jsme se na jedné oslavě opily a já jí to všechno vyklopila - i tatínkovi. Od té doby jsou jako vyměnění. Nikdy nechválili zbytečně, ale v dospělosti mě přestali chválit úplně, jen poukazovali na mé chyby.
Tahle výměna názorů jim otevřela oči a i od sestry jsem dostala pochvalu, jak jsem to zvládla.
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(28.5.2012 14:04:18)
Taky, taky, mám tu pár témat. My jsme se loni odstěhovali z dohledu, takže už to není tak často, ale zase je to kumulovaný . Má o mně a děti starost, tak to občas ventiluje způsobem, který se mi nelíbí, ale pomáhá mi, že jsem pochopila, že to myslí dobře.
|
|
| Alena + 3 již dospělí | •
|
(28.5.2012 14:06:50)
Umím si to představit, zažívala jsem něco podobného. Bohužel, rodiče už nemám. S odstupem času člověk lecos přehodnotí a vidí jinak. Zkus to přes hezké vzpomínky a hezké společné zážitky, určitě něco takového bylo. Matku násilím nepředěláš, zkus se zamyslet, proč má takové názory a výlevy. Každý se může změnit. Ono je pro babičku těžké akceptovat moderní výchovné metody a postupy dcery nebo snachy, když sama minimálně jedno dítě vychovala, třeba i v docela drsných podmínkách, tak může mít pocit, že ta zkušenost ji opravňuje kritizovat a případně vnucovat kde co, a pak by měla nastoupit vysoká diplomacie pro klid všech. Leda, že bys o ten klid nestála. Pak by asi došlo k nehezkému konfliktu, který v důsledku schytala vnučka a tebe by to nikdy nepřestalo mrzet. Nicméně mám jen zkušenost se svými rodiči a jiní mohou funguvat úplně jinak.
|
| jaannca |
|
(28.5.2012 14:12:00)
Aleno, já pochybuju, že ona bude jiná...:-( Celý život musí mít ve všem poslední slovo a jen ONA má ten jediný správný názor.Možná proto taky nemá jedinou kamarádku a taťka ten už tak nějak rezignoval, takže jí vše odkýve a myslí si své...
|
| *Niki* |
|
(28.5.2012 14:29:20)
Jaanco, vím že jsi na ni naštvaná, ale mám dojem, že ty taky reaguješ spíš jako dítě než dospělá žena  taky ji kritizuješ (jak se chová, co říká, jaký má postoj ke světu a komunikaci, že nemá kamarády atd.).
Fakt zkus přestat ty kritizovat ji, a to i vnitřně, fakt ji akceptuj jaká je, i s tím svým ředitelstvím zeměkoule - a uvidíš, co se změní. Své braň, ale do cizího nezasahuj. Ona si může říkat co chce, stejně jako ty. Časem si třeba budete, vzájemně, říkat i to hezké
|
|
|
|
| Henriette.Z | 
|
(28.5.2012 14:09:50)
Dělá mi to už více než 45 let, lepší to nebude, myslím (a dělám) si svoje...
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(28.5.2012 14:14:02)
Jaannco, to, co krásně popsala Kubula, považuju za nejlepší způsob jak komunikovat s věčnými kritiky a "radily". Bohužel, jsou lidé, kteří by takový přístup nemuseli přijmout. Jestli se nebojíš a riskneš, že kontakty s matkou dočasně nebo trvale hodně ochladnou, drž se mantry, kterou popsala Kubula
|
| jaannca |
|
(28.5.2012 14:18:56)
Ano, asi to risknu a zkusím to tak, jak píše Kubula.Ach jo, já fakt tak závidím kámoškám, co mají mámy v pohodě...
|
|
|
| withep | 
|
(28.5.2012 14:20:17)
To je mi líto. Moje matka se ve vztahu ke mně radikálně změnila, když jsem odešla z domu. Vždycky jsem měla dojem, že se chová k "cizím" lépe než ke svým a potvrdilo se mi to - začala se naopak dost hnusně chovat k babičce (své matce), ke které se nastěhovala. Takže od té doby mě nekritizuje, občas má hloupé rady a občas se mi s něčím vnucuje, čímž mě (bohužel) občas i vytočí, ale jinak mi připadá spíš nekritická.
Padlo tady už pár dobrých rad - dát jí v klidu a pokud možno s respektem na jevo, že ti do tvého života a tvé výchovy nemá co mluvit. Že jí nemusíš nic vysvětlovat a nemusíš se obhajovat, zkrátka ty jsi matkou své dcery, ona je jen babičkou.
|
| jaannca |
|
(28.5.2012 14:33:03)
Whitep, ano přesně jak píšeš, matka jsem JÁ.Ráda bych přijala i její rady, nikoliv neustálou nesmyslnou kritiku...Ono je to u nás fakt hodně problematické, mě v podstatě od narození do cca 2,5 let vychovávala babička,matka mě měla na střední škole a pak šla na VŠ do jiného města a za mnou jezdila sporadicky a tatka byl do mých 2 let na vojně na druhém konci republiky.Mě si vzali k sobě až skoro ve 3 letech..Jsem přesvědčená,že to byl začátek průseru v našich vzájemných vztazích..prostě ty první skkoro tři roky života si myslím jsou zásadní co se týká utvoření si vztahu s mámou.sestru měla o hodně později a jsou jak nejlepší kámošky
|
|
|
| CPO |
|
(28.5.2012 14:51:32)
Si nevybereš - já zase slýchala: "Vždyt je v tom jak strašák, to jí to nemůžeš koupit AKORÁT???"
|
|
| Katka +3 |
|
(28.5.2012 14:55:24)
Přesně tohle jsem zažila minulé léto.
Vykašlala jsem se na to, dcerka šatky unosila a obě(já i dcera) jsme z nich měly radost.
|
|
|
. Nejvíc mě zranila, když jsem jí říkala, že bych po maturitě chtěla zkusit jít ještě dál na vysokou, tak mi řekla, že teď je řada na bráchovi (nikdy nestudoval a ani nechtěl) a že si myslí, že on toho měl v hlavě vždycky víc než já.
Je to už snad 15 let, ale nezapomenu na ní nikdy.
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)