stormer |
|
(11.1.2013 13:11:56) Já jsem velmi alergická na bezpráví, takže pokud se má dcera chová špatně ke druhým dětem, vždy ji zarazím a vysvětlím, proč to nemá dělat. V poslední době ale začínám být hodně naštvaná na některé matky ze školky, kam chodíme. Tyto jsou klidně schopny bez reakce přihlížet, jak se jejich děti posmívají druhým, berou jim věci, atd. Jak mám dceři vysvětlit v jejím věku (4 roky), že ona se ke druhým špatně chovat nesmí, zatímco některé děti se k ní špatně chovat můžou - nikdo je neokřikne. Je mi hloupé vychovávat cizí děti v přítomnosti jejich matek... Dalším aspektem je fakt, že ty neokřikávané děti jsou pak čím dál agresivnější k mé dceři, která se neumí bránit. Někdy začne plakat, za což bych vraždila - vždyť ty malé "potvory" z toho mají o to větší legraci, někdy je začne plácat rukou - a to se ve mně všechno příčí, když jí to nedovolím dělat, neboť by si to v podstatě zasloužily. Jak to řešíte vy? Patříte k zastáncům "do dětských konfliktů se nevměšuji", nebo "oko za oko, zub za zub", případně maté nějaké rozumné řešení? (Ta dvě uvedená já osobně za rozumná nepovažuji.)
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(11.1.2013 13:16:08) V takový situaci zpravidla nekoriguju cizí děti, když tam mají rodiče, ale vlastnímu dítěti bez tlumení hlasu vysvětlím, že se nechovají správně / nastíním, jak se má bránit. Rodiče se občas chytnou za nos a váhavě se připojej
|
N. | •
|
(11.1.2013 13:19:21) Svoje dite ukaznim, pokud ji jine dite ublizuje prede mnou ,zasahnu(tj. stahnu dceru do bezpecne vzdalenosti), pokud ji ublizuje slovne, komentuji podle situace i pred rodici. Ale nejak si nevybavuji, ze bych tohle nekdy musela resit ve skolce, maji dobry kolektiv(mala vesnicka skolka, malo deti, smisena trida).
|
|
stormer |
|
(11.1.2013 13:24:15) Kopřivo, a jak se má správně bránit? Jak jí mám například "natrénovat", aby se nerozbrečela?
|
janna001 |
|
(11.1.2013 14:51:23) Říkám synovi, že má říct, co se mu nelíbí a že chce, ať toho ten druhý nechá. Když to nepomůže, tak ať to zakřičí. Když ani to ne, tak ať zasáhne fyzicky - třeba sebere mu svou věc zpátky, strčí do něj atd.
A cizím dětem říkám, že se mi jejich chování nelíbí, že je to ošklivé - a co konkrétně. I před jejich rodiči. Já si myslím, že dítě chování odkouká od rodičů - když ho nebráníš ty, přebírá to od tebe. Ukaž mu, co má dělat, nejenom říkej. Jestli je mámě blbý zastat se dítěte, jaký pocity má asi to dítě.
|
|
|
|
Libii |
|
(11.1.2013 13:17:01) ..samozřejmě a vůbec o tom doma mluvíme, že je špatné pomlouvat nebo nějak druhým ubližovat. Takhle vzniká šikana
|
|
M_ |
|
(11.1.2013 13:17:49) Ano, i doma mezi sourozenci. Když třeba někdo obtěžuje nejmenšího ve školce, říkám mu, ať agresorovi řekne ať toho nechá, když nepomáhá, ať ho odstrčí.
|
stormer |
|
(11.1.2013 13:37:19) Michale, to je dobrý způsob, ale to odstrkování má i svá úskalí. Třeba má dcera odstrčí většího kluka a on jí pak začne bít...
|
M_ |
|
(11.1.2013 14:15:08) Tak to předpokládám že by ve školce zasáhly, v tom případě má povolena mu natáhnout taky. Nechci aby byl agresor, ale posera co si nechá všechno líbit taky ne. Pokud by to bylo někde venku, zasáhnu.
|
|
|
Šešule |
|
(11.1.2013 13:37:40) To dělám taky. Samozřejmě zasahuju, kdybych viděla, že moje dětiněkoho napadají, ale ony to v naprosté většině nedělají. Pokud dítě někdo napadá a verbální obrana nestačí, ať se brání. Naopak se mi příčí, když někdo trestá i očividnou sebeobranu.
|
|
|
Monty |
|
(11.1.2013 13:18:59) Ani ne, syn si to odmentoruje sám. Když byl tak malý, že to ještě sám nepobíral, tak ano.
|
|
Svynka |
|
(11.1.2013 13:23:24) Syn sa nezvykne nevhodne chovať k deťom, je to skor naopak - on sa stáva obeťou. Nevie, resp. sa ani nechce brániť. Nie je v tom strach, ale laxnosť, nezáujem.
Pamatám, keď bol malý, a o rok starší chlapec ho na pieskovisku strčil tak, že syn narazil hlavičkou na drevený rám. Bol to od neho opakovaný útok (hoci tie predtým neboli tak drsné) a jeho babička zareagovala takto: "Víte, Tomáška provokuje to, jak je Váš syn až moc klidnej.."
|
stormer |
|
(11.1.2013 13:26:15) Svynko Tak tam by potřebovala vychovat ta babička... Ale máš vlastně štěstí, že je mu to alespoň jedno. Dceři to jedno není vůbec, ale bránit se neumí.
|
|
Zuuuza |
|
(11.1.2013 13:37:37) Svynko, tak to je síla, babička by myslím taky zasloužila
|
|
|
maceška |
|
(11.1.2013 13:24:04) Tak se mi vybavila jedna dávná situace s mým tehdy prvňáčkem: přinesl poznámku, že nadává spolužákovi. Domlouvala jsem mu, že to se přece nedělá, a on mi na to řekl: "Víš, mami, co ty po mě vlastně chceš? Abych měl samý jedničky a ještě byl slušnej? Dosáhneš akorát toho, že ti začnu lhát, nebo že se mi budou všichni posmívat. Já MUSÍM někdy nadávat, protože jinak bych neobstál." Obstál. Nikdy nebyl rváč, není sportovně založenej a "cool" chování trénoval před zrcadlem. Někdy mi pro něj srdce krvácelo, ale pochopila jsem, že svět není ideální a jediné, co pro něj můžu dělat, je měkkej sociální polštář u nás doma. Okolní svět podle nás fungovat nebude, takže mu musím dovolit, aby se v něm naučil žít.
|
stormer |
|
(11.1.2013 13:31:10) Maceško, to mi právě připadá - slušných lidí a dobře vychovaných dětí není většina. Mám vůbec právo svou dceru handikapovat tím, že ji naučím své vlastní, hluboce zakořeněné slušnosti? Můj manžel je mnohem úspěšnější v "boji" s určitou sortou lidí, než já. On zastává názor oko za oko, zub za zub - tedy ne doslova, pochopitelně...
|
Minie1 |
|
(11.1.2013 13:41:51) Stormer, špatně chápeš slušnost. Nebránit se není slušnost, ale blbost. I agrese je zdravá, pokud přijde v pravý čas, nemůžeš učit dítě, aby avizovalo ostatním, že je slabší kus, na který si můžou dovolit. Slušný člověk totiž vychází z premisy, že ukazuje jak se slušný, bohužel si to spousta lidí vysvětluje spíš že je slabý.
Taková je dnešní společnost
|
stormer |
|
(11.1.2013 13:44:27) Ano, já se svou přehnanou slušností bojovala až do puberty a dodnes to není úplně "ono".
|
Ivik a kluci 00,03,06 |
|
(11.1.2013 13:52:27) Stormer, tak v tom případě musíš ty vědět nejlíp, co by dceři pomohlo (co by případně pomohlo tobě, pokud jsi měla ty samé problémy v dětství). Jestli si myslíš, že bez vrácení rány se neobejde a bude za ušlápnutou puťku, na kterou si všichni dovolí, tak to holt zkus takhle.
Já tleskám přístupu syna Macešky, ten se s tím popral úžasně.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(11.1.2013 13:48:28) Minie, krásně formulováno
A není taková jen dnešní společnost, bylo to tak podle mě vždycky.
|
|
Alraune |
|
(11.1.2013 18:37:42) Taková byla společnost vždycky. Na ustupování násilí nic dobrého ani slušného není.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(11.1.2013 13:46:58) stormer, tohle je hrozně těžké, ale já si myslím, že někdy neuškodí přístup "na hrubý pytel hrubá záplata". Být pořád jen submisivní a ustupovat zlu, to nikam nevede. Takže každopádně by dítě mělo být vedeno k neagresi, nikomu cíleně neubližovat slovně ani fyzicky, nevyvolávat spory. Ale když ho praští nebo schválně provokuje nějaký hajzlík, mělo by se umět ohradit a pokud bez úspěchu, následně ho klidně i praštit. Protože dítě, které pořád ustupuje a nechá si všechno líbit, případně se po útoku rozpláče, je ideálním terčem pro šikanu, právě od takových hajzlíků, kteří nemají zábrany a jsou agresivní. Takovým je třeba se postavit a nedopřávat jim prostor.
|
Šešule |
|
(11.1.2013 13:48:13) Anett
|
|
|
maceška |
|
(11.1.2013 13:47:40) Stormer, já si taky nemyslím, že platí "oko za oko, zub za zub" (to bychom byli všichni slepí ). A ani to nedělal. Nestal se z něj rváč ani tvrďák, ale v mezích své osobní normy se naučil bránit (tzn. používat třeba některé výrazy, o kterých ani nechci vědět). Když byl starší a byl frustrovaný, jak obtížně se mu daří vyhovět atmosféře třídy, naučili jsme ho hrát na kytaru. Hrozně mu to pomohlo (klavír se nedá vzít s sebou do parku...), obrovsky si zvýšil kredit a dodnes na tom staví. Slušnej je pořád.
|
|
|
|
Ivik a kluci 00,03,06 |
|
(11.1.2013 13:24:37) "Jak mám dceři vysvětlit v jejím věku (4 roky), že ona se ke druhým špatně chovat nesmí, zatímco některé děti se k ní špatně chovat můžou - nikdo je neokřikne..."
Řekla bych dítěti, že NIKDO se k nikomu špatně chovat nesmí. Děti se učí správnému chování od rodičů nebo učitelek a někteří rodiče to třeba dělají jinak (někdo dítěti vysvětluje, někdo plácne, někdo křičí na veřejnosti, někdo děti vychovává jen doma,..). Ne každé dítě se chová dobře, všechny se to zatím učí a důležité je, aby se každý snažil chovat co nejlépe (tj. druhým se nevysmívat, neotravovat, neoplácet rány, ..). Nenechat se vyprovokovat.
Taky mám jedno dítě málo průbojné a dost jsme to řešili a občas řešíme. On ale je naštěstí od přírody typ "co nerad, nečiň druhému", takže v tomhle to mám lehčí. Už si snad i uvědomuje, že chyba není na jeho straně a že je nejlepší být nad věcí a prudičů si prostě nevšímat.
|
Ivik a kluci 00,03,06 |
|
(11.1.2013 13:29:37) Jo a cizí děti samozřejmě v přítomnosti jejich rodičů nevychovávám, ale rozhodně špatné chování s dítětem nahlas proberu. Ve škoce se nám to ale nestává, to spíš dřív na pískovišti mezi menšími dětmi.
|
|
stormer |
|
(11.1.2013 13:35:13) Iviku, ano NIKDO se k NIKOMU špatně chovat nesmí, ale spousta lidí to beztrestně dělá... A nesouhlasím s tím, že ty druhé děti to nedělají schválně. Určitě se taky učí, jak se chovat ke druhým, ale zkoušejí to z pozice síly a když je nikdo nezarazí, vezmou si to i do dospělosti. A já bych to dceři ráda nějak vysvětlila, jen jsem nečekala, že to budu řešit už ve školce.
|
Ivik a kluci 00,03,06 |
|
(11.1.2013 13:43:16) Stormer, já s tebou souhlasím. Taky nemyslím, že by to nedělaly schválně (dělají, zkouší, co to udělá, atd.), ale čtyřletýmu dítěti bych tyhle podrobnosti fakt nevysvětlovala, nemá šanci to pochopit. Podle mě je prostě důležitý, aby pochopilo, že i ostatní děti někdo vychovává (třeba i jinak a víc bych nevysvětlovala) a že to, že se k němu někdo chová špatně, není nespravedlnost. A že se to nevyřeší tím, že to bude vracet nebo někoho plácat. Tím to nebude spravedlivější. A je důležitý, aby pochopilo, že se má chovat správně za jakýchkoli okolností a nemá se nechat zviklat a vyprovokovat ke špatnému chování jen proto, že ostatní "můžou".
|
|
Ivik a kluci 00,03,06 |
|
(11.1.2013 13:45:53) To, jestli si to cizí děti vezmou do dospělosti, není tvoje starost. A klidně bych to i svýmu dítěti řekla, že si je každý za své chování sám odpovědný. Prostě naše chování by nemělo být ovlivněné tím, jestli se k nám někdo chová hezky nebo ne.
|
|
|
|
sabrina20 |
|
(11.1.2013 13:28:02) Moje 4leta teprve poznává svět a je teď na mne, jak ji ukážu, jak se ma chovat k druhým. Pokud cizi ubližuje moji, klidně mu řeknu a je mi jedno zda tam jsou rodiče a s dcerou probereme, co je špatně. Pokud ona na někoho, vezmu stranou a promluvíme si o tom. Naštěstí to nemusíme často řešit
|
|
|