libik |
|
(16.6.2016 15:31:10) A čeho si nemůžou užít ve dvou? Vždyť mohou cestovat, pařit, co se jim zachce.
Kámoška teď vdávala dceru v 19 letech, všichni si klepají na hlavu, ale nikdo neví proč.
|
Carollyn |
|
(16.6.2016 15:33:30) Nemůžou mít každý víkend v posteli jiného milence/milenku . Teda můžou, když se domluví ...
Jinak teda nevím, co by se nedalo dělat ve dvou, pokud to teda nejsou totálně odlišné typy, které nemají vůbec žádné společné zájmy...
|
Žžena |
|
(16.6.2016 15:34:33) No ale zase proč by totálně odlišné typy naprosto bez společných zájmů vstupovaly do manželství?
|
Carollyn |
|
(16.6.2016 15:39:34) Žženo, i takoví se občas najdou . Většinou je to ale problém starší generace, kdy ona po krátké známosti otěhotněla a když prohlédla, že ten protějšek je totálně jiný, tak už bylo pozdě. No a protože se rozvody moc nenosily, tak spolu vydrželi až do smrti...
Jinak samozřejmě, já jsem třeba s jedním po dvou měsících zdrhala, až se mi za patami prášilo, protože jsme byli totálně jiní, což jsem v zamilovanosti první měsíc jaksi neviděla .
|
Žžena |
|
(16.6.2016 15:41:53) No vlastně mám kamarádku, co má s manželem v podstatě odlišné zájmy atd., brali se taky v nácti, no ale našli si přece jen společné hobby v rozmnožování, zatím jsou na čtyřech kouscích a jsou spokojení
|
Ruth |
|
(16.6.2016 15:48:44) Mít děti je super, ale není to "zájem" ani "koníček". I 4 jednou vyrostou a co budou dělat pak?
|
Žžena |
|
(16.6.2016 15:51:38) Tak oni to s vlastními zájmy zvládli několik let před dětma, tak to můžou zvládnout i po nich, myslím, že je jim spolu dobře.
|
|
Martina, 3 synové |
|
(16.6.2016 15:52:16) a co budou dělat pak?
Buď budou na sebe tak zvyklí, že si život jeden bez druhého nedovedou představit, nebo si budou užívat každý po svém, věnovat se vnoučatům - a v krajním případě se po 30 letech rozejdou.
|
Ropucha + 2 |
|
(16.6.2016 16:04:25) "a co budou dělat pak?"
Cokoliv. Pracovat, cestovat, sportovat, zahradničit, farmařit, tančit, muzicírovat, výtvarničit ... Bohatý středoevropan má možností ....
|
Carollyn |
|
(16.6.2016 16:05:34) Nebo si lézt na nervy, každý bude mít svůj program a svoje zájmy a v bytě budou pouze jako spolubydlící .
|
Ropucha + 2 |
|
(16.6.2016 16:10:24) Carollyn, to je samozřejmě také možnost. Já jsem upřímně řečeno až teď dočetla celý kontext a ano, pokud lidé staví vztah primárně na péči o děti, tak tam to riziko je, že nenajdou alternativní náplň pro sebe jako pro dvojici.
|
Martina, 3 synové |
|
(16.6.2016 16:14:15) riziko je, že nenajdou alternativní náplň pro sebe jako pro dvojici.
Když se holka vdá až v 35, krotože její biologické hodiny bijí na poplach, je to riziko možná ještě větší.
Akorát, že jí bude 60 a ne 45, až děti odrostou.
|
Ropucha + 2 |
|
(16.6.2016 16:19:23) Martino, to rozhodně. Já nenabádám k žádné neuvážlivosti, to v žádném případě, ale se zvyšujícím se věkem vidím spíš klesající šance na navázání životního partnerství a fungující rodiny. Typy lidí, které dozrávají až před padesátkou, to mají v tomto velmi ztížené, protože rodinu buď nestihnou založit, nebo založí mladí a následně rozbijí, nebo založí staří (muži) a už mnoho neužijí.
|
|
Monty |
|
(16.6.2016 16:21:27) Martino, zas to nedramatizuj - dítě ty rodiče intenzivně "omezuje" pár let. Pokud máš v šedesáti třeba osmnáctiletý dítě, tak minimálně deset let předtím už můžeš žít víceméně stejným životem jako v den, kdy odejde z domu natrvalo.
|
Ropucha + 2 |
|
(16.6.2016 16:24:16) S osmiletým dítětem žít stejně, jako by bylo už z domu? Monty, nebásni ;-) Toho bude schopen málokdo, obzvlášť nepravděpodobně pozdní matka. Vždyť osmileté dítě je při dnešních nástupech do školy max. druhák.
|
Monty |
|
(16.6.2016 16:41:25) Anett, no právě, je to druhák - co tak děsně náročnýho potřebuje? Já nevím, jak si tady kdo představuje "užívání bez dětí", samozřejmě je náročný s druhákem odjet třeba na půl roku na Aljašku, ale kolik lidí to reálně může udělat? Na běžný užívání typu kino, divadlo, výlet... v tom přece druhák nijak nepřekáží.
|
Ropucha + 2 |
|
(16.6.2016 17:00:20) Monty, druhák v první řadě chodí do školy, takže tomu se rytmus rodiny musí přizpůsobit, dále jen málokterý druhák je samostatný tak, aby nevyžadoval denní péči - doprovod, jídlo, oblečení, dohled nad školní přípravou ... Opravdu mi netvrď, že to nevíš Do kina nebo na výlet samozřejmě člověk občas může, ale to může i s miminy a batolaty.
|
Monty |
|
(16.6.2016 17:06:19) Anett, já ti nevím, mně to tady přijde jako alternativní vesmír. V padesáti (když tedy beru osmiletý dítě, co se rodičům narodilo po čtyřicítce) chodí lidi normálně do práce, takže na excesy typu "půl roku na Aljašce" nemají čas a většinou ani peníze. O jakým užívání bez dětí se tu tedy bavíme? Do té práce chodí ještě i v šedesáti. Máš doma druháka, ráno mu uděláš svačinu, vypravíš ho do školy, jdeš do práce. Je úplně fuk, jestli je ti 30, 40 nebo 50. Tvůj režim je furt stejnej. Jo, beru, že někdo už v padesáti nemá tolik energie, jako měl ve 30, ale argument, že druhák překáží v nějakým užívání, to nějak nepobírám. Pokud máš dost peněz, tak si můžeš užívat nezávisle na věku svým i věku dětí; pokud je nemáš, je úplně fuk, kolik je tvým dětem, když ti je padesát, stejně po večerech většinou sedíš doma a koukáš na televizi nebo si čteš. Event. visíš na netu.
|
|
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(16.6.2016 16:30:46) tak minimálně deset let předtím už můžeš žít víceméně stejným životem
To asi ne, ale o důvod víc mít ho ve 20.
|
|
arsiela, |
|
(16.6.2016 17:38:58) Monty ty máš doma dítě co se v osmi letech o sebe komplet postará,týden dokáže být doma samo včetně nákupů,vyprat,uvařit si? Já měla kluka hodně samostatnýho,ale rozhodně to nebylo jak kdyby mu bylo nějakých osmnáct.
|
Monty |
|
(16.6.2016 17:41:49) arsielo, ne, ale pokud se bavíme o týdnu, tak už osmileté dítě ten týden může být s kýmkoli. Není to kojenec. Nevím fakt o jediné věci (kromě těch půlročních výprav na Aljašku, což nebude úplně běžný "užívání si"), který by nebylo možné realizovat kvůli tomu, že má někdo doma druháka.
|
arsiela, |
|
(16.6.2016 17:43:39) Jasně pokud kohokoli najdeš tak jo.Já teda vím o dost věcech co s druhákem na krku nedám.myslím bez toho,že bych měla hlídání
|
Monty |
|
(16.6.2016 17:59:29) Arsielo, však jsem to uz psala Anett. Omezeni v možnostech je daleko víc o penězích než o existenci druhaka.
|
arsiela, |
|
(16.6.2016 18:43:53) Monty u mě ne,fakt mě víc "omezovalo" že sem prostě musela bejt doma abych zkontrolovala úkoly,něco podepsala.Prostě nešlo zůstat sedět na cvičáku třeba do deseti a řešit obrany,jít trénovat sutiny,jet na tři dny na klubovku.A to nebylo o penězích,ale o tom,že sem se prostě musela o syna postarat.Je fakt,že u nás to bylo složitější,že sem na něj byla v podstatě sama plus teda hlídající babička,ale zas sem ji nechtěla přetěžovat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dana |
|
(16.6.2016 20:32:35) Řekla bych, že je to dobou, kdy je něco obvyklé, a když někdo zrovna nezapadá do většinového obrazu té doby, tak se jeví ostatním poněkud divný. Našim rodičům v sedmdesátých letech připadalo naprosto normální vdávat se a ženit kolem dvaceti. Když někdo nebyl ještě ve třiceti ženatý, vdaná, byl za toho divného. Dnes je to naopak. Je celkem běžné se ženit a vdávat až po třicítce. Je pomalu běžnější mít dítě po čtyřicítce než před dvacítkou. Tak se zase většina dívá na někoho, kdo se vdává nebo žení a má dítě ve dvaceti, jako na nějakého divného. Ve větších městech je to asi vnímáno ještě silněji než někde na vesnici.
|
|
|