| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Negativistické dítě - jak na něj?

 Celkem 34 názorů.
 Anna Veselá 


Téma: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 9:43:00)
Jak na takové dítě? Je mu čerstvých pět let. Jak ho namotivovat, aby všechno nebylo doprovázeno slovy "ne, nechci, nebudu, neudělám"? Jdeme na něj po dobrém, vysvětlujeme, motivujeme, domlouváme, občas přemlouváme nebo uplácíme, ale je to dřina a i taková banalita, jako aby se šel vysmrkat nebo vyhodil po sobě papírek do koše, se zvrhává v boj a nekonečné diskuze ve stylu "a prooooč, já nechci, já nemusím, nebudu"...
Psycholožka radila "nechat děti nést důsledek svých rozhodnutí", tohle ovšem taky nejde praktikovat úplně vždy (třeba když nechce ráno vstávat a oblékat se, ale přesto musí). Někdy to s ním jde, ale většinou je to fakt dřina pro všechny a občas vypadá, že na něj neplatí vůbec NIC, má všechno na háku.
Jak s takovým dítětem po dobrém pracovat, když častokrát člověk už vnitřně šílí?
 Anna Veselá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:09:59)
Jo, hodina a půl na vypravení do školky, to je přesný. Z toho jen půlhodina je rozjezd, aby vůbec vylezl z postele.
 Anna Veselá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:08:52)
To by teoreticky šlo, jasně. U něj je ale problém už vůbec ráno vstát. Budím ho s předstihem, ale i tak to zabere průměrně půl hodiny, než vůbec vyleze z postele, člověk nad ním musí stát a domlouvat aby něco udělal, a i tak mezi tím několikrát slyším "ne, nebudu, nechce se mi." Být po jeho, zůstal by ležet a ani se nehnul. Přitom spát chodí dostatečně včas.
Ale to je jen jeden z mnoha příkladů.
 Jahala. 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:38:50)
Spiralo, každý je jiný dceru jsem budila podle ročního období 15 - 10 minut před odchodem do školky. Když jsem ji budila dřív bylo scénky jak to bylo na poslední chvíli fungovala skvěle. Jo nesnidala chodila na osmou a v 8:15 začínala svacinka. Když chodila do školy a musela snidaz budila jsem ji v 7:10 v 7:40 odcházela
 Bouřka 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:10:31)
Moc neporadím, buď si po notné době handrkování nechá říct, nebo vyhrožuju těma následkama, pokud nejsem v trpělivé náladě, tak dojde i na řev z mé strany, což obvykle zabere, protože ví, že jde do tuhého, ale všichni to nesnášíme. To dohadování se o každou blbost je vyčerpávající, pozitivní motivace na něj nefunguje, pokud nejde o něco extra atraktivního, přirozený důsledek v podobě rozlobených rodičů taky moc ne, dokud nejsme už hodně vytočený, prosadit svou je pro něj často důležitější, než nějaké negativní následky. Pokud po něm něco chci, tak říkám i proč to chci, aby chápal, ale je mu to jedno, stejně si mele svou, klidně ztratí půl hodiny diskutováním o záležitosti na 2 minuty, i když ví, že ho k tomu stejně nakonec dotlačím. Na palici.
 Anna Veselá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:15:07)
Bouřko, ano, to je do puntíku přesně ono. Včera vydržel asi deset minut diskutovat kolem toho, že se má jít vysmrkat... ~8~
 Venice+3 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:23:06)
Nepodcenuj zmeny, ktere jsi synovi "zpusobila" a on je musi snaset. Zije jinde nez driv, zije v domacnosti s muzem, ktereho si nevybral, narodilo se miminko, a u toho vseho je on jen divak. Je toho na petileteho kluka az moc. A ty zmeny vzesly z tebe, proto te odmita poslouchat. Je to forma nespokojenosti, kterou neumi dat jinak najevo.
 Anna Veselá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:31:25)
On byl takový i dřív, začalo to ještě před třetím rokem.
 kachna_ 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:43:04)
Aha, a jak jsem tedy podle tebe způsobila já, že naše pětiletá děvenka se chová tak podobně popisovanému?
Jakoby nestačilo, jaké hovadiny a pocity viny si člověk vsugeruje sám.
 Anna Veselá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:44:52)
Lenko, přesně ~7~
 Girili 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:53:39)
To je ale zblebt. Jasne, za vsechno muzou rodice a okoli, ze se nechova dostatecne "stabilne" a "bavlnkove". Holt, to je zivot, ze se kolem neho deji veci. S povahovym nastavenim to ma spolecneho dost malo.

My nemame vylozene negativisticke dite, ale ted, ve veku 5 let, je s nim take tezke porizeni. Vse je nutne mu rikat X krat, dela, ze neslysi, z to casto take vede k memu kriku ci pocitani, ktere ale zacina mit uz taky na haku a me to navic fakt nebavi. Driv byl schopen vychazet s mladsim sourozencem v pohode, schopen se delit, domluvit se. Ted od mladsi chyta vztekaci manyry, kdyz neni po jeho, ztropi jecici scenu. Na vypravu do skolky mame taky 1,5 hodiny. Ucinne reseni nemam. Trochu pomaha rikat mu vse s predstihem, aby se pripravil "dohrej si, za chvili se jdeme oblekat", ale vsespasitelne to taky neni, navic manzel tohle absolutne nezvlada a desne ho toci, ze syn neposlechne. Pritom v tomhle je cely po nem... ~d~
 kachna_ 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 11:12:06)
Manžel říká, že mu pomáhá vědomí, že po zlém to stejně lépe nepůjde.
 Bouřka 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 12:14:15)
Ehm, naše dítě žije ve stabilním prostředí a je takové od chvíle, co zvládlo komunikaci na takové úrovni, aby se mohlo dohadovat.
 Gertruda 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:52:57)
Nic neporadím, ale soucítím, mám takové dítě doma. Říkáme mu s láskou dědek a je někdy na zabití. Byl takový odjakživa, ale s věkem se to možná malilinkato zlepšuje.
 Anna Veselá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 10:59:20)
Gertrudo, díky, taky doufám že se to u nás bude aspoň věkem lepšit.
Mimochodem, jak dopadl porod? Vše podle tvých představ? Jestli se chceš teda zmiňovat... Pamatuju nedávné téma, tuším že budeme mít dítka tak nějak nastejno... ~x~
 Gertruda 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 11:06:12)
Spirálo, díky za optání. Četla jsem, že u tebe to dopadlo nad očekávání, gratuluju a ať miminko prospívá. U nás to po těžkém boji skončilo akutní sekcí, takže bohužel i několikahodinovou separací a porodní plán, co jsem tu řešila, šel do háje. :-) Ale tentokrát se holt nedalo nic dělat a hlavně holčička je v pořádku.
 Anna Veselá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 11:12:27)
Gertrudo, to mě mrzí... tak hlavně hodně zdraví vám oběma, moc gratuluju k holčičce ~x~
 Gertruda 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 11:44:31)
Spirálo, vtipný, že jsme tu porod obě řešili a dopadlo to tak, že ty jsi měla to, co jsem si přála já a naopak. Holt člověk míní... ~x~
 Anna Veselá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 12:14:28)
Gertrudo, bohužel ne všechno v životě vyjde člověku tak, jak by si rád naplánoval... pro mě byl tenhle porod úžasný zážitek a takové "vyléčení" z těch dvou předchozích...
Ať ti holčička dělá radost, snad ten neradostný start do života obě brzy dostanete z hlavy ~x~
 withep 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 13:26:34)
"pro mě byl tenhle porod úžasný zážitek a takové "vyléčení" z těch dvou předchozích..."

Spirálo, to je skvělé, vzpomínám si, jak ses ho bála, a mně přišlo úplně zbytečné ti vysvětlovat, jak krásný porod může být. To se nedá vysvětlit, to se musí zažít ~x~
 Gertruda 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 16:05:24)
Spirálo, to je fantastický, gratuluju! Myslela jsem na tebe.
 Anna Veselá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 16:17:13)
Moc děkuji ~x~
 withep 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 13:30:08)
Gertrudo, tak aspoň jsi to zkusila, někdy se to přes všechnu dobrou vůli nepovede, a i potom je být za co vděčná ~;((. Gratuluju k holčičce ~s~
 Gertruda 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 16:33:51)
Děkuju. Přesně jak říkáš, je za co být vděčná.
 kachna_ 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 11:02:50)
Mám dceru, pětiletou, úžasnou, šikovnou, chytrou, ale jako pozitivista to určitě není.
- Vstávání - fungovalo vzbudit brzo, nechat obléct (oblečení vybírám dceři já, dávám občas vybrat ze dvou kousků. O víkendu si vybírá sama, nebo se připravuje den předem) a probrat u pohádky. Nedávám to já, tak brzo vstát nezvládám.
- Ze školky do školky s klidným svědomím jakkoliv, aby to neohrozilo její zdraví
- Někdy spolu hledáme to dobré, co ten den zažila
- když chce, nechám jí doma (ona je to větší otrava, než školka, protože to neznamená, nemocný režim, že)
- všechna svá rozhodnutí vysvětluju. Proč musíme pospíchat...
Co mi fakt vadí, dcera neakceptuje, když je protivná a vzteklá, že má odejít z místnosti. Jenže on to není tak úplně trest, ale přerušení situace, dokud se já zvládám ovládat.
Jo a když vím, že bude něco, co je pro ní nekomfortní, tak jí to předem ohlásim (jdeme kupovat oblečení nejstarší, prostřední nic nepotřebuje a domluvíme se, co s tím uděláme, jestli se pak stavíme v herničce, v kavárně, to pak rozhoduje ona)

Pro mě je nejhorší, že bych chtěla, aby byla spokojenější, má k tomu všechny předpoklady, ale něco není dokonalé a ona s tím prostě není spokojená. Nedokáže se těšit z pokroků. Když jí ukážu, co konkrétně udělala dobře, odpověď je, ale tohle je špatně a že to bude dobře příště jí prostě neuspokojí.

Místo hororů v televizi si s manželem představujeme, jaká bude puberta ~:-D.
 Bouřka 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 12:21:33)
Lenko, já se naopak utěšuju tím, že u těhlech jedinců ten přechod do puberty není tak dramatický, jako když začne najednou vyvádět do té doby hodné dítě ~t~
 Dari79 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 11:25:13)
Hele, včera jsem chtěla založit stejné téma... Uklidňuje mě, že je to zjevně normální.

U nás se vyplácí nedávat žádné povinnosti, pak je klid. Jakákoli povinnost je důvodem pro odpor, zabejčení se, ječení a řvaní. Takže jediné povinnosti, které jsou, jsou ráno odejít do školky, cvičit logopedii a grafomotoriku (jeden den jedno, druhý den druhé). Myslím tím pro něj nepříjemné povinnosti (další - jako čištění zubů a tak dělá automatika, nehádá se o to).
Ráno jsem dlouhodobě řešila pozdním vstáváním s minimem úkonů, abych ten případný řev poslouchala co nejkratší dobu. Vytáhnout z postele, vyčůrat, vyčistit zuby, obléct (já ho obleču), strčit do auta. Jí ve školce svačinku. Teď je to už trochu lepší, rád dobrovolně vstane dřív, aby si mohl pustit v telce pohádku (nevýchovné, ale jak účinné).
O max. 5ti minutovém cvičení logopedie a grafomotoriky svádíme boj často (byť naštěstí ne vždy) - buď řeším odebráním aktuální aktivity, podmíněním splnění povinnosti společnou hru (tj. ano, zahraju si s tebou hokej, ale až řekneš ty dvě básničky) nebo v nejhorším, jako včera, odebráním vánočního dárku s pohrůžkou jeho vyhození (ano, nepochybně to není podle RaR). Předtím pochopitelně je půlhodinová diskuse, že on nebude, příp. se tváří, že mě ignoruje a zpívá si třeba hihihi-hahaha.

Denně se hádáme o kraviny. NEjčastější začátek věty mého dítěte je momentálně alealealeale

O utření nosu bych s ním nediskutovala, buď by mi to nevadilo tolik nebo bych mu ho prostě utřela. (u nás bitva spíš někdy o umytí rukou..., tj. popadnu dítě, strčím mu ruce pod vodu).
Na diskuse o tom, kdo mu vyndá z lednice pribiňáka, holt po dvojím vysvětlení přestávám reagovat, nedojde-li si tam sám, tak ať nejí. (Jsem-li zrovna u lednice, pochopitelně mu ho vyndám, jde o situace, kdy jsme oba v obýváku, on řekne, že má hlad, dal by si pribiňák a ať mu ho jdu vyndat z ledničky).

Je to hrozné období, snad to přejde. Nebo aspoň dítě vyroste natolik, že se o něj nebudu muset tolik starat a nechám ho volně osudu...
 K_at 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 14:54:56)
Zefýr, bože můj, to je jako přes kopírák....... Tohle bylo u nás taky často. A když měl člověk dojem, že je vybojováno (půl dne a já ryla hubou v zemi), drahuna šla a UDĚLALA SI TO, OČ SE CELOU DOBU BOJOVALO. Podotýkám, že to není jen moje zkušenost. Na druhou stranu, není stádní tip, celkem se od mala rozhoduje hlavou a nenechá se tahat na nundli. Ale kdo to má přežít.
 withep 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 13:05:29)
Od tří let? Před třetím rokem takový nebyl? Já si všimla u našeho nejstaršího mezi pátým a šestým rokem, že se z něj stal neobyčejný mrzout. Nejdřív jsem myslela, že na něj po nějaké době dopadlo stěhování, nicméně časem se ukázalo, že je tak nějak "komplexně jinaký". Jako kdyby to měl v sobě jinak, jako kdyby sem úplně nezapadal, a potom se oprávněně cítil mrzutý a i se tak choval. Nejdřív mi padla do ruky brožurka o Aspergerovu syndormu, sedělo to na něj, něco jsem o tom načetla a po náročném nástupu do školy jsem ho nechala vyšetřit (ne zcela věrohodně, ale budiž). Závěrem bylo ADD + dyspraxie (+ zkřížená lateralita) a že prý to může mít podobné projevy jako AS. Časem to nabralo další drobné nuance jako mimořádné nadání, nevyvinuté reflexy, uvidíme, co bude dál. Uvědomila jsem si (i z toho, co čítám tady), že každé "jinaké" dítě to má strašně těžké a má vlastně nárok necítit se dobře a chovat se v důsledku toho. Samozřejmě je nutné to korigovat, je to náročná trpělivá práce, ale úplně nejdůležitější je, to dítě akceptovat a milovat takové, jaké je. Zkus si představit, že třeba tvůj syn má nějakou zatím nezjištěnou jinakost (že vnímá, přemýšlí a cítí jinak než vy nebo než jeho vrstevníci). Mně hodně pomohlo, že jsem k synovi hned s prvním podezřením začala přistupovat, jako že asi má AS, a i když vím, že (asi) nemá, přistpuju k němu pořád stejně - že to prostě má uvnitř jinak a je tím znevýhodněný. Kdo jiný než jeho matka by měl stát při něm, mít pochopení a podporovat ho ~x~
 Anna Veselá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 13:11:29)
Withep, do těch tří let měl hodně náročné období vzdoru, začalo asi v jeho 1,5 roce a byl to mazec, scény, řev a válení po zemi na denním pořádku. Pak se to trochu zlepšilo, o něco, ale stejně se ho ta vzpurnost a vzdorovitost drží doteď.
 withep 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 13:21:10)
Potřebuje to, co každé dítě - lásku a řád. Co nejméně požadavků, ale trvat na nich, někdy ustoupit (zjistila jsem, že dokonale důsledný rodič produkuje dokonale umíněné děti :), ale jen výjimečně. Mít vždy jen jeden požadavek, jeho splnění ocenit. Pokud to jde, oceňovat pozitivní namísto kritiky negativního (např. pochválit ostatní děti, že se chovají správně, místo krizitování těch ostatních - ovšem tak, aby to slyšeli právě ti ostatní).

Zrovna to vstávání a vypravování do školy byl u nás problém, ale lepší se to. Starší syn stejně jako manžel potřebuje delší dobu, než mu "naběhne systém", a po probuzení se ještě nějakou dobu válí v posteli, a když se konečně vyhrabe, prostě není úplně milý. Třeba to má tvůj syn stejně. Potom je několik úkonů a všechno spěchá, protože škola nepočká. Jednu dobu jsem mu to zkoušela rozdělit - 15 minut na doválení se v posteli, 15 minut na snídani, 15 minut na oblékání, 15 minut na hygienu, dooblečení, odchod. Tohle je typické pro děti s ADD, že když těch úkonů mají před sebou víc, ztrácí se v tom a nedělají nic, a nebo jim mysl uletí do výšin a oni si deset minut oblékají jednu ponožku (když je popoháníš; když ne, tak i půl hodiny).
 K_at 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 14:40:29)
Spirálo, reakce na sourozence? Řekla bych v rámci možností se věnovat. Láska a zase láska. A hranice. "Až si to promyslíš, přijď a řekni." Jinak dle situace. Asi bych moc nevysvětlovala, dala bych na výběr, sdělila co a jak a nechala věci na něm. Když to jde, respektovat. Když ne, holt bude řvát.
Tohle bylo před Vánocemi u mě ve třídě. Byla to absolutní zoufalost. Dny plné scén, řevu, ne ne nebudu, nechci, ne NEEE! A hysteráky. Nedalo se z toho vycouvat, nebylo jak tomu zamezit. Nakonec jsme zjistili, že v posledních několika měsících neměli rodiče na děti čas.....z objektivního důvodu, prostě to nešlo. Během týdne bylo líp. Ale my jsme s kolegyní už myslely, že nám fakt přeskočí. Třeba to bude něco podobného.
 holka anonymka 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 15:16:28)
co zkusit pozitivní výchovu - jako u psa? :-) Za vše co udělá dobře - pochválit. Pokud je tak velký negativista, tak se zpočátku moc neuchválíš. A pak už bude i občasná pochvala stačit - jako motivace.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Negativistické dítě - jak na něj?  

(9.1.2017 17:11:38)
Máme něco podobnýho, soucítím ~6~~6~~6~
Ale vážně se to s věkem lepší.

Hodně se nám osvědčilo pěstovat cíleně něco, co mu jde a co má rád, aby kromě toho, že si na něj všichni stěžujou, byl vystavenej taky úspěchu a přijetí. Hledat příležitosti, kde může uplatnit svoje dobrý stránky, a oceňovat ho za to.

On to má těžký i sám se sebou, nejenom my s ním.

Ne že bysme byli nějaký vyklidněný superrodiče, občas řvu, až se hory zelenají. ~d~

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.