Silvie03 |
|
(13.7.2014 11:42:39) Brácha odešel před rokem od rodiny kvůli mladší ženě (bez závazků samozřejmě). Dosud jsme se s tím nesmířili, s bratrem se bavíme, ale jen nuceně. Matka s ním přerušila kontakt, prý mu to nikdy neodpustí (nechal ženu samotnou se třemi malými dětmi). Jeho partnerku nebereme na vědomí, je to obyčejná zlatokopka. Naopak s jeho bývalkou máme pěkné vztahy, jsme v pravidelném kontaktu, pomáháme jí. Bratr je hluchý, slepý, naše chování nám zazlívá. Pro nás je to ale zkrátka podraz největšího kalibru, ať je to příbuzný nebo ne. Máte to někdo taky tak? Připadá mi, že výměna partnerek dnes probíhá jak na běžícím pásu a stává se standardem. Rodiče si potomka brání za každé situace. Ale je to v pořádku?
|
Evelyn1968,2děti |
|
(13.7.2014 11:45:35) S mým otcem ve stejné situaci taky jeho rodiče přestali mluvit, pomáhali snaše-mojí mamce.
|
|
Fren |
|
(13.7.2014 11:53:48) Tady ten chlap má evidentně mozek mezi nohama a ne v hlavě.Není však správná otázka,jestli je chování vaší rodiny k němu v pořádku - kde je napsáno co je v pořádku a co už ne? Kdyby se takhle zachoval můj syn,jako jeho matka bych z toho nebyla nadšená,pomáhala byh jeho ex atd.,na syna bych se třeba nějakou dobu zlobila,ale nechtěla bych o něho úplně přijít.Asi bych nechtěla,at si tu novou vodí k nám domů.
|
|
Linda V. |
|
(13.7.2014 11:54:04) Tohle chování příbuzných nechápu.
Je to jen a jen věc Tvého bratra a jeho exmanželky. Nikdo z vás neví, co všechno za tím bylo.
|
..aachje |
|
(13.7.2014 14:53:53) taky to nechápu. je to hysterické chování a strkání čumáku do věcí, do kterých jim nic není. a odvrhování dětí a paktování se s bývalými partnery je od rodiny podraz. mohou mi cokoli říct, jakýkoli názor, prosbu, ale řídit můj život v žádném případě. ve chvíli, kdy se moje matka začala kamarádíčkovat s mým ex a spolu s ním mi škodit,jak v mexické telenovele. utla jsem s ní veškeré kontakty. trvalo jí hodně dlouho, než jsem si ji zase připustila k tělu. dnes, ačkoli moje matka neumí říct promin, měla jsi pravdu,,, vidím na ní, že lituje toho co udělala i ztraceného času. na,,opak matka a celá rodina mého současného muže jeho rozhodnutí respektovala, přijala mě a podporovala nás.
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(13.7.2014 12:01:28) Švagr taky odešel, ovšem jim do vztahu hodně kecala jeho tchyně. Švagrova přítelkyně hluchá-slepá. Švagra víceméně nebrala jako partnera, ale jako mladšího bráchu. Pamatuji si, že minimálně pět let chodil, jak tělo bez duše, s hlavou sklopenou. Doma jim to neklapalo, tchyně furt buzerovala a dcera jí nejen poslouchala, ale začala se jí čím dál víc podobat. Dopadlo to tak, že švagr trávil víc a víc času v práci a nakonec potkal nějakou slečnu a odešel. Jeho matka(má tchyně) se dala na stranu švagrové. Jednak jim furt piplala dítě(a to tak, že víceméně dala svému synovi dost prostoru na to, aby nebyl doma a tu nudu kompenzoval jinde) a nechce o vnuka přijít, navíc odmítá vidět, že se její syn dost dlouho snažil a nikam to nevedlo. Švagrová s matkou mají mou tchyni v kleštích, tlačí ji ke zdi a vyčítají, jak se syn nepovedl. Tchyně je s nervama v háji. Kdyby se obě tchyně držely stranou(jedna nebuzerovala, druhá si z vnoučete neudělala třetí dítě), mohlo to dopadnout jinak. Nelíbí se mi postoj mé tchyně ke švagrovi(jejímu synovi). Je to mezi ním a jeho bývalou.
|
|
Hr.ouda |
|
(13.7.2014 12:02:03) ve chvíli, kdy si brácha pořídí s novou partnerkou další sadu dětí
to bude pro rodinu a zejména pro prarodiče pekný dilema, zda ignorovat i další vnuky či nikoliv, protože mít pěkné vztahy s vnuky a nebavit se s rodiči bude problém
|
Lassiesevrací |
|
(13.7.2014 12:04:54) Souhlas. Bude to čím dál složitější.
|
|
Silvie03 |
|
(13.7.2014 12:06:16) Nad tím jsem taky přemýšlela. Sice si to zatím nepřipouštím, protože jeho partnerka je učebnicová zlatokopka - ale možná právě proto si ho bude chtít nějak pojistit...
|
|
|
Irsenka |
|
(13.7.2014 12:11:20) Myslím že jste trochu nespravedliví. Popisujete to jen jednostranně a odsuzujete jeho novou přítelkyni i přesto že ji téměř neznáte. Kdyby zde měl možnost napsat on svůj názor tak by to bylo spravedlivé, ale takto mně to připadá spíše jako pomluvy.
|
Silvie03 |
|
(13.7.2014 12:13:39) My ji známe dobře, žijeme na malém městě. Jeho bývalku známe ještě líp. Tohle byla výměna naprosto šílená.
|
Cimbur |
|
(13.7.2014 12:37:01) Ja to chapu. Ony se hrany obrousi, k brachovi asi cestu najdete, ale k nove partnwrce ne, nac tak.
|
Jachtarka |
|
(13.7.2014 12:49:02) Jestli s novou partnerkou zůstane dlouhodobě, tak si tu cestu budou muset najít asi taky. Časem. Nejde mít jakž takž dobré vztahy se synem a vytrvale ignorovat jeho partnerku.
|
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(13.7.2014 12:14:27) Z hlediska těch "opuštěných" dětí-bylo to fajn mít ještě někoho, když vlastní otec byl duchem nepřítomen, už takhle jsem byla nucená předčasně dozrát, a MMCH s otcem se nestýkám teď ani já.
|
|
|
Cimbur |
|
(13.7.2014 12:33:02) To chapu, u nas v sirsim pribuzenstvu zase takto odesla mama od rodiny, ani jeji sestry, ani mamibka, ani starsi det ji to neodpustily.
|
|
*Owls* |
|
(13.7.2014 12:37:20) Já rodinu chápu. To, že je to jejich dítě neznamená, že se na něj nemůžou naštvat a že musí dělat, že je všechno v pořádku. Naopak se mi líbí, že neodstřihli "cizí" snachu. Oni se na syna nedokáží zlobit věčně a čas obrousí hrany, ale nevidím důvod, proč by nemohli dát najevo svůj názor.
Souhlasím, že až bude mít syn s novou partnerkou dítě/děti, bude to složitější. Samozřejmě záleží také na té nové partnerce. Být na místě matky/babičky a nová snacha být zlatokopkou, tak děti určitě budu milovat, ale vztah s novou snachou bude velmi chladný. Ale to je pouhé kdyby....
|
Epepe |
|
(13.7.2014 12:50:51) Kamilo, souhlas.
|
|
|
Gertruda |
|
(13.7.2014 12:44:37) Zrovna máme něco podobného v rodině. Řekla bych bráchovi, co si myslím (třeba až tak, že si myslím, že je blbec), ale dál bych se v tom nevrtala. A taky bych byla opatrná na soudy typu "typická zlatokopka", zvlášť na malém městě, kde někdo něco plácne a s dotyčným už se to veze navždy, ať je pravda kdekoliv.
|
|
Gavašetka |
|
(13.7.2014 12:45:04) Ahoj, už to tu dost psali ostatní, ale přidám to své. Je fajn, že jste bráchu úplně neodstřihli, je to jeho život - vy ovšem nejste povinni mu říkat, že je to super, když to tak nevidíte. To, co v tuhle chvíli /možná na delší chvíli/ by mohlo fungovat, jsou korektní vztahy. Nepatlat se v tom, ale taky nepředstírat, že jste nadšeni stejně jako on (myslím navíc, že taky není nadšen, že není se svými dětmijen to nepřizná -možná o to více bude říkat, jak je šťastný, oč víc mu budete připomínat, že šlápl vedle. Vyjasněte, že vztahy se švagrovou nehodláte ukončovat, ale že se budete starat o to, aby to co nejméně drhlo - tj. aby se třeba nepotkávali, abyste se nevměšívali na jednu či druhou stranu atd. Kdy si pustíte do životě novou partnerku - to chce asi čas... Každopádně - na všechno jsou 2, tudíž ne že ona zlatokopka bráchu ulovila, ale on se také nechal ulovit, má v tom stejnou míru zodpovědnosti...
|
|
Jachtarka |
|
(13.7.2014 12:45:29) Moje mamka se baví se všemi - bráchou, bývalou ženou, pochopitelně vnoučaty, novou přítelkyní a jejími dětmi (ne bráchovy). Tedy ne že by s tím z počátku neměla problém, rozvod se u nás v široké rodině "nenosí". Překousla to a svým způsobem zafungovala jako "mediátorka". Bráchu za to pochopitelně nechválí, nahučela se do něho strašně moc.
Brácha se o děti stará, manželku finančně (hlavně tedy z hlediska bydlení a nákladů spojených s dětmi) zajistil. Ale žít s ní prostě nechce.
Netroufám si soudit a v zásadě se modlím, aby mě něco takového nepotkalo. Nerozebírali jsme to nějak moc, ale já bych v jeho manželství asi taky nevydržela. Vlastně nevím, jestli nová partnerka byla nebo nebyla posledním impulsem k odchodu.
|
Dari79 |
|
(13.7.2014 15:29:17) Já se přidám sem:
pokud by to bylo tak, že brácha se rozvedl a
a) úplně se vykašlal na bývalou ženu a tři děti, neplatí výživné, nebere si je, třeba ještě "ulil" společný majetek, aby po rozvodu jí nemusel vyplácet, nebo třeba je "vyhodil" z jeho bytu... - prostě choval se jako hajzlík - tak by měl u mě taky konec, klidně bych mu to řekla a velmi podporovala jeho bývalou a klidně se jí stokrát omluvila za to, že je on idiot... Dokud by mu to nedocvaklo a nezačal se chovat jinak, tak bych ho odepsala.
b) o děti se staral dál, platil výživné, vídal se s nima, fungoval jako táta, dokázal s bývalou slušně vycházet, nedělal podrazy a naschvály atd..., tak bych max. vyjádřila lítost, že jim to nevyšlo, ale určitě bych ho neodepsala. Je to jeho věc, pokud se chová slušně, jen chce žít s někým jiným, v pořádku. Byla bych ráda, kdybych mohla synovce a neteře vídat dál a kdybysme s bývalou švagrovou dál vycházeli, pokud jsem s ní už předtím měla dobré vztahy.
Tj. odepsat jen kvůli rozvodu, to určitě ne... Odepsat ho kvůli prasárnám, kterých by se dopouštěl, jistě.
V rodině máme oba případy (ne v nejbližší), na úrovni strýců-tet a vzdálenějších a fakt to tu tak fungovalo. V jednom případě je nová žena součástí rodiny, ve druhém případě zůstala součástí rodiny bývalá žena a muž a jeho nová žena "byli zavrženi" - myšleno, že se jim neděje nic zlého, jenom už nejsou zváni na rodinné oslavy, už spolu nejezdí na společné dovolené, nechodí chlapi na pivo atd...
Po pravdě, oba případy chápu - v tom prvním je nová žena naprosto zlatá a úžasná, má dobré vztahy s nevlastními syny (a teď i vnuky) atdl, v tom druhém případě je nová žena velmi "agresivní v prosazování svých zájmů a potřeb", synové museli tátu dokonce žalovat o zvýšení výživného (ačkoli s novou ženou jezdí několikrát do roka na dovolenou, koupili si chatu atd.), o vypořádání společného majetku se zuřivě soudil...
Každý svého štěstí strůjcem. Chová-li se jako idiot, nevím, proč bych měla stát na jeho straně jen proto, že je můj bratr. (P.S. můj bratr je skvělý a věřím, že podobných prasáren by se prostě nikdy nedopustil)
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(13.7.2014 13:01:25) Silvie, chápu, že je to pro tebe těžký... Já za stejné situace bráchu vyslechla, snažila se projevit pochopení, zároveň mu řekla, že je debil. Snažím se s ním udržovat vztah. Jsem se švagrovou dál v kontaktu, jak mi to čas dovolí(ona o to stojí), když jí můžu pomoct s dětmi, tak to ráda udělám. Pokud by mě ale brácha chtěl seznamovat s nějakým novým objevem, tak bych s tím měla dost problém.
|
januska.1 |
|
(13.7.2014 13:17:43) Přestal se o děti úplně starat?Platí na ně odpovídající částku?Bere si je na víkend?Pokud tohke všechno dělá,nezlobila bych se na něj,i když opustit partnerku se kterou má 3 děti je blbé.Pokud se nestará vůbec,taky bych s ním přerušila kontakt.
|
|
|
Tinna |
|
(13.7.2014 13:24:52) Silvi, naprosto chápu a mám to podobně - můj muž mě po 20ti letech pohodovýho vztahu vyměnil za mladší se dvěma dětma. Loni, kdy se vše začalo sypat, byli jeho rodiče na mojí straně, se svým synem skoro přerušili kontakty. Jeho maminka to ale dlouho nevydržela, je to přeci jen syn a synem zůstane a i když s jeho rozhodnutím nesouhlasí, musela se s tím smířit...tchánovi to trvalo dýl, ale už spolu taky mluví. Nevím teda, nakolik akceptují synovu novou přítelkyni a vlastně mě to ani nezajímá. Kdo to ale nedává, je jeho brácha, můj švagr. Se mnou mluví, stýkáme se, syn se návštěvuje s bratranci, ale kvůli našemu konci manželství přerušil totálně kontakt se svým bráchou a nevypadá to, že by se to časem mohlo vylepšit...smutný příběh...
|
|
boží žena |
|
(13.7.2014 13:25:59) Blby ale brala bych to ze on je dospěly a je to jeho věc
S bývalou bych udržovala vztah normálně
S novou nevím
|
|
Roya |
|
(13.7.2014 14:17:51) Jedna věc je vztah k někomu a druhá věc je názor na určité jednání. Směšovat tohle dohromady, tj. vytvářet si (nebo rušit) vztah k někomu na základě toho, jestli jedná tak, jak se mi líbí, nebo ne, je z mého pohledu úplně absurdní. Buď někoho mám ráda, nebo ho nemám ráda. Nemusím schvalovat jeho jednání, ale přestat ho kvůli tomu mít ráda? Chápu dočasnou "křeč", než si to člověk srovná v hlavě, ale aby vlastní matka dítě zavrhla s tím, že mu něco nikdy neodpustí, to je něco v nepořádku spíš na její straně, řekla bych. A odsuzovat lidi a dávat jim nálepky (např. zlatokopka) je tak jednoduché... lidé se pak cítí být sami lepšími, když na někoho jiného mohou koukat skrze prsty...
|
Grainne |
|
(13.7.2014 14:34:07) No nevim, kazdy mame hranice toho, co uneseme. Predpokladejme momentalni vypadek citu, ale nac si brat servitky? Tady je ve hre vic lidi a sirsi vztahy, nej jeden mozek v kalhotach. Myslim, ze obcas to rodicovske mentorovani neni na skodu ani v dospelosti, zadna matka nebude zasnene hledet, jak se dite vrha do propasti, byt pomyslne.
Zlatokopka, nezlatokopka, od zenateho ruce pryc, veli slusnost.
|
Linda V. |
|
(13.7.2014 14:36:37) Nemusí zasněně hledět, ale měla by to respektovat. Proč hned "vrhat se do propasti"? Existuje i varianta, že člověk bude třeba zase po letech šťastný.
|
Grainne |
|
(13.7.2014 14:40:29) Tak zase budme spravedlivy, to by i matky mely mit narok jit za stestim, ale nesetkala jsdm se s pochopenim pro matku, ktera odkracela za stestim bez deti.
Navic tady resime ptakovinu, az se chlapec probere z hormonalniho opojeni, realita ho sama nakope.
Takze za mne bych doporucovala udrzovat odtazite vztahy, na slecnu neplytvat energii a vyckat veci pristich.
|
|
Pam-pela |
|
(13.7.2014 14:44:54) Lindo, proč po letech šťastný? Myslíš tím "hormonálně zamilovaný"? Protože jo, tohle dlouhodobý vztah prostě dát nemůže...tam leda může zamilování a s tím spojené emoce přejít do klidnějších vod obyčejné dlouhodobé lásky. Romantika a zamilovanost do nového objevu po 20ti letech stávajícího vztahu může člověka přemoct, může mu dát i pocit křídel a něčeho výjimečného, ale určitě ne na dlouhé roky...spíš na měsíce. Když emoce vyšumí, zbude bu´d opět "jen" dlouhodobá láska, nebo zůstane pachuť a touha po návratu k bývalým jistotám a "obyčejnosti žití", nebo bude mít člověk touhu zamilovat se znova. Protože zamilování je moc hezké, jenže tohle "štěstí" - nestálé .
|
jak |
|
(13.7.2014 17:05:51) Hm.muj ex odesel loni.letos mi pise ze v posteli jsem byla dobra a ze nas ma rad.ze vubec nevi proc se to stalo.tolik k tem 30 kilo navrh a mastnemu culiku.:) to ze by rad sex ani nezminuju...ale jo ona je tak jina..
|
|
|
anemon |
|
(14.7.2014 9:19:18) A za pár let repetka. Vždyť na štěstí má právo.
|
|
|
|
Roya |
|
(13.7.2014 14:51:11) Nerozumíme si. Jedna věc je vztah, druhá názor. Matka samozřejmě může vyslovit svůj názor, že s daným jednáním nesouhlasí, to je naprosto v pořádku. Nemluvit s vlastním dítětem proto, že dělá něco, s čím nesouhlasím, je něco jiného. Pokud jde o "od zenateho ruce pryc", já sama to třeba tak mám, ženatý je pro mě tabu. Ale ne kvůli nějaké "slušnosti" (kdo rozhoduje o tom, co je slušné a co už není? bude se to lišit rodina od rodiny, kraj od kraje, kultura od kultury, ale stále je to jen určitý úhel pohledu), ale proto, že já sama bych se necítila dobře. Přesto, že já sama bych to neudělala, nevidím důvod odsuzovat někoho proto, že on to má jinak (a např. aby zlatokopka mohla kopat zlato, musí k tomu být někdo, kdo se nechá, čili její přístup sám o sobě není škodlivý, to přijde teprve tehdy, když jí k tomu někdo jiný dá své požehnání, zkrátka musí na to být minimálně dva). A jak už tady někdo (myslím Monty) psal - zvnějšku (a i příbuzní vidí vše jen zvnějšku) to může vypadat nějak, ale nikdo s tou rodinou denodenně nežil, nikdo neví, jak to mezi nimi bylo. Může to být přesně tak, jak to vidí zakladatelka, ale taky nemusí. Odsudky od monitoru (ale i v životě prostě jakékoli odsudky) mi přijdou nemístné.
|
Pam-pela |
|
(13.7.2014 14:57:47) Royo, někdy matky a vůbec rodiče jaksi cítí zodpovědnost za svoje dítě (byť dospělé) a jeho činy...přece jen se dřív tradovalo, jak mocná je výchova . Takže věřím, že leckdo bere toto jednání svého dítěte jako vlastní selhání...tím víc emocionální pak reakce na jeho činy je.
některé rodiny jsou velmi soudržné a vazby v nich jsou silné, proto takovýhle (nezodpovědný) čin může všechny účastníky hodně hluboko zasáhnout...a všechno může obrousit a zahladit jen čas.
Jinak mi přijde hezké, že tchánovci pomáhají snaše, která zůstala s dětmi sama, možná to hodně potřebuje, protože její bývalý už má novou lásku a v ní citové zázamí, a jí možná zůstal jen šok a zklamání a rozbitý domov...a citová prázdnota (tu někdy nedokážou vyplnit ani děti).
|
Silvie03 |
|
(13.7.2014 15:04:40) Pam - přesně tak. Moje matka se za bráchu stydí, pořád, i po roce brečí a dává si to za vinu - že ho špatně vychovala. Švagrová je opravdu slušná a hodná ženská, zůstala na všechno sama, tak jí pomáháme jak můžeme.
|
enny |
|
(13.7.2014 16:35:58) Moje bývalá tchýně má postaveno také tak, ale doba už je to delší. U nás šlo o to, že náš vztah po 10 letech byl myslím docela nadstandardní, pro mě i pro něj to znamená, že tam prostě mezi námi byli pořád nějaké city, o to pro mě byl větší šok, že zavřel dveře za mnou, za dcerou, za dosavadním životem.. protože je sobec a chce si užívat. Jeho slova.
Moje máma by asi docela přežila, kdyby se můj bratr se svou ženou rozešel, ale nesměl by jí přes práh, kdyby se opustil dítě. A teď definuj slova "opustit dítě". Pro mě to znamená už to, že na dítě "jen" platí.
Docela je zajímavé, jak jsou lidé ještě chápaví k tomu, že přeci nemožno mluvit někomu dospělému do života, stalo se stalo. Ale myslím si, že názory by byly absolutně jiné, kdyby se jednalo o matku, která odejde od muže a od dítěte. "Stačilo by", kdyby na dítě platila a každý týden by ho chtěla vidět?
|
Silvie03 |
|
(13.7.2014 20:03:51)
|
|
|
|
Roya |
|
(13.7.2014 15:05:04) "Royo, někdy matky a vůbec rodiče jaksi cítí zodpovědnost za svoje dítě (byť dospělé) a jeho činy...přece jen se dřív tradovalo, jak mocná je výchova . Takže věřím, že leckdo bere toto jednání svého dítěte jako vlastní selhání...tím víc emocionální pak reakce na jeho činy je."
To je nesporné, že to takto funguje. To ale neznamená, že je její chování lepší než chování jejího syna.
"některé rodiny jsou velmi soudržné a vazby v nich jsou silné, proto takovýhle (nezodpovědný) čin může všechny účastníky hodně hluboko zasáhnout..."
Právě rodina se silnými vazbami by nebyla hned hotová s tím ty vazby přetrhat, ne?
"Jinak mi přijde hezké, že tchánovci pomáhají snaše, která zůstala s dětmi sama, možná to hodně potřebuje, protože její bývalý už má novou lásku a v ní citové zázamí, a jí možná zůstal jen šok a zklamání a rozbitý domov...a citová prázdnota (tu někdy nedokážou vyplnit ani děti). "
To samozřejmě. Ovšem prospěšnější pro všechny by v dlouhodobém výhledu bylo, kdyby zároveň nedštili oheň a síru na syna a jeho novou partnerku (znovu opakuju, že tím nemyslím schvalovat jejich jednání a stavět nové partnerce slavobránu).
|
Pam-pela |
|
(13.7.2014 15:16:02) Royo, já bych tak nesoudila, co by maminka měla a neměla...bude jí už určitě přes 6O, pochází ještě ze starší generace a prostě v určitých rodinách nemají s rozvody a opouštěním partnerek a dětí takovou zkušenost , třeba to ještě nikdy nezažila...neví, jak reagovat "dobře". Řeší to po svém....v její kůži nejsme, takže nevíme, jak bychom se zachovaly my.
Já to teda nevím. Kdyby můj syn po pár měsících zamilování opustil po 20ti letech manželku se třemi dětmi a nestaral se o ně, nevím, jak bych reagovala...opravdu ne. Možná bych taky chtěla pomoct hlavně těm slabším...což je v této chvíli opuštěná žena a její děti. A na syna bych zřejmě měla vztek, což bych dala nějakým způsobem najevo...možná bych ho v té chvíli taky nechtěla vidět...jeho a jeho štěstí. Na drihé straně bych viděla ty nešťastné lidi. Museli bychom asi všichni počkat, až ty nejsilnější emoce přejdou. A třeba bych reagovala jinak, já to fakt nevím....ale koukám, že tady ví většina, jak rozumní by byli .
Samozřejmě že z vyššího hlediska je to tak, že nikoho nevlastníme, takže máme nechat druhé jednat podle toho, jak oni chtějí, nemáme si na nic dělat nároky, ani na jejich lásku, ani péči a čas...a samozřejmě bychom měli za každé okolnosti druhé chápat a chovat se moudře a zodpovědně. Tak by to mělo být správně. Je fajn, že to víme...a chovat se podle toho umí kdo?
|
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(13.7.2014 15:02:30) Royo, ty píšeš: "Může to být přesně tak, jak to vidí zakladatelka, ale taky nemusí. Odsudky od monitoru (ale i v životě prostě jakékoli odsudky) mi přijdou nemístné."
Ale zároveň někoho odsuzuješ za to, že nedokáže mluvit s vlastním dítětem za to, že opustil rodinu. V podstatě taky soudíš.
Ono se nám to opravdu od monitoru lehce hodnotí, ale záleží na tolika věcech. Ty vztahy jsou tak rozmanité, někteří lidé jsou si bližší, ačkoliv nejsou příbuzní, jiní zase drží pohromadě jako rodina, bydlí spolu, tráví spolu hodně času. Tam, kde každý bydlí jinde a rodina se moc nestýká, to nemusí být takové, jako tam, kde třeba babička vnoučata piplala, vídala je x-krát týdně a najednou se ta rodina rozpadne. Ty babičky vídají uplakané děti a jsou z toho leckdy víc psychicky rozložené, než ty děti samotné. Tchyně je třeba fakt zralá na nějakou medikaci, synovce lituje, nadbíhá mu, ve všem mu vyhoví - to samé druhá babička a máma. Kluk s nima cvičí, k tomu zpracovává, co se děje. Všichni se to snaží nějak látat. Z pohledu nezúčastněných je to jo jen info na dvě věty - rodiče se rozvádějí, rodina se s tim vypořádává. Ale těch emocí je tolik a zasáhne to tolik lidí, že mě to až samotnou překvapuje.
|
Roya |
|
(13.7.2014 15:11:24) "Ale zároveň někoho odsuzuješ za to, že nedokáže mluvit s vlastním dítětem za to, že opustil rodinu. V podstatě taky soudíš."
Tak to není vůbec pravda. Nikoho neodsuzuju. Vůbec jsem nemluvila o matce (ve smyslu "ta je ale špatná, že se takhle chová"), ale o pohledu zakladatelky a některých diskutujících, kteří berou jako dané, že synovo chování a chování jeho nové partnerky = špatné, chování ostatních = dobré. Naučila jsem se nikdy nikoho neodsuzovat, beru to tak, že každý žije tak, jak nejlépe umí.
|
Grainne |
|
(13.7.2014 15:13:55) Peskujes druhe, ze to nevidi stejne, jako ty. Jsou veci mezi lidmi, ktere jsou odsouzeni hodne a kdo se jich dopusti, odsouzeni, jako zdroj pouceni, si nejdn zaslouzi, ale teh ho potrebuje.
|
Grainne |
|
(13.7.2014 15:22:50) Supliku, kdybych se pri rozhovoru s nekym hroutila a plakala, logicky se s nim radeji nebavim.
Ja zasnu, jak je tu vetsina srozumena s tim, ze opustit rodinu je vlastne takova ponekud trapna prkotina, asi jak zadrena triska a ten, kdo to nezvladne s nadhledem a prehleddm je....nevim co, ale mam pocit, ze opak a bolestne, emocionalni reakce jsou vice v norme.
To neni serial v televizi, to jsou zivi lide, kteri citi bolest, kterou jim nekdo zpusobil. Prali byste si ji pro sebe?
|
Grainne |
|
(13.7.2014 15:39:40) Supliku, taky jsem nekde psala, ze se jedna o docasny citovy vypadek, ale jeslize druhemu svym chovanim zpusobim bolest a to i v pripade, ze musim,, vezmu li v nasem pripade v potaz moznost, ze odchod je opravneny, nebudu ocekavat, ze me dotycny bude jeste hyckat a oprasovat.
Zkratka pokud dospely clovek zpusobi v stmelene rodine chaos a zmatek, nema narok ocekavat pozitivni ohlas, nic vic.
|
Grainne |
|
(13.7.2014 15:46:06) Ted ale vazny dotaz. Opravdu tu skoro vsichni zvladate podobne bolestne situace s takkvym prehledem a nadhledem a jste vzdy za damu? Ja naopak davam pruchod vsem emocim, vcetne vzteku. Pak teprve jsem schopna jednat racionalne, ale nejdriv to proste musi ven a zalezi na velikosti prohresku, za jak dlouho to zpracuju. Potomstvo to vcelku vstrebalo a vi, kdy se mi radeji nepriplest pod ruce.
|
Roya |
|
(13.7.2014 15:50:33) Grainne, jsem cholerik a taky reaguju hned. Ale právě proto to ve mně nezůstává a rychle se uklidním a pak už nastupuje jednak jak píšeš racionální myšlení, ale hlavně srdce - takže se třeba, pokud to tak cítím, i za svou prvotní reakci omluvím. Rok mi to určitě netrvá. Čímž neodsuzuju, že někomu ano, aby zase nevznikla mýlka, jen odpovídám na tvůj dotaz sama za sebe.
|
Grainne |
|
(13.7.2014 16:16:07) Royo, tak to ale vidis. Ta rodina ma taky pravo na nejakou reakci byt neni idealni a prohresek povazuji za zavazny. Predpok,adam, ze tohle bych mela na X mesicu, az rok, nez bych to takrikajic rozdychala. Navic se v mezicase ukaze, jestli to byl hloupy ulet, nebo ta jedina prava laska v zivote, coz je treba polozka, na kterou verim. Taky slecna sd mezitim bud odkope, nebo vyklube jako dobra holka....i kdyz....z popisky mam jiste pochybnosti, ale muze byt.
|
libik |
|
(13.7.2014 16:24:11) Já si myslím, že matka dospělého člověka vůbec nemá právo něco veřejně rozdýchávat, může ji to ve vztahu k vlastním zásadám (či sebeobětujícímu životu) mrzet, ale to má řešit s psychologem nebo s knězem.
|
Grainne |
|
(13.7.2014 16:32:31) Libik, tak o verejnosti tu rec nebyla a zakladatelka je jen nenadsena sestra. Jinak u nas se keca vsem a do vseho, ovsem s vyhradou, ze si to dotycny sam prebere. Kupodivu obvykle prebere. Zase takova kontrolni hradba tu a tam neni od veci, kdyz clovek reaguje mimoradne pitome, kdo jiny by mu to mel rict, nez ti, kdo ho maji radi.
|
|
|
|
|
Pam-pela |
|
(13.7.2014 15:50:38) Grainne, jak jsem psala, já to rozhodně nezvládám..., proto se podivuju taktéž, jak jsou tu všichni moudří a rozvážní v takových vypjatých situacích. A to si myslím, že se umím podívat na problémy z různých stran, úhlů a vžít se do různých lidských problémů , navíc jsem teda strašně moc věcí z těch, o kterých se tu píše, i sama prožila...
|
|
Jachtarka |
|
(13.7.2014 16:46:42) Navenek jsem se nevyjadřovala. Mamka se vyjadřovala - hádali se s bráchou, resp. mluvili spolu emocionálně vypjatěji než obvykle.
Já s mamkou jsme to propíraly horem dolem po telefonu - bydlíme poměrně daleko od sebe. No jako setkání s novou "švagrovou" bylo divné - ona je to velmi milá a hodná paní, ale prostě bylo to divné, leta vedle bráchy seděl někdo jiný. Se švagrovou jsem se necítila dobře ani před tím, prostě každá z jiné planety, ne že bychom si škodily, vztahy korektní, ale raději jsem byla když dojel jen brácha s děckama, atmosféra byla jiná. Po rozchodu s ní jen koordinuji, jak bych se mohla potkat u babičky s děckama, ale my si fakt nepsaly ani před tím.
|
|
|
Grainne |
|
(13.7.2014 16:53:51) Ja se divim, ze on se divi. Jde o to, jestli vi, ze se nema co divit. Pochybuju, ze moji synove by se divili. Vedi velmi dobre, co je za carou a co spada do kategorie neskodna lumparna.
V nekterych vecech by deti mely mit jasno.
|
Grainne |
|
(13.7.2014 17:02:49) No o konci zivota tu nebyla rec. Taky je diametralni rozdil mezi tim, schvalovat partnera a situaci, kdy on rozbiji veskere rodinne vazby a vztahy. Dalo by se rict, ze on si s tim zacal.
|
Grainne |
|
(13.7.2014 17:56:56) Nekomu trva i dele, nez rok...tohle je jedno z zivotnich zklamani, neni to klukovska vylomenina
|
enny |
|
(13.7.2014 18:14:52) Šuplíku, pro mě to jsou slova.. jen slova. Zklamání bolí. Já mám stejný postoj ke slovu "odpustit". Navíc si myslím, že člověk nutně odpustit nemusí Mně přijde strašně úlevné vědět, že NEMUSÍM odpustit někomu, kdo mi ublížil. Ale to jsou jen slova, pocity se těžko vyjadřují, já odpustit nahrazuji vykašlat se na to/něj, neřešit.
|
enny |
|
(13.7.2014 18:35:21) Ano, já to beru tak trochu dle vztahů v naší rodině. Pro mou mámu (a i pro druhou babičku mého dítěte) jsou vnoučata jejich "další" děti. A v našich rodinách jsou děti, které jsou ještě dětmi, nedotknutelné. Tím nemyslím rozmazlované Kdybych opustila své dítě (u nás doma rozuměj - nevěnovala mu dost péče, byť bych ho hmotně zajistila), jsem si jistá, že domů nesmím. A pokud se týče toho NAVŽDY, já nejsem tak melodramatická, ale chápu, že někdo slovy takto vyjadřuje svou bolest. Jak píšu, já bych svému případnému potomkovi chtěla ODPUSTIT (nejde mi to slovo přes rty, napsala bych jinak), ale vnitřně se s tím nesmířila asi nikdy (pak že nejsem melodramatická)
|
|
|
|
|
|
|
|
enny |
|
(13.7.2014 17:12:24) Šuplíku, já Ti rozumím, jak to myslíš. Rozumem to mám nastaveno stejně, ale vnitřně nevím, jestli bych ustála, prostě bych ho už celý život viděla jinak.. Já mám kolikrát ve věcech jasno, ale u mě je to o pocitech. Takto jsem si byla vždy jistá a jsem, že nevěra nemusí být důvodem k rozvodu. Ano, myslím si to pořád, i po osobním zážitku. Ale pro mě bylo podstatně horší "to" kolem než samotný sex.
|
Kreaty |
|
(13.7.2014 17:22:34) moje tchýně mě třeba nikdy nepřijala a moje děti taktéž ne, stále uznává pouze manželovo první ženu a to já jsem ho poznala už jako rozvedeného
|
|
enny |
|
(13.7.2014 17:23:59) Tak já bych také nechtěla přijít o vnoučata.. ale už bych měla v sobě také to tiché "že se to nestane znova?"
|
|
|
|
|
|
|
|
|