| Anthea | 
 |
(3.9.2012 12:00:42)
Dítě - standartní vývoj, žádné větší excesy nebo problémy, co byste musely řešit...hlídání od manžela a příbuzných dostatek - takže i osobní prostor byl...vy samy - takový počet sociálních kontaktů a náplň volného dne, jakou jste si představovaly.
Anebo všechno bylo jinak - častá osamělost, válcující stereotyp, babičky ani nikdo jiný se o hlídání moc nepřetrhly, takže možností vyžití a povyrážení byly minimální. Nebo se dítě samotné projevilo jako nestandartní - nadstandartně vzteklé, aktivní, nerovnoměrný, opožděný vývoj apod. a měly jste co dělat, abyste tu jeho odchylku zvládly a místo užívání dítěte to byl spíš nekonečný boj a starosti.
Případně celkově možnost volného času a toho, co jste chtěly dělat byla překvapivě s dítětem dost odlišná od vašich představ, které jste pak musely přehodnotit.
Třeba - nešlo studovat, cvičit tak doma na rotopedu...cokoliv
Představy x realita
|
| Andrey | 
|
(3.9.2012 12:02:44)
Ja mam pocit, ze nevyvedla, neuzila jsem si to tak, jak bych si predstavovala...treba priste to bude lepsi, budou lepsi okolnosti a hlavne ta doba utekla tak rychle..ale u me to bude hlavne tim, ze jsem byla vicemene jeste dite bylo 22, kdyz se mi narodil maly, ted bych spoustu veci udelala jinak, ale nebylo to spatne
|
|
| Třeba já | •
|
(3.9.2012 12:06:49)
NE. měsíc před narozením prvního dítěte začal manžel podnikat a následující 3 roky byl většinou pryč od 6,30 do 21-23h, takže ho skoro neviděl, byla jsem na všechno sama, nikoho jsem kolem zpočátku neznala a naprosto jsem z toho šílela. do toho děťátko se ukázalo být lehce nestandardní a dost těžce zvladatelné, jsem z něj na nervy dodnes. druhé dítě bylo v pohodě, ale se dvěma jsem už nestíhala vůbec nic. a to jsem si myslela, jaká budu dobrá trpělivá laskavá hodná vynalézavá kreativní optimisticky naladěná maminka, prdlajs.
z manžela se od počátečních plánů, jak se časem na rodičáku vystřídáme, vyklubal klasický macho blbeček a hlody nebo náznaky typu, že doma nic nedělám, jen on má veledůležitou práci, byly skoro na denním pořádku. teď má sice pracovní dobu už lepší, ale dětem se stejně nevěnuje, pouze z donucení.
co jsem za tu dobu zvládla - udržet si angličtinu (ostatní jazyky moc ne), naučit se upravovat fotky ve Photoshopu, zlepšit si řidičské schopnosti, méně se bojím jezdit autem.
takže ne, podle mých představ to rozhodně nebylo. nevím, jestli to bylo nerealistickými představami, nebo tím, že jsme to nezvládli.
|
|
| susu | •
|
(3.9.2012 12:19:06)
Vzhledem k dceřiným potížím a operaci, její povaze,.., to nebylo úplně ono. Ale to ostatní(ty sociální kontkty a činnosti s dítětem,..) zase ano. Myslím, že kdyby byla dcera zdravá, ta jsem o dost spokojenější. Kdyby byla i klidné dítě, tak by to byl ideál.
|
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(3.9.2012 12:23:00)
Moje první mateřská trvající osm měsíců naprosto předčila moje očekávání - kluk spal 20 hodin denně, jinak jen jedl a usmíval se, těžká pohoda.
Náš druhý syn nespal, řval a blinkal většinu svého bdělého času (a že to bylo hodin) skoro celý první rok, naštěstí často docházely babičky a v pěti měsících jsem šla na malý úvazek do práce, bylo to taky fajn.
|
|
| gf fgfhf |
|
(3.9.2012 12:25:52)
V celku ano, akorát by mohl být syn větší spáč třeba tak do 9:00 to je pro mě optimální čas na vstávání. Jediná věc, která mě mrzí na mateřství, že mi nebylo přáno ani u jednoho dítěte kojení, hned po příchodu z porodnice jsem musela u obou řešit sunar.
|
|
| vlad. | 
|
(3.9.2012 12:39:00)
Děti jsou bezvadné, sociálních kontaktů mám tolik, že to někdy ani pořádně nestíhám. A děti mají i otce, který se dle svých omezených pracovních možností vyskytuje doma, takže předávám a odcházím do víru velkoměsta  Teď je sice zrovna na týden pryč, ale my si to s dětmi dokážeme spolu hezky užít i sami. Jen musím výhledově pořešit zaměstnání, i když částečně pracuju po obě mé RD.
|
|
| Elíláma | 
|
(3.9.2012 12:39:10)
nestandardní - nadstandardně 
|
|
| Aneka_ | 
|
(3.9.2012 12:44:02)
Hlídání nemám, dítě je nespavec, ale přesto si mateřskou užívám. Stíhám cvičit, dopoledne s dítětem i občas chrápat, pokud spí, když spí. Večer šprtám. Jo, myslím, že to není tak strašná izolace. Času mám dost, když člověk chce, jde to.
Na první rd jsem si tolik neodpočala, ačkoli i tehdá se to dalo. při škole jsem ještě pracovala a stavěli jsme, tam to nebyl takový vegáč.
Jsem na RD ráda, pro mne je to opravdu dovolená.
|
|
| adelaide k. | 
|
(3.9.2012 12:51:54)
Nevzpomínám si že bych měla nejake speciální predstavy. Vy vedla se tak nějak normálně 
|
| Tragika | 
|
(3.9.2012 13:06:01)
Já si vše představuju v těch nejhorších barvách a pak jsem většinou mile překvapena.
Optimismus je nedostatek informací.
Jistě, mohla jsem si mateřskou užívat lépe, ale i o dost hůř.
Nic není dokonalé.
|
|
|
| Winky | •
|
(3.9.2012 13:08:53)
Měla jsem celkem 7 let v kuse. První půlrok byl fičák, že si skoro nic nepamatuju, sice dítko docela hezky spící a kojící se, zato já jsem byla fakt mimo. Pak to šlo, po odstavu docela fajn, od 2 do 3 let vztekací manévry, pak narození mladšího. Ten byl taky docela dobře spací a kojící se, ale hodně v noci, větší přísavka, do toho trochu finanční trable, únava. Když mu byl rok a dceři tři a třičtvrtě, měla jsem krizi, pocit že se zblázním, že nemám dost rukou, očí a úst abych mohla všechno ohlídat, pozorovat a odpovídat/okřikovat.... Pak se to postupně zlepšilo a poslední 2 roky byly fajn - výletování, akce s ostatními maminkami, stíhala jsem i svoje studium, podpora babiček, samozřejmě manželova po celou dobu (no a plus jsem se asi nějak uklidnila nebo co). Takže ten závěr prima. Teď už oba zvládají být v institucích a začíná nám nová etapa.
|
| Juldafulda | 
|
(3.9.2012 13:15:47)
NE. Neverila bych , ze se nam narodi "hyperaktivni a taaak narocne dite, kdyz jsme my byli "hodne" deti ). Prvni rok jenom rvalo, blinkalo, pak porad utikalo, valelo se vzteky po zemi, do toho manzel porad v praci, hlidani zadne, spoustu jinych starosti, o nejake praci pri rd jsem si mohla nechat zdat, protoze by st. dite vyloucili ze vsech zarizeni..., pak se narodilo druhe, netusila jsem, ze budu mesic co mesic zazivat strach, kdyz se mi dite dusi, ze se bude tak hrozne bat cizich lidi a deti, ze jsem ji mela porad nalepenou na sobe a do toho problemy se starsim. Suma sumarum, jak jsem nekde jednou cetla, "materstvi je uzasna vec, pokud na ni neni clovek s partnerem sam"
|
| Juldafulda |
|
(3.9.2012 13:18:25)
Svynka to nebude autoritou, to bude spis nadanim na vychovu kluku. Taky jim neoplyvam..... ).
Jinak vyletovani je kapitola sama pro sebe, bohuzel je tezke vysvetlovat nekomu, kdo nema "pomatene" dite jako ja, ze to dite proste neni jako kamaradky, kteremu nevadi tahat vsude mozne. Ml. dite taky zvlada zivot bez "rezimu" st. ne, potrebuej pevny rezim coz se neslucuje s rezimem deti mych kamaradek ).
|
|
| Medunka_ | 
|
(3.9.2012 19:00:09)
JuldoFuldo, někdy mám pocit, že bydlíš u nás doma  . U nás to proběhlo hodně podobně .
|
|
|
|
| Svynka |
|
(3.9.2012 13:14:07)
Asi som v živote čítala príliš veľa (blbostí), lebo do všetkého som šla síce s nadšením, zároveň ale s patričnou dávkou pesimizmu.
Takže som čakala, že manželstvo budem mať - v lepšom prípade priemerne uspokojujúce, a ak bude fajn, tak narodením potomkov sa zákonite zhorší.
Čo sa MD týka - s obavami som očakávala laktačné problémy, iné než dieťa nespavca som si ani nepripúšťala, obávala som sa, ako zareagujem na izoláciu, stereotyp - v lepšom prípade stres, v horšom depku..
Všetko je omnoho lepšie, než som čakala, a predstava, že raz mi MD skončí, ma mátoží nesmierne 
Jediná chybička - s mojou povahou nie som (ani len pre moje deti) autorita, nesprávne som vychovala syna, a napriek plánom, ako všetko napravím u druhého synáčka, vidím, že robím tie isté chyby..
|
|
| Meta | 
|
(3.9.2012 13:29:24)
Já jsem velmi, velmi spokojená. Nepodařilo se mi akorát dát domácnost do pucu, jak jsem si naivně předsevzala, na tomto poli pokulhávám.
RD má jen jednu zásadní chybu - utekla dřív, než bych se nadála. Už jen do konce roku a pak - sbohem svobodo .
|
| Svynka |
|
(3.9.2012 13:35:43)
Tak si to ešte užívaj, Meta, ja naskočím do pracovného procesu pol roka po Tebe..
Inak, keď si spomeniem na tie moje niekdajšie teórie, ako sa žena má realizovať, byť finančne nezávislá, no prosto pracovať, a teraz - síce nerada, no musím priznať, že starať sa o rodinu a domácnosť sa mi tak páči a naplňuje ma, že by som kľudne ostala v domácnosti (ak by mi to bolo umožnené). Do konca života nie, no počas ZŠ, alebo aspoň kým by boli deti na prvom stupni..
A potom ísť pracovať na polovičný úvazok, tak!
Som zvedavá, aká bude realita...
|
|
|
| DaVinci | 
|
(3.9.2012 13:38:14)
Už je to pár let, ale ráda na to období vzpomínám. Byla jsem doma přesně tři roky a ani o den více. Do práce jsem se strašně těšila, ale rodičovskou jsme si fakt užila naplno. Dítěti jsem se věnovala na sto procent - chodili jsme spolu plavat, na cvičení fakt od malička, měla (a mám) okolo sebe holky se stejně starými dětmi. Seznámily jsme se na těhotenském tělocviku a pak jsme si tu rodičovskou navzájem zpříjemňovaly. Po cvičení jsme vyrážely na oběd, navštěvovaly se, párkrát vyjely na pobyt pro rodiny s dětmi. Nachodila jsem stovky kilometrů s kočárem, pak strávila desítky minut u jednoho kamínku a jedné větvičky, od jara do podzimu jsme byli hodně venku, na hřišti, v parku. Myslím, že po nástupu do práce a školky už jsme toho se synem nikdy tolik nezvládli. Těch knížek, postavených věží, hrátek s autama...K tomu mám dvě skvělé babičky. Jedna chodila za vnoučkem pravidelně jedno odpoledne v týdnu, druhé jsem ho vozila z Prahy do ČB a zůstal tam vždy týden. Takže za mě..super, ale stačilo
|
|
| Šešule | 
|
(3.9.2012 13:43:28)
Mateřskou jsem si nepředstavovala jako idylku, přesto (nebo možná proto) jsem do toho šla už během VŠ. Tam mě příjemně překvapila tchýně, která hlídala, takže jsem to měla se studiem jednodušší.
Nejhorší pro mě byla společenská izolace potom, co jsme se přestěhovali na druhý konec ČR, ale to jsem očekávala, že ponesu samovazbu s dětma špatně. Co jsem neočekávala bylo, že budu ve druhým trimestru třetího těhotenství budu na pokraji sesypání. Taky jsem nečekala, že budu muset mamce děti na hlídání tak trochu vnutit.
|
| Svynka |
|
(3.9.2012 13:45:49)
Šešule, prečo si bola "ve druhým trimestru třetího těhotenství budu na pokraji sesypání"?
Nech sa pripravím...
|
| Šešule |
|
(3.9.2012 14:02:37)
Svynko, z několika důvodů:
- otěhotněla jsem asi dva týdny potom, co jsem odstavila naši prosřední (nestihla jsem regenerovat)
- byli jsme právě přestěhovaní do novýho, ale nezabydlenýho bytu, takže jsme dávali dohromady byt a až do května (rodila jsem v červnu) to tu vypadalo jako skladiště
- chlap věčně v práci
- 3. patro bez výtahu
- nemohla jsem sehnat PA
a tak..
|
|
|
|
| Jachtarka | 
|
(3.9.2012 13:48:26)
Před nástupem na MD jsem neměla představy, takže realitu nemám s čím srovnat.
Se znalostí důsledku bych asi zpětně viděno některé věci dělala jinak. Efektivněji ))
I když, kdo ví. Ztratila jsem kontakt s oborem, bylo to příliš vyčerpávající, i když do narození druhého jsem pracovala z domu. Pak jsme postavili dům, dělala jsem zahradu, zařizovala (hodně sama, jsem zručná a kreativní), vedla dva milionové projekty, ale bohužel mimo obor, no a teď jsem pracovně v p*li.
|
|
| Monty | 
|
(3.9.2012 13:50:47)
Žádnou jsem neměla a představuju si, že to musí být ráj na zemi.
|
| adelaide k. |
|
(3.9.2012 13:53:39)
Právě proto že jsi žádnou neměla 
|
|
| Svynka |
|
(3.9.2012 13:55:37)
Podľa mňa to (takmer) JE raj na zemi
|
|
| štěpánkaa | 
|
(3.9.2012 14:00:33)
jojo, s holým zadkem, žádný lidi okolo, jenom "Adam"
|
| Svynka |
|
(3.9.2012 14:02:07)
Štepánka
|
|
|
| Šešule |
|
(3.9.2012 14:04:32)
Nepsala jsi tu onehdá, že jsi byla zralá na psychinu, když byl tvůj syn mimino?
Já si ráj na zemi představuju trochu jinak.
|
| Monty |
|
(3.9.2012 14:07:18)
Šešule,
psala jsem, že být přivázaný za nohu v bytě o 19 metrech byl příšerný opruz a trvat to déle, skončím na AD, to ano. Ovšem to nepokládám za standardní MD, nemluvě o tom, že jsem přitom musela pracovat.
|
| adelaide k. |
|
(3.9.2012 14:08:10)
Monty, tak ono to moc nestandartní není. Ten byt bývá obvykle mírně větší (to ale taky není pravidlo).
|
| Monty |
|
(3.9.2012 14:13:26)
adelaide,
já ti nevím, moje kamarádky, co byly na MD měly všechny havaj a v garsonce o 19 m včetně příslušenství rozhodně nebydlely.
Ale o velikost toho bytu až tak nejde, mne deptala spíš ta nemožnost vypadnout na víc než dvě hodiny kvůli kojení. Být na MD a nemuset řešit žádný termíny odevzdání práce a prachy na složenky, pochybuju silně, že by mne to nějak moc drásalo. Asi bych ten relax až tak nepotřebovala, zvlášť když MD/RD je 3 - 4 roky a dítě se kojí pár měsíců.
|
| Paradox | 
|
(3.9.2012 14:22:46)
Já byla na RD 3 roky a kojila jsem 3 roky a 8 měsíců
Teda ne každé dvě hodiny, ale 2-3x denně ano
Mateřská JE pro mě ráj na zemi, zažito 2x.
|
| adelaide k. |
|
(3.9.2012 14:38:22)
No, ne že by to bylo jako galeje, ale o ráji na zemi mám teda dost jiné představy
|
| Svynka |
|
(3.9.2012 14:41:21)
Pre mňa je to (po)citový raj, o fyzickom raji mám tiež trochu iné predstavy
|
| Paradox |
|
(3.9.2012 15:24:20)
Pro mě i fyzicky. Mám plný úvazek v zaměstnání plus jako OSVČ kamenný second hand a dvě děti, 6.třída a školka. Galeje jsou to teď. Zapomněla jsem ještě na muže a na kocoura.
|
|
|
|
|
| Epepe | 
|
(3.9.2012 14:49:44)
Myslím, že to má každá druhá a jsou spokojený taky.
|
|
|
|
|
| Svynka |
|
(3.9.2012 14:08:25)
Šešule, to patrilo mne? Ja som niekedy, niekde písala, že som bola zralá na psychinu???
|
| Šešule |
|
(3.9.2012 14:09:13)
Ty nééé. (Nebo o tom nevím) To bylo na Monty
|
|
|
|
|
| Ivi + M + P | 
|
(3.9.2012 14:00:55)
Vzhledem k tomu, že syn porod vůbec přežil a následný rok byl v očekávání potvrzení nejhorších diagnos, které se díky cvičení a asi i bohu nepotvrdily, se moje předporodní představy o krásné mateřské nerealizovaly.
Na druhou stranu jsem později brala čas s Pátínem a jeho zdokonalování jako
štěstí a zázrak a životní hodnoty se opět o malinko změnily.
Kdo nezažil, těžko pochopí.
|
| Svynka |
|
(3.9.2012 14:03:24)
Ivi 
(nezažila som síce, ale i tak mám pocit, že to /aspoň trochu/ chápem..)
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(3.9.2012 14:30:33)
Představovala jsem si zhruba to, co jsem pak i realizovala.
Rozdíl byl v tom, že jsem nečekala dvě děti tak rychle za sebou a to, jak člověka zdrtí dlouhodobé nevyspání.
Pomoc příbuzných jsem nečekala, neboť žádné příbuzné v dosahu nemám.
Svou seberealizaci mimo děti jsem si také nepředstavovala, protože mě v té době vůbec nezajímala.
Chtěla jsem se sama naplno věnovat dětem, což se dělo a užila jsem si to. Jen ten první rok po narození druhého dítěte byl pro mě na hranici zvládnutelnosti.
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(3.9.2012 14:52:55)
Představy jsem žádné neměla. A ze začátku (první rok) to sice bylo na blázinec je to čím dál lepší. Při pátým šestým dítěti už to jistě bude ta pohoda
|
|
| Elíláma |
|
(3.9.2012 15:35:08)
Tak jsem o tom chvíli přemýšlela... moc jsem si nepředstavovala, taky ještě není hotovo, ale... byla jsem přesvědčená, že co budu doma a chytnou mě ty hnízdící hormony, budu mít stále pěkně uklizeno, vypráno a čisté nádobí, domácnost pěkně pozopravovanou a udržovanou.
...
   
|
|
| arsiela, | 
|
(3.9.2012 15:38:30)
tak podle představ fakt nebyla,dítě se narodilo nemocné další diagnozy přibývaly jak na běžícím páse,takže spíš hnusnej sen z kterýho se začínám probouzet a dochází mi celá závažnost situace.
|
|
| amanvireja | 
|
(3.9.2012 17:53:37)
Ne ,že se babičky o hlídání nepřetrhly ,nemáme žádné hlídání ,vše apsolvuji s dětmi , manžel sice občas pohlídá ,ale času nemá moc,takže opravdu zřídka ,typuji jednou za čtvrt roku ,když potřebuji k lékaři a to také někdy nevychází. Děti mám pořád za zadkem , už 5let bez jediného hlídání a chystám se na dalšího prcka ,doufým,že totálně nezblbnu ,ona se nějaká ta demence dostavuje ,obzvláště při těhu a kojení 
Tento rok se chystám chodit na jógu a to pravidelně ,doufám,že se nic nepo....e 
|
|
| LaDa_A (2 deti) | 
|
(3.9.2012 22:18:36)
Ale jo, docela pohoda v souladu s puvodni predstavou.
Deti narocne tak nejak standardne, spolecenske kontakty jsem si nasla resp vytvorila, mela cas cestovat za babickama kdykoliv se mi zachtelo (na opacny konec Evropy), a kdyz uz mi ta pohoda v obou pripadech po roce zacala lezt na mozek, tak jsem s radosti utikala do prace. Takze celkove hodnoceni moc fajn, ale 2x stacilo 
|
|
| Hudba Ainur |
|
(4.9.2012 8:53:08)
Doma jsem už skoro 10 let a jsem spokojená. Mám hlídání u tchyně, takže i ke kadeřníkovi si občas dojdu, jednou týdně mám večer pro sebe, tak chodím zpívat.
Stihla jsem díky podpoře rodiny vystudovat VŠ, jen to trvalo osm let místo pěti - během studia se mi narodily 3 děti. Mozek mi krní doufám pomaleji, protože lehounce pracuju, řídím administrativu v rodinné firmě.
Mám čtyři úžasné děti, běžně zlobivé a neobvykle dobře vychované (to nejsou má slova, ale dělají dobře mému mateřskému egu, protože je slýchám často )
Takže celkem idylka, odmyslím-li partnerské problémy
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)