TaJ |
|
(19.3.2018 19:18:26) Šuplíku, u nás nám taky ve 3 letech dětská říkala, že má ještě čas, že je to kluk, že jsou línější a bla bla bla...no, na internetu jsem si informace zjistila sama, požádala jsem ji jenom o žádanky k odborníkům, ty jsem si taky našla sama, stejně jako SPC i později speciální školku a dál jsem si všechno řešila sama...ona by to řešila tak v 5 letech, nebo kdy...
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(19.3.2018 19:25:30) Nám taky řekli, že v těch 4 letech a 3 měsících to bylo akorát.
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(19.3.2018 19:25:30) Nám taky řekli, že v těch 4 letech a 3 měsících to bylo akorát.
|
|
TaJ |
|
(19.3.2018 19:32:23) LoraX - jo, to souhlasím, ale výslovnost je zase trochu jiná kapitola, to je v podstatě to poslední, co se na té řeči řeší...u nás třeba logopedka výslovnost neřešila asi do 5 let...průběžně mu ty hlásky naskakovaly, dokonce i R, jenom Ř pilovali ještě i ve škole a teprve teď se dá říct, že ho má čisté...ale trénovali spoustu dalších věcí - slovosled, tvoření otázek, ohýbání slov, skloňování...a další věci, které normálně dítě většinou tak nějak samo odposlechne a nemusí se tím nikdo zabývat...my to měli naučené, vydřené...aspoň že ta výslovnost naskakovala víceméně bez problémů...
|
TaJ |
|
(21.3.2018 0:56:41) LoraX, my jsme opravovali, ale ne tak, že bychom chtěli, aby to po nás zopakoval...ale prostě když řekl něco špatně (ať už gramaticky, nebo co se týče výslovnosti), tak jsme to prostě po něm jen zopakovali správně a pokračovali jsme v hovoru...on to někdy zopakoval po nás, někdy ne, nenutili jsme ho k tomu....a časem mu ta správná podoba přešla do krve a začal to říkat správně...ale vyloženě vědomý nácvik čehokoli taky nesnášel, všechno jsme vlastně procvičovali tak nějak za pochodu, venku, na procházkách, grafomotoriku a další věci taky různými způsoby venku, vždycky se dal najít způsob, jak s ním něco potřebného procvičit, aniž by si moc uvědomoval, že se vlastně "učí"
|
|
Lída+2 |
|
(21.3.2018 5:01:53) Lorax, v 2,5letech syna to bylo o bůůůůůůůů, méééééééé, bééééé a podobně. Do 3let.
nebyl vzteklý, kvůli tomu, že má cokoliv zopakovat, on pochopil velmi rychle, že to je cesta k tomu, aby se s náma domluvil a nemusel bušit hlavou do zdi, kdy mu i přes veškerou snahu nerozumíme. Dyslálie, měl to hodně let.....
V jednu chvíli se uvažovalo i o operaci uzdičky, protože ta pusa byla neuvěřitelně nepohyblivá, to byl ten důvod. Nakonec to bylo jen odstranění mandle ač nebyl nemocný, na kašlíčky a rýmičky netrpěl, byla zvětšená. A taky mu to pomohlo, což jsem zpochybňovala já.
A opravdu ty nácviky jsou vedené hravou formou a to, že trvali 10-15 minut....to nikoho nezabije, 2x to měl ve školce na židličce u zrcadla, 2x se mnou venku a jednou se mnou večer...a to bylo různé..... Syn je dodneška klidný, vydrží to. Rozhodně si nemyslím, že by tam cokoliv naskočilo samo, nebo , že by bez zásahu logopeda začal mluvit. Už písmeno T bylo ve značném skluzu, prakticky rok, jestli si to dobře pamatuju.
S mladším toto absolvovat by bylo asi zajímavé, je jak čertík z krabičky dodneška, nesportovat skoro na vrcholové úrovni, tak tu nadbytečnou energii co má nespotřebuje.....s tím by to takto nešlo, to by se muselo vymyslet jinak.
Navíc znám z blízkého okolí 2 děti, kterých rodiče si mysleli to co ty, že není zmeškáno.....a začali v 6letech.Slečna bez vady jen zpívá, mluví šíleně dodneška, přišli hodně pozdě, má těžší formu toho co měl syn. jestli to někdy bude 100% spíš né. Je skoro dospělá.
A druhou vlastně taky slečnu ty se snaží, škola trvá na rychlejší nápravě, takže nyní kmitají na LOGo každý týden a výsledek je zatím nevalný, zrovna včera jsem se ptala jak to jde, beze změny 1 1/2 roku.....přišli taky pozdě. Takže to nyní bude trvat dlouho.
A můj synovec neumí sykavky a nikdo s tím nic dělat nebude, třeba začne sám, bude mu 8. My na toto nemáme čas mi bylo řečeno, takže to nechávám být a je mi to akorát líto....jediný kde s ním byli na ORL, protože měl zánět uší, tak tam párkrát byli.....mám podezření, že hůř slyší. Strašně ječí, když mluví, ale to může být i něčím jiným.....
Ono asi opravdu je jiné, když dítě mele, ale rozumět mu není a dítě, co neřekne skoro nic.
|
Žžena |
|
(21.3.2018 10:16:31) Lorax, u nás to sedí přesně podle toho, co píšeš Děda technik, táta vědec. Táta i syn late bloomers
|
|
Eudo |
|
(21.3.2018 10:21:58) Tyhle studie jsou desne zajimave. Problem je, ze lidi, kteri se v zamestnani zabyvaji detmi s ruznymi druhy problemu ne vzdycky ty studie znaji, ne vzdycky si uvedomuji, ze na kazde dite neni mozne pouzivat stejnou "techniku", ze kazde dite je jine a reaguje jinak, takze i kdyby ta "technika" podle studii fungovat mela, dite ji odmita, nereaguje, nechce. Ne kazdy z Tech expertu je ochoten pracovat jinak. Rodice se spolehaji na to, ze diteti bude pomozeno tak, jak je zapotrebi. Vetsina rodicu se obrati tam, kde nejakou pomoc ocekava, posloucha rady znamych, kteri "taky", snazi se delat, co muzou pro svoje dite a spolehaji se na to, ze expert to prece vi nejlip.
S timhle jsem se setkala, kdyz se mi narodila prvni dcera. Je to celkem dost let, a PORAD se setkavam se stejnymi nazory, ktere mi ruzni experti doporucovali. Na skolach a institucich, kde jsem pracovala, mi kolegove vysvetlovali, ze oni vedi, ze .... dopln ruzna doporuceni a rady=kteri si ani neprecetli nejaky kratsi clanek o tom, jak funguje bilingvalizmus, ackoli v osnovach je vyslovne napsano, ze KAZDY ucitel ma s ditetem pracovat tak, aby se rozvijel jazyk, a vyslovne, jakym zpusobem pracovat s detmi s jinou materstinou, na rozdil ode mne, ktera to jednak studovala a jednak si pravidelne doplnovala ruzne univerzitni kurzy, kdyz jsem vahala - cely zivot jsem se setkavala s novymi "problemy", ktere jsem sice "mohla resit" podle toho, co uz jsem znala z teorie i praxe, ale taky jsem se setkavala s tim, ze za problemem lezi jiny duvod.
|
Vítr z hor |
|
(21.3.2018 11:32:39) Přesně tak. V našich českých podmínkách je problém nejen bilingvismus (mmch korektně je to bilinvismus - bilingvní, někteří autoři mrsknou za latinský základ bi-ling ještě anglickou koncovku -ual, a až pak za ni dají ještě jednu koncovku, pro změnu českou - přitom není důvod přejímat slova z latiny s anglickými koncovkami) ale i výuka cizího jazyka - prostě jazyky vůbec. Ještě na ně zkrátka nejsme zvyklí a odborníci nemají tolik materiálu k praxi jako v některých dalších zemích. Strašně mě třeba štve, kolik dětí s různými řečovými problémy dostane automaticky naordinováno totéž (vypnout druhý či druhý a třetí jazyk), i když ty problémy jsou velmi různorodé. Teoreticky máme příslušné instituce, ale prakticky záleží na štěstí, ke komu se dítě dostane, a jak to rodič zhodnotí a vyřeší. Vy jste to evidentně zvládli perfektně.
|
Eudo |
|
(21.3.2018 12:44:32) "Vy jste to evidentně zvládli perfektně." No tak zas jasat tak nemusime. S tou zaplavou od r. 2015 se diskutuje opet objev kola od zacatku - ja tu ziju od r. 1968 a vetsina ucitelu, kteri maji mit vzdelani pro vyuku "druhe materstiny" vyucuje temer stejne, jako na kurzu, na ktery jsem kdysi chodila ja.
Ja jsem mela stesti ruznym zpusobem: na sefy (kteri vice mene nemeli poneti o tom, co mam vlastne delat, a nechali mne ucit tak, jak jsem vnimala jako vhodne v tu kterou dobu pro to ktere dite =prakticky na to cela leta nebyly ani zadne rozhodnute osnovy, protoze dite, ktere zrovna prislo do Svedska, a dite, ktere tu zije nekolik let/je tu narozene potrebuji velice rozdilne jazykove znalosti , i kdyz teda sedi ve stejne skupine, protoze to skola juinak ekonomicky nezvladne). Krome toho jsem ucila ruzny vek - od 3 letych predskolaku po dospele, kteri tu prakticky zili i 20 - 30 let, a nebyli schopni se domluvit. Prakticky jsem se ucila chapat ruzne studie nekolikrat dokola podle toho, jakou skupinu jsem zrovna mela - to, co velka cast ucitelu chape jako FAKTA platna pro vsechny muze a vetsinou i byva studie urcite skupiny kolem 15 - 20 lidi/(a jeste k tomu deti, ktere se uci jinak a maji jine potreby), pro ktere to zrovna plati. Clovek musi hledat v mnozstvi literatury, a to je jednak casove i financne narocne a jednak si to ucitel vetsinou ani neuvedomuje.
|
Eudo |
|
(21.3.2018 12:49:31) Krome toho na tu kulturni stranku a rozdily, ktere na zvladnuti jazyka maji obrovsky vliv, ve vetsine studii neni bran zretel.
Pred par lety jsem tohle diskutovala s Prof. emeritus Bodil Jönsson na jejim blogu (v cestine vyslo Deset myslenek o case). Vyjednala, ze bych mohla spolupracovat s doktoranty , kteri nemaji zkusenost z praxe. Jenze tu nabidku prijala Univerzita v Umeu a to bych musela zit 2 roky par tisic km od rodiny , coz se mi z ruznych duvodu nechtelo.
|
|
|
Eudo |
|
(21.3.2018 12:52:26) bilingvismus
dekuju
ja to zas "sklonuju" svedsky..... a nepamatuju si co je co
|
|
Eudo |
|
(21.3.2018 12:55:29) "Teoreticky máme příslušné instituce, ale prakticky záleží na štěstí, ke komu se dítě dostane, a jak to rodič zhodnotí a vyřeší. Vy jste to evidentně zvládli perfektně."
No ono to neni nijak jednoduche ani tady. Rodic musi byt rad, ze vubec nejakou pomoc dostane nabidnutou (vetsinou ani ne a musi mit dost hrosi kuzi, aby to zvladl). Nekdy je jednodussi "byt jinej" - to uz muzes oponovat a nenechat si neco vnutit, protoze se to tak nak ocekava a lidem jdes stejne na nervy.
|
|
Eudo |
|
(21.3.2018 13:04:01) "Strašně mě třeba štve, kolik dětí s různými řečovými problémy dostane automaticky naordinováno totéž (vypnout druhý či druhý a třetí jazyk), i když ty problémy jsou velmi různorodé."
presne tak. Dite, ktere ma potize, je vetsinou ma nezavisle na tom, jestli rodina je jedno- nebo vicejazycna. Obvykle je ma ve vsech jazycich (ale taky ne vzdycky).
|
Eudo |
|
(21.3.2018 13:12:31) pred par lety se ucitelky druhe materstiny (SvA = svedstina jako druhy jazyk) na nejnizsim stupni stezovaly na konferenci, ze deti nechapou, ze maji hlaskovat slova, kdyz jeste neumeji cist a "my vime, ze se musi ucit hlasky a spojovat je do slov" -(tady se ale cteni timhle zpusobem neuci ani deti tady rozene).
Pri nasledujici diskuzi, jak to resit, se postupne ukazalo, ze slo o cinske deti 8 - 10 let, ktere vsechny cist uz umely, ale znaky (=ale ucitelky to jaksi nepostrehly, protoze umely cist urcite mnozstvi znaku. Coz se pochopitelne ucily uplne jinym zpusobem. Od deti se uplne samozrejme ocekavalo, ze maji chapat, co ucitel mysli (a jeste k tomu to chapat v jazyce, ktery temer neznaly). System cteni/vyuky uplne jiny, mnozstvi zvuku, ktere v cinstine ani neexistuji/dite v tom veku uz miva problemy je "slyset" a prakticky nechape, co se po nem vubec chce.
|
Eudo |
|
(21.3.2018 13:20:11) Jinak jeste na mnohych kurzech pro dospele ucitel obvykle nevi, ze ma ve skupine analfabety i akademiky a pracuje se stejn ym materialem - od analfabetu/ lidi s jinou abecedou a neznalosti anglictiny se vetsinou automaticky ocekava, ze to zvladnou sami bez urcite doby procvicovani pismen/zvuku a jak to vlastne funguje, kdyz se pismena ctou ve slovech (=zvuky nejsou stejne jako vyslovnost samotnych pismen). A ucitel nema poneti o znacich/zvucich, ktere v tom kterem jazyce vubec existuji. A prakticky ho/ji (vetsinou zeny) ani nenapadne, ze je v tom nejaky rozdil.
Coz je celkem dost caste.
|
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(21.3.2018 9:11:44) Lído, tak to syn po nás začal opakovat až kolem 4 let, do té doby jakékoli pokusy typu "řekni..." končily zásekem a neřekl nic...myslím, že to bylo tím, že on si dost dobře uvědomoval, že když to po nás zopakuje, že z toho vyjde něco úplně jiného, než chtěl...takže opakovat nechtěl...až po tom 4.roce, když už dokázal aspoň něco zopakovat bez zkomolení, tak s tím začal...a ještě někdy ve 4,5 se mi večer najednou rozbrečel večer ve vaně a já netušila proč...nakonec z něj postupně vylezlo, že pláče proto, že mu nešlo říct jedno delší slovo (tuším čtyřslabičné) a ptal se mě, jestli někdy bude dobře mluvit jako jiný děti...tenkrát jsem ho ujistila, že bude, ale že proto právě musíme trénovat...
|
|
Eudo |
|
(21.3.2018 10:09:53) "bez vady jen zpívá"
To jsem taky cetla vyzkum, ze lidi, kteri napr. koktaji, zpivaji bez problemu. Podle Tech vyzkumu je ustredi v mozku jinde, ne stejne, jako reci.
Muj syn mel uzdicku - jazyk prirostly k dasni. Jeste v porodnici jsem si vyzadala navstevu logopeda a trvala na tom, aby mu ji odstranili. Logoped odmital, ze jazyk roste ve spicce a ze mu to pri vyslovnosti vadit nebude. Eventuelne pri problemech to udelaji kolem jednoho roku. V mesici mu ji odstranili. Syn nikdy zadne problemy s vyslovnosti nemel - a to ani ceskych, ani svedskych/danskych/anglickych zvuku. Vsechny deti mluvily ciste - zdejsi nareci se dost lisi zvukove od "rikssvenska". Deti to odposlouchaly z televize (my doma mluvili anglicky). Ve skole ucitelka do nasi navstevy myslela, ze jsme se sem prestehovali ze Stockholmu.
K tomu jeste - holky pekne zpivaji. Druha a treti jeste porad zpivaji ve sboru.
Kdyz byli mali, zpivali jsme hodne - hlavne vymyslene rymovanky s ruznymi opakovanymi zvuky. Tohle jsem pouzivala i s malymi zaky - vymyslela jsem ji rymovacky s vetami, ktere potrebovali "pro zivot". (ten vyzkum o jine casti mozku pri zpevu jsem cetla nedavno, taky je to celkem nove).
|
Vítr z hor |
|
(21.3.2018 11:12:11) "hlavne vymyslene rymovanky s ruznymi opakovanymi zvuky. Tohle jsem pouzivala i s malymi zaky - vymyslela jsem ji rymovacky s vetami, ktere potrebovali "pro zivot". (ten vyzkum o jine casti mozku pri zpevu jsem cetla nedavno, taky je to celkem nove)."
Rýmy a básničky jsou pro nejmenší děti naprosto ideální k rozvoji řečovému a předčtenářských dovedností - ať už je opakují nebo jen poslouchají
|
|
|
|
|