| vlad. | 
 |
(11.4.2013 11:37:42)
Letos uběhlo 70 let od zahájení povstání vězňů varšavského ghetta. V pondělí 8.dubna bylo na Náměstí Míru opět veřejné čtení jmen obětí šoa. Pouze některých jmen...
Někdy bývá užitečné si připomenout jak plíživě a nenápadně to všechno začalo:
Jak začínala persekuce Židů: Už v roce 1939 zákazem návštěv veřejných prostor jako restaurací, plováren, určených ulic a prostranství, nábřeží, parků, zákazem jízdy v městské hromadné dopravě, zákazem nákupu mimo vyznačené hodiny… Pokračovalo to zákazem nákupu některých druhů zboží jako ovoce, zeleniny a hub, sušených plodů a ořechů, vín a ovocných šťáv a veškerých sirupů, lihovin, marmelády a džemů, sýrů a cukrovinek, ryb a zvěřiny, jakož i drůbeže všeho druhu. Co nejpřísněji byl zakázán jak "úplatný" tak bezplatný "výdej". Židé nesměli používat veřejných telefonních hovoren, chodit do divadel, kin, kupovat si české noviny a čepice. Nemožné bylo pro ně cokoliv publikovat.
1. září 1941 pak vstoupilo v platnost Heydrichovo nařízení, které přikazovalo Židům starším šesti let nosit na veřejnosti černě vytaženou žlutou šesticípou hvězdu velikosti dlaně s černým nápisem Jude. Budiž nošena viditelně, pevně přišita na levé náprsní straně oděvu. Osoby takto označené přišly už dříve o práci, pasy, automobily, rádia, nábytek, peřiny, povlečení, obrazy, byty, příbory, nádobí, koberce, záclony, lustry, psací stroje, hospodářská zvířata i domácí mazlíčky – a teprve až nakonec o svobodu a o život.
Nepochopitelné...
|
| vlad. |
|
(11.4.2013 11:40:05)
Ještě přidávám odkaz na článek. I dnes aktivně vystupují lidé, kterým árijské myšlenky nejsou cizí. A v dnešním virtuálním světě se jim dostává dost prostoru k vyjádření
http://neviditelnypes.lidovky.cz/samanovo-doupe-den-soa-a-stupidnost-arijskeho-boje-2013-p0a-/p_doupe.asp?c=A130409_220210_p_doupe_wag
|
|
| Daem | 
|
(11.4.2013 11:41:54)
Tady kazdy rok v Izraeli si pripominame tak, ze je poplach, filmy o holocaustu a pribehy tech lidi co prezili, projev prezidenta v Jeruzaleme a zapalovani svici.
Trva to jeden den, a nejsou pohadky,hudba, nic. Ja sama pri poplach ktery trva 2minuty brecim jak mala holka, a vzpominam na tech 6.milionu zidu kteri zemreli surovum zpusobem,zeny,deti,tehotne,muzi
|
|
| Agnesss |
|
(11.4.2013 12:33:19)
Je to šílený. Přitom to není tak dávno, co se to dělo... Vždycky u toho přemýšlím, jestli je možné, aby se něco takového opakovalo... A myslím, že jo.
|
| štěpánkaa | 
|
(11.4.2013 14:09:11)
něco takového v menším měřítku se bohužel stále opakuje v různých částech světa. dokonce i v Evropě - v 90. letech v zemích bývalé Jugoslávie nemohla jsem tomu uvěřit
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(11.4.2013 13:41:15)
Ano, je hrozně moc cenné připomenout právě to, jak to začalo. Mnozí lidé při rozhovoru o plynových komorách říkají, že nedokážou pochopit, jak k tomu mohlo dojít... Právě takto: postupnými kroky, které ukazovaly Němcům, že Židé nejsou stejní lidé jako oni. Že nejsou tak docela lidé. Právě tohle stojí v pozadí všech podobných hrůz - systematické odlidštění. Ještě bych připomněl, že na konci stálo nucené svlékání při příjezdu do vyhlazovacího tábora, které mělo esesmanům prostřednictvím kontrastu mezi oblečenými strážci a nahými vězni viditelně vtisknout vzájemný rozdíl (oblečení je charakteristický rys lidské kultury, úplná nahota je lidskou kulturou přičítána zvířatům). Sloužilo to k otupení případného soucitu.
Prostředky symbolického odlidštění nejsou jen nucené změny kultury (u Židů to kromě jiného byl např. povinnost přidávat nově narozeným dětem jména Israel a Sára), a vytlačování z veřejného prostoru, ale také specifické ústní označování. To stojí často na počátku. Je dobré si to připomenout, kdykoli uslyšíme o židácích, parazitech, nepřizpůsobivých, stejně jako rákosnících, přičmoudlících, šikmookých - to všechno má smysl v tom, ukázat, že dotyční nejsou lidé jako my. Na konci pak může stát, že hnidy dělají vši (výrok spojený s vyhlazování dětí za holocaustu).
|
| Filip Tesař |
|
(11.4.2013 14:05:27)
A ještě něco - to je hrozně důležité!
Těmi postupnými kroky, které směřují k oddělení dvou (nebo více) komunit a potlačení té menšinové, tak ve většinové komunitě automaticky narůstá představa o nebezpečí, které hrozí ze strany té menšiny! Vzájemná komunikace je prostředkem k odklánění konfliktů, její omezování nebo přerušení cestou ke konfliktu. Přitom čím větší převaha na straně silnějšího, tím větší je šance, že postup vůči potlačované komunitě bude tvrdší (snaha vypořádat se s domnělým nebezpečím "jednou provždy"). Jsou to určité zákonitosti fungování lidské společnosti, je potřeba neotevírat jim cestu.
Buďme všímaví k projevům, které směřují tímto směrem. Autoři některých výroků a zastánci takového omezování práv jiných komunit, které tím směrem jdou, si často ani nejsou vědomi, kam to směřuje. V naprosté většině by samozřejmě s vyhlazováním nesouhlasili. Ale ono je to o té plíživé, postupné změně postojů, které si je pak málokdo vědom. Zabývám se systematickým studiem těchto jevů po desetiletí a proto pro mne rovnoprávnost není nějakou vylhanou politickou korektností. Já sám nikdy nechci zastírat nepříjemné skutečnosti - ale o tom tohle není... Když čtu a slyším kolem sebe, kolik lidí se holedbá, že mluví "politicky nekorektně", což ve svých představách ztotožňují s "otevřeně" a "pravdivě", vidím, kolik latentního podloží k různým společenským konfliktům u nás je. Výroky a podobně jsou drobnosti, ale současně přisypáváním písku na pomyslné váhy.
|
| Maugha | 
|
(11.4.2013 15:36:16)
Tak tohle: "kolik lidí se holedbá, že mluví "politicky nekorektně", což ve svých představách ztotožňují s "otevřeně" a "pravdivě", vidím, kolik latentního podloží k různým společenským konfliktům u nás je." - to se rozmáhá fest.
A na posluchače takových keců to působí tak, že si myslí, že přece když se ti dotyční potrefení kvůli tomu zlobí, tak na tom asi bude dost pravdy, ne??!!
Jak tu někdo psal, taky mě mrazí z toho, jak snadno by se podobná situace mohla opakovat, lidi se vůbec nepoučili.
|
|
|
|
| Binturongg | 
|
(11.4.2013 13:48:27)
vlad. - díky za připomenutí 
Kromě všech těch hrůz myslím i na to, kolik Židů a dalších lidí se mohlo zachránit, kdyby holocaust nebyl tak plíživý.
Nikdo, ani samy oběti, nevěřil, že by to mohlo dojít tak daleko. Odmítali opustit domovy a utéct...
|
| Maugha |
|
(11.4.2013 15:25:09)
Znáš V zahradě bestií? Autor Erik Larson.
|
|
| vlad. |
|
(11.4.2013 15:33:56)
Bin.  pamatuju si, jakým objevem pro mě bylo, když jsem o tomto poprvé četla. Ze školy si odneseš transporty, koncentráky a plynové komory. Ale ta akceptace poníženého postavení Židů většinovou společností mě šokovala.
|
|
|
| bono | 
|
(11.4.2013 14:16:22)
Tu poslední etapu, tedy konečné řešení, popisuje myslím docela syrově film "Konference ve Wannsee" z roku 2001. Heydricha hraje docela dobře Keneth Branagh. Neuvěřitelně bizardní film
|
|
| Zufi. | 
|
(11.4.2013 14:18:22)
Díky , že jsi to založila.
Já témata už nezakládám, ale psala jsem o tom v Historii:
http://www.rodina.cz/diskuse13465.htm
|
| vlad. |
|
(11.4.2013 15:31:08)
Zufi  to by bylo škoda, tvoje zdejší funkce nástěnkáře je nezastupitelná  Pochopila jsem, že teď máš málo času a hodně starostí, tak jsem jen dočasně vzala za tebe 
|
| Maugha |
|
(11.4.2013 15:40:08)
"Funkce nástěnkáře" 
|
|
| Zufi. |
|
(11.4.2013 15:41:44)
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)