| monam |
 |
(16.7.2024 15:10:13)
Už druhý týden se snažím dopsat nějakou dvou až třístránkovou práci, kterou jsem sice měla odevzdat do 30: června, ale nějak asi mám pocit, že mi nikdo nefuní za krkem. Zatím jsem shlédla několik seriálů (celých!), pročetla všechno, co jsem na netu našla a co nijak nesouviselo s tím, na čem pracuju. Ještě jsem teda nezačala uklízet, to jsem se zařekla, že "až potom".
Dneska už jen koukám do blba.
Znáte to? Co s tím?
|
| apo-lena |
|
(16.7.2024 15:27:33)
Monam, zkus si říct, že ti dnes stačí si připravit nějakou osnovu, základní body, které rozepíšeš později. A že si za to dáš nějakou odměnu, půjdeš si zaplavat, na zmrzlinu nebo na další seriál.
Já jsem bordelářka, ale o zkouškovém jsem měla vždycky naklizeno, včetně oken.
Já zprávy psát nemusím, ale strašně nerada něco vyřizuji po telefonu. Tak to většinou dělám rovnou (jinak to odsouvám týdny) a pak se chválím před zrcadlem, že jsem to zvládla.
|
| monam |
|
(16.7.2024 15:42:00)
apoleno, to všechno už jsem zkoušela, ale nezabralo to, ovšem pochvala před zrcadlem, to mě dostalo, to musím zkusit.
je fakt, že tu mám odložených mnoho dalších věcí jako maily a telefony, na které v tu pravou dobu (zejména u těch telefonátů) každý den prostě zapomenu
|
| apo-lena |
|
(16.7.2024 16:23:57)
Monam, nejdřív jsem si před tím zrcadlem připadala divně, ale teď se chválím celkem běžně. I se sama sobě víc líbím. Objektivně řečeno, vypadám skoro nejhůř v životě, ale stejně jsem víc v pohodě.
Seznamy mi fungují vždycky tak 2x za sebou, pak už na ně dlabu.
Loni jsem si před dovolenou koupila knihu Mít vše hotovo a říkala si, jak se podle ní do všeho pustím po dovolené. Já ji ani nedočetla poprvé a přitom je dobrá. Někdy si říkám, že ten chaos potřebuji k tomu, abych se měla na co vymlouvat.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(16.7.2024 16:16:55)
Mně se líbí pracovat sendvičově  , podle FL. Určit si, že teď budu hodinu pracovat, to nezní tak hrozně. Budu se snažit udělat co nejvíc a pak si dám pauzu. Pak zase hodinu atd...
Stává se mi, že už dělám 3.hodinu a pauzu ani nepotřebuju.
Důležitý je začít
|
| Ropucha + 2 | 
|
(16.7.2024 16:26:56)
Evelyn, to zní dobře.
Ty se sebou celkově umíš pracovat (viz tvé ukázkové hubnutí).
Já na sebe používám podobnou fintu při vstávání.
Řeknu si, že vstanu, dojdu do koupelny provést hygienu, a pak si ještě na nějakou dobu půjdu zpátky užít postel. Ale nikdy už se nevrátím, jakmile se jednou rozhýbu, už to jde a mám vyhráno.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(16.7.2024 16:33:16)
Ropucho, to je dobrý, fintu na vstávání mám, že si jen vypiju kafe a posedím si v křesle, kafe mě zvedne
|
|
| Stará husa |
|
(16.7.2024 16:33:21)
Ropucho, tak to já si do postele po snídani klidně vlezu a ještě hodinu si v ní čtu nebo surfuju po internetu. Teď, co nemusím do práce, tak je to můj každodenní rituál.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 16:43:07)
Huso, já mám potřebu ležet, jenom když jsem unavená.
Vadí mi nedobrovolné vstávání, ale když se mohu vyspat do syta a
vstávám dobrovolně, táhne mě to naopak něco dělat.
|
| Stará husa |
|
(16.7.2024 16:44:32)
Ale já něco dělám, čtu si. To je pro mě velmi uspokojující činnost.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 16:48:15)
"Ale já něco dělám, čtu si."
To je zapeklitá otázka, jestli se čtení v leže dá označit za "činnost" 
|
| Stará husa |
|
(16.7.2024 16:50:31)
|
|
| Senedra | 
|
(16.7.2024 17:29:01)
Ropucho, určitě se čtení označuje za činnost
|
|
| TaJ | 
|
(16.7.2024 17:47:12)
Ropucho, tak čtení je přece duševní činnost 🙂, dá se to měřit apod.🙂
|
|
| kysnutá knedla |
|
(16.7.2024 19:46:06)
Ropucha, u mňa záleží, o akú četbu ide. Ak ma to obohatí informáciami, tak to za činnosť považujem.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(16.7.2024 19:54:16)
kdyby jenom činnost, pokud mě čtení obohatí informacemi, který potřebuju pro práci, tak je to dokonce práce, i když se dělá v posteli, u toho se popíjí čaj a mlsá čokoláda
|
| babi_ | 
|
(16.7.2024 20:16:54)
No... tak... spíš snad příprava na práci. To se v osmihodinové pracovní době nedá stihnout, a zas taková dřina, aby to člověk bral fakt jako práci, to není
V každém případě je čtení činnost, o tom bych vůůůbec nepochybovala 
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 20:33:29)
No to jsme u tématu, o němž se tu debatovalo nedávno - kde vlastně začíná a končí výkon práce, když součástí práce je i "pouhé" přemýšlení. Člověk tak kolikrát intenzivněji pracuje ve volném čase než na pracovišti.
Ale tady původně šlo o čtení v posteli pro zábavu v porovnání s nějakou aktivitou mimo postel, spíše v legraci.
|
| monam |
|
(16.7.2024 20:47:22)
V tom neoddělení práce a zbytku života je myslím velký problém.
Vždycky jsem měla práci, kterou jsem si nosila domů. Zdálo se mi o ní, občas jsem v noci vyběhla něco rychle předělat, když mě ve snu něco napadlo. A pak jsem začala při práci studovat a to byl naprostý masakr. Vlastně mám posledních 25 let pocit, že se něco marně snažím dohnat. Nedávno jsem se posila zastavit a definovat si, co vlastně honím. A myslím, že tak z 80 % honím nějaký svůj přelud a že těch reálných 20 % toho, co musím udělat, bych hravě zvládala, kdybych na sobě nenesla celou tu tíhu přeluhu.
O tom to asi. Únava, deprese, nevýkonnost, prokrastinace. Fakt bych ráda věděla, jak z toho ven.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(16.7.2024 20:55:56)
Čtu stejně automaticky, jako dýchám.
Když nemám co, tak třeba
Pokyny cestujícím v přepravě MHD, neumím si představit nečíst
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| apo-lena |
|
(16.7.2024 16:29:38)
Evelyn, já mám úseky na 15-25 minut.
Normálně si nastavím hodiny na sporáku na 15, 20 a 25 minut a jdu cvičit nebo uklízet.
Když se mi hodně nechce, tak se na to po těch 15 minutách můžu vykašlat.
Na zahradě mi to funguje naopak, jdu jen otrhat cukety a po dvou hodinách se vynořím z růží.
|
|
|
|
| Senedra |
|
(16.7.2024 15:27:58)
monam, mám vyluštěnou křížovku, přečtenou detekitvku, upletený kus deky, hodila jsme "spinků, jak říkají děti... ale nemám vyžehleno, uklizeno a vypletou zahradu ( i když zrovna na poli vedle pozemku jezdí kombajn a sklízí řepku, tak to se mi ven moc nechce)...
|
| monam |
|
(16.7.2024 15:40:32)
NO dobře... ale děláš alespoň něco! To se cení.
Já nedělám vůůůbec nic
A fakt z toho mám špatnej pocit
|
| Senedra |
|
(16.7.2024 16:01:04)
nooo, moc toho nedělám V duchu se vymlouvám, že jsem ještě minulé dva týdny chodila do práce a po tomhle školním roce si fakt potřebuju odpočinout... 
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(16.7.2024 15:46:48)
Já když už něco nejsem schopná udělat, tak mi pomůže to do list. Prostě si to napsat a hned ráno se do toho pustit, dřív, než se začnu vymlouvat. Ale to zapsání je nejdůležitější.
|
| monam |
|
(16.7.2024 16:11:36)
To do listů tady mám... mraky
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 16:16:31)
Užitečnost to do listu si umím představit v případě, že se nahromadí hodně úkolů a člověk neví, kde začít, případně mu hrozí na některé zapomenout.
To do list může nastartovat systematickou práci.
Ale když před sebou hrnu jednu konkrétní věc, vím velice dobře, že ji mám udělat, nemusím si to psát na papír. Svítí mi to výstražně v hlavě. Problém mám s tím, že to dokáži úspěšně ignorovat.
|
| Stará husa |
|
(16.7.2024 16:23:07)
Ropucho, já právě když si to napíšu, tak mám pocit, že je to tak nějak víc závazné. Je to zkrátka černé na bílém a musí se to odškrtnout. Asi to ve mně zbylo ještě z dob školní docházky, kdy jsem si všechny úkoly psala do zápisníku a všechny je pak musela udělat. Ale chápu, že někdo to tak nemá.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(16.7.2024 16:27:49)
tohle bych si přála umět... já ty todo listy prostě normálně ignoruju, stejně jako jsem ignorovala ty úkoly... já teda obvykle nejpozději v říjnu ztratila i ten úkolníček 
aktuálně mám už několik týdnů (měsíců?) v ložnici komodu zabalenou v plochých krabicích z ikea, abych si vyklidila rozpadlou skříň, sestavila komodu a uložila si do ní prádlo... no největší pokrok jsem udělala v neděli, kdy jsem vybalila jedny košíčky (vložky do šuplíku) a do nich uložila prádlo z kufru z dovolené... leží na stole, na který jsem ještě nebyla schopná si ani postavit nově koupené (po vánocích) zrcadlo
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 16:29:26)
Rose To se čte jako balzám, člověk tak rád vidí, že není sám
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 16:28:03)
Huso, nojo, já byla lempl už na školní úkoly, takže na mě tohle neplatí
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(16.7.2024 16:35:50)
No jo, úkoly jsem psala až ráno ve škole na wc, když jsem zjistila, že nějaký máme, tím se řídit nemůžu
|
| Stará husa |
|
(16.7.2024 16:43:42)
Já jsem úkoly psala v pozdním odpoledni či raném večeru, taky jsem to odkládala, co to šlo. Matiku jsem někdy od někoho opsala taky před vyučováním. Ale tak nějak to mám spojený s tím, že když si něco zapišu, tak je to víc závazný, než když to nosím jen v hlavě. I v práci jsem to tak dělala, když jsem se nemohla k něčemu odhodlat, tak jsem si to zapsala do kalendáře.
Na co to u mě vůbec nefunguje, je jakékoli cvičení doma. K tomu se nepřinutím, ani kdybych si to nechala vytetovat.
|
|
|
|
|
|
| Merylin5 | 
|
(16.7.2024 15:49:16)
V mém případě to bývá únava, ne lenost, a musím to odžít, odpočinout si a nic nedělat, nezlomím to.
|
| monam |
|
(16.7.2024 16:10:46)
Merylin, na tom "odžití" něco bude. Mám s tím i dobrou zkušenost z dob, kdy můj mozek ještě pracoval. Ráno jsem se třeba vzbudila s jasným nápadem a odhodláním.
Jenže to už je dlouho.
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(16.7.2024 15:49:24)
jj chtěla jsem napsat knihu Jak překonat prokrastinaci, ale pořád mi do toho něco leze...
sama jsem královna prokrastinace, obvykle potřebuju pevně daný termín a sekeru za krkem, abych něco udělala... někdy mi pomůže, když si nastavím jednotlivé cíle a za ně si slíbím odměnu (kostička čokolády z lednice, sázené vajíčko, čaj...) dost často jsem pak líná si pro odměnu jít a v rámci odkládání a prokrastinace pak dodělám celou práci
nebo si pustím do sluchátek nějakou "divnou hudbu" (třeba electro jazz) a to mi nějak vypne tu prokrastinační část mozku, jak tam nezpívají a nemůžu držet melodii, soustředím se jen na práci...
|
| Lei | 
|
(16.7.2024 16:13:45)
Tohle obdivuji - za stránku kostičku čokolády. Já to neumim dodržet. Nebo to dodržím poprvé a napodruhé už si tu čokoládu donesu ke kompu celou. Leda by mi ty kostičky někdo přiděloval…
To, co píše Ropucha, mám taky. Pocit znechuceni z vlastního zmaru dokáže nakopnout.
A hodně to souvisí s cyklem a s momentálním rozpoložením…a taky smysluplností dané práce s jestli mě naplňuje.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(16.7.2024 16:17:40)
no já té čokolády sním málokdy víc jak jednu kostičku... když na ni mám opravdu chuť, sním celý řádek (ten krátký )
a klíč je teda opravdu v tom, že si pro ni musím dojít do lednice, jak jsem líná, tak se mi pak nechce zvedat a odměnu odložím "na potom" (t.j. teď jsem si vysloužila čokoládu, tak si ji pak vezmu, až si půjdu pro čaj, který jsem si slíbila jako další odměnu atd.)
|
|
| Stará husa |
|
(16.7.2024 16:18:13)
Na mně odměny typu kostička čokolády vůbec nepůsobí. Klidně si tu čokoládu dám bez splnění úkolu, když na ni mám chuť, tedy u mě jde spíš o tabulku čokolády, než kostičku.
A smířila jsem se s tím, že některé věci prostě neudělám nikdy. Jinak nejvíc pomůže blížící se termín. Pokud nějaká práce žádný termín nemá, tak je asi zcela nepotřebná a dělat ji tedy nemusím.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 16:35:15)
S odměnami to také neumím.
Třeba jsem si slíbila, že až zhubnu dvě kila, dám si krásně obarvit vlasy. Týdny a měsíce ubíhaly, nezhubla jsem nic, dvě kila jsem přibrala, tak abych alespoň trochu ulevila své frustraci, dala jsem si alespoň obarvit ty vlasy
|
| apo-lena |
|
(16.7.2024 16:40:37)
Ropucho, já si slíbila, že když se nerozchodím na 4 km, tak si naopak vlasy barvit přestanu. Termín se blíží (na konci prázdnin), už přemýšlím o výmluvě.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 16:45:19)
Apoleno, ale jestli překonáváš nějaká zdravotní omezení, tak asi přehnané bičování není na místě.
|
| apo-lena |
|
(16.7.2024 19:18:20)
Ropucho, ještě před rokem a půl jsem to zvládala. Teoreticky mi v tom nic (kromě bídné kondice) nebrání. Zlepšuju se, ale hrozně pomalu.
|
|
|
|
|
|
|
| Kaipa |
|
(16.7.2024 18:08:06)
Rose, tak kostička čokolády (navíc z lednice), sázené vajíčko nebo čaj by mě nepřinutily ani vstát z gauče, natož jít něco dělat. 
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 16:02:14)
Znám velice dobře.
Vyřeší to buď pevný termín, kdy to prostě hotové být MUSÍ, takže v posledních hodinách a minutách rozjezdu zběsilé tempo a věc dokončím.
A nebo prokrastinuji tak dlouho, dokud nejsem sama ze sebe úplně znechucená. Pak už se mi prostě chce to udělat pro vlastní pocit sebeúcty.
|
| monam |
|
(16.7.2024 16:09:11)
"A nebo prokrastinuji tak dlouho, dokud nejsem sama ze sebe úplně znechucená. Pak už se mi prostě chce to udělat pro vlastní pocit sebeúcty"
problém je asi v tom, že z hlediska sebeúcty jsem asi už na samém dně.
Asi proto jsem založila tuhle diskusi. Jako poslední level před zahlcením nicotou.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 16:20:11)
Monam, já to znám, on i na tom dně člověk vydrží celkem dlouho
Musí to uzrát.
Nebo někoho popros, ať ti to připomíná a chodí ti v patách s pomyslným bičem.
Já takhle občas zneužiji manžela, ale někdy to skončí debaklem, když ho chudáka po čase rozvztekleně pošlu do háje.
|
|
|
|
| angrešt |
|
(16.7.2024 16:43:56)
Prokrastinace u mě je někdy převlečená únava, někdy převlečená přemíra podnětů a někdy převlečená lenost (a setkala jsem se u blízkého čověka i s prokrastinací jako převlečenou depresí, což víš jen Ty sama, jeslti něco takovýho je potřeba brát v úvahu nebo ne). Takže když s tím potřebuju hnout, musim nejdřív poznat, která z příčin mi prokrastinaci spustila.
A teda tohle hledání bejvá slušnej oříšek
Ale je fakt, že když přijdu na příčinu a zareaguju podle ní správně, tak to fakt pomůže. Protože na různý příčiny je pak různej "lék". Od spánku, přes volných aspoň pár hodin pro mě někde venku... až po teda tu skutečnou lenost. A s leností/nechutí(acedií (tak to nazývá K. Lachmanová v knéžce Dvojí tvář lenosti) se mi nejlíp pere tím, že musím vidět smysl. Takže věnuju klidně i dostčasu rozebrání si toho, přoč tu danu věc mám udělat. Jakej t má "vyšší cíl". Protože nějakej pouhej bič "má se to udělat, protože to v práci chtěli do výkazu", ve kterým žádnej hlubší smysl nevidím a je to "práce pro práci", na mě moc nefunguje. Zato když si to přerámuju, jak ten danej úkon, kterej udělám, bude sice drobnou, ale přesto užitečnou součástí projektu, který prospěje třeba obecnýmu poznání, fungování nějakýho užitečnýho systému, nebo třeba nějaké znevýhodněné skupině lidí... tak se ta lenost ve mně rozpustí nějak sama od sebe.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 17:00:54)
Angrešte, já bych z tvého vědeckého přístupu ke každodennosti byla asi tak vyčerpaná, že bych neudělala už nikdy nic
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(16.7.2024 17:51:47)
angrešte, někdy je ale fakt těžký najít smysl, zvlášť když člověk ví, že ten papír musí být, protože ho chce inspekce která přijde jednou za šest let, ale jinak není vůbec nikomu k ničemu, jen musí být
takovou práci si pak zdůvodňuju jako povinnost, aby nebyl problém, vložím do zpracování minimum energie a času, protože smysl to nemá a legrace to taky není
ale někdo to udělat musí, a ten někdo jsem já, přece tím nebudu zatěžovat někoho jinýho
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(16.7.2024 16:45:52)
Mám opak a zase se nemohu přinutit přestat pořád něco dělat. Navíc mám úchylku, že miluju odškrtávání v todo listu. Pro okolí je to úplně stejně se.oucí jako nicnedělání. Očividně je život košatý a poruchy velmi rozmanité.
|
|
| Hatata |
|
(16.7.2024 16:51:44)
Znám, neporadím. Mám už několik měsíců do práce přečíst jednu odbornou knížku. Nemůžu ji dočíst. Strašně se mi nechce. Nejhorší, že ale prokrastinuju i v práci, i doma. A přitom, když se hecnu a jsem trochu výkonná, mám ze sebe dobrý pocit.
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(16.7.2024 17:46:12)
monam, kdy sis naposledy opravdu odpočinula? bez pocitu, že neděláš něco a jen to odpočíváním oddaluješ?
dovol si den nebo dva odpočívat, plánovaně nepracovat, tu práci vědomě odložit na pátek, když to mohlo počkat, tak za vdva dny už se svět nezboří.
Můžeš si vymyslet nějakou cílovou prémii, třeba čokoládu, procházku, bazén, balení na dovolenou, to je jedno, naplánuj si, co budeš dělat, až to dokončíš,i kdyby to mělo být vaření oběda
Až do pátku budeš vědět, že máš volno. V pátek po snídani se do toho dej, a pracuj, dokud nebude hotovo, tři stránky nejsou tak moc
a všem doma nebo kde řekni, že nebudeš vařit/uklízet/mluvit..., dokud to neuděláš
|
|
| babi_ |
|
(16.7.2024 17:49:13)
Znám.
Na mě tedy funguje termín, takže bych k tomu sedla 30. 6. nejpozději v osm večer, a ve 23:57 bych odesílala.
Bez termínu či skutečné nutnosti věc udělat ji často prostě neudělám.
Funguje mi udělat harmonogram, kdy si nastavím svoje termíny - kdy sednu a sepíšu osnovu - přesně, tedy 24.6. 18:40 - 19:30, atd...
|
|
| 77kraska |
|
(16.7.2024 18:00:07)
podle mne 80 % uspechu je sednout pred pocitac, otevrit dokument a potom zacit----jakkoliv
|
| Stará husa |
|
(16.7.2024 18:19:24)
No, tak 100% úspěchu je začít to dělat, udělat to a dobře.
Smůla je, že to prokrastinátor právě nedokáže.
|
|
| Půlka psa |
|
(16.7.2024 18:31:08)
"podle mne 80 % uspechu je sednout pred pocitac, otevrit dokument a potom zacit"
Princip prokrastinace je, že se člověk nedonutí začít. Vlastně tím říkáš, že řešením prokrastinace je neprokrastinovat. To je sice naprostá pravda, ale zároveň taková trochu jalová, protože tohle ten prokrastinující jedinec ví i sám, jen si nedokáže pomoct .
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(16.7.2024 20:50:55)
Většinou prokrastinuju kvůli tomu, že si už dopředu nejsem jistá, jestli tu práci dokážu udělat perfektně.
Že se s tím budu mořit a výsledek stejně nebude stát za to.
|
| monam |
|
(16.7.2024 20:56:18)
To se mi stávalo také, ale mám pocit, že už jsem nějak pochopila, že perfektní práci neodvedu. Ale ten důvod, že je to moc těžké než abych to zvládla, v tom určitě hraje roli i u mě.
|
| Beat | 
|
(16.7.2024 21:00:29)
“Vlastně mám posledních 25 let pocit, že se něco marně snažím dohnat. Nedávno jsem se posila zastavit a definovat si, co vlastně honím. A myslím, že tak z 80 % honím nějaký svůj přelud a že těch reálných 20 % toho, co musím udělat, bych hravě zvládala, kdybych na sobě nenesla celou tu tíhu přeluhu.”
monam, nechceš toho po sobě moc? Jak se dobíjíš, čím odpočíváš, co ti dělá radost?
|
|
|
| Stará husa |
|
(16.7.2024 21:00:49)
Já prokrastinuju většinou, když se mi ta práce nechce dělat. Takže z čiré lenosti.
|
| Beat |
|
(16.7.2024 21:06:12)
Huso, já to nenazývám lenosti. Každý máme nejaky limit vyčerpání vůle, to je už ustálený termín. Když se k mnoha věcem stále a stále musíme premahat, logicky někdy ta vůle chybí. A u těch věci/ činnosti, které nám nejdou, se vyčerpá nejdřív. A není to nutně lenost, ale tlak na nás, i tlak nás samotných na sebe, že něco musíme.. že všechno musíme umět, dělat, zvládnout a ještě se z toho radovat.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 18:52:23)
"sednout pred pocitac, otevrit dokument a potom zacit----jakkoliv"
A po pár minutách odbíhajících myšlenek dojít k závěru, že dneska mi to nějak nejde, dokument uložit na lištu a uchýlit se k pohodlnější aktivitě
|
| 77kraska |
|
(16.7.2024 19:03:58)
Ropucho, kdybych takhle postupovala, tak neudelam nikdy nic
proste sednu pred komp a ten dokument otevru....a pak z toho uz neco vyleze, bud lepsiho nebo horsiho
mne zase pomaha sedet v kancelari....doma mne od prace odvadi prani a vareni...v praci neni co jineho delat nez pracovat
jo a taky mi pomaha stridat cinnosti mechanicke (tupě overuji nejake udaje) a kreativni (musim neco vymyslet a napsat)
|
| Beat |
|
(16.7.2024 19:16:14)
Jsem poměrně pracovita a výkonná, a jsou věci, které neodkladám nikdy .. no a ty, do kterých se mi nechce, jsou primárně věci spojené s výpočty, tabulkami, daně, apod. Dřív jsem to nechávala fakt na poslední chvíli, ale pak mi z toho už bylo zle a dělala jsem to ve stresu, nesnášela jsem to ještě víc a ze sebe jsem byla otravená. Tak toho se teď snažím vyvarovat a začínám prostě včas. Alespoň něco musím začít, alespoň hlavičku, nebo základ výpočtu pro tu věc, co potřebuju udělat.. a je to lepší, pak se mi k tomu lip vrací.. A mám ze sebe lepší pocit. Proste jsem dobra!
|
| monam |
|
(16.7.2024 20:50:07)
beat, dříve se mi dařilo začít třeba uprostřed a pak to ostatní na to nabalovat. Ale tentokrát mi trvalo 10 dnů, než jsem si vůbec přečetla a pochopila dvě stránky sepsané o tom, co já mám na ty svoje 2-3 stránky napsat. Prostě se mi ty informace nedařilo dostat k mozkovým buňkám.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2024 19:44:24)
77krasko, jasně, to bylo lehce v nadsázce. Jde-li o práci, za kterou je člověk placený, musí prostě mít disciplínu a práci odvádět, jinak to nejde.
|
| 77kraska |
|
(16.7.2024 19:59:21)
Ropucho, ja mam dlouho v planu napsat knihu a vazne jsem napsala dve kapitoly, ale dal mi to nejde a ani ted nemam objektivne cas....po tom velkem projektu v praci se ke knize donutim, aspon na hodinu denne
|
| babi_ |
|
(16.7.2024 20:22:26)
Nad knížkou taky tak jako výýýhledově uvažuji. V důchodu třeba. Psávala jsem hodně, teď už míň, líbí se to, ale do nějakého většího smysluplného celku to chce nějakou promyšlenou strukturu, systematickou práci nebo aspoň jednotící ideu, která by to utáhla do něčeho vydatelného, byť vlastním nákladem. Sice si od mládí myslím, že všechno již bylo napsáno, vyjádřeno, a nic nového dávno nikdo nepřidává, no ale všichni si to evidentně nemyslí, že, ... tak těžko říct, kdo má pravdu, a jestli to nestojí za pokus (něco zopáknout jako že nic...).
|
|
|
|
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(16.7.2024 18:04:46)
U velkých činností mi pomáhá to nakouskovat.
Dvě tři stránky, to je maličko, na to bych si určila čas, stanovila si odměnu (večer na film nebo na koncert) a sedla bych k tomu. Vidina toho, že budu mít pokoj, by na mě asi zafungovala.
|
|
|
V její náručí
Objevte adrenalinový ráj! Dolní Morava nabízí zážitky, které jen tak někde nenajdete
Pivní slavnosti a výstava historických vozidelSvitavy 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Co se nese v leseTeplice 
Historické slavnosti Jakuba KrčínaJindřichův Hradec 
O PalečkoviKutná Hora 
Pivní slavnosti a výstava historických vozidel
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Co se nese v lese
Historické slavnosti Jakuba Krčína
O Palečkovi
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)