| Jachtarka | 
 |
(19.12.2014 9:14:43)
My zpíváme, mezi večeří a nadílkou chodíme na zahradu, prskáme prskavky a zpíváme koledy.
Ale nejsme asi ve skupině lidí, na kterou se ptáš. U nás byla u stromku vždy aspoň trojice dobrých zpěváků (v dětství děda, mamka a já , dneska mamka, já a dcera). Vlastně jednu dobu jsme byly jenom dvě, ale chlapi si pobrukovali a dětem se to líbilo.
Nějakou dobu s námi trávila vánoce i exšvagrová s totálním hudebním hluchem,která si nevšimla, že neumí zpívat.
To pak příjemné zpívání šlo do háje  , musely jsme hlasově přitlačit, aby si koledy užili i ostatní nezpívající.
|
| Anni&Annika | 
|
(19.12.2014 9:21:42)
Jachtarko...tak k te ex....no podstatne je, ze mela radost i ta svagrova, ne?
Moje mama zpiva cely zivot /pri praci v domacnosti a i jen tak/ a ja zpivala s ni. Teprve s nastupem do skoly jsem zjistila, ze jeji pisnicky mely trochu jinou melodii. Taky nema hudebni sluch. Nicmene...diky ni zpivam rada a zpivam stejne jako ona cely den /ja teda hudebni sluch mam/, a zpiva uz i me dite /to starsi tez/. Proste nam to dela radost, stejne jako mamce. A o to prece jde
|
| Jachtarka |
|
(19.12.2014 20:39:40)
No, švagrová si to asi užila, to máte pravdu, ostatní už si to užili méně  - i nezpívající zbytek rodiny má hudební sluch a to rvalo uši.
Jednu dvě koledy to vydržíš, jenže my si ten zahradní koncert užíváme dost dlouho
|
|
|
| libik | 
|
(19.12.2014 9:28:28)
Jachtarko, já si myslím, že zpívání je dobrý ventil stresu a že pokud se tím jeden neživí, neměl by se mezí svýma žynýrovat.
Právě, že manželova rodina vůbec nikdy nepípne a všichni tam mají deprese, můj manžel dokonce takového rázu, že to tady nebudu v předvánočním čase ventilovat.
Říkám si, že kdyby si ráno zplna hrdla zapěl jako Evelelyn ......
|
|
| *Aida* | 
|
(19.12.2014 9:37:15)
Tez to u nas bylo tak, ze zpivat (kdykoliv) smeli jen ti, kdo pry zpivat umeli. Cele to prislo od babicky, ktera mela v mladi ambice (nevyplnene) a nakonec hrala a zpivala jen v mistnim divadle. Ja byla okrikovana, at nezpivam, ze to kazim sestrenici (ji babicka navadela, at muj zpev neposloucha).
V dospelosti jsem zjistila, ze zpev nemusi byt jen o dokonalosti a ze nahodou zpivat i umim. Jedna z mych dcer je hlucha, zpiva priserne a presto kdyz chtela hrat na klarinet, tak jsme to zaridili. Dneska uz ma slozene i zkousky, chysta se na dalsi, hraje v orchestru a hlavne ji to bavi.
|
| ronniev | 
|
(19.12.2014 15:54:44)
Mému muži taky někdy někdo asi řekl, že zpívá mizerně, tak nezpívá.
Tchyně zpívá příšerně, ale ráda. Ke cti jí budiž řečeno, že to ví.
jeden syn je po nich, ale já se plácám po rameni, že se mi povedlo NIKDY mu neříct, ať nezpívá, a ještě jsem ho hájila před starším bratrem (který zpívá dobře a šlo mu to na nervy). Následkem toho si prostředníček zpívat nepřestal a doufám už nepřestane.
|
| Jachtarka |
|
(19.12.2014 20:55:36)
Synek taky nepodědil přirozenou schopnost čisté intonace, pochopitelně nejde o život, prostě na sbor chodit nebude a ve sprše nebo při práci ať si brouká, jak je mu libo.
Je rozdíl třeba mezi zpěvem a tancováním.
Když tančíš blbě, ale rád, tak se nic neděje, kdo se na tebe nechce dívat, nemusí a nerušíš tím prožitek ostatním. ALE hlasité falešné zpívání ruší prožitek ostatním, uši nezavřeš. Můj manžel (nezpěvák, ale vypíská cokoli a mohl by ladit piana) ze zahrady odcházel, ten to nedával.
|
| NovákováM |
|
(19.12.2014 20:59:39)
jj, neobtěžuješ, jen si tak nějak "legrační" :-D
Ale kdo to má poslouchat ? :D
|
|
| Filip Tesař |
|
(20.12.2014 14:53:52)
No jo, halt nejlíp mezi lidma to maj lidi, co nějakej sluch maj, ale ne špičkově vyladěnej. Žena má sluch výbornej a umí zpívat, ale s náma si moc nezazpívá. Dcera nic moc nepodědila, tréninkem se vylepšila, ale prostě za uši jí to nechytá, mě taky moc ne, falešnej zpěv poznám, ale když to není moc, nic mi to nedělá. Syn je lepší, ale taky ne špičkovej. Takže my tři si sice nezpíváme o vánocích, ale jinak vcelku dost, baví nás to, dáváme do toho plíce, ale žena je vyloučená, protože jí to občas bolí.
|
|
| libik |
|
(20.12.2014 16:48:16)
Jachtarko, já jsem fakt přesvědčená, že zpěv, zvlášť kolektivní, je výborná terapie a že by se proto měli sluchaři držet zpátky v tom někoho mírnit kvůli "prožitku" svého špičkového zpěvu. Blbá poznámka nejen mrzí, ale člověka vrhne do kuňkání i když si zpívá ve sprše.
Nobody is perfect
Já třeba ráda chodím na evengelické mše, mají tam karaoke pro sbor a člověk vyleze ven jako vykoupanej.
|
| Žžena |
|
(20.12.2014 17:06:29)
libiku,
to má každej jinak. Pro mne je zpěv a hudba terapie, ale ne při kolektivním provozování. Beru to jako vysoce soukromou a osobní věc.
|
| Maťa. | 
|
(20.12.2014 19:45:35)
Pre mňa je to tiež terapie, na splíny spievam denne. Viem, že viem spievať a dobre, ale medzi cudzími sa stydím.
Ale doma spievam, chlap taky, kytara..a ták.
Dnes som deckám spievala napr. Ellu Henderson Ghost a pár iných Lepšie sa tak znášajú tie splíny.
|
|
|
| Hanka | •
|
(20.12.2014 17:27:15)
Libik,
se zpěvem to vidím stejně.
Nezpívala jsem falešně (s věkem je to horší), jako dítě na ZŠ jsem zpívala ve sboru, maminka doma zpívala hodně, nikdy mě nekritizovala, ale někdy těsně na začátku puberty párkrát zmlkla, když jsem se pokoušela přidat s druhým hlasem, občas i při prvním...
Přestala jsem si doma zpívat nahlas na mnoho let.
Až po cca 15 letech, když jsem uvěřila, jsem začala znovu zpívat na veřejnosti nahlas, právě při evangelických bohoslužbách. Jo, někdy je to fakt krákání, co člověk slyší Ale mně to hřeje duši.
Dneska už zase zpívám v malém sborečku, ale doma jsem se už nahlas zpívat znovu nenaučila, jen občas, když nikdo není na doslech.
Svým dcerám jsem zpěv nikdy nijak nekritizovala, podporovala jsem je, ač ta starší bývala lehce falešná občas, časem se to zlepšilo, dnes chodí obě do sboru a zpívají s gustem a dobře
|
|
| Jachtarka |
|
(20.12.2014 18:15:03)
Mezi špičkovým zpěvem a totální katastrofou je velký prostor, já v tomto případě píšu o totální katastrofě v kombinaci s nesoudností.
Zkus si třeba pustit dvě písničky najednou. Nahlas a různé, jak dlouho bude trvat, než jedno vypneš?
Kdybych seděla u táboráku s Magdalenou Koženou a Dagmar Peckovou, tak se je nesnažím přeřvat, ale tiše si pobrukuji, mou potřebu zapojit se by to plně uspokojilo a ostatní by si to podle mého taky užili lépe. To se nevylučuje s tím, že doma si zpívám nahlas.
V kostele jsem neslyšela, že by se hudební antitalenti snažili překřičet kostelní sbor, tam se v tom množství ztratí leccos, aspoň u nás vedou melodii varhany a sbor.
|
|
|
|
|
|
|
.
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)