petka111111 |
|
(25.11.2015 22:07:08) Ahojte...snažím se nepřipouštět si tu situaci..atentáty, uprchlíci, vyhrožování, nálety, bomby, pády letadel..atd.... Ale nejde mi to.... Mám neskutečný strach z toho co bude, co se může stát, aby mi nezabili manžela, děti, aby nebyla válka , chce se brečet...druhou noc jsem už nespala...nejsem blázen, netrpím na deprese..ale nějak se toho nedokážu zbavit. Manžel říká, že si to nesmím připouštět a nevztahovat na sebe a rodinu...ale to sakra nejde!!! Je mi z toho všeho zle... Jak to zvládáte ??? přece nejsem posera....sakra...vím, že kohokoliv může přejet auto atd...ale tahle situace je tak ojedinělá...mám vážně strach. Jak z toho ven...prosííííím
|
Alraune |
|
(25.11.2015 22:12:05) Tahle situace není nijak ojedinělá, studená vállka přestala jen na velmi krátkou dobu. Jak z toho ven? Vykašli se na media na fb, pokud tě to deprimuje. Stavy, které ty popisuješ, jsem měla jako dítě.
|
Kudla2 |
|
(25.11.2015 22:14:07) Alraune
|
|
petka111111 |
|
(25.11.2015 22:23:59) Už jsem si říkala, že bych na to neměla koukat. žádná tv, zprávy v pc..atd....abych byla v klidu...asi to tak budu muset udělat....díky
|
|
TaJ |
|
(25.11.2015 22:50:12) Petko, výborný nápad, já na zprávy v TV už nekoukám prakticky vůbec, noviny už taky nečtu a je mi o hodně líp...nemusím vědět o každé katastrofě, která se někde ve světě stane, úplně mi stačí, co na mě občas vykoukne na netu...a pokud by se něco opravdu dělo tady u nás, co by se bezprostředně dotýkalo mne a mojí rodiny, tak se ke mně ty zprávy docela určitě dostanou, o to se nebojím...ono totiž s většinou těch věcích stejně nemůžeš udělat vůbec nic, takže se tím fakt nehodlám stresovat....co se má stát, to se stane a řešit to budu, až ta situace nastane a bude potřeba něco řešit...
|
|
Dana |
|
(26.11.2015 12:47:08) Úplně se odsekni od zpráv, neposlouchej je. Ono vyslechnout si takové večerní zprávy, je jen pro silné nátury, ostatní z nich pak upadají do deprese. Tady se ti zatím nic neděje a třeba ani dít nebude, nestahuj kalhoty, když brod je ještě daleko.
|
|
|
Kudla2 |
|
(26.11.2015 8:28:15) Buchli,
tak mě nukleární válka jako dítě nikdy moc nevzrušovala, ne že by to nebylo šílený, ale asi ke mně ta propaganda dostatečně nepronikla.
A myslím, že dneska je to stejný - pokud by se něco fakt stalo, tak to nemáme šanci ovlivnit, ale daleko větší šance je, že se nestane nic a to, jestli budeme mít uvnitř hlavy soukromé peklíčko nebo ne, na to nebude mít žádný vliv.
Já hlasuju pro to peklíčko nemít nebo se ho zbavit. Z hlediska toho, jestli se něco stane nebo ne, to vyjde úplně nastejno (Ty ses v dětství trápila, já třeba ne, ale výsledek pro nás obě je stejnej), ale pro jednotlivce to může být rozdíl zcela zásadní, život máme jen jeden a prožít a neprožít ho ve strachu je obrovskej rozdíl.
|
Alraune |
|
(26.11.2015 9:09:38) Ono jde o to, kolik ti je, brácha je o 6 let mladší, bude mu čtyřicet a tolik už to nevnímal. Tak půlka sedmdesátek byla nejdrsnější a bylo to všude. A do toho válečný filmy, drasťáky, furt dokola omílaná druhá světová...
My nemáme televizi a minimálně dceru tyhle věci vůbec nezasahují.
|
Chloé |
|
(26.11.2015 10:30:43) Ja si nektery ty filmy pamatuju do ted. A dodneska se nemuzu divat na zadny valecny filmy, mela jsem z nich jako dite nocni mury.
|
Rodinová |
|
(26.11.2015 10:37:11) Chloe, nejses ja Ja se na valecny filmy divala a porad divam rada doted.
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(26.11.2015 10:30:25) Alraune, souhlasím, jsem předhusákovský ročník a studenou válku jsem také hodně prožívala. Často jsem se bála usnout, chodila jsem spát po TV zprávách a živě si pamatuji, jak se mi to honilo v hlavě. Pamatuji, jak mi jednou stál tatínek u postele a odpovídal mi na otázky, proč vznikají války a tak.
Dneska žádnou panikou netrpím.
|
|
libik |
|
(26.11.2015 23:45:22) Tak já jsem byla asi malý pitomeček, jelikož do té doby než mě začali bavit chlapi(4. třída), jsem věřila, že nás Sojuz ochrání a pak už jsem měla jiné starosti.
Což je i rada, pořiď si nějakou jinou radost(starost), co tě zaměstná.
|
Kafe |
|
(29.11.2015 14:30:13) libiku - to u nás, na čáře, jsme jako malé děti debatovaly, jestli náš imperialisté (nejhorší jsou Američané) ušetří, když jsme ještě malí. Že by nám někdo stihl pomoc, jsme nedoufaly, protože imperialisté byli jen 4 km daleko.
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(27.11.2015 0:57:11) Jsem 68. a ve škole 1974-1982 jsme to měli pořád, jako malí jsme se báli všichni. Vždycky jsme diskutovali, kam se nejlíp schovat. Navíc tu byla spřátelená armáda, všude cizí vojáci, vojenský auta, jak z filmu.
Jo a válečný filmy od tý doby taky nemůžu, na první jsme museli se školou asi ve druhý třídě, byl o chlapečkovi-statečném vojákovi, ale před tím, než se stal vojákem, mu vyvraždili celou rodinu.
|
|
|
|