| Konzerva | 
 |
(5.8.2019 14:17:10)
Je pohřeb k uctění památky zesnulého nebo spíše pro pozůstalé?
1) Když zemře rodič mé kamarádky. Ona s ním měla dobrý vztah, já ho viděla za život párkrát. Mám na pohřeb jít? Rodiče jsem téměř neznala, ale vnímám a ctím ztrátu, jaká je to pro ni.
2) Opačný případ - zemře někdo, kdo byl mé kamarádce formálně blízký, třeba manžel, rodič, ale já vím, že ona s ním fakticky blízký vztah neměla. Mám jít na pohřeb?
3) Kamarádce zemře někdo, koho ona považovala za blízkého, ale podle mého názoru ten člověk byl hajzl nebo sobec, prostě já si ho nevážila a nectila jsem ho. Mám jít na jeho pohřeb? Já za sebe bych nešla, ale neublížím tím té kamarádce?
|
| Rodinová | 
|
(5.8.2019 14:25:44)
Konzervo, na pohrby mne takto vzdalenych lidi nechodim, max rodice nebo manzel nebo sourozenec kamaradky.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(5.8.2019 14:28:34)
To záleží na tobě, co je pro tebe důležitější, zda vztah ke kamarádce nebo k zesnulému.
Pokud tě tedy kamarádka pozve k účasti.
Pokud ne, není co řešit.
|
|
| neznámá |
|
(5.8.2019 14:34:13)
Ve všech případech záleží na kamarádce zda tě chce mít na pohřbu jako oporu nebo nebo ne. Já bych neřešila svoje pocity, já bych se ptala kamarádky.
|
|
| Bebbe |
|
(5.8.2019 14:39:10)
Když mi bylo 17, zemřel můj stejně starý kamarád, v dětství jsme si byli hodně blízcí, naše maminky se kamarádily. Na pohřbu mě jeho starší sestra objala a děkovala mi, že jsem přišla. Přišlo mi to zvláštní, ale tak nějak mi přišlo, že je to potěšilo (dá se to takhle vůbec říct, když mluvíme o pohřbu?), že jsem tam byla. Pocit se mi vrátil, když jsem loni přišla o maminku - moc mě potěšilo, kolik lidí na rozloučení přišlo. Tak vnímám pohřeb a účast na něm důležitý pro pozůstalé.
V uvedených případech - 1. ano, 2. nevím, 3. možná se zeptat kamarádky? Asi by bylo důležité, jak moc by mi zesnulý vadil, jak moc by o mou přítomnost stála kamarádka.
|
|
| darinaa |
|
(5.8.2019 14:56:43)
1) Zažila jsem. Vůbec mě v tom stresu nenapadlo obeslat s parte své nejbližší kamarády. Brácha dal svým přátelům vědět a vnímala jsem to hodně pozitivně, že přišli. Zpětně už mě to nijak nemrzí, neřeším, ale znovu bych to udělala jinak. Takže jít, pokud to tak cítíš je to i podpora pro přátelé.
2) Spíše ne, možná po dohodě s vědomím, že kamarádka by si to přála.
3) Ne.
|
|
| Simeona+3 | 
|
(5.8.2019 14:58:38)
Pohřeb je pro pozůstalé. Nebožtíkovi je to jedno. Na pohřeb chodím buď protože cítím potřebu se sama rozloučit (ale to bylo naposled v útlém mladí) nebo protože chci podpořit blízkého pozůstalého.
Tudíž bych šla na pohřeb pokud by kamarádce zemřel někdo blízký a já ji chtěla podpořit. Jinak ne.
|
|
| Odvolání | 
|
(5.8.2019 15:00:21)
1) ne (ano jedině že by se vyjádřila, že mne tam chce)
2) ne
3) ne
|
| Bellinka | 
|
(5.8.2019 20:20:58)
Taky mam 3x ne.
|
|
|
| Fern |
|
(5.8.2019 15:12:49)
Proboha,takhle vse resit jeste pres kamosku
Jdu tam,kam jsem pozvana nebo i takt nejdu,zalezi predevsim na mem uvazeni a okolnostech.
|
| darinaa |
|
(5.8.2019 15:28:06)
Fern, na pohřeb se nezve, jsem v šoku, protože ty víš vždycky všecko 
|
| Citronove koliesko | 
|
(5.8.2019 17:07:44)
Blizkym ludom sme umrtie niekoho v rodine oznamovali a pozyvali ich na kar. Pripadne sme niekoho na kar pozvali pocas pohrebu osobne,niekoho koho sme telefonicky nezastihli, o kom sme vedeli ze bol zosnulemu alebo aj nam blizky...bud pozvanie prijal alebo neprijal.
Pohreb je vacsinou verejny a moze tam prist kto chce. Beriem to ako rozlucku so zosnulym a vyjadrenie sustrasti rodine. Takze idem podla pocitu.
|
|
|
|
| Termix | 
|
(5.8.2019 15:22:15)
Možná nemám vůbec žádnou natolik blízkou kamarádku, že bych šla na pohřeb jejich rodičů či sourozenců. Mám kamarádky, kdy jsme přátelé i s jejich sourozenci či manžely a na jejich pohřby bych šla. Ale he kvůli těm kamarádkam, ale kvůli těm zemřelým, kteří jsou i mými přáteli.
|
|
| Koníček mořský | 
|
(5.8.2019 15:31:51)
Pohřby jsou zvláštní společenská událost, která se dělá, aby se někdo někde ukázal a ostatní neřekli, že se tam neukázal. Byla jsem tak na 15 pohřbech. Asi jen na dvou rozloučit se s těmi zesnulými. Ty se mi líbily. Na ostatní jsem šla, protože jsem "musela" kvůli někomu živému. Šla jsem nerada a pod tlakem společenských konvencí. Raději bych nešla.
Příbuzným a známým kamarádek na pohřby nechodím.
|
| Odvolání |
|
(5.8.2019 15:34:17)
Pohřby jsou zvláštní společenská událost, která se dělá, aby se někdo někde ukázal a ostatní neřekli, že se tam neukázal.
Aha.
Já chodím jen na pohřby lidem, které jsem měla ráda, něco pro mne znamenali.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(5.8.2019 16:47:48)
Já chodím abych podpořila pozústalé. Nebožtíkovi je to už jedno.
|
| Konzerva |
|
(5.8.2019 16:51:07)
"Já chodím abych podpořila pozústalé. Nebožtíkovi je to už jedno."
Nebožtíkovi je to jedno, ale mně ne. Já se jdu rozloučit s ním. Ale to se netýká těch případů, o kterých jsem psala.
|
|
|
|
| Marika Letní | 
|
(5.8.2019 18:46:54)
Koníček "Pohřby jsou zvláštní společenská událost, která se dělá, aby se někdo někde ukázal a ostatní neřekli, že se tam neukázal. Byla jsem tak na 15 pohřbech. Asi jen na dvou rozloučit se s těmi zesnulými. Ty se mi líbily. Na ostatní jsem šla, protože jsem "musela" kvůli někomu živému."
No tak to je tedy zvláštní společnost v jaké se pohybuješ. Na pohřeb jsem šla jedině pokud jsem chtěla, tj. měla vztah k zesnulému, případně k nejbližšímu pozůstalému. Ale že bych šla na 10 pohřbů pod tlakem, to si neumím představit, že bych se takto přetvařovala.
A říct, že se mi pohřeb líbil, to je tedy taky zvláštní citová plochost.
|
| Koníček mořský |
|
(5.8.2019 19:17:47)
Já jsem někdy šla, aby nás bylo víc, co tam jdem. Takže jsem tam vlastně šla kvůli těm, co tam šli. Jinak bych tam nešla.
Někdy tam taky jdu, protože musím. Pracovně. A ano. Dá se říci, že se pohybuju v hodně zvláštní společnosti. To ledacos vysvětluje, řekla bys. Pohřby jsem opravdu zažila milé a hezké. Ráda bych taky takový měla v požehnaném věku 85 let. Ale to se mi nestane, protože pohřeb mít nechci. Od té doby, co jsem na pohřbu viděla "plakat" osobu, kterou zesnulý opravdu, ale opravdu neměl rád, tak mám na pohřby vyhraněný názor. Hlavně na ten svůj (pohřeb).
Jen mě mrzí, že mi tam nezahrajou některé písně. Ty bych si na svém pohřbu moc ráda poslechla. Třeba Born free z Volání divočiny. Nebo Walking In The Air od Declana Braitha. To bys brečela i ty, Marko. Já si to jdu pustit.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(5.8.2019 19:31:44)
Možná ti je zahrajou, ale určitě si je neposlechneš.
|
| Koníček mořský |
|
(5.8.2019 19:44:25)
Můj pohřeb jsem všem zakázala. Takže nezahrajou. Pokud si nedovoleji neposlechnout. (Snad teď nebude následovat jazykový rozbor. Jako vedle).
|
|
| Pruhovaná | 
|
(5.8.2019 20:18:06)
Co ty víš...
|
| libik | 
|
(5.8.2019 20:21:38)
Jasně , že slyšej, vždyť to kvantoví fyzici pořád někde publikujou a věřící to ví dávno.
|
| Zufi. | 
|
(5.8.2019 20:24:55)
|
|
| Okolík | 
|
(5.8.2019 20:38:12)
Kvantoví fyzici pořád někde publikujou, že mrtví slyší hudbu na svém pohřbu? Kde? Nějaký odkázek by nebyl?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(5.8.2019 20:51:26)
Taky jsem o tom ještě neslyšela.
|
|
|
|
|
|
| libik |
|
(5.8.2019 20:20:43)
Koničku, pohřeb je rituál, který je neodmyslitelně spojený s člověkem jako druhem. Zaklapnout futrál jakoby nic je svým způsobem nelidské.
Smrt je tabu, tajemství, zaslouží si určitou pozornost, nemluvím o ukončeném životě, který byl jedinečný.
|
| Koníček mořský |
|
(5.8.2019 20:39:20)
Já vím. Už pralidi ten rituál potřebovali. Dokonce i sloni ho asi potřebujou. Takže každému co jeho jest. Na pohřby jsou po celé zeměkouli tak rozdílné pohledy, že každý názor na pohřeb je podle mě správny. Ale s usušeným sedícím nebožtíkem bych chatrč asi sdílet nechtěla. Takže se lučme podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí a budiž nám všem země lehká.
|
|
|
| Marika Letní |
|
(5.8.2019 22:34:02)
Koníček "Nebo Walking In The Air od Declana Braitha. To bys brečela i ty, Marko."
No kvůli písni těžko, když by mi byl zesnulý fuk a šla jsem tam, že "musím" jako jsi psala ty.
Pokud mám k zesnulému silnou citovou vazbu, tak brečím bez ohledu na hudbu. 
|
|
|
| Venice+3 | 
|
(5.8.2019 22:28:10)
Byla jsem také na několika pohřbech aniž bych k zesnulému měla vztah. Např. mé sousedce (72 let) zemřel sourozenec, kterého jsem nikdy neviděla, žil někde v Čechách v ústavu pro dospělé. Sousedka coby bezdětná vdova byla poslední na světě, kdo na něj myslel, psala mu pohlednici každé 1. pondělí v měsíci přes 30 let. On byl retardovaný, ani si je přečíst sám nemohl. Podle pečovatelů ale s čerstvou pohlednicou ten den vždycky běhal a volal Miluška, Miluška...i když už možná ani nevěděl, kdo to je. Tak ona mu aj parte sepsala, vytiskli jí ho přesně 4x (ústav, ona, já a jedno složila na malý čtvereček a dala jejich rodičům pod kamínky na hrobě),kremaci zařídila. A kdo tam přišel? 2 dlouholetí zaměstnanci ústavu, ona a já. Nikdy jsem "Jirku" neviděla, pro někoho ale byl důležitý. A ten zase pro mě. P.S. Jirkovy pohlednice jsou všechny v krabicích u sousedky v almaře. Už se na ně dívat nechce, chce je jen mít u sebe.
|
| Kudla2 | 
|
(5.8.2019 22:38:19)
Venice,
to od Tebe bylo hezký.
Myslím, že to přesně spadá do kategorie "podpořit blízkého člověka, když to potřebuje." 
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(5.8.2019 23:11:42)
Venice, to je moc dojemný
|
|
| Kudla2 |
|
(5.8.2019 23:59:52)
Vážný, to je hezký.
A opravdu si myslím, že to je hezčí než ty oficiálně věnce, protože pro ty oficiální činitele (čest výjimkám) je to asi jen otravná povinnost, než by to nějak prožívali.
|
|
| Konzerva |
|
(6.8.2019 10:55:47)
Ježíši, Vážný, to je dobrý nápad. Při pohřbu tety jsme řešili, co se všemi těmi kytkami, když na urnový hrob se nevejdou. A dát je na hrob těchto padlých vojínů, to nás nikoho nenapadlo.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)