| Renata | •
 |
(10.9.2013 15:35:23)
V tu dobu byl manžel pracovně v USA v San Francisku....větší strach a bezmoc jsem ještě nezažila....byla jsem nalepená na Tv a jen jsem doufala, že už nikde nic nespadne....byla to doba, ze které mě ještě teď mrazí  .....takové věci by se opravdu neměly dít....bohužel doba je čím dál hnusnější 
|
| Filip Tesař |
|
(10.9.2013 15:52:20)
Vůbec nechci snižovat hrůzu útoku ani nevinné oběti. Jen chci říct, že doba není hnusnější, podobné, i horší věci se děly i dřív a ještě dřív, jen jsme o tom nevěděli nebo se o to nestarali. Porůznu v Africe nebo v Asii se dělo a děje skoro pořád různých hrůz... Jak jsem řekl, nechci snižovat hrůzu 11. září ani poměřovat, co je horší, jen upozorňuju, že zrovna tohle dobře známe a vnímáme to jako něco, co se událo v kulturně blízké zemi, takže nás to i víc zasáhne, než třeba Kongo nebo Rwanda.
A ještě jedna věc: zase předesílám, prosím, nejde o omlouvání terorismu. Ale terorismus je nutné pochopit, je nutné pochopit, proč se to děje. To nedělají duševně vyšinutí lidé nebo náboženští cvoci - to jen u sebevražedných atentátů se zdá, že jsou to cvoci. Ale terorismus, i ten sebevražedný, má svoji logiku. Lidé to dělají proto, že chtějí prosadit nějaké politické cíle a protivník je příliš silný. Smyslem je vyslat politickou zprávu, vůči protivníkovi je to vyhlášení boje a také snaha ho vyprovokovat k odvetě, tedy k zapojení do boje, vůči potenciálním sympatizantům zpráva hovořící o tom, že už to začalo a je potřeba se přidat, protože samozřejmě teroristé nechtějí jen zabíjet namátkou vybrané civilisty, oni - většinou - chtějí vyvolat masové povstání (a teroristé z 11. září chtěli povstáním vyhnat Američany ze Saúdské Arábie, dál zničit Izrael atd.). Vůči váhajícím - a to je hrozně důležitá součást logiky terorismu, vůči váhajícím je to v přímé souvislosti s potenciální odvetou protivníka zpráva hovořící o tom, že si lze vybrat jenom jednu stranu - kdo není s námi, je proti nám.
Terorismus má svoji vražednou a hrůznou logiku, ale bohužel je integrální součástí našeho světa, není to něco, co
|
| Senedra | 
|
(10.9.2013 16:17:44)
Filipe, jasně - záleží na úhlu pohledu.
Například z pohledu Němců bylo vypalení Lidic naprosto odůvodněné a v pořádku 
|
| Filip Tesař |
|
(11.9.2013 9:40:46)
Prosím, v žádném, v žádném případě jsem nechtěl říci, že z určitého úhlu je to odůvodněné a v pořádku. Nebo - odůvodněné ano, v pořádku ne.
Pochopit, jak teroristé uvažují, není důležité proto, abychom je omluvili ("chápali"), ale proto, abychom mohli terorismu předcházet a čelit mu. To, co jsem měl na mysli, bylo hlavně to, že teroristé nejsou (až na výjimky) nějací duševně vyšinutí lidé, lidé, kteří to dělají proto, že mají potěšení z utrpení druhých, nějací zlí lidé, nezaměstnaní asociálové, žlutí, černí, bílí, muslimové atd., prostě někdo úplně jiný, než my.
Ve skutečnosti to bývají lidé nám mnohem podobnější než nějací psychopati a asociálové (často mají i řadu dobrých vlastností). A to jde: proč tedy dělají tak hrozné věci? Asi nejjednodušší a nejpřirozenější vysvětlení, které nás napadne, je právě to, že "oni" nejsou jako my. Ale takové vysvětlení bohužel bývá falešné, nebo přinejlepším velmi neúplné (může nám přijít případné, když se to děje třeba v Indii mezi muslimy a hinduisty, kteří jsou všichni jiní než my, nebo i když to dělají, řekněme, Němci Turkům, ale co Němci Němcům - viz RAF v 70. letech?).
Vezměme si, že na jedné straně je jednání, které nezasahuje do životů druhých, neohrožuje je, neomezuje.
Na druhé straně vraždění.
Ale mezi těmito dvěma polohami není ostrá hranice, nelze jednoduše říci, že lidé v životě jednali buď spravedlivě a dobře, nebo nespravedlivě a zle. V životě se prostě řídíme tím, že ne všichni lidé jsou nám stejně blízcí. To je zcela přirozené. Současně máme tendenci pohlížet na osoby nám blízké individuálně, zatímco vzdálenější skupiny si personifikovat.
A bohužel v tom se skrývá i to, že se někomu zdá být správné zabít náhodně vybranou nevinnou oběť, protože potenciální zisk, který z toho plyne pro ty, které vnímáme jako blízké, je pro dotyčného významnější, než smrt někoho, kdo je pro něj vzdálený - a to tím spíš, když je vzdálený natolik, že si ho v duchu v podstatě ztotožní například s americkým prezidentem.
Myslím ze své dosavadní zkušenosti, že přijmout to, že teroristé nejsou nijak zásadně odlišní lidé, je na terorismu to nejtěžší (ostatně terorismus obvykle vědomě pracuje právě s tím, že teroristické činy mají lidi neslučitelně rozdělit na "naše" a "jejich"). A právě to taky svádí, mimo jiné, ke dvěma typům politické reakce, které se bohužel často také míjejí účinkem, protože se míjejí s podstatou: buď snaha o rozhodný úder (není, myslím, náhodou, že to udělal zrovna třeba prezident Bush, rodem z nábožensky fundamentalistického prostředí, kde se dost výrazně uvažuje ve stylu Bůh kontra satan, síly světla proti silám temnot atp.), anebo snaha o eliminaci jinakosti (tedy např. protipřistěhovalecká opatření). Ono úplně se samozřejmě tyhle reakce s podstatou nemíjejí, ale z nemalé části ano - a proto zavádějí někam jinam.
|
| .kili. |
|
(11.9.2013 19:14:34)
" přijmout to, že teroristé nejsou nijak zásadně odlišní lidé, je na terorismu to nejtěžší"
to není nejtěžší, ale pro normálního smrtelníka nemožné. Terorosté nejsou normální lidé, ale vrazi. Zákeřní , úkladní vrazi. Kdo přijme, že jsou neodlišní, je terorista nebo jejich fanoušek. A psáno jest, Vaše slova budiž Ano Ano, Ne Ne.
|
| Filip Tesař |
|
(12.9.2013 11:08:44)
"Terorosté nejsou normální lidé, ale vrazi. Zákeřní , úkladní vrazi. Kdo přijme, že jsou neodlišní, je terorista nebo jejich fanoušek. A psáno jest, Vaše slova budiž Ano Ano, Ne Ne."
Myslel jsem, že je to z mých slov zřejmé, ale asi není. Takže tedy: měl jsem na mysli to, že teroristé (většinou) jsou lidé s mentální výbavou běžného člověka, nebývají to psychopaté, sociopaté apod.
Normální v tomto smyslu neznamená dobrý. Za člověka hovoří jeho skutky, kdo vraždí, dobrý není. Vraždění neschvaluji, terorismus nechvaluji, nýbrž odsuzuji, neomlouvám, vraždění pro mne zůstává vražděním bez ohledu na pohnutky. Nejsem teroristou ani jejich fanouškem.
Pochopit teroristy - tím jsem myslel pochopit, co je k tomu vede, jak a proč. Je to důležité k tomu, abychom mohli co nejpřípadněji, co nejúčinněji teroristům čelit. Přijmout, že nejde (v zásadě nejde) o odlišné osobnosti ve smyslu mentálním, je k tomu jedním z klíčovým předpokladů. V boji se běžně každý velitel (pokud není blbcem) snaží pochopit, jak uvažuje protivník, aniž by to z něj dělá protivníkova fanouška nebo zrádce.
Závěrečnou poznámku s "ano, ano, ne, ne" jsem nepochopil. Snad je to nějaká narážka na včerejší intermezzo v Tuzemské politice, ale souvislost s tímto tématem moc nechápu, za osvětlení předem děkuji, pokud se Vám bude chtít. Jediné, co mne napadá, že jste myslel, že navenek terorismus odsuzuji, ale fakticky schvaluji. Je-li tomu tak, pouze opakuji, že terorismus skutečně odsuzuji a neomlouvám.
|
|
|
|
|
| Persepolis | 
|
(10.9.2013 17:25:55)
Teď jsem si vzpomněla, že někdy na začátek září připadá výročí i na jinou tragedii, pro mne ještě hrůznější, teroristický útok na školu v Beslanu.
3 dny věznili teroristi i malé děti, ve vedru, bez jídla, bez pití.
"V důsledku explozí a následného útoku na budovu zahynulo 334 rukojmích (z toho 186 dětí) a okolo 783 lidí bylo raněných.[10] Avšak téměř 200 lidí zůstalo nezvěstných nebo se je nepodařilo identifikovat.[13] Většina z nich byla v troskách zničené tělocvičny. Poslední obětí teroristického útoku v Beslanu byla 33letá Elena Avdonina, která zemřela na důsledky zranění 8. prosince 2006. Padlo též 10 příslušníků speciálních jednotek, část při tom, když vlastním tělem kryli rukojmí. Zabito bylo 31 teroristů a 1 zajat, ten byl později odsouzen na doživotí. Nejméně jednoho ozbrojence zlynčoval dav rozzuřených místních obyvatel přímo před školou, když se pokoušel o útěk.
Nemocnice v Beslanu nebyla připravená ani vybavená na velký příliv raněných, což znemožnilo adekvátní péči. Nemocnice neměla dostatečný počet lůžek pro těžce raněné, nedostatek potřebných léčiv a neurochirurgického materiálu. Příbuzným nebylo umožněno navštívit zraněné rodinné příslušníky a personál nemocnice měl zakázáno používat svoje mobilní telefony."
|
|
|
| Zufi. | 
|
(12.9.2013 17:52:49)
Ach Bože...
|
| Zufi. |
|
(12.9.2013 17:56:08)
Nepřijde vám, že svět je poměrně smutné místo k bytí? Umírat žízní malé děti, vědět, že letadlo za sekundu narazí, nemluvě o nevyléčitelných chorobách, exekucícch (nemyslím ty, co lidi bezhlavě volají Providentu a pak kupují poslední model čehokoli), rodinných tragédií, dětských dušiček, co se trápí....
|
| Binturongg | 
|
(15.9.2013 9:10:49)
Zufi - v tomto ohledu je třeba neplýtvat energií na tlučení hlavou do zdi kvůli utrpení celého světa, ale snažit se vytvořit svět jako báječné místo k narození svému okolí i sobě.
Pomáhat, podporovat, politovat, nasměrovat správným směrem potřebné, je správné, ale neutápět se v jejich osudech, protože to pak vede k tomu, že se člověk není s to postarat ani o vlastní blízké.
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)