| Nedoma |
 |
(24.9.2013 20:01:39)
Paní učitelka mi pro dceru prvňačku napsala do žákovské knížky: Prosím podporovat sebedůvěru!Úplně mě odrovnala. Dcera není žádný drakouš, ale oproti starší holce nebo oproti mě je prostě průbojná, umí se prosadit, říct, co potřebuje a tak. Fakt jsem tak děsná matka, že jsem v dítěti nedokázala vypěstovat sebedůvěru? U první dcery mi jiná paní učitelka před dvěma roky teda takový rozkaz s vykřičníkem nedala, ale taky do slovního hodnocení psala o neprůbojné povaze a obavě se projevit apod. A co s tím mám jako dělat? Jsem taky neprůbojná. Jako malá jsem neuměla promluvit před dospělými, vyhýbala se kontaktu s nimi i s vrstevníky. Naučila jsem se prosadit. ALe je to naučený. Moje prvotní reakce (a přirozená) je ústup. Tak mám dát děti k adopci, protože prostě neumím vychovat dítě otevřené a spontánně se projevující a prosazující? Nebo jak to mám udělat? Holkám důvěřuju, jsou samostatné (od malička dělají spoustu věcí samotné, umí si nakoupit, něco vyřídit, nekritizuju je (i když zhodnotím, když se něco nepodařilo), nebiju je (nikdy). Podařilo se někomu překonat sociální a psychické nastavení? Nebo tyto sociální schopnosti a přístup prostě učitelky považují za běžně naučitelné a odmítají to, že někteří lidi jsou prostě opatrní, uzavření a nemusí každý hned vědět, co si myslí? Taky vám paní učitelky píšou do žákovské pro prvňáčky takové vzkazy?
|
| Ces | •
|
(24.9.2013 20:09:10)
Podle mě je to dáno přírodou. Co dostanou děti do výbavy, to se dá jen trošku korigovat, změnit úplně ne.
Já mám hodně malé sebevědomí, proto jsem se vždy snažila v synovi ho hodně podporovat. Hodně ho chválím, dávám mu od malička samostatné úkoly a za ty opět chválím (zjednodušeně řečeno). U syna to funguje, ale tuším, že tady zapracovala genetika po tatínkovi víc, než moje snaha.
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 20:25:58)
Ces, Maryl, taky chválím a povzbuzuju. Holky jsou na tom asi o 100% lépe než já. Miluju je a ony to ví. Lásku si pořád vzájemně projevujeme. Jenže já už jsem velká a socializovaná. Na mě nikdo nepozná, že se všude cítím tak nějak nepřirozeně a jiná. Naopak jsem považovaná za společenskou, ukecanou, přímou a otevřeně řešící problém, neshody. Holky se cítí a chovají úplně stejně nejistě jako já (teda tak, jak se já cítím, ne jak se chovám, chováním jdu příkladem, ale uvnitř jsem to prostě já, schopná rozložit kohokoliv na prvočinitele jeho samotného). Je to nakažlivé. Obě jsou chytré, hezké, milé, děti je mají rády. A stejně jsou holky nejisté.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(24.9.2013 20:34:37)
Ces, mě by hrozně zajímalo, jestli v tomhle hraje roli více výchova, nebo genetika.
Sama jsem byla jako dítě absolutně neprůbojný introvert (ale přitom naprosto samostatná, šikovná, ve všem spíš napřed před vrstevníky). Časem jsem se naučila přiměřeně prosazovat, komunikovat, vypěstovala jsem si myslím velmi pevné sebevědomí, ale trvalo to opravdu dlouhá léta, vlastně až v poslední době mám pocit, že to opravdu funguje, a to je mi už přes čtyřicet.
Děti vychovávm od začátku s tím vědomím, že by to ideálně měly umět dříve, než ve čtyřiceti, a ony to skutečně umí, ale moc by mě právě zajímalo, jestli jsem tak zdatná vychovatelka, a nebo jestli jsou prostě od přírody po někom jiném, než po mně 
|
| Monty | 
|
(24.9.2013 20:44:58)
Osobně si myslím, že vnitřní nastavení - takže spíš ta genetika.
Samotné chválení a oceňování je nanic, pokud to ten člověk/dítě samo nevnímá jako oprávněné.
Navíc mi není tak docela jasný, co je v tomhle případě míněno tím "sebevědomím". Neprůbojný člověk může být daleko sebevědomější než kdejaký ranař, jen je prostě introvertní a nemá zájem se před někým předvádět.
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.9.2013 20:56:45)
Monty, asi ano, já se k tomu také přikláním, i když bych si samozřejme chtěla myslet, že jsem děti tak úžasně vybavila do života svým prozíravým výchovným působením já sama 
Ale něco málo výchova zmůže, vím jistě, že kdyby mě vychovávali trochu jinak, některé věci bych zvládla mnohem dřív a nemusela se k nim složitě a dlouho dopracovávat.
|
|
|
| Maugha | 
|
(24.9.2013 20:49:39)
Anett - ta výchova vs. povaha je asi u každého jinak variabilní.
Prostě každé dítě je jiné a vždycky je to pokus-omyl. 
Já vychovávám maximálně k sebevědomí, protože musím korigovat vliv manžela, od kterého děti slyší pouze kritiku a stížnosti (aby si o sobě moc nemyslely a nezpychly a nepřestaly se snažit). A stejně výsledky jsou u každého jiné.
Odpověď na zadané téma - ano, může, ale musí se na to vědomě zaměřit, aby přebila jednak dědičné sklony a jednak nápodobu.
|
| Monty |
|
(24.9.2013 20:55:20)
Vychovávám dítě - nebo spíš vedu - k oprávněnému sebevědomí.
Tam, kde není chvála na místě jsem kritická až tak, že z toho občas brečí.
|
| Maugha |
|
(24.9.2013 20:59:08)
Nojo, ty musíš být tátamáma. Potřeba je obojí.
Sebevědomí jen tak bez nějakého výkonu je k ničemu, souhlas.
|
| Monty |
|
(24.9.2013 21:01:29)
Maugho,
jistěže obojí, ale obojí musí mít nějaký důvod.
Za všechno chválit je stejně špatně jako za všechno kritizovat.
Co stojí za pochvalu chválit, co je hodno kritiky kritizovat.
Podstatný je, aby dítě vědělo, že ho rodič má rád takový, jaký je, i s jeho chybama, že si to nemusí zasluhovat tím, že bude "lepší" nebo "sebevědomější".
|
| Maugha |
|
(24.9.2013 21:10:00)
Monty, s tím, co píšeš souhlasím.
U nás je problém, že jeden rodič vychovává stylem zadupávání dětí do země, protože jinak se přestanou o cokoliv snažit, takže ten druhej se snaží to vyrovnávat. Když ty děláš obojí, tak mi to připadá v pořádku.
Výsledky ve škole jsou celkem dobré, ale jakmile mají neúspěch, snaží se to před tatínkem zatlouct (chápu je, já taky).
|
|
|
|
|
|
| maceška | 
|
(25.9.2013 12:02:21)
Řekla bych, že nejdůležitější je umět přijmout sám sebe i se svými limity.
|
|
|
|
| Maryl | 
|
(24.9.2013 20:15:34)
Ahoj,hodně zajímavá diskuze. Myslím,že to paní učitelka nemyslela špatně,jen měla na mysli,více chválit,povzbuzovat,ale to ty určitě děláš. Jsem na tom podobně,syn tedy zatím nechodí do školy,je předškolák,ale též není průbojný.Ani já ani partner taktéž nejsme nijak průbojní,já jsem navíc extrémně přecitlivělá,vše si moc beru,beru dlouhodobě AD kvůli úzkostem a také se bojím,aby syn nebyl po mně. Chválím ho,povzbuzuju a doufám,že bude v životě spokojenej,víc udělat nemůžu.
|
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(24.9.2013 20:39:47)
Myslím, že si to citově dobarvuješ úplně zbytečně...psáno "prosím podporovat sebedůvěru" znamená prosbu o podporu sebedůvěry. Asi to neumí/nechce p. uč. zaobalovat do dalších obezliček, aby se neztratil smysl sdělení.
Proč hned mávat praporem a psát o dávání dětí k adopci a podobná velká slova? Asi to bude tím malým sebevědomím...radši si to hned bereš osobně, než abys to brala jako prostou prosbu o spolupráci.
Měla jsem to podobně, ale chůzí životem jsem se "vylepšila"
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 20:54:20)
Martino, s tou adopcí to byl pokus o vtip. Proti paní učitelce nic nemám, jen mě tam fascinoval ten vykřičník na konci věty.
|
| Andy | •
|
(24.9.2013 21:00:01)
Ucitelky pisi skoro za vsim vykriknik. A k tomuhle se to vazne hodilo.
Ta veta s teckou na konci by byla stejne smesna jako kdyby tam byl otaznik.
|
|
| Martina, 2 kluci |
|
(24.9.2013 21:00:20)
Je mi jasný, že to nebylo míněno vážně...přesto mi přijde zbytečné takhle reagovat na prosbu a řešit, zda něco znamená vykřičník za ní.
|
|
|
|
| Eva + Klárka2/07 | 
|
(24.9.2013 20:47:15)
A nemyslela to tak, že např. když se dělá nějaké cvičení, tak dcera to ví, ale říká to tak nesebevědomě, nechá se zviklat (ježiš, je to správně? nebo zvyklat?  )
Dcera má ve třídě kluka, který o přestávce všechno ví, všechno zná, s každým se baví, ale jakmile jde před tabuli nebo má říct něco nahlas, kuňká (říkala mi to učitelka ze školky). Takže ve škole se může projevovat jinak.
A řekla bych, že to učitelka nemyslela nějak zle.
|
| Maugha |
|
(24.9.2013 20:51:27)
Tak dlouho se viklala, až si zvykla.
|
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 21:00:02)
Evo, je mi jasné, že to učitelka myslela dobře. Je mi jinak sympatická a její styl výuky se mi líbí. Jen by mě zajímalo, co tam píše ostatním dětem, pro srovnání
|
|
|
| Andy | •
|
(24.9.2013 20:49:58)
To fakt jako vysilujes kvuli tomu, ze ucitelka napsala at podporujes dcerinu sebeduveru? 
Co na tom vzkazu je tak spatneho?
To uz ty ucitelky fakt nesmi vubec nic? Tohle podle mne myslela opravdu dobre.
|
| Maugha |
|
(24.9.2013 21:14:37)
Já bych si z toho taky nic moc nedělala. Jak tu někdo psal, stačí odepsat Provedu!
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 21:16:10)
Maugho, . Na takovou odpověď nemám dost sebedůvěry.
|
| Maugha |
|
(24.9.2013 21:21:24)
Nedomo, tak co jí odpovíš? Nebo jen podepíšeš?
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 21:24:35)
Maugho, nenapadlo mě odpovídat, než jsem si přečetla reakci. Beru to tak, že do žákovské knížky píše jen paní učitelka. Předpokládám, že písemnou reakci nečeká. Takže si to nechám až na rodičák, kde se vždycky pak ptám, jestli se dcera nějak víc projevovala a tak.
|
| Maugha |
|
(24.9.2013 21:27:58)
Nedomo, napiš to aspoň sem. A s vykřičníkem! Někde začít musíš!
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.9.2013 21:22:55)
Nedomo, to je škoda, protože to je velice osvobozující pocit, tu sebedůvěru si vypěstovat a nebát se takových věcí, jako je odpověď paní učitelce do notýsku
Já se držím zásady zachování slušnosti za všech okolností, ale jinak nemám problém komunikovat naprosto otevřeně s kýmkoliv, a je to opravdu příjemné pro vnitřní duševní vyrovnanost.
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 21:25:17)
Anett, jenže to je v žákajdě. TO mi přijde takové nepatřičné tam psát.
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.9.2013 21:36:48)
Nedomo, aha, chápu, do žákajdy bych "Provedu!" na tuto poznámku asi také neodpověděla. Ale to ani ne proto, že bych měla takový respekt z té žákovské knížky, ale mně ta poznámka od paní učitelky nepřijde myšlená ve zlém ani pitomá, tak proto.
Kdyby v žákovské byla nějaká opravdu absurdní poznámka, tak bych se nerozpakovala ve tejném duchu odpovědět - už jsem to i udělala.
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 21:40:22)
Anett, mě ten komentář učitelky nevadí. Pokud to z úvodního příspěvku tak vyznělo, tak nechtěně. Debata se tím trochu odklonila. Asi mě to prostě jen zaskočilo, protože jsem byla tak pyšná, že ta mladí je vidět a slyšet.
|
| Maugha |
|
(24.9.2013 21:42:48)
Nedomo, nebojí se jí dcera? My jsme s tím měli jeden čas problém - paní učitelka byla takový rázný typ.
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 21:46:49)
Maugho, nebojí. Paní učitelka je sice od pohledu přísná, ale není to takový ten uječený typ. Ale dcera prostě není vykřikovací typ a těch je ve třídě dost. Fakt luxusní kousky, co hned první den při ukázkové hodině sázely takový perly i před rodičema, že jsem tím bavila celou kancelář. moje dítě je spíš pozorovací typ, co se v kolektivu zapojí až na výzvu. Ve dvojičce nebo s míň dětmi je to jiný, tam se prosazuje úplně přirozeně.
|
| Maugha |
|
(24.9.2013 21:50:22)
Jo, chápu, jsem taky pozorovací typ.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.9.2013 21:44:44)
Nedomo, jojo, já to chápu, jak jsi to myslela. Na to by byl asi opravdu nejlepší osobní rozhovor, abys zjistila, v čem paní učitelka ty projevy nedostatečné sebedůvěry spatřuje. Přeci jenom, při vyučování se dítě může pojevovat trochu jinak, než jak ho znáš ty ...
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(24.9.2013 21:26:48)
Včera měl syn v notýsku napsáno, že neměl pomůcky na geometrii.
Chtěla jsem tam napsat "zbila jsem ho jako psa", ale zakázal mi to. 
|
| Maugha |
|
(24.9.2013 21:28:29)
Monty
|
|
| MÍŠA&FÍK | 
|
(24.9.2013 21:30:48)
Monty....
|
|
| Raduza | 
|
(24.9.2013 21:35:49)
Monty . Dcera tady cosi donesla. Jen jsem to podepsala. Musela jsem dvakrát, pořádně. Prý ji jinak seřve, že si to tam udělala sama. A já myslela, že se ve škole na děti neřve
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 21:37:28)
Létavice, já už dostala vzkazů. Paní učitelce se nelíbí ani můj podpis, že to prý není podpis. Já to píšu na smlouvy, podání k soudu, prostě všude, a stačí to jako dostatečný identifikátor. Ale na podpis žákajdy a úkolu si patrně pořídím razítko.
|
| Maugha |
|
(24.9.2013 21:40:01)
Co máš za podpis - jen iniciály? To dělám taky.
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 21:42:17)
Mauho, příjmení. Ale čitelné jsou tak první čtyři písmenka. Já buď píšu jako prvňák (mám takový vzorňácký ničím nezajímavý rukopis, takový, jakým píšou učitelky v první třídě) nebo klikyhák. Tak to tam píšu vzoropisem.
|
| Lída+4 |
|
(24.9.2013 21:50:06)
Nedomo, to pak ale není tvůj podpis, ne??? Jestli ona dotyčná píučka není nějaká koza praštěná...
|
| Nedoma |
|
(24.9.2013 21:51:32)
Lído, podpis se nelíbil paní učitelce u druhé dcery. A tak je v pohodě. Jen jí přišlo, že by si to dcera mohla klidně podepsat sama, že to je napodobitelné. Ale máš pravdu, ten vzorový není "můj".
|
|
|
| KoproFka | 
|
(24.9.2013 22:57:40)
Nedomo, buď v naprostém klidu, já i mm máme oba takový podpis, že není, bohužel, poznat ani to první písmeno....
Já se toho v práci tolik napodepisovala, že jsem si ho úplně zkazila....
|
|
|
|
| Lída+4 |
|
(24.9.2013 21:49:12)
Co je xakru učitelce do toho, jak se podepisuješ??? 
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.9.2013 21:40:49)
Létavice:
"..A já myslela, že se ve škole na děti neřve..¨"
Svatá prostoto ... Ty nežiješ v Čechách?
|
| Raduza |
|
(25.9.2013 7:48:43)
Anett, to byla ironie
|
|
|
|
|
| Anita007 | 
|
(25.9.2013 9:53:40)
Monty
Na tohle si vzpomenu, až něco podobnýho donese
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)