| libik | 
 |
(10.8.2022 23:32:17) žena má mít dítě, když chce dítě
|
| TaJ | 
 |
(10.8.2022 23:34:32) Libiku, asi tak
|
|
| Marťasína Marťasína |
 |
(10.8.2022 23:39:38) ahá, takže na objednávku, ano? Jedno dítě bych prosila, na květen, ju?
|
| neznámá |
 |
(11.8.2022 9:11:45) MArťasíno, abys v květnu nebyla překvapená, my také takto vtipkovali a jak jsme dopadli.
Já jsem teda asi zamilovaná pořád, jinak bych s drahým nebyla, když vidím, co občas dokáže za hlouposti, tak bez zamilovanosti bych už dávno byla někde jinde. A taky nám zrovna děti jdou. Já poprvé otěhotněla v době největší zamilovanosti, dokončila jsem školu, manžel se hodně snažil atd, ale bylo mi 21 a přišla jsem si strašně mladá na dítě, nebudu lhát, probrečela jsem hodně dní, doteď si myslím, že přišlo moc brzy, že mohlo pár let počkat. Ideální čas na děti mi přišel až kolem třicítky. Takže souhlasím s Libikem, ideální čas na dítě je, kdy žena chce.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(11.8.2022 10:03:34) Neznámá, ideální čas možná neexistuje a je ošemetné na něj čekat. Žena má cca patnáct, max. dvacet let na to, aby se rozhodla. Když to bude hodnotit tak, že teď je příliš brzy, teď není dokonalý partner, teď není vhodné přerušit kariéru, teď není vhodné zázemí ... může být najednou pozdě. Což mně přijde ještě o trochu horší varianta než popasovat se s příchodem dítěte dříve.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(11.8.2022 10:33:24) Eleonor, ano, my jsme snahou udělat si život co nejpohodlnější vytlačili schopnost nechat věci přicházet a pak za ně přijímat zodpovědnost. Chceme držet pevně v rukou opratě po celý život a ono to vždycky úplně nefunguje. Nemyslím, že by člověk měl být pasivní a nemyslící, ale jak píšeš, zase to nepřeplánovat.
|
|
|
|
|
| libik | 
 |
(11.8.2022 9:57:39) Myslela jsme to tak, že část žen zatouží po dítěti, ale nemusí si být jistá, že už je fakt zamilovaná. Nemluvím o situacích, kdy by si jednadvacetiletí holka strááášně přála miminko, ale o tom, když třicetiletá ženská, samostatná, vyrovnaná, schopna finančně zaopatřit sebe i dítě, má čekat "na toho pravého".
Už se odtabuizovává fakt, že mateřství není automatické a jsou mamičky co jednoduše dítě špatně snášejí(aniž by byly asociální), ale pořád se jede konstrukt té jedinečné lásky k panu božskému..
Já v v těch velkých "láskách forever" vidím jistý druh mentální nesamostatnosti.
Znám blízkost, vůli a schopnost pomáhat, dobrý sex, ale zamilovanost
To je nějaká kravina, ne..
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(11.8.2022 10:07:22) Libiku, a jiní lidé znají zase něco jiného
|
| libik | 
 |
(11.8.2022 10:10:25) Ropucho, já si užila a užívám dobré vztahy včetně počátečního(několikaletého) hormonálního puzení podnikat neobvyklé věci, ale jsem na tolik soudná, abych od toho neodvíjela nějaká zásadní rozhodnutí.
|
|
|
| libik | 
 |
(11.8.2022 10:21:57) Valkýro, ty jsi byla někdy tak zamilovaná, že jsi "převrhla stůl, opustila dům, fíkusy rozdala sousedům"?
To mi nějak uniklo, podle mě sedíš ve svém domečku pěkně od dvaceti a máš čas od času nějaké sníčky.
Já se periodicky "zamilovávám" cca každých 5-6 let. některé z těch zamilovaností jsem i velmi opatrně proměnila v malý příběh
Ale vždycky jsem si primárně vážila své rodiny, kterou bych chránila a před možným ochránila.
Když byl MM nemocný, uvědomovala jsem si, co je hluboký vztah každý den, i když jsem to věděla vždycky. Se zamilovaností to nemá co dělat.
|
| libik | 
 |
(11.8.2022 10:35:21) Valkýro, jednostranné lásky jsou asi ještě něco zcela jiného než "mít dítě ve chvíli, když jsem zamilovaná" a nepouštěla bych se do té diskuse.
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(11.8.2022 10:32:11) Šíleně zamilovaná jsem nebyla nikdy. Dítě jsem chtěla, kdybych tak do 30 neměla vhodnýho chlapa, pořídila bych si ho i sama.
|
| libik | 
 |
(11.8.2022 10:37:13) Inko , proto máš možná tak hezké a nekomplikované manželství.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(11.8.2022 10:46:58) Inko, taky jsem nikdy nezažila žádnou dramatickou zamilovanost  To racio ve mně prostě nikdy dlouhodobě nevypíná  Dítě jsem chtěla asi hlavně v souvislosti s věkem a vědomím, že s tímhle chlapem "by to šlo"  (vidím velký rozdíl mezi "zamilovat se" a "milovat", nebyla jsem zamilovaná, ale milovala jsem/miluju ho dodnes)
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(11.8.2022 10:57:50) Taky ho miluju pořád, ale napřed mě musel ukecat.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(11.8.2022 10:45:56) Možná, kdyby mě ta šílená zamilovanost postihla ve 30, tak by v tom byl i ten pocit, že s tímhle princem chci dítě. Ale mě to postihlo poprvé a naposled v 18, po par měsících známosti, úplně jsem se vznášela plánovala jsem spíš maturitu, první zaměstnání, odstěhování k idolovi a užívat si s ním svobody a společných zájmů.
Před tím jsem samozřejmě s klukama chodila, ale zamilovaná jsem byla jen jednou a jsem stále
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(11.8.2022 11:06:47) Evelyn, zamilovanost se vznášením jsem zažila několikrát, ale to pro mě zrovna nebyly perspektivní vztahy, to bylo takové to klasické třeštění provázející dospívání. S manželem už v tom mnohem více figurovalo přemýšlení, bylo podstatné, jaký je to člověk, nejen zatmění na základě přitažlivosti. A s přibývajícími roky to bylo snad ještě lepší a lepší, potenciál jsem odhadla správně a nezklamal, spíše ještě předčil očekávání.
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(11.8.2022 11:49:00) Ropucho, manžel taky předčil očekávání, mela jsem víc štěstí, než rozumu já jsem brala jako samozřejmost, že si péči o děti dělíme, každý dělá, co je potřeba a vidí, že je to potřeba, ale jak čtu Rodinu, vůbec to samozřejmost není.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(11.8.2022 12:02:37) "jak čtu Rodinu, vůbec to samozřejmost není"
Evelyn, já jak čtu Rodinu, teprve asi poznávám svět  Žiji nejspíš ve šťastné bublině, spoustu zde popisovaných jevů jsem osobně nepoznala.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(11.8.2022 12:25:12) To by mě vůbec nenapadlo, že bychom si péči o dítě dělili napůl.
|
| Žžena |
 |
(11.8.2022 12:28:16) Inko, mne by zas nenapadlo, že bychom si péči o dítě NEdělili napůl. Jako neskládáme si účty a nemalujem přesné hranice, ale ta účast z jeho strany vždycky byla a je maximální.
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(11.8.2022 12:32:06) "mne by zas nenapadlo, že bychom si péči o dítě NEdělili napůl. Jako neskládáme si účty a nemalujem přesné hranice, ale ta účast z jeho strany vždycky byla a je maximální"
Ano.
My jsme zase nehráli na vtahování prarodičů do péče, což je leckde (možná i většinově) běžné. Naše děti, naše starost.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(11.8.2022 12:37:13) Ani nevím, jak si to dělení představit.
|
| LadyP | 
 |
(11.8.2022 12:41:31) Inko, dřív jsi psala, že syn nebýval o prázdninách ani jeden den doma (pamatuju si to, protože mi to přišlo neskutečné ) - tak pokud jste měli takhle fungující okolí, tak se nedivím, že manžel nebyl "víc zapojen".
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(11.8.2022 12:54:48) Každá babička ho vzala na týden na dovolenou. To je něco mimořádného ?
|
| LadyP | 
 |
(11.8.2022 12:55:59) O tom nemluvím. Ale to je jedno
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(11.8.2022 13:01:28) Tak to nevím, co máš na mysli. Měli jsme pouze 2 babičky. Obě zaměstnané, moje mamka byla ředitelka jedné pézetky. Takže přetížená. Tchýně věnovala jen ten týden o prázdninách. Ani jeden děda, teta, strejda nikoho takovýho nemáme.
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(11.8.2022 13:38:59) ... Ani nevím, jak si to dělení představit....
Inko, manžel si dítěte nevšímal? Neučil ho třeba bruslit nebo jezdit na kole, na dovolené s ním neplaval? Nikdy s ním nebyl někde sám? Zatímco jsi třeba odpočívala? Měla jsi ho 15 let na starosti úplně sama?
Nějak to nechápu.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(11.8.2022 13:50:11) Myslela jsem, že se bavíme o miminech. A to co popisuješ nepovažuju za práci. Sama jsem byla na cvičící dovolený v 8 měsících dítěte. Manžel si vzal dovolenou. To mi přijde takový normální, nrříkám tomu dělení péče o dítě.
|
| ...j.a.s... |
 |
(11.8.2022 13:57:37) Inko, tak i u mimina se dá dělit o práci. Např. otec dítě přebalí nebo dá pračku nebo něco jiného kolem dítě či domácnosti, čistě proto, aby si matka mohla na chvilku odpočinout. Mám na mysli, kdy má matka na mateřské dítě na starosti furt, takže když přijde chlap z práce domů, že se ještě o něco podělí, i když už byl v práci. Nebo když je dítě větší, že i otec s ním jde někdy k doktorovi nebo je s ním na OČR. Možná je to pro tebe samozřejmé, ale jsou tací, co chodí jen do práce a péči o dítě a domácnost vnímají pouze jako ženskou práci.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(11.8.2022 14:04:58) Já ti nevím, na mateřský jsem vlastně pořád odpočívala. Aby chlap, když dělal od šesti do šesti, přišel a začal prát nebo se motat do domácích prací, to bylo poslední co bych chtěla. Stačilo, že mi umožnil mít svůj program, takže jsem mohla odejít, když přišel.
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(11.8.2022 14:17:28) .... Já ti nevím, na mateřský jsem vlastně pořád odpočívala...
No jo, to už jsi psala, ale každý to tak nemá , kdybych měla jako mimino jen to klidnější druhé dítě, tak bych se taky divila, ale to už jsem zas měla děti dvě .
|
| TaJ | 
 |
(11.8.2022 15:46:37) Evelyn, jo, já sice měla jen jedno, ale odpočinek bych tomu úplně neříkala...dítko prvních několik měsíců spalo přes den 2x půl hodiny, v noci pár hodin a ještě ne v kuse, zbytek času buď brečelo, nebo prostě vyžadovalo naprostou pozornost, prvních několik měsíců jsme ho třeba celý večer nosili a brečel a brečel a brečel, odložit se nedal, uspávání bylo na 2 hodiny a za chvíli byl vzhůru, pak noční děsy, několikrát za noc, několikrát do týdne, skoro do 6 let...navíc byl venkovní dítě, takže bylo potřeba s ním být většinu dne někde venku, doma s ním bylo k nevydržení, venku to bylo zlaté dítě...vlastně trochu víc jsem si odpočinula až s nástupem puberty, kdy najednou je zavřený většinu dne u sebe v pokoji a nic po nás nechce.
|
| Žžena |
 |
(11.8.2022 16:05:59) TaJ, jo, to znám. Miminí období našeho nejmladšího byl pro nás rodiče kvůli jeho spánkovým biorytmům docela boj o život. A i když to časem přešlo, vzpamatovávali jsme se z toho pak ještě dlouho potom.
|
| Soft-form | 
 |
(11.8.2022 16:10:05) Opět téma, jak si za to ženy neschopných tatínků mohou samy. Protože si špatně vybraly. To je sice pravda, ale někdo si ty černé petry z množiny mužů vybrat musí. Nebo by si musely ženy půjčovat ty zodpovědné muže a ti nezodpovědní by zůstali bezdětní.
|
| neznámá |
 |
(11.8.2022 16:29:18) Jakože si pořídím dítě s pitomcem, protože někdo si s ním stejně dítě pořídit musí? 
Umím si představit, že je mi hodně přes třicet a toužím po dítěti, pak bych zvážila jestli ho uživím a dítě bych si pořídila s nějakou náhodnou známostí, kterou bych nekontaktovala. Pitomce bych si teda do života netahala. Nebo kamarádka má plán, ještě dva roky počkat, jestli se nenajde láska jejího života a pak někde sbalit milionáře, pokud možno ženatého (aby ji nelezl tolik do života, nechce ho rozvádět, chce dítě se zazobaným chlapem), a udělat si dítě s ním.
|
| Žžena |
 |
(11.8.2022 16:43:11) Neznámá, asi nebylo myšleno vědomě se rozmnožit s pitomcem. Já jsem taky přesvědčena, že většinou je to rámcově poznat předem, a většina lidí se tváří v tvář závazku prostě nějak pochlapí. Ale Černí Petři taky existujou. Někdy je to prostě smůla ačkoli tomu nic předem nenasvědčuje, ten člověk to prostě nedá.
|
|
|
| Soft-form | 
 |
(11.8.2022 16:56:59) Neznámá, to manželka toho milionáře určitě zajásá, když si s ním tvoje kamarádka pořídí dítě.
|
| neznámá |
 |
(11.8.2022 17:21:53) No, cizí manželka srdce nebolí.
|
|
|
| apo-lena |
 |
(11.8.2022 20:17:58) Počítá kamarádka i s možností, že bude chtít milionář dítě do své péče?
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(11.8.2022 17:48:12) TaJ, moje první bylo podobné, k tomu jsem měla permanentní pocit, že tak vyvádí, nejí, nespí, řve, měl reflux, takže pořád zvracel obloukem, protože jsem špatná matka, druhé dítě mě uklidnilo, že to není mnou
|
| TaJ | 
 |
(11.8.2022 17:57:03) Evelyn, tak to já jsem si nikdy nemyslela, že by to bylo mnou, že bych byla třeba špatná matka, nebo tak něco...bylo mi 34 a od kamarádek i z internetu jsem věděla, že některé děti prostě takové jsou.
|
| Soft-form | 
 |
(11.8.2022 18:26:38) to může být věkem a zkušenostmi, v 25 si můžeš myslet, že je to tvoje chyba, v 35 už asi ne
|
| Liaa | 
 |
(11.8.2022 18:48:25) Nebo povahou.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(11.8.2022 20:51:06) Věkem ne, jak tu Inka pořád píše , že měla pohodovou mateřskou, tak si i po 30 letech připadám zase jako neschopnej idiot.
|
|
| TaJ | 
 |
(11.8.2022 23:04:56) Elho, věkem to může být, nebo zkušenostmi třeba od kamarádek, které už dítě mají také...na druhou stranu, mě by asi ani v mladším věku nenapadlo, že by mohla být moje chyba, že moje dítě nespí, nebo že zvrací, nebo že pořád brečí, i když teoreticky má všechno, co potřebuje...to jsou věci, které já už přece moc ovlivnit nebo způsobit nemůžu...
|
| Monika |
 |
(11.8.2022 23:13:21) TaJ,ty jsi šťastná a vyrovnaná osoba.Mne by teda i ve 40 letech,kdybych nedokázala opakovaně dlouho utišit dítě,napadlo,že něco dělám špatně,že třeba nedokážu rozpoznat jeho potřeby,poskytnout mu klid ... Byla bych schopna si vyčítat,že dítě breci,protože já jsem nervózní...
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(11.8.2022 23:53:54) No, vzhledem k tomu, že tu jsou povětšinou matky dávno odrostlých dětí, tak snad nikomu nezpůsobím trauma, když napíšu, že u prvního dítěte jsem to zřejmě byla fakt já, ten důvod, proč pořád řvala  Jednak moje nervy v těhotenství, autonehoda v těhotenství, žlučníkové záchvaty v těhotenství, to asi zdárnému vývoji neprospělo, ale především jsem byla na nervy z toho, jak je nervózní ona a ona pak musela být nervózní ze mne... Na rovinu přiznám, že první rok byl pekelný... Pak si to sedlo... Se synem jsem pak ještě v porodnici udělala dohodu, že nebude prudit on mne a já zase jeho, vydrželo mu to cca do dvou let, pak byl na zabití, ale to už se dalo snést lépe než uřvané mimino
|
| TaJ | 
 |
(12.8.2022 0:09:15) Rose, tak ona jedna věc je, jak to člověk vnímal tehdy, v tu dobu...a druhá, jak to vnímáš teď s odstupem času...já si tenkrát fakt nemyslela, že by to byla moje neschopnost, nebo vina... Samozřejmě, s odstupem času dneska vidím, že zřejmě reagoval i na moje rozpoložení - v 6.měsíci měl můj táta mrtvici, zemřel týden před narozením syna...do toho pak syn odmítal pít, nespal atd. atd. Ale ani tak si nemyslím, že by to byla moje vina, nebo neschopnost, jen on byl prostě velmi vnímavý a nejspíš se už tenkrát projevovala jeho nestandardnost...
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(12.8.2022 0:40:08) Tinko, jasně, tenkrát jsem si to určitě nijak nevyčítala, protože mi to prostě nedošlo, to až právě s odstupem času... Tenkrát to byla jen frustrace a zoufalství... A právě si pamatuju pocit, že by mi měl to dítě někdo vzít, protože jsem naprosto neschopná... Když jsezse s ní naučila komunikovat, hodně se mi ulevilo... A teda nevyčítám si to ani dneska, prostě jsem dělala, co se dalo (a žijem obě a dokonce se máme i rády )
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(12.8.2022 8:58:50) Otázka je, co komu přijde šílený. Kojila jsem každý 3 hodiny, ve dne v noci. Pokaždý to byla akce na půl hodiny, odříhnout, jinak blinkal a přebalit po každým jídle. Mezitím se spalo, 2 hodiny. Ale jak dlouho to trvá? Pár týdnů? Nebo měsíců? Když spal, tak jsem si honem lehla. Ta pohodová mateřská začala po prvním púl roce.
|
| TaJ | 
 |
(12.8.2022 12:57:23) Inko a to spal mezi každým jídlem? Můj syn prvních asi půl roku spal přes den 2x max půl hodiny...v noci naspal třeba 6-7, ale přerušovaně, po 2 hodinách...a to všude píšou, že mimina většinu času prospí 😉
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(12.8.2022 13:03:41) To ne, ale vždycky, když spal, tak jsem si lehla taky.
|
| Kaliope X |
 |
(12.8.2022 13:59:42) Moje dítě od narození spalo 21 - 5 a přes den tak max 5 minut po kojení, než jsem se pohnula. V autě ani kočárku nespalo, co kdyby mu něco uniklo.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
 |
(12.8.2022 14:51:06) ...... jsem každý 3 hodiny, ve dne v noci. Pokaždý to byla akce na půl hodiny, odříhnout, jinak blinkal a přebalit po každým jídle.....
No, tuhle pohodičku jsem měla s druhým, ještě cvičení Vojtovky 5x denně a 3x týdne neurologie nebo rehabilitace, to byla ta lepší varianta,
s prvním to bylo jiný kafe, škoda že máš jen jen vzorek. A tím bych to asi uzavřela, kdo nechce, Tak nepochopí.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(12.8.2022 15:25:36) Jo vojtovku jsme taky cvičili, ale to byl úplný nesmysl. Myslím, že tenkrát to předepisovali každýmu, pro jistotu. A dělala jsem spoustu dalších nesmyslů, protože se to mělo. To je ten problém mladých matek. Pohoda začala v pátém měsíci, když jsem vytáhla flašku a Sunar, přestala jsem věřit, že nemá hlad když přibírá. Měl hlad, proto řval, když jsem se vyprdla na kojení, přestal řvát a nemusel jíst 10x za den.
|
| libik | 
 |
(12.8.2022 15:33:20) Inko, já jsem u prvního dítěte kojení z nejistoty jestli netrpí hlady (a vlivem tehdejších radilek) téměř odpískala a dost toho lituju. Řval úplně stejně jako kojené děti, navŕh blil vysokým obloukem, celý život zápasí s nadváhou a je těžký alergik, LMD (dneska AS) do toho nepočítám.
Ani u holek bych neuživila vlastním tělem jesle, do 3-4 měsíců jsem vlastně jenom kojila, ale bylo to po všech stránkách pohodlnější.
|
| TaJ | 
 |
(12.8.2022 15:43:30) Libiku, to nikdy nevíš, u mého syna ve speciální školce bylo dost dětí, které byly kojené a stejně blinkaly, měly alergie a další problémy...a stejně tak jsou děti, které nebyly nikdy kojené a žádné alergie nemají a nemocné téměř vůbec nebývají...
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(12.8.2022 15:56:16) TaJ, já si s odstupem let myslím, že těch faktorů, které působí na zdraví i chování dítěte, je tolik, že jednoduchou souvislost nemáš šanci vysledovat. Takové to "matka se nervuje, dítě brečí" nebo "matka je v pohodě, dítě je v pohodě" jsou jen zjednodušující zkratky. Někomu se to tak sejde, ale to je náhoda, paušálně to neplatí.
|
| Žžena |
 |
(12.8.2022 16:15:10) Děti jsou různý. Některý v klídku, jiný řvou nonstop a v noci nespí. Není to žádná vina ani zásluha rodičů.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(12.8.2022 16:22:29) Taky si myslím, že to nikterak s rodičema nesouvisí. Rodiče se akorát musí rozhodnout, jestli se z toho budou hroutit nebo ne.
|
|
|
|
|
| Okolík | 
 |
(12.8.2022 15:46:38) LMD je dneska ADHD, AS je jiná diagnóza, taky jsme tím prošli.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(12.8.2022 15:47:31) Já porodila v době "kojit za každou cenu" . Určitě má hlad přisaje se ke všemu a nejde utrhnout i k manželovi, "nemá, přibírá", měl s první flaškou, vypil dvě, byl se řvaním konec.
|
| neznámá |
 |
(12.8.2022 15:54:16) Inko, to máme asi podobně staré děti. Také jsem prvního rodila v době laktační ligy, mazec, dítě nemělo sací reflex, ale v porodnici trvali na kojení, nakonec nám dali lahvičku, ale do papírů napsali "plně kojen", aby jsme nekazili průměr baby friendly porodnici. Neustále se někdo ptal jestli kojím a to cizí lidi. U dalších dětí už to tolik nikdo nehrotil.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(12.8.2022 16:04:52) Myslím, že nemáme Moje dítě už má přes 30
|
| neznámá |
 |
(12.8.2022 16:11:17) Tak to ne, našemu je 16. Ale mám třicetileté sourozence, co mamka říkala, tak se nekojilo, už v porodnici dali lahvičku a konec. Takto asi tenkrát měla každá porodnice jinak.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(12.8.2022 16:20:08) Každá porodnice, každá doktorka jinak. Nám v porodnici dali akorát lahvičku s glukózou, Feminar ani nechtěli předepsat.
|
|
| Stará husa |
 |
(12.8.2022 16:24:14) Neznámá, já rodila v r. 85 a 87 a kojení nám cpali furt. Nějaká sestřička nám dělala přednášku, že se rozkoji každá matka a v porodnici nás nutili kojit a kojit a odstříkávat. Dětská doktorka byla taky pro kojení a lahvičku jsem si prosadila téměř násilím. Doba, kdy se na kojení příliš nedbalo, byla tak v 70. letech, kdy byl i doktor Švejcar pro umělou výživu. V 80. letech se už kojení zase prosazovalo.
|
| neznámá |
 |
(12.8.2022 16:34:18) K nám všechny novinky přišly pozdě, mamka vždy líčí, že naopak kojení se nepropagovalo, že doktorka radši viděla lahvičku, jsme rozený mezi 80-90lety.
|
|
| Marika Letní | 
 |
(12.8.2022 18:29:07) Já si vůbec nepamatuju, jestli někoho nutili kojit. Já totiž chtěla kojit zcela jistě a věřila jsem, že kojit může každá. No to jsem se spletla. Vůbec to nešlo automaticky, možná proto že mi dítě nedali hned po porodu přisát... Já se s kojením tak nadřela, naodsávala, nahledala rad, i laktační poradkyni navštívila, abych to vybojovala. Ale podařilo se a kojila jsem rok. Nicméně kojná by ze mě být nemohla i kdybych chtěla.
|
|
| libik | 
 |
(12.8.2022 18:33:35) Huso, já jsme rodila v 85 a v 88 a v porodnici na osmilůžácích s odnášením mimin tedy fakt nic nehrotili, v podstatě si nás nevšímali, pokud někdo vyloženě nevyžadoval něco speciálního. Pro mě bylo podruhé překvápko, když mi sdělili, že dítě je plně kojené.
|
| Žžena |
 |
(12.8.2022 18:36:49) Já si myslím, že "plně kojen" prostě píšou do papírů paušálně všem. Psali to i nám, když jsme z porodnice odcházeli s miminem hned po porodu a o tom, jak bude vypadat laktace, nic nevěděli. Prostě formální kolonka ve formuláři, která má správnou odpověď "plně kojen". Vypadá to líp ve statistikách, matky za tři dny vykopnou a dál je to jejich boj.
|
| libik | 
 |
(12.8.2022 18:46:33) To je možný, ale já jim to uvěřila a měla jsem vyřešeno.(po neúspěchu s 1. děckem, kdy jsem zbytečně ztratila nervy a sebedůvěru) Od těch dob patřím k propagátorkám kojení ne kvůli dítěti, ale kvůli matce a taky si myslím, že z 99% může kojit každá, když se nenechá rozhodit teoriema a "dobrejma úmyslama"
|
| libik | 
 |
(12.8.2022 18:58:00) Valkýro, tos v podstatě hrdinka své doby (vím, že máš skoro o dekádu mladší dítě než já ty "velké", ale stejně.
Já jsem prostřední kojila do půl roku a přišla jsem si dobrá, z déle kojících (9 měsíců) jsem znala jen jednu a to ještě z vyprávění.
Jinak to fungovalo, jak pamatuje Husa, od 4. měsíce příkrmy, v půl roce se poslední (večerní) kojení nahradilo kaší a v roce guláš se šesti
Moje nejmladší to měla vyvážené, ta do svých téměř čtyř let zapíjela ten guláš mateřským mlékem
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
 |
(12.8.2022 18:58:07) Jak měl manžel spolupracovat při kojení? Ja chtěla aby si ten první týden vzala dovolenou máma, až druhý manžel.
|
| libik | 
 |
(12.8.2022 19:09:24) Já si vůbec nepamatuju, jak to tenkrát bylo, myslím, že mamka přišla na koupání.
Potřebovala bych si vzpomenout, jelikož váhám, kdy vylítnout za vnoučetem, jestli tam budu týden po porodu spíš otravovat něbo budu něco platná, je to na pytel, stejně víc než týden si nemohu dovolit a taky předem těžko naplánuješ, kdy je týden po porodu
|
| Stará husa |
 |
(12.8.2022 19:48:07) Moje maminka mi taky chtěla pomáhat, ale byla šíleně nervózní a hned první den ulomila kolečko na pouštění u pračky, stresovala s uvařením čaje pro dítě ( tehdy se tvrdilo, že dítě potřebuje kromě mléka i čaj), pořád něco chtěla, na každou blbost se stokrát ptala, tak jsem ji poslala domů a u druhého dítěte ji už vůbec nechtěla. BM chodil normálně do práce. Ale zas po mě nechtěl, abych v šestinedělí něco v domácnosti dělala, nakupoval, uklízel a vařil on. Já se čistě jen starala o dítě, o plinky a prala dětské oblečení. Stejně mi to s kojením, přebalování a procházkami zabrala celý den. Četla jsem tehdy, že dítě musí být co nejdéle na čerstvém vzduchu, tak jsem dopoledne od 9 do 12 a odpoledne od 14 do 17 chodila po venku s kočárkem. Dnes už je všecko jinak, tehdy se měl dodržovat přísný režim a já to brala vážně a zodpovědně.
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(12.8.2022 20:14:32) já jsem měla muže i maminku v práci, chodili tenkrát domů přibližně stejně a rozhodně jsme tady maminku nechtěli, protože její názory nikdy nebyly k diskusi, ale příkaz když měl první syn tři týdny, dostala jsem hluboký zánět žil, odmítla jsem být v nemocnici, asi naštěstí, protože mi domů dali léky, který se s kojením nesmí, tak jsem je nebrala, léčila jsem se obklady ze slivovice a nohama nahoru, přes den jsem to musela zvládnout, odpoledne jsme na to byli dva, můj muž zvládl i žehlení na miminko
dokud jsem byla bez dětí, maminka často vzpomínala, jak babička nikdy nepomohla a sousedka vařila celý šestinedělí a vozila to své dceři já jsem uvařený oběd dostala po příjezdu z porodnice, ale jen pro mě, pro muže ne, o takovou pomoc jsem nestála
když měl syn asi tři měsíce, tvrdila mi maminka, že kojení nestačí a doktorka že se v tom nevyzná...
a to je inteligentní a schopná, ale jak šlo o první vnoučata, naše dva starší kluky, byla na odstřel, po všech stránkách
naštěstí už pochopila, že o rady nastojíme, neposloucháme, a tak je přestala udílet a je dobře 😁
|
| neznámá |
 |
(12.8.2022 20:24:30) Já když byla poprvé v porodnici, tak mi tchyně totálně uklidila barák, přerovnala i prádlo ve skříních nebo zavařovačky ve sklepě. Ještě nikdy jsem se necítila tak odkopaná a "nahá". V porodnici totální ztráta soukromí a doma také. Doteď jsem nepochopila, proč to manžel dovolil, tchyni nesnáší a normálně nás nenavštěvuje. Takže jsem byla ráda, že mi nakonec nikdo nepomáhá, že to zvládáme pouze s manželem, mám se svojí mamkou dobré vztahy, ale přece jenom u šestinedělí a kojení ji nechci. Měla bych pocit, že musí přijíždět do uklizeného a musí být navařeno, děti musí být jak za škatulky, já se nesmím válet v posteli.....
Si vybavuji, že u prvního jsem hned při návratu z porodnice měla neskutečnou touhu brečet, nebyl důvod, ale mě se chtělo. Tak jsem brečela a nakonec se rozbrečelo i dítě, brečeli jsme spolu. A do toho přijely na neohlášenou návštěvu drahé švagrové.
|
|
|
| TaJ | 
 |
(12.8.2022 20:28:13) Stará huso, já jsem taky bývalá většinu dne s kočárkem venku, ale ne z nějakého přesvědčení, nýbrž proto, že venku v kočárku syn obvykle spal a nebo minimálně nebrečel a byl spokojený. A vlastně ti dělalo dobře i mně, nebyla jsem pořád jen sama doma, měla jsem pohyb...
|
| Yuki 00,03,07 | 
 |
(12.8.2022 20:30:43) my jsme ven nejdřív nesměli, protože bylo hnusně, zakázali nám to cestou z porodnice, dokud nezmizí mlha, a ta se držela, a až zmizela, dostala jsem zánět žil a nesměla jsem zase
|
| TaJ | 
 |
(12.8.2022 20:35:11) To my jsme byli už druhý den, byla půlka března, sice žádné teplo, ale nebyl smog apod. A synovi už bylo v té době 9 dní, byli jsme v porodnici skoro týden kvůli žloutence.
|
| petluše | 
 |
(12.8.2022 20:50:55) My jsme chodili ven v listopadu,dubnu i září. V listopadu to teda bylo jen nejnutnější, syn kočár nesnasel.
|
|
|
|
|
|
| Monika |
 |
(12.8.2022 21:24:38) Libiku, to musíš zkonzultovat s dcerou jak by si to představovala, ovšem ani ona sama neví, jak to bude mít a zvládat. Já třeba jsem byla na ten celodenní provoz zcela spokojená sama, nechtěla bych doma na delší dobu ani moji mamku (natož tchyni), ona ale taky chodila do práce, takže jsme tu variantu vůbec neřešily. Ale možná, kdybych byla třeba po císaři a dítě k tomu nějak moc brečelo (se synem byl spíš opačný problém, vzbudit ho na kojení, měl žloutenku, tak byl úkol budit, aby pil), že bych volala o pomoc. Některé kamarádky zase měly maminku "za zadkem" pořád a tvrdily, že by bez ní nezvládly třeba absolvovat návštěvu u lékaře a tak ... Ale Tvoje dcera žije sama v cizině bez tvé pomoci dlouho, tipuju, že (pokud nebude mít zdravotní potíže) zvládne i "příchod z porodnice" a třeba uvítá, když přijedeš spíš později, až se trochu zajedou, kojení pojede bez potíží a víc si to vzájemně užijete.
|
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(12.8.2022 21:25:29) "váhám, kdy vylítnout za vnoučetem, jestli tam budu týden po porodu spíš otravovat něbo budu něco platná"
Kdybych byla tvá dcera nebo snacha, snažně bych tě poprosila, abys prozatím ctila mé šestinedělí a vyčkala případného pozvání. Ale to jsem já, různé matky to mohou mít různě.
|
| libik | 
 |
(13.8.2022 12:05:58) Ropucho, nevíš co komentuješ, moje chyba, nemám si jen tak OT povzdechávat
|
| Ropucha + 2 | 
 |
(13.8.2022 12:28:05) Libiku, nojo, to holt asi tedy nemáš povzdechávat, když to druhým nedá smysl. To víš, každý si do toho promítne vlastní realitu a zkušenost.
|
|
|
|
|
| Kaliope X |
 |
(13.8.2022 8:07:43) Moje máti si vzala dovolenou na 14 dní, po týdnu odjela, že nemá co dělat a nudí se Já měla ale pohodové dítě, co jen přes den nespalo. S kočárkem jsem ven chodila jen na pochůzky, dítě stejně nespalo a mě trajdání v podzimním a zimním počasí nedávalo smysl. Že se něco má, já obvykle jako důvod neberu moc dobře
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
 |
(12.8.2022 18:52:24) Libiku, já byla na pěti nebo šesti lůžkovém pokoji, už si to přesně nepamatuju. Ale vím, že když mi poprvé přivezli dítě na kojení, tak mi sestru já ukazovala, jak ho přiložit, několikrát to kontrolovala. U každé ženy se předpokládalo, že bude kojit, tehdy se s autoritami nediskutovalo. Sestry pak ještě každému přinesly odměrku a každá žena musela odstříkávat, běda, jak odstříkala málo. A do toho přednášky o prospěšnosti kojení. Zas se ale tehdy předpokládalo, že dítě bude kojení tak do těch šesti měsíců, pak už se v podstatě to mléko nahradí jiným jídlem, od tří měsíců se měly dávat štavičky, od čtyř měsíců večer kaše, od šesti měsíců v poledne maso se zeleninou. Cílem bylo, aby dítě v jednom roce už jedlo běžnou stravu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|