| sovice | 
 |
(5.2.2016 15:53:19)
Kudlo,
já jsem třeba dostala finanční příspěvek, když jsem kupovala byt - rodina si dokázala spočítat, že čím víc vložím rovnou, tím menší bude úvěr; dostala jsem nějaké peníze s tím "stejně bys to zdědila a teď se ti to hodí".
Jsem za to vděčná. A nikdy mě tím nevydírali. Vlastně máme v rodině dobré vztahy a já vím, že by je prostě nenapadlo mě tím vydírat - takto se nechovají.
Myslela jsem, že máte v rodině taky dobré vztahy, proč máš pocit, že by tě mohli darem vydírat?
|
| Kudla2 | 
|
(5.2.2016 16:53:57)
Sovice,
ano, myslím, že máme v rodině hodně nadstandardní vztahy, ale nějaké velké dary tam nepřicházejí v úvahu zase z jiného důvodu - ani já, ani muž nemáme rodiče a moji pěstouni  mají pokrevní potomky (syna, vnuky), a pro mě by bylo nemyslitelné od nich přijmout cokoli krom běžných dárků k narozeninám, vánocům apod. protože to po právu náleží těmto potomkům a bylo by pro mě nemyslitelné je o to připravit.
Ten největší dar mi už dali dávno a stále dávají tím, že tu jsou a že díky nim naše děti poznaly, co je to mít milující babičku a dědu.
Ale celoživotně mám hrůzu ze situace, že bych byla chycená v pasti nějakým velkým darem (třeba nemovitostí), kterou bych si nemohla dovolit vrátit a byla bych vydaná na milost a nemilost toho, kdo by mi ji daroval. To nijak nesouvisí s mými pěstouny , to mám odmalička, protože v mém dětství figurovala osoba, která by toho byla velmi schopna a od té doby mám na to možná až trochu přehnaný "nos".
|
| Ruth | 
|
(5.2.2016 17:16:47)
Kudlo,
nerozumím jedné věci.
Když Y daruje Z dům, znamená to, že mu je Z vydán na milost?
|
| Kudla2 |
|
(5.2.2016 17:27:15)
Ruth,
čistě hypoteticky:
pokud spolu Y a Z vycházejí dobře, tak to nepřipadá v úvahu.
Ale představ si situaci, kdy Y sice daruje Z dům, ale pak má na Z z toho titulu různé požadavky, které by mu Z normálně neplnil, ale cítí se mu zavázán.
Pokud Z plnit nebude, tak mu Y může (když bude sfiňa) buď trpce vyčítat do alelujá (ve stylu "já jsem ti dal dům a ty nechceš...), nebo se dožadovat buď splnění požadavku nebo vrácení domu. Mezitím Z už třeba do domu investoval nebo by pro něj vrácení daru bylo obtížné (nemá peníze na jiné bydlení, protože s tím nepočítal, v domě si zvykl a vytvořil si k němu citový vztah)...
Prostě když někdo něco daruje, tak může požadovat vrácení daru.
Nebo může přijít X, který je třeba sourozenec a dle vlastního názoru měl na dům taky nárok, a buď se se Z kvůli tomu nadosmrti rozhádat, nebo mu třeba říct, až Y (dejme tomu rodič) onemocní - dostal jsi barák, tak se starej jen ty.
A třeba já - jako Z - bych k dárci Y cítila určitý závazek, nebylo by pro mě přijatelné, abych si dar vzala a pak se na něj vykašlala, takže bych se cítila povinována buď udržovat dobré vztahy (což by v případě, že by byl Y manipulativní, bylo problematické), nebo bych cítila povinnost dar vrátit.
|
| libik | 
|
(5.2.2016 17:30:57)
Můj ty skutku, Kudla, já ti asi dám barák, abychom si to předvedly názorně
Nikomu nedoporučuji fascinaci nemovitostmi, ať už vlastními nebo těmi, co by se daly odmítnout nebo přijmout jako dar.
|
| Kudla2 |
|
(5.2.2016 17:40:58)
libiku,
zase z fascinace vlastní nefixovaností na majetek Ti ze všech uvedených případů poplyne relativně nejméně starostí 
(mimochodem jednu nemovitost jsem odmítla v rámci restituce, protože by to znamenalo spoluvlastnictví s člověkem, se kterým nechci mít nic společného, a vzít si tu svoji půlku a prodat ji by zase způsobilo potíže tomu člověku, což jsem taky nechtěla).
Tak a jdu se válet v bahně svého sebeuspokojení.
|
|
|
| Ruth |
|
(5.2.2016 17:36:33)
Kudlo,
nic ve zlým, ale je to trochu krkolomná úvaha, pesimistická.
Jinak, já jsem proti darování nemovitostí, dokud rodič Y žije.
|
| libik |
|
(5.2.2016 17:43:35)
Co furt máte s těmi nemovitostmi, moje děti mají momentálně o 2 víc než potřebují a pěkně je to sere. Nenarážím tu na svoji tklivou situaci, ale na to, že žijí ve svém mládí jinak, nechtějí být furt na jednom místě a celkem je zatěžuje, že teče do okapu v nějakým uprděným domečku.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(5.2.2016 17:38:53)
To už je ale asi fobie.
|
| Kudla2 |
|
(5.2.2016 17:42:06)
Inko,
s největší pravděpodobností jo, ale myslím, že ještě relativně neškodná
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(5.2.2016 17:43:53)
Dokud Ti ten barák nikdo nenutí je neškodná, až Ti ho někdo nutit bude, budeš škodná
|
| Kudla2 |
|
(5.2.2016 18:01:23)
JÁ budu škodná?
Pro mě je barák synonymem STAROSTI.
Kterou pro někoho samozřejmě vyváží to, že v něm může bydlet a aspekty s tím spojené, ale my kde bydlet máme, stěhovat bychom se nechtěli, takže případnej barák by byl "až jednou - pro děti" a co s ním do tý doby? Museli bychom se o něj nějak starat a vrážet do něj prachy, aby nám nespadnul na hlavu, případně bychom ho museli prodat a přemejšlet, co s tolika prachama navíc (člověku by to nedalo, aby je jen tak rozházel za blbosti, asi by chtěl zajistit dětem bydlení, teď to za těch ještě dost let, než budou velký, ztratí na hodnotě kvůli inflaci)...
Zkrátka, dej pokoj. Kdyby mi někdo něco takovýho dával S PODMÍNKAMA, tak bych se na to s klidným svědomím vykašlala a měla bych pocit, že jsem na tom spíš vydělala, než abych byla škodná.
|
| Ruth |
|
(5.2.2016 18:15:33)
Kudlo,
jaké podmínky? Proč podmínky?
|
| Kudla2 |
|
(5.2.2016 18:29:36)
Ruth,
třeba:
- dám ti barák, KDYŽ se zavážeš, že ho nikdy neprodáš.
- když se zavážeš, že se o mě postaráš.
Třeba.
|
| libik |
|
(5.2.2016 18:30:56)
Ale Kudli, zažeň bubáky
Nikdo ti nic nedává a takto spolu dospělí lidé nejednají.
|
| Kudla2 |
|
(5.2.2016 18:46:17)
Libiku,
nikdo mi nic nedává, to je fakt
A máš pravdu, že DOSPĚLÍ spolu tak nejednají, ale je opravdu DOSPĚLEJ každej, kdo na to má léta?
|
| Žžena |
|
(5.2.2016 18:47:56)
Není, ale myslím, že to Tě trápit nemusí ☺
|
|
| Makenna | •
|
(5.2.2016 20:49:13)
Kudlo, jsem svým rodičům vděčná za tolik věcí, že mou ochotu udělat pro ně něco, co bych pro jiného neudělala, už žádný darovaný barák nemůže zvýšit.
Moji rodiče po mě (samozřejmě) nic nechtějí, ale když chce rodič dítě ovládat a vydírat a dítě je ochotné se nechat, tak věta "já tě odkojil/a, přebaloval/a, boty ti kupoval/a" už je dostatečná, žádný motorest není potřeba.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(5.2.2016 17:17:31)
A abych byla úplně spravedlivá, tak si vzpomínám na příhodu ze školky (což samo o sobě svědčí o tom, že to asi byl silný zážitek, když si to pamatuju), jak mi učitelka nabídla bonbón, když něco udělám, a já jsem s obrovským zadostiučiněním řekla, že to neudělám - odpor k manipulaci, kterou jsem v tom cítila, byl mnohem silnější než touha po tom bonbónu.
Což mě dodnes nepustilo, jak je ostatně asi patrné z řady mých příspěvků o věcech hmotných.
Připadala bych si jak ta opice, která udělá cokoli, když před ní zamáváš banánem, a z toho mám děs a hrůzu už odmalička
|
| Monty | 
|
(5.2.2016 17:20:28)
Kudlo,
sice ti rozumím, ale ty to podáváš jako JEDINÝ MOŽNÝ model.
A poskytne hmotný statek B, B musí dělat A tu opičku.
Ale on je to jen jeden z možných modelů...
|
| Kudla2 |
|
(5.2.2016 17:36:52)
Monty,
to máš jistě pravdu, ale já jsem vždycky měla pocit, že je lepší jet na jistotu než se pak následně nestačit divit.
|
|
|
| libik |
|
(5.2.2016 17:22:09)
Kudla, nějak nechápu tvou dětskou vzpomínku a jsem názoru, že dítě má v zásadě udělat, co řekne učitelka. Jestli si za to vezme bonbón nebo ne, už je jeho věc
|
| Kudla2 |
|
(5.2.2016 17:30:18)
Libiku,
je to sice stokrát omleté, ale když Ti učitelka řekne, abys skočila z okna nebo udělala něco, co je Ti nepříjemné, tak to uděláš jen proto, že je to učitelka?
Je možné, že to s tím bonbónem tenkrát bylo buď něco navíc, nebo je možný i to, že jsem to udělala a pak ten bonbón odmítla, určitě to ale nebylo tak, že bych odmítla poslušnost v něčem, kde bych poslechnout měla.
|
| libik |
|
(5.2.2016 17:31:52)
Proč by mi učitelka říkala, abych skákala z okna?
|
|
|
| Monty |
|
(5.2.2016 17:36:20)
libiku,
čistě teoreticky - kdyby po tobě učitelka chtěla, abys donášela na spolužáky, udělala bys to?
Takové to "Tak, Aničko, já musím na chvíli odejít, ty si tady sedni a zapiš každého, kdo bude zlobit."
Jsou Aničky, co to udělaj a ještě si připadají důležitý... ale některý Aničky ne.
Je fakt, že těm je to nabízený zřídka, ale jednou se učitelka může v Aničce zmýlit, i učitelky se občas mýlí.
|
| Kudla2 |
|
(5.2.2016 17:38:15)
Monty,
děkuji, ač v mém případě asi nešlo přesně o tohle, tak principielně je to ono.
|
|
| libik |
|
(5.2.2016 17:39:25)
No mě by jednak učitelka nevybrala a za druhé by mi přišlo výhodnější nerozházet si to se spolužáky, čistě sobecky a manipulativně
|
|
|
|
|
|
.
.
Nedivím se, že otec nezaznamená, že dcera nemá boty, to manžel taky neregistruje, ale náš otec ani manžel o nákupu bot teda nerozhoduje a holky se k tatínkovi lísají, když chtějí třeba kousek čokolády, ale boty? Nejstarší seděla tátovi na klíně naposled tak v 7 letech a bylo to jen tak, ty malé si mu občas sednou na klín, když se spolu dívají na počítač. Puberťačka, sedající na klín otci jinak než z prče mi připadá za čarou. Natož za účelem získat boty
v situacích, kdy dítku poskytneme nějaký dražší dar a dítě se pak chová poněkud pubertálně (dejme tomu bychom ho vzali do akvaparku a ono by se pak ofrňovalo, že má mýt nádobí, tak to bych mu asi vpálila, že my jsme mu vyhověli v něčem, co nás zase až tak nebere, tak je ale i na něm, aby se zapojilo do něčeho, co udělá dobře i nám.)
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)