Aninabe |
|
(19.5.2024 19:47:56) Ve vnitřní Praze se dělá to překlápění ze soukromých na krajské. Člověk by to chápal, kdyby zmiňované soukromé školy byly ty nákladné. Jenže často jsou to školy se školným nijak velkým (max. jednotky tisíc měsíčně). Na okraji by to stavění jít mělo (tvrdí radní z Prahy). Mmch. souvisí to i s kroucením se Stč kraje ohledně dopravní dostupnosti. On by leckdo dojížděl, ale nemá se v rámci Stč jak dostat, dojede max. do té Prahy. Na naší straně jsou celkem dopravně dostupná ta větší města (hodně našich dětí bude právě dojíždět), ale v jiném směru za Prahou je to o dost horší.
|
monam |
|
(19.5.2024 19:54:33) Na Žižkově a v Holešovicích vznikly nové soukromé školy se školným začínajícím na 100.000 kč. MČ kde bydlím tak jak píšeš vyšoupla kdysi jednu soukromou školu ze svých prostor, protože jí nestačila základka. Je to asi pět let a základka už zase nestačí, staví se tu. Jinak já chápu dopravní obslužnost StČ, ono ani v rámci Prahy dojíždět třeba z Bohnic na Zličín není nic, o co by člověk stál. Neřkuli z bohnic do Modřan. POpravdě ony zas za dva tři roky začnou ty počty slábnout a podle mě se na to spoléhá. Ale spoléhá se špatně, protože se lidé se i stěhují. To je faktor,na který se zapomíná.
|
Aninabe |
|
(19.5.2024 20:07:49) Vím o škole, která má školné lehce nad 20 tisíc za rok a je mezi těmi, co si mají hledat domov někde jinde. Ještě zajímavější je, že kdyby je Praha požádala o zřízení dalších SŠ tříd, klidně i gymnaziálních, tak by to rádi udělali, ale to asi není na pořadu dne. Praha chce ten barák. V něm jsou asi 3 školy, všechny mají zmizet.
|
Vítr z hor |
|
(19.5.2024 20:30:43) No tak se ty skoly odstehuji a lidi se budou stehovat za dobrymi skolami, jako je tomu v nekterych zemich uz davno. Nebo se soukrome skoly nastehuji do vyprazdnujicich se kancelarskych budov…
Blbe je, ze schopni a bohatsi lide vzdycky najdou nejakou cestu, zatimco ti mene schopni a mene bohati ne. Proto je u nas tak silna socialni reprodukce, ze je statni skolstvi tak nerovnomerne rozlozene a nespravedlive.
|
Alena |
|
(19.5.2024 20:51:30) "tak se ty skoly odstehuji ... Nebo se soukrome skoly nastehuji do vyprazdnujicich se kancelarskych budov…" soukrome skoly se do kancelarskych budov nenastehuji, protoze dosahnout kolaudace pro skolni budovu je martyrium a komercni budovy jsou proste drahe, skolne by skokove vzrostlo, muze to byt pro skoly likvidacni. Ta predstava, ze ti co navstevuji soukromou skolu jsou bohati a mohou si dovolit jakekoli skolne je zvlastni. Vzdyt jde vetsinou o deti stejneho obvodu, ale jsou brané jako deti druhe kategorie. Soukrome skoly nemaji narok na cely prispevek od statu, deti (ac obcane stejneho statu) nemaji narok na dotovane obedy atd. Postavit vlastni budovu si muze dovolit par soukromych skol se silnymi sponozory.
|
monam |
|
(19.5.2024 20:55:39) "Ta predstava, ze ti co navstevuji soukromou skolu jsou bohati a mohou si dovolit jakekoli skolne je zvlastni."
Aleno, ale to nikdo nepsal, ne?
|
Alena |
|
(19.5.2024 21:01:52) " ale to nikdo nepsal, ne?" ja myslim, ze v tomhle to obsazene je: "tak se ty skoly odstehuji ...Nebo se soukrome skoly nastehuji do vyprazdnujicich se kancelarskych budov " proste skoly si to vyresi, vzdyt maji penez dost (jak jinak by to vyresily)
|
|
|
Muumi |
|
(19.5.2024 20:57:23) Nárok na dotované obědy nemají ani děti z církevních škol, kde rodiče obvykle prachy vidlema nepřehazují. Dodnes jsem toto opatření nepochopila. Vždyť to dítě ten dotovaný oběd jinde nesní? U stravy na internátu už je to pak docela pálka.
|
Alena |
|
(19.5.2024 21:03:00) "i děti z církevních škol, kde rodiče obvykle prachy vidlema nepřehazují." no a oni ty prachy vidlema neprehazuji casto ani rodice necirkevnich skol, jen jim hodne zalezi na vzdelavani ditete.
"Vždyť to dítě ten dotovaný oběd jinde nesní?" to je tak nelogicke, ze mi to pripada jako nejaka nedomyslenost. Treba by doslo k uprave, kdyby se kolem toho udelal humbuk.
|
Muumi |
|
(19.5.2024 21:20:51) Aleno, napsala jsem to samozřejmě zkratkovitě a poněkud blbě. Měla jsem na mysli, že na církevních školách jsou často děti z početných rodin, pro které je tohle další výdaj. Proč se to zavedlo, nechápu, prostě cca od roku 2020 je tato vypečená novela. Zvažovala jsem kdysi podnět senátorce za náš obvod, neb je též matkou mnoha dětí a některé měla/má na církevní škole. Ale samozřejmě jsem se na to vybodla...
|
|
Aninabe |
|
(19.5.2024 21:56:57) Jj, mám dítě na církevní základce, platí za oběd víc, než náš středoškolák před maturitou. Dávali jsme ho tam kvůli nedobrým zkušenostem se spádovkou, tady je ve školách plno, kdyby šlo jinak utéct, dělala by to spousta lidí. Soukromé školy jsou u nás řešením, protože nemají spádovost. Co je ale zajímavé, na druhé soukromé platí výrazně míň. Rozdíl cca 14 Kč na jednom obědu.
|
|
|
Vítr z hor |
|
(19.5.2024 21:24:18) To mi pripomina regulovane najemne. My, co jsme byty nemeli ve spravny cas, jsme cela leta dotovali bydleni tem, kdo je meli. Majitele pronajimali novym najemnikum byty za raketu, aby se jim to nejak vyrovnalo. Vedle sebe tak bydlely partaje, ktere platily za stejne velky byt 450 Kc i 7.000.
|
|
Bára + 4 |
|
(19.5.2024 22:24:24) To slyším Muumi poprvé. Syn maturoval vloni a platil 34. To mi moc nepřijde. Kolik stojí dotovaný oběd dnes? Ten starší chodil mimochodem do třídy s nejstarší dcerou vaší senátorky . Ale poslední dva roky studia byl covid, tak to na obědy chodil naposledy před 2020 a to si už cenu nepamatuji.
|
TaJ |
|
(19.5.2024 23:27:56) Báro, u syna na ZŠ teď platíme za oběd 42,- a koukala jsem, že škola, kam půjde od září, má oběd za 45,-. Na ZŠ mají jen jedno jídlo, na té střední bude mít výběr ze 3 jídel.
|
|
Muumi |
|
(20.5.2024 10:21:01) Báro, dcera na střední platí za obědy tuším 34 korun. Ale oběd luxusní, velká porce, kolikrát si donese ještě domů třeba loupáček nebo něco takového. Syn na církevní ZŠ, kde na obědy chodí naprotzi do snad nejhorší základky ve městě s příšernou jídelnou, platí díky tomu nařízení asi 45 korun. A to už chodí jen ve dnech, kdy máme zkušenost, že to bude jakž takž k jídlu. Jinak je toho málo, bývá to studené, případně spálené nebo napůl syrové. Fakt děs běs. Takže jsem v zásadě kvůli jídelně do téhle školy holčičky nedala, protože tohle prostě nejsem ochotná platit a prvňáčci si do pekařství nezajdou, jako to dělá syn. Jinak paní senátorka je spolužačka mého bratra, vzala si kamaráda, naše děti se sešly ve škole i na skautu:). Nějak se dost prolínáme.
|
Federika |
|
(20.5.2024 10:26:43) Muumi, u nás dcera církevní škola-ca 90 kč oběd, není vybíravá,ale stěžuje si často, spíš odhlašuje. Syn soukromá škola, nevím ,ale myslím,že se to bude pohybovat taky tak nějak. Ale ten je spokojenej.
|
Muumi |
|
(20.5.2024 10:34:35) Federiko, kdyby to jídlo bylo dobrý, tak tu stovku ráda dám. Ale fakt není. Na všech ostatních školách, kde děti jedly, byly spokojené, tady je to fakt hrozný. A já teda nemám morál dalších 9 let chystat dcerám krabičky... Takže jsem vybrala školu, kam chodila nejstarší a kde je i jídlo k jídlu.
|
Federika |
|
(20.5.2024 10:37:37) Jo, mě to taky štvalo. Teď si dcera s radostí prohlíží na instagramu fotky z jídelny, gymplu, kam bude chodit a doufám,že je pravda, co o té jídelně píšou a co říkají její kamarádky, které tam chodí. A co tady potvrzovala Termix
|
Vítr z hor |
|
(20.5.2024 10:43:35) Pro děti je jídelna asi fakt důležitá, je to taková každodenní společenská záležitost. Jednou mi volal kluk, který byl přijat na stejný gympl jako moje dcery (teda jeho maminka, která mi ho předala, že se prý potřebuje zeptat na pár věcí ohledně studia) - a zajímal ho prakticky jen jídelníček, názvy jídel, objednávání jídel, karty na jídlo, kuchařky a dozor v jídelně
|
Renka + 3 |
|
(20.5.2024 10:45:17) U nás školní jídelna bylo téma každé třídní schůzky . Taky bych radši platila víc, ale za kvalitní a chutnou stravu. Trvalo to léta, ale teď jsou děti spokojené.
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.5.2024 10:52:35) Zní to vtipně, ale ono je fajn i v práci, když je dobrá jídelna.
|
babi_ |
|
(20.5.2024 11:36:08) No jasně. Pro mnoho zaměstnanců jediný světlý bod pracovního dne.
U nás je jídelna docela dobrá, ale dřív byl i masný bufet (teď je aspoň zeleninový), a to bylo úplně super. Jenom neumí brambory, nebo kupují špatné, nevím... všichni se jim vyhýbají, já stejně většinou bez přílohy, ale asi dvakrát jsem zkusila americké, že si dám dva kousky pro chuť, byly nechutné
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.5.2024 11:45:48) To je asi jídelnový problém. U nás vaří fakt dobře, i různé speciality, ale brambory jsou hnusný.
|
|
jak |
|
(22.5.2024 9:21:24) Zcela nechápu, jak může někdo s dětmi nevařit. Neumím si to nějak představit:))).
|
Federika |
|
(22.5.2024 9:27:58) Já nevařím, no A žádnej problém není.
|
jak |
|
(22.5.2024 9:33:18) Já to prostě nechápu:).
|
Federika |
|
(22.5.2024 9:45:21) No normálně, mimina měla skleničky Hipp, rozmixovat jsem teda taky něco zvládala.Pak byly školky, školy, od útlýho věku si děti uměly uvařit samy, když chtěly, jinak občas manžel, toho to baví.Svačiny snídaně samy, i kluci si pak vařili a pekli, ten jeden i pro celou rodinu, baví ho to. Mě to nebaví nadále a nikdy nebavilo.Možná někdy na stáří
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.5.2024 10:00:46) Přiznám se, že mě to taky fascinuje. Co jste třeba jedli o víkendu, když byly děti předškoláci, na skleničky velký a na to aby uvařily pro celou rodinu malý.
|
Federika |
|
(22.5.2024 10:10:56) Uvařil manžel nebo jsme si něco objednali nebo se šli někam najíst. Děláme to tak pořád, i dneska.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.5.2024 10:18:42) Tak to jo, když vaří manžel.
|
|
|
Renka + 3 |
|
(22.5.2024 10:16:42) Tak ve velkém městě nebo jeho dosahu se v dnešní době asi dá takhle žít snadno. Mám příbuzné v USA a je to vcelku běžné, oni teda spíš vaří, ale prý co tak soudí podle toho, jak to mají spolužáci dětí, patří v tomhle mezi menšinu.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(22.5.2024 10:33:16) je to i hodně o penězích... když jsem jako pracující přišla zpátky do prahy, tak jsem nejdřív vařila skoro denně - neměla jsem peníze, abych si mohla dovolit jíst venku a i "chleba s něčím" byl příliš drahý oproti polévce nebo těstovinám později, kdy už jsem měla slušný plat, přestala jsem skoro úplně vařit, chodila jsem na obědy s kolegyní, večeře už byly pak snadné, později s mužem dost často taky venku... jak jsme ale začali s mužem bydlet spolu v pronájmu, zase jsem se k vaření vrátila, jíst venku bylo zase drahé... od té doby mám pocit, že vařím pořád
|
Federika |
|
(22.5.2024 10:38:23) Já jsem nevařila nikdy. Tedy neznamená to,že příležitostně a velmi zřídka nejsem schopná něco ukuchtit,ale nebaví mě to. Pamatuju si, jak jsem někdy v 17 dostala k narozeninám takovou tu tlustou žlutou kuchařku, snad ani jiná v tý době nebyla Ale myslím,že už i předávaná mi byla s pohledem-asi zbytečný co?
|
Renka + 3 |
|
(22.5.2024 10:42:57) Tu kuchařku mám taky a neuvařila jsem podle toho jediné jídlo. Já vařím zcela chaoticky a nepravidelně, ve výsledku je to možná ceněno víc, než každodenní pravidlené vaření, které pak už každý považuje za samozřejmost. Když byly děti malé, tak jsem teda vařila, ale považovala jsem to za opruz. A moje děti celkem brzy začaly vařit samy, za což jsem fakt ráda. V naší rodině vaří všichni, tak se to dá docela dobře prostřídat.
|
Federika |
|
(22.5.2024 10:51:56) Dcera měla teda dvakrát hodně přísnou dietu a to jsem se snažila, vařila denně a vozila jí to i do školy. Ale tam to bylo nutný.Jinak nutný vařit není, tak to nedělám.
|
Renka + 3 |
|
(22.5.2024 11:12:06) Federiko, byla ta dieta k něčemu? Řešíme totiž prakticky to samé, jen jsme na úplném začátku, má cenu to zkoušet?
|
Federika |
|
(22.5.2024 11:20:18) No ona měla kdysi AIP. A asi pomohlo, za mě ale zbytečně ukrutně přísný. A pak měla kvůli crohnu speciální, to jinak nešlo, kdyby ji nebyla schopná dodržovat, tak sonda. A byla v takovým stavu, že by mě ani nenapadlo zvažovat, že to nebude-a zcela 100 procentně-dodržovat.Byla to pakárna, ale pomohlo určitě, i když k tomu dostala ještě biologickou léčbu. Je v pořádku, momentálně.
|
Renka + 3 |
|
(22.5.2024 11:28:11) Kdysi jsem ten AIP četla, jen ze zvědavosti a říkala jsem si, jak je to přísné. To se nás to netýkalo. To je dobře, že je dcera OK, i pro nás je to naděje, dnes jsou přece jen nějaké možnosti léčby. Jen nechápu, že je toho mezi mladými lidmi tolik.
|
Federika |
|
(22.5.2024 11:37:59) Taky nevím. Ona má teď novou léčbu, žádný dítě do 18 let ji v téhle kombinaci nemoci nemá. A žádnou dietu nedrží.Nemá ani žádný omezení. Přibrala, vyrostla,ale teda s tím růstem žádnej zázrak, chtěla by víc,ale myslím,že má možná nárok tak 2cm, max....
|
|
|
|
|
|
|
|
Tinity |
|
(22.5.2024 11:45:35) Já vařím i peču téměř denně, neboť používám kvalitní suroviny (farmářské, ze dvorů, ideálně bio ...), a to v školních jídelnách a většině restauracích, nemluvě o rychlém občerstvení, nedostanu. Rádi zajdeme občas do opravdu dobré restaurace. Děti i muž to mají stejně a podílí se na přípravě jídla, tak i časově zvládáme. Máme rádi malé dobré pekárny (třeba Antonína) či zmrzlinárny.
|
jak |
|
(22.5.2024 11:46:57) Tak já asi úplně jinak vnímám termín nevarim:).
|
TaJ |
|
(22.5.2024 11:54:36) Jak, to asi bude tím, protože Federika vždycky píše, že ONA nevaří...ale těm ostatním doma určitě nebrání, když vařit chtějí 🙂
|
Federika |
|
(22.5.2024 12:09:51) Ježíši, ještě to, jasně že jim nebráním Syn si právě cosi griluje na zahradě, stejky, udělal si k tomu bramborovou kaši, nakrájel hory zeleniny a pak-jak o znám-ještě udělá dvě mísy palačinek. Je a vždycky byl nenažranej, jeho první slovo bylo "ham".Ve 4 měsících. Máma mu tenkrát dávala skleničku a byla z toho vyvalená, že jí málem sežral ruku
|
TaJ |
|
(22.5.2024 12:12:43) Federiko, tak jedno z prvních synových slov bylo myslím "ne"🙂
|
Federika |
|
(22.5.2024 12:14:21) U nás "ham" a první věta, hooodně často používaná, s urputným výrazem ve tváři , byla:" Já to ale PČUJU!!!" A to mu zůstalo dodnes. Je ale fakt,že to už vyslovuje normálně
|
Stará husa |
|
(22.5.2024 13:03:26) Synovo první slovo bylo papu. Taky rád jedl, jako malý miloval kaši, snad tři roky musela být ke každé večeři. Coby dospělý jí tak nějak normálně, nikdy nebyl otesánek. Protože cvičí, tak si hlídá, aby měl dostatek bílkovin a omezuje cukry, ale nijak fanaticky.
|
monam |
|
(22.5.2024 14:06:47) Ajaj, já už vůbec nevím, co bylo dětí první slovo. U mladší dcery tipuji, že to bylo "ne". Měla jsem všechny tyhle hlášky v telefonu, o který jsem přišla.
|
|
|
monam |
|
(22.5.2024 14:05:39) Taky moc nevařím. Vždycky se někdo (většina) ofrňuje, že zrovna tohle není, nechtěl nemá chut... A navíc mám dvě děti s bezlaktózovou dietou. Ale na rozdíl od Fed se mi je nepodařilo přesvědčit, že by si měly vařit samy. Jedno dít zvládá vajíčka, zbytek maximálně čaj.
|
Federika |
|
(22.5.2024 14:24:01) Já je ale nikdy nepřesvědčovala Odjakživa to byla jejich zábava, dcera jeden čas pekla a vyvářela každý den, nemohla jsem jí říct ne, ale měla bych metrák, pokud bych denně jedla ty muffiny, bábovky, dorty, koláčky... Dokonce vařila a pekla v době,kdy ona skoro nic jíst nemohla pro nás. A starší syn to má jako koníčka pořád. Vařil už na prvním stupni dobře.
|
monam |
|
(22.5.2024 15:08:54) Fed, prostě máš štěstí a já smůlu
|
Federika |
|
(22.5.2024 15:10:29) Jak se to vezme... Třeba bordel po sobě po vaření uklidit,s tím už mají velkej problém.
|
|
|
|
TaJ |
|
(22.5.2024 15:17:59) Monam, syn doteď nikdy neprojevil ani náznak, že by si toužil sám něco uvařit. Ohřát, to jo, ale pokud by nebylo co , tak si radši vezme rohlík, jogurt, nebo kousek sýra, ale vařit si nic nebude.
|
monam |
|
(22.5.2024 15:44:34) I tak vás dámy trumfnu, moje děti nic nenajdou. Jsou doma klidně celý den a když přijdu z práce, chtějí jídlo, že nejedly. Ale vždyť v ledničce je.. vajíčka, šunka, sýr, včerejší večeře, v mrazáku ovocné knedlíky, existuje zde pečivo. "Jo ahááá, to mě vůůůůbec nenapadlo". A to i ta nejstarší
|
Federika |
|
(22.5.2024 15:47:55) To si vůbec nedovedu představit Hlavně asi teda to, že by děti po mně něco takovýho chtěly, když přijdu unavená domů. Mají ručičky, ne? Objednávají si přes Rohlík. A tom teda občas něco stornuju, minule si chtěla dcera objednat pro kamarády na narozeninovou párty nanuky s alkoholem. Už vidím , jak by mě seřvali rodiče
|
monam |
|
(22.5.2024 15:50:03)
u nás asi fungují geny po tatínkovi, ten taky nikdy nic neví, nevěděl, zapomněl, nenašel...
|
Federika |
|
(22.5.2024 15:50:43) Tak u nás má tatínek svoje zóny v ledničce.
|
monam |
|
(22.5.2024 15:55:22) jak bych to... můj muž je as rád, že najde ledničku a ty děti to mají po něm.
|
TaJ |
|
(22.5.2024 17:15:08) Monam, můj manžel celkem běžně vaří, i peče, já taky...můj táta taky vařil i pekl...všichni docela rádi. Syn to evidentně nezdědil po nikom 🙂
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(22.5.2024 17:12:13) Monam, tak to je asi takový typ dětí/lidí...můj syn snad každý víkend jezdí minimálně na jeden den od rána skoro do večera někam fotit vlaky...naposledy odcházel ráno v 6 a přijel večer v půl osmé...vždycky má v batohu svačinu, tousty, pak něco sladkého, k tomu třeba jablko a pití...no a co myslíš? Většinu toho přiveze zpátky, dost často prakticky všechno z, maximálně se napije...prý si na to nevzpomněl, nebyl čas, neměl hlad...a doma pak sní na co přijde. Přitom kamarád, se kterým jezdí, si to jidlo normálně vyndá a nají se...ale on prostě ne.
|
monam |
|
(22.5.2024 18:22:11) Tak na to, že když holky jedou na závody a objednají si řízky, aby mi je za tři dny zase přivezly zpátky jsem... no, řekněme ne zvyklá, ale vím, že se to stává. A je fakt, že někdy i argumentují tím, že je nenašly
|
TaJ |
|
(22.5.2024 18:34:26) Monam, aha 😁. Tak to syn by to i našel, krabička na svačinu je celkem nepřehlédnutelná, svítivě zelená a dává si to do batohu sám, ale jaksi to stejně pokaždé přiveze...
|
|
|
monam |
|
(22.5.2024 18:22:24) Tak na to, že když holky jedou na závody a objednají si řízky, aby mi je za tři dny zase přivezly zpátky jsem... no, řekněme ne zvyklá, ale vím, že se to stává. A je fakt, že někdy i argumentují tím, že je nenašly
|
Federika |
|
(22.5.2024 18:34:13) Monam, právě, když ráno vstanou dřív a sami si udělají svačiny, nestane se, že by to přivezli zpátky, jinak si toho váží Stejně tak svačiny do školy, přestala jsem dělat v první třídě. A vstávali sami tak, aby si něco hezky vybrali,udělali.
|
TaJ |
|
(22.5.2024 18:35:48) Federiko, tak vstávat dřív kvůli jídlu, to u něj nehrozí😁.
|
|
TaJ |
|
(22.5.2024 18:37:46) Jinak tu svačinu pro něj na výlet nám pomáhá dělat, ale to mu nebrání v tom přivézt to zpátky, protože prostě nějak nebyl čas, nebyl hlad apod.
|
|
monam |
|
(22.5.2024 18:44:21) Fed, moje nejstarší ráno nesnídá, svačinu do školy nenosí, neobědvá
|
Okolík |
|
(22.5.2024 18:46:38) Ty jo a kdy teda jí?
|
monam |
|
(22.5.2024 18:48:53) Okolíku, já nevím Ráda bych řekla, že po příchodu domů vyluxuje ledničku, ale většinou v ní není nic, co by ona jedla. Asi žije jen z mentosek, ty konzumuje ve velké. A je fakt, že jí dávám peníze a když už si jde tedy koupit ty mentosky, tak si asi koupí i něco k jídlu. NO ale k vyvážené stravě to bude mít dost daleko.
|
TaJ |
|
(22.5.2024 19:14:41) Monam, popravdě, kdybych věděla, že celý den prakticky nic nejí, tak by mi to asi nedalo a měla bych aspoň pak v té ledničce věci, které jí. Vlastně obecně vždycky máme doma aspoň něco z toho, co jí... vzhledem k tomu, jak omezený sortiment jídel jedl. Teď už je to teda mnohem lepší a už je ochotný jíst i něco, co nezná...jen se mne vždycky ptá, co v tom je a jako co to přibližně chutná, k čemu bych to připodobnila z toho, co zná 🙂
|
monam |
|
(22.5.2024 19:27:11) TaJ já se asi i snažím, ale je nás doma víc a pokud tady něco dobrého je, určitě to někdo sní. To je trochu potíž. Ona chodí domů rozhodně později než bratr a sestra zase chodí do školy 2x týdně až odpoledne. Příliš mnoho prostoru pro mlsné jazýčky. Ale aby nedošlo k omylu - obvykle je tady jídlo, které se musí ohřát. A to zřejmě patří do kategorie "nevšimla jsem si, nenašla jsem". Sušenky, šunka, sladké pečivo naopak patří do kategorie "hele co jsem našla"
|
TaJ |
|
(22.5.2024 21:13:39) Monam, chápu, při víc dětech je to složitější. My jak jsme doma jen tři, tak prostě víme, že někdo tam má třeba svůj oblíbený sýr, nebo jogurt, jiný zase nějakou jinou věc a navzájem si to bez zeptání prostě nesníme. Ale máš pravdu, při otevření ledničky by si syn na první dobrou sám od sebe uvařeného jídla asi taky nevšiml. Ale stačí mu napsat třeba na mobil, že je v lednici to a to a ať si to vezme, jestli má chuť a to už potom funguje.
|
monam |
|
(23.5.2024 7:50:51) TaJ aby nedošlo k omylu, včera tady měla pečivo, jogurty, nějaké cottage, sýr. A nějaké plněné těstoviny (uvařené) a vepřové maso s bramborem (taky uvařené). Nenašla.
|
TaJ |
|
(23.5.2024 8:05:31) Monam a co jí třeba na tu krabičku s jídlem dát ceduli se jménem? Nebo jen "oběd", nebo něco takového? Syn by taky v lednici nekoukal do hrnců a krabiček, ale když jeden čas jedl až doma, tak jsme mu nechávali takhle označené jídlo v lednici, aby si to ohřál. Nebo máte moc velkou lednici😁
|
Renka + 3 |
|
(23.5.2024 8:24:11) Tak ona to spíš nechtěla najít, s nějakým popisováním krabiček bych se neobtěžovala. Buď se jí nechce to ohřívat nebo nemá ráda ohřívané jídlo. Tohle má můj syn, co nesní hned, už si nedá. To už musí fakt být, aby on jedl ohřívané jído. Ale on si vaří, někdy tu má slečnu a vaři spolu. Nedělá teda omáčková jídla, spíš vždy nějaké to maso na pánev nebo gril, případně do trouby (třeba lososa), ogriluje zeleninu, k tomu uvaží třeba rýži nebo bulgur, většinou ta jídla jsou do půl hodiny hotová. Dcera to samé, na obědy ve škole se jí nechce, doma si jídlo udělá, krásně nazdobí, vaří hodně podle Pamely Reif, podle které i cvičí. A je to taky většinou tak půl hodinku, po mě chtějí hlavně, aby tu byly suroviny a dál už se starají samy.
|
monam |
|
(23.5.2024 18:04:51) Popisovat krabičky jim fakt nebudu. Mnohem více by jim pomohlo, kdybych někam na měsíc odjela a na každý den či obden jim posílala peníze na jídlo. Aby se o sebe starali sami. Třeba by se naučili i používat pračku a sušičku.
|
TaJ |
|
(23.5.2024 18:11:40) Monam, tak já mu krabičky taky nijak nepopisuju. V době, kdy nechodil ve škole na obědy, tak měl vždycky v lednici jednu krabičku s tím jeho obědem a na ní ležela cedulka "J. oběd". Tu cedulku jsem pak zas dala do šuplíku a použila ji další den. Takže žádné popisování, jen prostě věděl, že ta krabice je jeho a nemusel nic hledat. Protože někdy tam měl oběd ještě manžel, někdy já krabičku do práce apod.
|
|
Buřt |
|
(23.5.2024 18:16:12) Myslím, že to je jen pubertální lenost, hlady nezhyne, asi bych to neřešila. Taky by se mi nechtělo to dětem v lednici speciálně označovat, tak nějak principiálně. Ony se v tý lednici nějak zorientujou
|
TaJ |
|
(23.5.2024 18:22:55) Buřte, syn radši nejedl, než něco hledat, vymýšlet apod. Klidně čekal na nás. Ale když věděl, která krabička je jeho, tak si to ohřál, dal na talíř, najedl se a i to pak uklidil. Takže v tomhle případě pro mě bylo důležitější, že se nají... než jestli si samostatně něco najde.
|
Federika |
|
(23.5.2024 18:41:28) Moje děti jsou zvyklý bojovat. Hledají záměrně občas nejen v ledničce, ale v celým baráku, třeba schovaný sladkosti. Často platí-kdo dřív přijde,ten dřív mele Krabičky k tomu nepotřebujou.
|
monam |
|
(23.5.2024 20:32:24) Sladkosti překvapivě najdou i moje děti
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(23.5.2024 18:16:56) Monam, já mám s tou samostatností u syna takovou zkušenost, že když se ho snažíme něco naučit, že se mu to bude hodit, nebo že by to už měl umět, tak to nefunguje, nezájem... Ale když pak nastanou nějaké okolnosti, že je vlastně donucený, protože to situace vyžaduje a jinak to nejde, tak najednou nestačím koukat, čeho všeho je najednou schopný a v pohodě to zvládne. Vždycky se všechno naučí, když nastane situace, že to opravdu potřebuje.
|
Buřt |
|
(23.5.2024 18:19:58) TaJ, ale přece, když si to nikdy nezkusí a pak nastane situace, že to potřebuje, tak to třeba hned nepůjde ? Já si fakt myslím, že základní praktický věci by děti měly ovládat. Vzpomínám si, jak jsme byly s kamarádkama prvně v 15 na chatě a jak jedna z nás neuměla ani zapálit hořák na sporáku .
|
TaJ |
|
(23.5.2024 18:26:29) Buřte, tak v některých takových případech si to třeba jednou zkusí, ale pravidelně to dělat nechce a vždycky to nějak obejde. Když je pak donucený okolnostmi, tak mu to naskočí.
|
|
ivaxx |
|
(23.5.2024 18:45:51) .... a jak jedna z nás neuměla ani zapálit hořák na sporáku....
No, tak to bys klidně mohla psát o mně. Přitom jsem jezdila na čundr, doma si uvařila, zatopila v kamnech... Jen plynový sporák jsem prostě poprvé měla možnost zapálit až u své budoucí tchyně. Také ze mě byla na větvi, že nevím, že mám čudlík otočit a zamáčknout. Ale doma jsme měli elektriku, na chalupě plotnu, venku oheň nebo vařínek.
|
Buřt |
|
(23.5.2024 18:57:04) Oni ho ale doma měli :)
|
|
monam |
|
(23.5.2024 20:33:55) Když jsme tedy u toho, tak MNĚ volala TCHÝNĚ, když jsem byla v porodnici, že JEJÍ SYN neví, jak se zapíná pračka. Ptala se, jak je to možné to jsem fakt nevěděla, co jí mám říct
|
|
77kraska |
|
(23.5.2024 20:59:07) na gymplu jsme meli chytrou spoluzacku, byla z vesnice a nemeli pevnou linku (80. leta) ...jednou ji ujel autobus a chtela zavolat sousedum, aby rekli rodicum, ze prijede az druhy den, vzali jsme ji k nam domu - a ona neumela zavolat z pevne linky.....tehdy mi to prislo divne, ale dneska mi to uz prijde v pohode
|
Beat |
|
(23.5.2024 21:12:46) Sedmi, to mi tedy přijde divné i teď. Skoro v každé vesnici byla budka, nebo veřejná telefonní stanice. Ale v kontextu s lednicí to divné není, to ne . A asi se slečna mimo ves moc nepohybovala.
|
77kraska |
|
(24.5.2024 6:40:48) Beat, na vesnici budky tehdy nebyly, to si pamatuju dobre, ty se s velkou slavou zacaly zrizovat az v 90. letech....byly bud verejne telefonni stanice u nekoho v chalupe, kde se za hovor platilo, nebo si nekdo zridil pevnou linku a sousedi ho prisli obcas poprosit, aby je nechal zavolat
my meli ve meste velky prumyslovy podnik strategickeho vyznamu, tak mel telefon skoro kazdy dulezitejsi zamestnanec, byla to nejaka zvlastni sit, meli i extra telefonni seznam, pamatuju si, ze jsem si hledala cislo na spoluzaky v tom extra podnikovem telefonnim seznamu (pracovali tam skoro vsichni otcove)
v Praze to bylo horsi, tam mely babicky "podvojnou linku" a kdyz volal "podvojník", nedalo se volat ven....a ja pak v Praze na sidlisti cekala rok na pevnou linku, a to uz byla 90. leta
cili z dnesniho pohledu jsem spis tolarantni a chapu, ze nekdo neco neumi, protoze se s tim nesetkal
|
Beat |
|
(24.5.2024 7:46:13) Sedmi rozumím. Pohybovala jsem se asi víc vesnicích, kde byly. A uvedomuju si, ze to je i o povaze a chuti zkoušet nové věci a nebát se jich. Tvoje spolužačka pravděpodobně viděla alespoň v televizi, jak se telefonuje a někdo jiný by nedal na sobě znát, že to neumí a šel by telefonovat. To je jen konstatování. Některé věci máme dané.
Pamatuju si, jak jsme se spoluzackami jezdily od nás, z kraje velkeho města do centra, když nám bylo 10-11. Byly jsme tři. A žádná, kromě mě, se nechtěla na nic nikoho zeptat, nevedely, cim jet, kde vystoupit a všude posilaly mě. A mně to přišlo úplně jednoduchý si to zjistit, zeptat se, zařídit cokoliv. Prirozene. Vůbec mi to nevadilo.
|
Ropucha + 2 |
|
(24.5.2024 8:08:12) Beat, je to tak, různé povahy plus různé stupně zralosti, též různá výchova. Já jsem byla k samostatnosti hodně vedená od nejútlejšího věku, takže mi to přišlo vždycky přirozené podobně jako tobě, předávala jsem to automaticky i svým dětem. Zrovna telefonování si pamatuji, jak mě rodiče trénovali, abych uměla z budky i z pošty - tísňové hovory, meziměsto, na účet volaného... pro všechny situace, pamatovat si čísla... Ale každý to nemusel považovat za důležité.
|
Beat |
|
(24.5.2024 8:18:37) Ropucho, jo. Jen tebe trénovali rodiče, mě ulice
|
Ropucha + 2 |
|
(24.5.2024 8:21:52) Beat, a to bývá někdy do života nejlepší škola, protože ulice tě nešetří
|
|
|
77kraska |
|
(24.5.2024 9:17:47) Ropucho, mne prave k samostatnosti moc nevedli....a sama od sebe jsem nebyla moc samostatna
jeste k tem budkam, to byl problem i v Praze ve 2. polovine 80. let...kdyz jsem chtela zavolat rodicum, tak polovina telefonu v budkach byla rozbita a pred druhou polovinou stala nervozni fronta, takze clovek volal strucne a rychle, jinak mu nekdo mohl vynadat nebo kopat do budky nebo ji otevirat a snazit se ho vyhazovat
|
Ropucha + 2 |
|
(24.5.2024 9:30:31) 77krasko, no a což takhle v NDR na brigádě, to jsme po večerech stáli půlka sídlistě frontu na tamní jedinou budku, Poláci, Češi, Slováci... a vesele jsme se podružili, než jsme přišli na řadu
|
breburda71 |
|
(24.5.2024 9:41:16) A jak si potom každýho hovoru člověk vážil😀 a jen stručně a důležitý věci... Jednou se mi stalo, když jsem pozdě večer z budky na našem sídlisku volala svému budoucímu choti, že se zasekla mince a mohli jsme spolu mluvit snad hodinu..To bylo něco🙂
|
TaJ |
|
(24.5.2024 17:25:05) Breburdo, jo, taky jsem chodila volat svému nynějšímu manželovi do budky na sídlišti. Měla jsem to ale skoro 10 minut pěšky. My telefon neměli, oni měli pevnou. Byl to rok 1998
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.5.2024 17:28:19) 1998 už snad byly i mobily
|
Drypetis |
|
(24.5.2024 17:29:51) Inko, byly, ale byly dost drahé a mělo je ještě málo lidí. A taky bylo drahé volání z nich na pevnou linku.
|
|
TaJ |
|
(24.5.2024 17:58:41) Inko, možná jo, vím, že manžel v tom roce dostal v práci mobil - takovou tu obrovskou černou krabici. Klasický mobil jsme měli až o pár let později. Ale vždycky jsme si se vším poradili i bez telefonu, což dneska je pro spoustu lidí už dost problém. Když třeba v práci vidím, jak někdo 20 minut konzultuje s druhou stranou to, jaké má vybrat přáníčko, nebo dárkový papír, tak si říkám, co by ty lidi dělali, kdyby ten telefon neměli
|
Muumi |
|
(24.5.2024 18:19:18) Já jsem nastupovala na VŠ v roce 1997 a to už někteří spolužáci mobil měli. V létě jsem byla ve Švédsku a tam už ho měli všichni, normální malý Nokie. Já jsem měla první mobil 1999 nebo 2000, předplacenou Go kartu. V roce 1997 jsme už taky normálně měli doma internet, sice teda pomalej a přes vytáčený připojení, ale už jo.
|
Dari79 |
|
(25.5.2024 11:00:28) Velmi podobně - na VŠ od 1997, mobil jsem si pořídila spíš až později (spousta spolustudentů už ho měla) buď 1999 nebo 2000, tak nějak. Do té doby jsme používali telefon na koleji nebo teda budku. Z rodiny ho v té době měla jenom ségra, stejně to bylo celkem drahé, na moje tehdejší poměry, takže ani pak jsem ho až tak moc nepoužívala. Pevnou měla máma doma i v práci, babička... prostě volat z pevné na pevnou bylo jednodušší i poté, co už jsem ten mobil měla.
O internetu jsme se ani nebavili, chodilo se prostě do PC studovny - buď na univerzitní počítače nebo sedět tam s vlastním notebookem... nebo do internetové kavárny. Ještě i diplomku jsem měla na disketě, i když to už teda někteří chodili s usbflash diskem... Notebook jsem teda měla, ale bez toho internetového připojení, takže spíš na práci offline - ve studovně si člověk stáhl třeba skripta a na pokoji si z nich pak mohl číst...
A stačilo blbejch pár let a kde jsme, že jo (nemyslím 20 do dneška, ale spíš 5-6 tenkrát...
|
neznámá |
|
(25.5.2024 12:12:05) První mobilní telefon si pamatuji přesně, dostala jsem ho k patnáctým narozeninám, takže v 98. Nokii 5110, stála 5,5 tis. Chtěla jsem 3310, ale tu mi naši nechtěli koupit, byla drahá. Spolužáci na střední v prváku měli maličké Alcately. K dvacetinám, takže 2003 jsem od manžela dostala telefon s barevným displejem, už nevím jakou značku, neuměl fotit, ale měl uměl barvičky. A měl barevného hada, spolužáci se na telefon chodili dívat jak na svátost a chtěli ho kvuli hadovi (té hře) půjčovat. Neustále jsem měla vybitou baterku.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|