| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Disociativní porucha

 Celkem 17 názorů.
 klaun 


Téma: Disociativní porucha 

(30.8.2013 20:40:54)
Ahoj
včera jsem byla na kontrole na dětské psychiatrii se synem, který těžce snáší odchod otce od rodiny (psala jsem tu už několikrát, naposledy když se na protest přivázal k zábradlí). Mívá občas takové zvláštní stavy, bála jsem se, aby mu nezačínala schizofrenie, ale lékařka mi řekla, že se jedná o disociativní poruchu. Máte s tím někdo zkušenost?
 fillantropus 


Re: Disociativní porucha 

(30.8.2013 21:01:48)
no tahle porucha není žádná legrace. Co vám navrhli za terapii ? Budou o syna ještě dále pečovat ? Ono říct disociativní porucha,- to zahrnuje plno různých potíží, to bys musela být konkrétnější. Přeju vám co nejrychlejší vylepšení stavu. ~x~
 klaun 


Re: Disociativní porucha 

(30.8.2013 21:08:31)
Dívala jsem se na internet a nejsem z toho moudrá. Dostal léky (Itakem) a bude se ho snažit zařadit do dětské terapeutické skupiny.
 fillantropus 


Re: Disociativní porucha 

(30.8.2013 21:21:36)
To na tebe měla paní doktorka tak málo času, že ti to vůbec nevysvětlila ? Dětských psychoterapeutických skupin je jako máku, v Praze zrovna asi tak dvě nebo tři, pokud nejsou vyloženě na psychiatrii. Co konkrétně tě zajímá, čemu nerozumíš ? A hlavně jak konkrétně se u něho disociativní porucha projevuje ?
 klaun 


Re: Disociativní porucha 

(30.8.2013 21:34:04)
Ale ano, vysvětlila mi, že prožil těžké trauma, dokonce i proč to tak je (vždy pro něj byl táta jistota, že je svět v pořádku, a potom, pro něj bez jakéhokoliv uchopitelného důvodu, odešel pryč, navíc se chová, jako by se nic nestalo, takže syn je z toho zmatený, nerozumí jeho chování) a že jeho stavy - např. začne monotónně mluvit jakoby do prostoru, má hlas jako cizí člověk, nebo jsem ho po jedné tátově návštěvě našla pod stromem, stál a kymácel se, nereagoval vůbec na jméno, až když jsem k němu přišla a dotkla se ho, tak začal plakat, ale tak tiše, jenom mu tekly slzy, vůbec nemluvil, byl jak hadrová panenka - jsou právě důsledkem té disociativní poruchy. Bojím se o něho.
 Líza 


Re: Disociativní porucha 

(30.8.2013 21:23:24)
Jo, ta skupina je moc dobrej nápad. Je dobře, že se zrovna tohle nesnaží smáznout jen lékama, tohle chce terapii. Určitě to bude lepší, děti jak jsou mladý, tak jsou tvárný, hodně věcí se dá dobře zpracovat.
 fillantropus 


Re: Disociativní porucha 

(30.8.2013 21:26:01)
Spíš je otázka jestli se do nějaký skupiny dostane. A taky proč zrovna u něho skupina ? V Praze teď běží nějaký skupiny pro děti s potížemi v komunikaci, ADHD. Všechny jsou okamžitě plný. Jak se nějaká otevře, je okamžitě po ní.

To jen pro Klauna,- pokud se nesežene skupina, asi bych se ptala lékařky, jestli by pro něho nemohla být prospěšná individuální psychoterapie, tam se dá dostat trošku líp.
 klaun 


Re: Disociativní porucha 

(30.8.2013 21:37:08)
No ona mi právě říkala, že malá skupina by byla lepší. Nevím, úplně tomu nerozumím, proč to tak je, ale když se to nepodaří, budu se domlouvat na tu individuální psychoterapii. Říkala mi, že někdy je těžký rozhodnout, co je pro psychologa a co pro psychiatra. Chtěla jsem hlavně vědět, co můžu udělat já, připadám si taková bezmocná.
 klaun 


Re: Disociativní porucha 

(30.8.2013 21:39:18)
Díky, Lízo. Snad mu to pomůže. Vždycky byl takovej citlivej.
Dcera je autistka, a já jsem si už mockrát říkala, jestli syn taky nemá nějakou hraniční poruchu autistickýho spektra. Protože on opravdu všechny změny hrozně špatně snáší.
 Líza 


Re: Disociativní porucha 

(30.8.2013 21:43:08)
Zkus se na to dívat tak, že zatímco někteří lidi brečí, jiní se vztekají, další nemůžou spát a jiným přestane chutnat jíst, tak tohle jsou jen prostě jiné projevy toho, že syn prochází něčím těžkým. Jsou hůř pochopitelné a jsou "divné", proto tě víc znejisťují, ale jde prostě o jeho způsob, jak na to reaguje. Takhle to hodně citliví a emotivní lidi někdy můžou mít.
Důležitý je, že má teď jistotu aspoň v tobě, když táta přestal bejt předvídatelnej.
 klaun 


Re: Disociativní porucha 

(30.8.2013 21:51:38)
Ano, to máš pravdu, hrozně se na mě upnul, až nezdravě. Dříve měl plno zájmů, a teď většinu dne prospí. Neumím si představit, jak bude zvládat školu. Táta udělal dětem ve svém bytě pokojíček, aby k němu mohly jezdit, a syn chce, abych tam byla s ním. Je to těžký. Zatím manžel navštěvuje děti u nás doma, protože se nám za ty 4 měsíce nepodařilo najít jiné řešení.
Máme ještě jednoho syna, a ten s tím potíže nemá, i když mu to samozřejmě taky není jedno. Ale je prostě odolnější.
 Pawlla 


Re: Disociativní porucha 

(31.8.2013 7:40:59)
klaun a nebylo by lepší teď ten styk s otcem omezit úplně?Většinou jsem proto,aby dítě mělo ten kontakt i s rodičem,který odešel,ale tady přemýšlím jestli to synovi spíš neubližuje.~d~
 klaun 


Re: Disociativní porucha 

(31.8.2013 14:55:03)
Ahoj Jitys, pamatuješ si to dobře. Manžel nejdříve říkal, že má krizi středního věku, abych to nebrala osobně, potom se z toho vyklubala milenka. Nechci to znovu všechno rozebírat, přijde mi to jako dost obvyklý scénář. Problém je v tom, že jsme neměli žádné problémy, nic, z čeho by mohly děti vycítit, že je něco v nepořádku. Navíc táta se stále chová, jako by se nic nestalo - chodí sem často, usmívá se, tváří se spokojeně a mile, dětem vypráví, jak to u něj mají hezky zařízené, atd. Občas mě i obejme a dá mi pusu (v tom se mu snažím zabránit, není mi to příjemné). To všechno v dětech vyvolává zmatek, mají pocit, že kdybych chtěla (= odpustila mu), může být všechno jako dřív. Ale tak to není, bohužel. O žádné odpuštění nestojí, naopak, cítí se teď jako král, je v tomto uspořádání spokojený. Popel na hlavu si nesype, podle něj bych měla přijmout fakt, že se rozhodl pro takovéto uspořádání a říct to dětem tak, aby mu to přáli. Někdy si myslím, že se zbláznil. Když syn plakal, přesvědčoval ho, že vlastně to teď bude mnohem lepší. Syn chvíli poslouchal a potom mu řekl: Ne, tati, nebude to lepší. Nechci žádnej krásnej pokojíček u tebe doma, chci mít normální domov. Nikdy to nebude lepší PRO NÁS, vždycky jenom pro tebe.
A manžel se urazil, že děti proti němu navádím. To není pravda a hlavně neví, co chce. Když jsem dětem řekla, že to, co cítí, je v pořádku, protože JE to těžké, a že chápu, proč je to těžké, koneckonců i pro mě je to všechno těžké, ale že se budeme společně snažit, abychom to dokázali všechno zvládnout, že se říká spousta moudrých rčení jako např. "co tě nezlomí, to tě posílí" a my se přece zlomit nenecháme, apod., řekne mi na to manžel, že s dětma manipuluju. Tak já nevím, možná to opravdu neumím. Nikdo mě nenaučil, jak se mám chovat, když mi puká srdce nad bolestí mých dětí, se kterou nemůžu nic udělat.
 Jarka 
  • 

Re: Disociativní porucha 

(31.8.2013 18:39:57)
Klauníčku ani nevíš jak Ti rozumím,stejný scénař muž odešel vloni v dubnu jen tak,zavolal z práce v 15 dnes se stěhuju v 16 přišel sbalil věci a šel,bez předchozích hádek a tak.Vylezlo z něj to,že mu vadí manželský život ,že si nemůže užívat vadila !!!!mu naše společná dcerka,Pak přišly hlšky typu nevaříš neuklízíš atd což opravdu je velmi směšné,nakonec se ukázolo,že to mé neuklizeni je pouze o rok mladší 33 leté blondaté štíhlé nemůže mít děti a má jako manžel zálibu velikou v návštěvách restaurací barů atd.Takže to dcerka ,která to nečekala odnesla tím,že celý rok do letošního dubna trpěla anginama bez nějakého nálezu měli jsme 16x antibiotika což pro mě jako zdr.sestru je otřené.Dr.sama už nevěděla co sní ,navíc manžel dělal tlaky jak ji bude brát ke svým rodičům s nimiž jsme se předtím nestýkali a dcerka nemá ten nejmenší vztah k nim.Takže se mi skládala i z toho z toho naštěstí sešlo,protože mám za sebou dost lidí lteří vědí,že to není můj šprajc ,ale znají důvody proč bych tam dcerku pustila pouze přes mou mrtvolu.Ted po roce se tak nějak dcerka zklidnila,ji více než odchod otce frustrovalo to,že by ji někam bral bez mamky.Manžel chodí za ní knám občas kvůli ní uděláme společný výlet.Což je tedy pro mě utrpwní,ale dcerka prostě s tátou nechce být sama.On zájem nejevil nikdy,když byl u nás bral dcerku jako závaží,ted nás využívá spíš když nemá peníze na hospodu a blondýnu takže se přijde najíst napít a pak třeba zase 4-5 týdnů ani sms.Vloni jsem ho i kvůli malý pozvala na Vánoce protože ta jeho ho doma nechtěla ,ale letos mi dcerka řekla,že si to nepřeje ,že nás táta jen využívá,že to poznala sama,já jsem ji též o tátovi neříkala nic špatného-to si myslím v duchu :D,snažím se ji i krotit když třeba nějakým způsobem vyjede.Ale zase ji nechci nalhávat,jak je všechno super a táta jedinečný člověk.Jsem ráda,že z toho stadia deprese ve kterém byla a odnesla to na zdraví,je už tukám venku ,a doufám,že bude jen lépe.Držte se přeju mnoho mnoho síly a zvláště chlapečkovi je mi to líto.P.S .malá jde do 1.třídy manža nejde protože cituji kvůli takové kravině nebude pleskat volno tak asi tak.
 klaun 


Re: Disociativní porucha 

(1.9.2013 11:03:39)
Jarko, děkuju, a moc přeju tobě i tvé dceři, aby už bylo lépe. Chvíli jsem měla pocit, že jsem dětem vybrala špatného otce, ale pak jsem si uvědomila, že bez něj by tu vůbec nebyly, tak se s tím prostě musíme vyrovnat. Jenom je mi z toho opravdu úzko.
 Líza 


Re: Disociativní porucha 

(1.9.2013 17:19:48)
Klaune, kdepak, děláš to nejlíp, jak to jde. Že ti ten ... říká, že děti manipuluješ, protože jim odmítáš vymýt mozek, že budeme všichni happy a budeme tatínkovi nejvíc na světě přát ten krásnej novej život (bez nás) - to je jen známka toho, že fakt dost zblbnul. Nenech se manipulovat jím.
Jen - s tím obejmutím, polibkem, který má jen povrchový majetnický význam - píšeš snažím se bránit, ale to bys neměla připustit ani v náznaku.
 klaun 


Re: Disociativní porucha 

(1.9.2013 20:04:33)
Díky, Lízo. Už jsem víc ve střehu a vím, že když odchází, musím se zmobilizovat a zabránit mu, aby mě obejmul. Děti v tom potom logicky musí mít ještě větší zmatek. Dokonce mi syn (ten starší) řekl, že teď mě bude víc objímat on, abych nemusela čekat na objetí od táty. To nečekám a ani si to nepřeju, ale je to od něj milý.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.