Jarmilka. |
|
(25.8.2015 9:30:09) Neřeším, co s kým můj partner probírá, to, co je mezi ním a přítelem, rodinou, je jeho věc. Věřím mu, že neudělá nic, čím by mi chtěl uškodit a to je vše. Pokud se potřebuje vypovídat i z věcí mezi námi, má právo to udělat. Ne vždy člověk ví, jak to řešit prpímo v palru a nebo potřebuje poradit, já to v páru řešit. Nebudu hloubat nad tím, jestli se s přítelem baví o Tarantinovi a nebo o mě. Nic mi po tom není.
|
Monty |
|
(25.8.2015 9:32:44) Jarmilko,
|
|
Kudla2 |
|
(25.8.2015 9:33:34) Jarmilko,
a to já bych dost nerada viděla, aby naše věci řešil s někým jiným než se mnou - pokud mám nějaký problém, tak jak ho můžu vyřešit jinak, než že ho řeknu přímo tomu člověku, s kým ho mám?
Leda že ten by na to "neslyšel" a pak by bylo nutno se zeptat kamaráda, "jak na něho", ale do takovýho levelu bych se nerada někdy dostala.
|
Eržika. |
|
(25.8.2015 9:50:17) Kudlo, pokud mám nějaký problém s někým, může to být čistě můj problém, nikoliv náš.
Já ho řeším raději jinde.
|
|
Tulka. |
|
(25.8.2015 9:54:13) Nikdy mě nenapadlo pátrat,co manžel kde říká,o čem se s kým baví,a hlavně si myslím,že to není moje věc.Ani nevím,co bych na tom něla řešit.Já ho nevlastním,ani on mě.
|
kambala pláááckááá |
|
(25.8.2015 10:08:45) tulko, přesně. co já vím, co on řeší. vím, co řeším já a on mi do toho taky nekecá :)
|
|
|
kambala pláááckááá |
|
(25.8.2015 10:01:25) kudlo, jen ať řeší. já taky řeším, od toho mám kamarády a kamarádky, lecky moho vysvětlí jejich pohledy a netřeba doma prudit a dusnit
|
Kudla2 |
|
(25.8.2015 10:04:57) kambalo,
proč prudit a dusnit?
věcný řešení problému není žádný prudění ani dusnění, vy to neumíte?
|
kambala pláááckááá |
|
(25.8.2015 10:08:05) ne, celkově nejsem hádavej člověk v partnerství a tak 90% toho, co vadí průměrný ženě, nějak neřeším. takže já nedusím
ale když mi něco vadí, tak se poptám v okolí, někdy mi to dá dobrý zrcadlo.
ozvat se samozřejmě umím. ale většinou to prostě není nutný
|
Kudla2 |
|
(25.8.2015 10:10:50) co vadí průměrný ženě nevím, když něco vadí mně, tak co je jednoduššího než říct "miláčku, tohle mi vadí"?
Co objevnýho by mi mohla sdělit třetí osoba, která nás nezná zdaleka tak dobře jako my jeden druhého?
|
kambala pláááckááá |
|
(25.8.2015 10:13:44) kudlo, asi to vidíme zjevně každá jinak. mně to pomáhá, tobě by to nepomohlo. já to řeším tak, ty jinak. já bych to po tvým nedělala, ty po mým taky ne....
a to je vše:)
|
|
Grainne |
|
(25.8.2015 10:14:38) Kudlo a to je presne jedna z veci, ktere na tom celem nechapu. Vztah neni nezaujaty, nezaujate muzu sledovat plostici a s nekym sdilet pohled na plostici, ale ne na partnera.
|
Kudla2 |
|
(25.8.2015 10:17:26) Grainne, zas na druhou stranu věřím, že lze mít problém, ve kterém se člověk už tak plácá a je v něm tak moc angažovaný, že není schopen vnímat jiné stanovisko než to své, a pak nezaujatý pohled zvenčí může opravdu pomoct (protože ten nezaujatý může vidět, že i partner může mít kus pravdy), ale do tohoto levelu bych se raději nedostala
|
Grainne |
|
(25.8.2015 11:14:42) Kudlo, tak nejak, ale k tomu jsou rozhodne lepsi odbornici, nez Rodina.cz, nebo kamaradka, ktera rozhodne nebude nezaujata, at uz tim kamaradstvim samotnym, nebo svymi zkusenostmi.
Rady tipu "jak na vlastniho manzela", fakt nepotrebuju. Reknu to rovnou, jak to je, od toho, ze ma vynest kos, az po to, ze z nej zrovna mluvi jeho uzroatorsky deda, se kterym ja zit nehodlam.
|
|
|
|
|
Žžena |
|
(25.8.2015 10:11:27) Já mám tak nějak pocit, že můj muž je takovej "unikát", že nemám v okolí nikoho, kdo by mi ho mohl nazrcadlit líp, než to zvládnu po těch letech já. Nějaký "Franto, co asi Jarda myslí tím, že..." nebo "co bys dělal na Jardově místě" fakt bude těžko fungovat.
|
Kudla2 |
|
(25.8.2015 10:12:04) Žženo,
přesně
|
|
|
|
|
|
Žžena |
|
(25.8.2015 10:02:50) Já bych to taky nerada viděla, respektive s kamarádkou by mi to nevadilo, ale stalo se mi, že manžel kdysi, ještě před manželstvím, "pořešil" nějakou naši intimní věc se slečnou, kterou považoval za moji kamarádku, ale která ve skutečnosti kamarádkou nebyla... a pak nebylo úplně příjemné při společném setkání její "vševědoucí" pozeptání "tak už jste ten vztahový problém s žženou vyřešili? " ... od člověka, který má z mého soukromí nárok nanejvýš na informace typu co dnes vaříme k obědu, mi to přijde za čárou. Jestli něco řeší se skutečnými kamarády, mými, svými, to je mi už fuk, vůbec nezkoumám, o čem se baví, věřím mu, že není v jeho úmyslu ani zájmu naši společnou blízkost a důvěrnost nějak narušovat.
|
|
|
Tante Bante |
|
(25.8.2015 9:40:25) Mám stejný názor. Jedna z nejhorších věcí pro mě je duševní fízlování, to nám dělala máma je to mučení. Příšerná forma žárlivosti. A když je ještě navíc požadování, aby se člověk profízloval sám, tak to u je úplné psycho.
|
Kudla2 |
|
(25.8.2015 9:52:25) Tante,
"fízlování" je blbý, ale s "fízlem" už ze samý podstaty nejde mít moc blízkej vztah.
Jinak kde je hranice mezi "samofízlováním" a "autocenzurou"? Některý věci si myslím, že by člověk prostě probírat s jinými neměl, protože to není fér a - což mi možná na tom vadí nejvíc - to svědčí o tom, že vztah s tím, koho se to týká, není tak blízký, aby to bylo možné probrat s ním.
|
Tante Bante |
|
(25.8.2015 11:13:57) Kudlo, za sebe: nevyžaduju a neposkytuju duševní/informační/jak to nazvat monopol. S matkou to bylo tak, že vyžadovala, že o ní nesmíme nikdy s nikým mluvit kriticky, stěžovat si, zajišťovala to tak, že nám řekla, že takové řeči jsou ta nejhorší zrada, za kterou pak člověka "trápí svědomí" na dítě to účinkovalo velmi dobře. V manželství jsou věci, aspoň u nás, které neventilujeme s nikým, nemáme tu potřebu, něco asi očekávám automaticky, ale nekontroluji a nevymáhám, soudím, že manžel má dostatek vkusu a taktu a sama se stejně chovám a týká se to i dětí. Na druhou stranu jsou věci, o kterých nemluvím s manželem - a převážně z důvodů, že o to nestojí- a mluvím o nich s jinými ženami a manželství se týkají. Jestli toto dělají i muži v mužské společnosti, to nevím, ale dost možná jo, protože jednou jsem se v podstatě nechtěně přichomýtla k mužskému kroužku diskutujícímu o plenách. Soukromí v mysli je pro mě nedotknutelné. Vyžaduji, poskytuji, nevyptávám se, to taky dělala naše máma, musely jsme jí pořád říkat, na co myslíme. Pro mě je duševní autonomie hodně důležitá, řekla bych, že i můj muž to tak má a na dětech to pozoruju taky. Podle mě je to základ všech tvůrčích procesů a růstu, nevrtat nikomu do hlavy.
|
Natascha |
|
(25.8.2015 14:08:38) Tante "musely jsme jí pořád říkat, na co myslíme" Tohle mi dělal ex, tenkrát mi to bylo jen protivné, ale nevěděla jsem vlastně proč, dnes už vím, že je to odporná manipulace.
|
|
|
|
|
|