| Dari79 |
 |
(20.9.2025 17:28:54)
Sestřička bezdomovkyně byla reakce na dotaz, kde má Praha ubytovat potřebné profese s nižšími příjmy.
Já jen, že jsem si nevšimla, že by v Praze nežili lidé s nižšími příjmy.
Nebo samoživitelky.
A potisící - já jezdím po x desítkách českých rodin po celé republice, znám komplet jejich rozpočty - příjmy, dávky, výdaje... Jezdím za nimi, navštěvuju je. A že v Praze žijí samoživitelky, které pobírají všechny komplet příspěvky na bydlení (na nájem) je prostě realita. A jestli ne, tak si prostě nepožádali. Všechny, které znám, mají nájem 17-22 000 Kč, a i když mají třeba plat a alimenty a přídavky kolem 30-35 000 Kč, tak prostě ten příspěvek mají - třeba 11 000 Kč. Pominu rodinu - 2 manželé + 3 děti, kde manželka 15 let nebyla v práci, protože se přece "stará o děti", manžel je OSVČ, nežijí spolu, ale rozvedení nejsou - mají v nájmu dva byty 3+1 (za každý platí 25 - 27 000 Kč měsíčně) a na oba tyto byty mají příspěvek na bydlení...
Ani jednou - za 16 let co tohle dělám, jsem od žádné "chudé" pražské rodiny neslyšela, že museli odejít/budou muset odejít z Prahy, protože tam nenašli (nebo nezaplatili) nájem. Jasně, třeba se vrátili k rodičům nebo něco, nebo jim dočasně půjčili byt kamarádi... Ale vždycky se to nakonec vyřešilo.
Opravdové problémy jsou fakt jinde.
Plzeň - "pracovní" ubytovny - kde podmínkou bydlení je to, že děláš v konkrétní agentuře a bydlení ti rovnou strhávají ze mzdy, chlapi bydlí po 4 na pokoji a ze mzdy jim zbývá třeba 13 000 Kč na měsíc...
Romové na severní Moravě - kde bydlí ve vybydleném domě za 30 000 Kč měsíčně (z toho 15 000 je třeba za plyn/přímotopy, protože dům není zateplený, kotel starý nebo jen ty elektrické přímotopy), protože jim slušný byt za 20 000 Kč nikdo není ochotný pronajmout - a platíme to z příspěvků na bydlení... A to včetně přímluv ze sociálky či od neziskovek, že ať to pronajmou jim, že nájem půjde z příspěvků na bydlení, že jsou "čistotní" atd. Nemají šanci bydlet slušněji a levněji, prostě ten nájem nedostanou.
atd.
Mezi klienty mám v Praze i třeba samooživitelku - asistentku pedagoga ukrajinského původu (dlouho zde žijící, ne "válečnou") a normálně má nájem kolem 20 000 Kč měsíčně, slušný byt ... i třeba teď mámu na MD s miminem (formálně hlášenou jako samoživitelku, ve skutečnosti toho přítele má), která je úplně bez příjmů a taky v nájmu bydlí, platí 22 000 Kč (obojí i s energiemi), příspěvek na bydlení má 11 000 Kč - byla jsem u ní předevčírem, byt velmi pěkný, předtím pracovala jako prodavačka... Ano, ani jedna z nich nikdy na hypotéku v Praze nedosáhne, ale holt když budou chtít žít v Praze, tak budou muset být v nájmu. Dokonce tam mám i mámu 2 dětí, z nichž je jedno zdravotně postižené, takže ta do práce nechodí vůbec a asi ani nikdy nebude - a ani ta se nemusela z Prahy odstěhovat, nájem má, státní dávky (vč. příspěvku na péči), samozřejmě příspěvek na bydlení...
Naopak od tebe jsem (krom obecného stesku, že kde ti nízkopříjmoví mají v Praze bydlet) neslyšela žádný konkrétní příklad, kdo byl donucen z tohoto důvodu Prahu opustit (a myslím tím fakt proti své vůli, ne že racionálně vyhodnotil, že za stejné peníze radši v domě mimo Prahu (nebo ve větším bytě) než v garsonce v Praze na sídlišti).
Spíš to budou stesky těch lidí z nižší střední třídy (nebo holt těch mlaďochů), že by rádi ten vlastní byt, ale buď si koupí prťavý na sídlišti nebo nedosáhnou na hypotéku nebo jim ta hypotéka sežere extrémní kus příjmů. No, to je všechno pravda. Ale zase zpátky ke kořenům debaty - je tohle problém státu? Nebo dokonce jeho chyba? A v kontextu současných předvolebních debat že je to chyba této vlády?
A ano - arogantně si myslím, že ne. Že je to volba těch lidí. Že žít v Praze a mít zde byt v osobním vlastnictví není právo. Že holt - pokud mám nízké příjmy a chci žít v Praze a nemám podporu rodiny, budu se muset smířit s životem v nájmu. A ano, pravičácky se mi "nelíbí", že tyto nájmy jim z velké části platíme my ostatní, ale ano - v rámci sociálního smíru chápu, že je to nutné, protože ani Praha nemůže být "skanzen" jen pro bohatou třídu. A že si myslím, že Praha je bohatá dost, aby si své problémy řešila? To si tedy myslím taky. Ale současně chápu, že i kdyby bylo neomezeně peněz, tak lusknutím prstu ani ta Praha nepostaví (zřejmě někde na poli za městem) obrovské nové sídliště...
Nevím, co je na tom špatně.
Vždycky budou lidi s nižšími příjmy a s vyššími. Vždycky budou ti, co dostanou bydlení od rodiny, na tom líp, než ti co ne. Vždycky budou byty mimo Prahu levnější, než v Praze (i když tedy Brno a Olomouc Praze zdatně sekunduje). Vždycky bude otázka volby, jestli dům na vesnici nebo byt v Praze. Vždycky budou i lidi, kteří pracovat nebudou vůbec a i ti budou chtít bydlet, což pro stát bude vždycky výhodnější, než aby byli bezdomovci, takže tito se vždycky budou muset podporovat a vždycky to zaplatí ti, co naopak makají a ty daně platí. Vždycky budou lidi, kteří žijí sami ve 100m2 a naopak rodiny, které se tísní v 5 ve 2+1. Vždycky na tom bude rodina s hypotékou a manželkou na mateřské a 3 dětmi hůř, než rodina dvou pracujících dospělých s 1 dítětem bez hypotéky.
Dělat z toho chybu státu, vinu současné vlády a jiná podobná prohlášení, je prostě stupidní (nemyslím na této diskusi, myslím obecně ve společnosti a zvláště nyní před volbami, kde z nějakého pro mě záhadného důvodu se otázka bydlení stala otázkou téměř č. 1).
Jo, stát může něco ovlivnit, nastavením zákonů, parametrů... ale prostě je to těžké a žádná "velkohubá" předvolební prohlášení na tom nic nezmění. Mnohem víc dokáže společenská kultura si myslím. Drtivá většina nás všech je slušných, žijeme, pracujeme, snažíme si se svým životem poradit, snažíme se druhým neškodit, ideálně i v rámci svých možností prospět. Pár měsíců těchto předvolebních debat holt vydržíme a budeme se modlit, aby další 4 roky neznamenaly totální devastaci. Jen prostě ta populistická předvolební prohlášení mě děsí, protože lidi si je kolikrát zapamatují a pak si myslí, že je to možná realita. A ona prostě není.
|
| Čumča. | 
|
(20.9.2025 18:26:28)
Dari, to teda koukám , neumím si vůbec představit dlouholetý život na dávkách, opravdovou mnohaletou závislost na státu
co ta superdávka od října - slýchám kritiku od neziskovek i názory, že to bude posun, co si o tom mám myslet? Logicky mi sdružení do jedné superdávky dává smysl a přihlédnutí k majetku, výši úspor a počtu automobilů mi přijde jako fakt normální
EDIT: Dari, jinak tedy vídám kolem sebe, jak dlouholetá závislost na dávkách od státu křiví lidem charakter, pohled na svět - padají z nich názory, při kterých se tají dech
|
|
| Okolík | 
|
(20.9.2025 18:49:22)
No a ty příspěvky na bydlení - to ti Dari připadá ok? Že stát dotuje nájemné i výdělečně činným nizkoprijmovym osobám? Nemělo by to být spíš tak, že příjmy lidí, kteří pracují jim na bydlení budou stačit? Opravdu je v pořádku, že stát platí pronajímatelům takové částky za předražené nájmy?
|
| mabela | 
|
(20.9.2025 20:11:09)
Urovná jsem chtěla napsat to samé😄 jeste by me zajímalo, kolik z tech lidí co jim stát posílá dávky na bydlení, si mohlo dovolit bydlet v Praze i bez toho dotovaní.
A není vůbec ostuda, ze normálně pracující člověk, který má průměrný plat si vlastně nemůže bez dotaci zaplatit nájem? Natož hypotéku???
Praha má třetí nejdražší bydlení v Evropě, ale rozhodně nemá třetí nejvyšší platy. To tak spíše nejnižší 🤪
|
|
| Dari79 |
|
(20.9.2025 20:54:56)
Objektivně? V Praze? Ono to asi bude nutné, aby tam tito lidé mohli bydlet.
Když si vezmeš, že třeba ta klientka asistentka pedagoga má mzdu 21 000 Kč + alimenty + přídavky, takže celkem cca 30 000 Kč měsíčně.
Nájem holt kolem těch 20 000 Kč bude, protože potřebuje aspoň 2+1 (nebo nejmíň 2+kk). No a za 10 000 Kč na jídlo a tak by asi nestačilo.
Příspěvek na bydlení má, přesně teď nevím kolik, ale počítám tak 11-13000 Kč.
Bylo by samozřejmě lepší, kdybychom dokázali víc peněz "vymlátit" z otce toho dítěte, ale to taky pokaždé nejde. Nebo kdyby si našla líp placenou práci.
Nižší nájem těžko sežene, na ulici skončit nemůže... A že by jí ta škola dala o 10 000 Kč vyšší plat taky není reálné. Ale jasně, mohla by někde dělat sekretářku nebo prodavačku nebo něco jiného za lepší peníze. Na Prahu je ten plat fakt nízký, ale holt je to asistent pedagoga, takže jen kratší úvazek a menší peníze.
|
| mabela |
|
(20.9.2025 21:10:02)
Řešením by bylo, kdyby město disponovalo městskými byty a ty pronajímalo za “normální” peníze, tak jak se to udělalo třeba v Berlíně, protože už i normálně vydělávající lidi neměli na to, platit předražené nájemné.
Ano, město nějaké byty ma, ale ty pronajímá obálkovou metodou, co se nájem dostane na šílenou sumu, nebo je pro jistou nepronajímá vůbec. Kamarádi bydlí v úplném centru Prahy v městském bytě, a půlka baráku je prázdná už asi 15 let a nikdo to nechápe. A určitě to není jediný městsky dům takhle prázdný…takže varianty jsou, ale raději se budou vyplácet dávky na podporu bydlení.
|
| Dari79 |
|
(20.9.2025 21:24:31)
V Brně mám klienty, co bydlí v městských bytech, do 10 000 Kč měsíčně. A to nejsou žádní speciálně sociálně znevýhodnění (jako třeba matky s postiženými dětmi).
Jedni jsou normálka OSVČ + zaměstnanec, druzí třeba on je kuchař a ona na mateřský...
Ale teda to naopak přijde trochu zvrácený mě, to město tím nemůže reálně nic vydělat a nikdo z nich není nijak zvlášť potřebný (ani klíčová profese ani nic takového). Myslím, že by bylo lepší, kdyby se nechávali fakt pro ty, kdo na ten normální nájem prostě nedosáhnou (ale to už je holt ta politika, jak se to vypíše...)
Rozhoduje se holt (u nespeciálních bytů) losováním, takže když máš štěstí, můžeš bydlet za pár korun...
viz např.
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://bydleni.brno.cz/wp-content/uploads/2025/09/nabidka-startovacich-bytu-ke-zverejneni-zari.pdf
|
|
|
| Dari79 |
|
(20.9.2025 21:15:33)
"Nemělo by to být spíš tak, že příjmy lidí, kteří pracují jim na bydlení budou stačit?"
Jistěže bylo. Ale jak bys to chtěla udělat?
Snížit nájmy na 10 000 Kč? To by nikdo nic nepronajímal, to by se nevyplatilo nikomu...
Dát vyšší platy i těm "nízkopříjmovým profesím"? Aby si ta uklízečka mohla dovolit (bez dávek) nájem v Praze, tak dostane 40 000 Kč v čistém? A kdo jí to zaplatí?
Nehledě na to, že vyšší mzdy povzbuzují inflaci... Když budou mít lidi vyšší mzdy a budou drahé nájmy, o to víc lidí bude chtít byt si koupit, to samozřejmě požene ceny bytů zase nahoru, tím zas lidi nebudou na ně mít, investoři-pronajímatelé za ně dají víc a tím pádem dají vyšší nájmy, aby se jim ta investice "zaplatila".
Udržet jakousi křehkou rovnováhu je podle mě lepší, než něco "silou" hrotit.
Prostě vždycky budou lidi s nízkými příjmy a ti jsou samozřejmě pro pronajímatele méně atraktivní, protože víc hrozí, že nebudou platit. Přípěvek na bydlení má tu výhodu, že se vyplácí jen proti dokladům, že se ten nájem zaplatil. Takže naopak - kolikrát je ta samoživitelka na dávkách pro pronajímatele lepší nájemník, protože za ní ten nájem platí stát, tudíž mají větší jistotu, že ho dostanou. V tomhle je ten příspěvek dobrý.
To, jak je nastavený, je otázka, teď tedy bude ta velká změna, tak se uvidí, jak to na koho dopadne. Taky jak to kdo zneužívá (práce načerno, minimálka ofiko, "samoživitelky" s zapíraným partnerem, paušální OSVČ...).
Mě samozřejmě víc vadí předražené zakázky, dotace velkým podnikatelům atd., než pár tisíc příspěvku na bydlení pracující samoživitelce.
|
| Alena |
|
(20.9.2025 21:53:23)
Taky jak to kdo zneužívá "práce načerno, minimálka ofiko, "samoživitelky" s zapíraným partnerem, paušální OSVČ" Ty stavis na jednu uroven praci nacerno a pausalni dan OSVC? Jak co OSVC zneuzivaji?
|
| Stáňa * | 
|
(20.9.2025 21:59:08)
Ad paušalní daň. Jeden známý, ekonom, ji uplatňuje a od samého začátku kroutí hlavou nad tím, jak je stát blbý, že to umožnil
|
| Alena |
|
(20.9.2025 22:01:45)
"Jeden známý, ekonom, ji uplatňuje a od samého začátku kroutí hlavou nad tím, jak je stát blbý, že to umožnil " Pro nekoho je velmi vyhodna, pro nekoho mene (neuplatnis zadne slevy a odpocty), ale kazdopadne je to legalni forma daneni prace. Narknout platce pausalni dane z podvadeni je ulet.
|
|
|
| Dari79 |
|
(21.9.2025 7:33:02)
Ne, stavím ji na jednu úroveň při žádosti o příspěvek na bydlení...
Když OSVČ s reálným příjmem 60 000 Kč měsíčně a paušálem požádá o příspěvek na bydlení.
Není samoozřejmě jeho chyba, že to stát umožňuje.
napr. https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/osvc-v-pausalnim-rezimu-prispevek-na-bydleni.A230728_164413_ekonomika_alis
Při vší úctě, stejně jako to, že i OSVČ, který navíc dluží na sociálním a zdravotním (a to i jen těch minimálních zálohách) má na ten příspěvek na bydlení (a jiné dávky) právo. To mi přijde jako absurdita největší - ty si neplníš ani základní povinnosti vůči státu a chceš, aby ti naopak stát něco platil?
Stejně jako není chyba těch, co pracují jen na dohody, mají jich třeba 7 paralelních, že neplatí žádné sociální a zdravotní pojištění...
Ale to, že si nemyslím, že někdo (jednotlivec) s příjmem 60 000 Kč měsíčně by měl dostávat příspěvek na bydlení, je pro mě na úrovni toho, že ho dostává ten, kdo pracuje na černo.
Bez ohledu na to, že jednomu to stát přímo umožňuje a druhému to stát neumí "dokázat".
Stát nezabrání tomu, aby tu existovaly nízko vydělávající profese, ani aby pronajímatelé chtěli přiměřené tržní nájmy (tj. nemůže jim nařídit, aby pronajímali za 10 000 Kč), ale může nastavit parametry (o což se nyní tou superdávkou aspoň pokusil, pokud to ANO po volbách nezruší, tak praxe ukáže, jestli dobře nebo blbě). Pokusil se regulovat i ty dohody o provedení práce (ale proti tomu byl takový odpor, že poněkud vycouval).
Přitom třeba na Slovensku, s nímž máme dlouhou společnou historii i poněkud obcházecí mentalitu lidí, se i z dohod o provedení práce platí sociální a zdravotní pojištění + hlášení nastoupení do práce musí proběhnout PŘED reálným nástupem do práce... Takže zrovna tyhle problémy jsou u nich podstatně regulovanější, než u nás.
Osobně bych ještě i zrušila výdajový paušál ten 80%, to je hovadina. A snížila bych obrat, který je možný pro toto... aby "bez vedení účetnictví" si je mohli uplatňovat fakt jen drobní podnikatelé. Osobně si myslím, že každý, kdo si vydělá třeba nad 50 000 Kč měsíčně, by měl být schopen dát třeba 2 000 Kč za měsíce nějaké účetní, která mu ho povede, nebo být schopen schovávat si účtenky a jednou za rok je té účetní odnést, pokud by si je neuměl sečíst sám.
|
| Termix | 
|
(21.9.2025 7:43:06)
Dari, my v širší rodině máme případ,.kdy téměř 80letá důchodkyně bere příspěvek na bydlení už mnoho let. Přitom bydlí ve 140m2 bytě úplné sama. Byt má v osobním vlastnictví. Je tam pět obřích pokojů, kuchyň .... nikdy jsem nepochopila, proč tohle stát dělá. Proč nejsou podobní majitelé spíše donucení byt prodat a koupit menší. Byt je v úplném centru krajského města.
|
|
| Dari79 |
|
(21.9.2025 7:48:00)
Mimochodem, čti kontext¨.
Nepasla jsem, že OSVČ používající paušál je podvodník.
Byla to má úvaha na otázku, jestli mi připadá v pořádku, že pracující člověk v nájmu pobírá příspěvek na bydlení (musí pobírat) - jestli by nebylo lepší, aby si ho ze svého příjmu zaplatil (byl schopen) zaplatit sám.
Takže - pracující OSVČ s paušálem, vydělávající slušně, by rozhodně měl být schopen si své bydlení zaplatit sám a není podle mě fér, aby čerpal příspěvek na bydlení.
Když mu holt stát umožní neplatit daně tím, jak nastaví daňová přiiznání, tak samozřejmě se nelegálně nechová, ani nemravně (nelze očekávat, že by dobrovolně platil daně vyšší, než musí). Ale jít si ještě pro dávky, to už mi prostě přijde moc (a to i v situaci, kdy to zákon holt umožní, protože je blbě napsanej).
|
|
| Alena |
|
(21.9.2025 8:55:59)
Ale ten clanek, co sem davas, je stary. Vzdyt je to uz upravene, sama pises o superdavce. Stejne tak driv mohl legálně pobirat prispevek i zamestnanec, co treba pronajimal svoji nemovitost a bydlel v drazsim najmu. Stat ma mit sve zakony a vyhlasky napsane kvalitne a nedelat diry, to neni odpovednost tech, co se podle pravidel nasledne chovaji. Proste bych rovnitko ("zneuzivani")mezi podvodniky (co systemu lzou) a ty, co postupuji legalne, nedavala.
|
|
|
|
| mabela |
|
(21.9.2025 17:43:47)
Jak jsem psala, každé město by mělo disponovat městskými byty, které bude za normální ceny pronajímat! Mozna by to snížilo i cenu ziskuchtivých pronajímatelů, kteří dnes nájem tlačí na tak šílené ceny, ze nás to dostalo na třetí příčku v Evropě!
Mmch. uz si nekde nekomu uklizela 9h denne, 5 dni v tydnu? Asi evidentně ne ze…
|
| Renka + 3 | 
|
(21.9.2025 20:56:16)
"každé město by mělo disponovat městskými byty, které bude za normální ceny pronajímat! "
Kolik by to město takových bytů mělo mít? A kdo by na ně měl mít nárok? Kde určíš tu hranici, proč někdo ano, někdo ne? Třeba za toho socialismu byla absolutní priorita manželé s dítětem/dětmi, jednotlive nebo nesezdané páry byty většinou nedostávali. Ale dnes si ti mladí nechtějí pořídit dítě v jednom bytě s rodiči, jak by se tedy mělo určit, kdo má nárok na městský byt?
Za co se ty byty postaví? Z jakých peněz se budou udržovat? Každé město má všelijaké resty v budovách, které vlastní už teď.
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 10:12:33)
Renko,
U nas neco jako socialni bydleni existuje. Narok na ten byt maji lide do urciteho prijmu. Funguje to tak, ze se zapises do poradniku. Kdyz na tebe prijde rada, tak se posuzuje jestli na ten byt mas narok. Idealni to neni v zadnem pripade, ale alespon neco. U nas ve meste se moho zapsat jenom lide, ktery s tim mestem maji nejaky vztah bud tu bydli nebo pracuji.
Jako funguje to spis, ze to nefunduje. Syna jsme zapsali v den jeho 18 narozenin je mu skoro 21. Ted jsem se divala, o byt ktery by se mu libil, se hlasi 350 lidi on je na miste 184  . Na druhou stranu ma diky zdravotnimu stavu, prednost u urciteho typu bytu. Treba exstuje neco jako, spolecne bydleni pro ohrozene malde lidi.Kde maji spolecny obyvak a kuchyn a pakrat za tydne tam dochazi soc. pracovnik. Tam byl pred prazdninami na miste 56. 
|
| Dari79 |
|
(22.9.2025 11:16:15)
No, v tom Brně se třeba losuje...
Vypíše se volný byt, dají se kritéria - třeba mladí do xx let a příjmu do xx násobku průměrné mzdy.
Přihlásí se třeba 1000 lidí a prostě jednoho vylosují.
Zas si představte, že by těch bytů bylo víc (hodně), ale na všechny se logicky dostat nemůže... Jak by bylo spravedlivé, že někdo v něm bydlet "smí" (tj. po socialisticku "dostane od města byt") a někdo ne.
To už bych spíš opravdu ty byty vyhradila speciálním skupinám - třeba těm zdravotně postiženým, mámě samoživitelce s postiženým dítětem a tak. Než - aktuálně máme k dispozici 10 bytů, může se přihlásit fakticky kdokoli (v rámci stanovených podmínek) a budeme losovat. Zase chápu, že když se dělají ta různá kritéria a pořadníky, že to je obrovský prostor pro korupci, co si budeme povídat.
Ono asi jako všechno - je to prostě složité a ideální řešení neexistuje. Ale fakt si nemyslím, že tu máme davy pracujících bezdomovců.
|
| Zasjaj. | 
|
(26.9.2025 23:38:48)
Dari,
diky za vhled z tveho oboru. Docela ziram. Takze vlastne z nasich dani platime spekulativne vysoke najmy, skvele.
" že tu máme davy pracujících bezdomovců." hele, to si snad nemysli vubec nikdo.
Kdo je schopen pracovat, tak zcela jiste nejak nekde bydli. Daleko nebo v miste, z vlastnich nebo cizich penez. To je proste to individualni reseni, ktere ale nijak nemeni problem celospolecensky - tu silenou diskrepanci mezi normalni mzdou a normalnim bydlenim.
|
| Čumča. |
|
(27.9.2025 3:11:34)
zasjaj, taky mi přijde užitečné ta Dariina pojednání sledovat, je to náhled do jiných bublin a věřím jí
ale nějak nejsem dost smířená s tím, že by se situace měla léčit sama, jakýmsi samospádem, nějak mě to vnitřně pudí k razantnímu řešení - pozitivně i negativně motivovat vlastníky většího objemu prázdných pražských bytů k pronájmu/prodeji (pokud to skutečně jde do x stovek tisíců prázdných bytů), protože to přece ohýbá celou problematiku směrem k totálnímu extrému
Na druhou stranu je pro mě zase soukromé vlastnictví nedotknutelné. A sama vidím, jen z příběhu našeho domu za poslední 3 roky, že příběhy o nájemnících jsou rozličné (vystěhovávání jedné nemocné ženy s manipulativním přítelem-skončila v blázinci ; a momentálně je soudně vystěhovávána jedna vražedkyně). Sama nevím, jestli bych na tohle měla dlouhodobě nervy, když tržní cena bytu neúnavně stoupá bez toho, abych pronajímala nebo ne
|
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 13:06:54)
Jerry, i u nás má řada obcí nějaké sociální byty. Ale nemůže je mít pro každého čerstvě dospělého, jak by si tu třeba Mabela představovala. Spravovat rozsáhlý bytový fond nezvládne žádná obec dobře, vždyť přesně to se dělo za socialismu. A vedlo k tomu, co jsem popisovala dřív, jak to nebylo těch lidí, tak se každý staral jen o to, co má doma za dveřmi bytu a společné prostory byly v katastrofálním stavu. Právě proto se města rozhodla byty odprodat soukromým osobám, ať se každý stará sám (prostřednictvím nějakého společenství či správců) a funguje to dobře.
Každý, kdo vlastní nějakou nemovitost ví, kolik práce je s její údržbou, nejen uvnitř, ale i zvenku, zateplení, fasáda, okna a další věci, u těch veřejných bytů se to vlastně platí z daní obyvatel, protože nějaký malý regulovaný nájem to nepokryje. Takže teď se z daní platí příspěvek na bydlení, ale u městských bytů se z nich zase platí údržba nemovitosti. Stále jsou to finance z daní nás všech.
Kromě toho by se dělo stejně to, co popisovala Husa. Úplatky do kapsy a jiné služby za přeskočení pořadníku. Zrovna nedávno proběha aféra s přidělovním sociálních bytů v jedné obci, kde se ukázalo, jak lidé podvádějí ohledně své "potřebnosti". Zkrátka tohle je naprostá utopie, že by obce měly nějaké velké množství bytů pro všechny mladé, kteří chtějí bydlet samostatně.
|
| Okolík |
|
(22.9.2025 13:19:38)
Možná by stálo za to podívat se, jak to mají se sociálním bydlením v civilizovanych evropských zemích.
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 13:41:45)
Okolíku, kam se na to podíváš? A hlavně, sociální bydlení, co to přesně je? Tady to podle některých vypadá totiž vypadá, že na to má mít nárok každý mladý člověk, sotva vyleze ze školy. Ale to jaksi nejde, že?
Jestli víš konkrétně něco víc, jak to kde funguje, klidně to napiš. Já mám zkušenosti s Kanadou, což je docela civilizovaná země (konkrétně tedy Vancouver) a tam to tedy lepší než u nás není.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(22.9.2025 13:45:00)
Taky se ráda poučím. Samozřejmě nemám známé všude, ale o žádném dobrém řešení jsem neslyšela.
|
| Dari79 |
|
(22.9.2025 14:57:41)
Jistě, protože téma sociálního bydlení by mělo být skutečně otevřeno primárně rizikovým a ohroženým skupinám:
- zdravotně postižení
- bydlící v azylových domech/ubytovnách
- sociálně znevýhodněné skupiny (co si budem, u nás hlavně Romové), kteří fakt na slušný komerční nájem nesáhnou a bydlí v předražených ruinách...
- odcházející z dětských domovů
- osamocené matky s dětmi (a tím nemyslím "zdánlivé" samoživitelky, ale ty reálné)
- utíkající před domácím násilím
- vdovy/vdovci senioři (kteří třeba nájem ze dvou důchodů byli schopni platit, ale z jednoho už to nejde)
atd.
Mladí zdraví obyvatelé Prahy, kteří prostě jen "chtějí" bydlet v Praze a za levno, podle mě sociální skupinou fakt nejsou, i když si dovedu představit formu sociálního stipendia pro řádně studující VŠ, kteří nedostali kolej...
Objektivně nevidím důvod, proč by měli v městském bytě s regulovaným nájmem na úrovni 50% tržní hodnoty bydlet dva zaměstnaní pracující dospělí.
I když, jak jsem psala, jestli příspěvek na bydlení (z předluženého) státního rozpočtu nebo levnější nájem (z bohatého a přebytkového) městského rozpočtu, tak to snad radši to druhé.
Ale u nás ve městě to pak třeba vedlo k tomu, že není na opravu městských budov, nájemné lidem se nezvyšuje, tak zastupitelstvo vymyslelo, že zvedne nájem neziskovým organizacím, kteří si pronajímají městské prostory (včetně "lidušky", skautského oddílu, charity, kroužků pro děti...), s odůvodněním, že se musí chovat s péčí řádného hospodáře a že na tu opravu budov je třeba někde vzít... No, setkalo se to s velkým odporem obyvatel, nepřekvapivě.
U nás ve městě je 60% obecních bytů normálních (tj. pronajímaných bez zvláštního účelu - dle pořadníku, kde jsou body za různé věci...) a jen 40% bytů sociálních,startovacích, pro osamělé důchodce a tak.
V rámci privatizace se v 90.tkách prodalo 90% městského bytového fondu, jako asi všude. Většinou se prodávali nájemníkům, kteří je často obratem prodávali s více než 100% ziskem (i to byli blbouni, protože dneska by ta hodnota byla ještě 3x taková...).
Pak tu byly ceny více méně stabilní do doby asi před 8 lety, kdy došlo k radikálnímu nárůstu cen bytů - určitě aspoň o 100% za těch 8 let. Přehled mám, protože píšu smlouvy pro nějaké realitky, takže ty smlouvy mi chodí pod rukama. Na druhou stranu minimálka před těmi 15 lety byla 8 000 Kč, dneska 22 000 Kč, takže ono to tak nějak odpovídá. Staví se tu málo, není moc kde, spíš jsou to v posledních letech domy třeba s 8 byty, než nějaká nová sídliště. Prodaný jsou všechny a hned. Trh je pořád hladový, prodá se všechno. Za poslední 3roky nárůst na byt klidně o půl milionu. Rozhodně se držet nemovitosti prostě vyplácí. Přitom splátka hypotéky je určitě ještě pořád na úrovni nájmu, nebo jen lehce vyšší, takže kdo má možnost, jednoznačně je lepší hypotéka, než nájem.
|
| Federika | 
|
(22.9.2025 15:00:36)
Dari, studenti nějaký příplatek na bydlení mají.
|
| Stáňa * |
|
(22.9.2025 15:42:59)
Federiko,
příspěvek na bydlení pro studenty je cca 700,-. Směšné...
|
| Federika |
|
(22.9.2025 15:45:00)
Tak aspoň něco.
Syn platí za kolej 4-5 tisíc, má tenhle příspěvek plus stipendium.
A synovec studuje, má pronajatý byt, je mu už 26 a stát mu doplácí na bydlení tak, že mu to pokryje téměř celý nájem.
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 16:39:31)
To je krásná cena za kolej, hlavně je tvůj syn, jestli si to myslím dobře, na škole, která koleje má vlastní? Dcera ji na UK nedostala, i když to má přes 100 km, ale jejich fakulta vlastní kolej nemá, takže by měla šanci jedině, kdyby něco zbylo, co je v současné době nulová. Ale ona si stejně chce vařit, tak je ráda za byt s kuchyní. Holt si najde časem nějakou brigádu, aby trochu rozpočtu ulehčila. Ceny nic moc pro rodinný rozpočet (obzvlášť, když se za dva roky chystá na studia i sourozenec), ale taky to řeší studenti i tím, že je jich víc na pokoji, dcera je sama, ale v jiném pokoji jsou dvě a vím, že ve větších bytech i tři. Takže i to je řešení a už to pak vychází podobně jako kolej.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 17:00:29)
Asi nemá vlastní, nevím, nabízeli mu asi 4 místa, kde mohl zažádat , dali mu Strahov, nový pokoj, ale on pak chtěl někam na jinou kolej, kde je jeho kamarád, tam asi po dvou měsících zažádal a dostal a ten Strahov uvolnil.
Tak je teď na Kajetánce a ta určitě nepatří pod tu jeho fakultu.
|
|
|
|
|
| sylvaina | 
|
(22.9.2025 19:56:34)
Na lékařské fakultě na Karlovce je to 1500 jednou za 3 měsíce. Takže nic moc. Prý se dá požádat o příspěvek na bydlení, ale těžko říct, co bude po volbách.
|
|
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 13:45:21)
Jinak náš soused prohrál v automatech veškeré rodinné finance, zadlužil se a na dům šel do exekuce. A dostali sociální městský byt v krajském městě, nejspíš kvůli 3 nezletilým dětem. Takže nějak to funguje i u nás. Ale holt ty byty nemůžou být pro všechny a i u něj je dost diskutabilní, zda ho dostat měl.
|
|
| Federika |
|
(22.9.2025 14:05:40)
V Německu si prostě mladí lidi pronajmou byt, většinou za něj platí většinu svého výdělku, podobně jako u nás.
|
| Vážný2 |
|
(22.9.2025 14:47:51)
Státní sociální podpora u nás původně byla nastavená tak, že by lidi měli platit v nákladech na bydlení maximálně 35% příjmů. Kdo víc, tomu měl pomoci stát.
Tohle sice dosud papírově platilo, ale v realitě do toho systému udělali spoustu "rovnáků na ohýbáky", takže už to dávno nefunguje.
Vnímám to u vlastních dětí. Jedny bydlí s jejich babičkou hodinu od Prahy. A syn byl po 2 letech dojíždění za úřednickej plat na KÚ do Prahy tak orvanej, že ani nechtěl prodloužení a odešel do místního muzea jako referent, který se stará o projekty, granty a dotace. Ovšem tam nastupoval tabulkově pod zaručenou mzdu, což mělo spoustu zvláštních souvislostí (například, že příplatky za víkendovou práci, kdy tajtrlikoval v dobovém oblečení ve skanzenu se mu vlastně nevypláceli, protože je sežralo to dorovnání). A boty a oblek do skanzenu, co mu ušili, stáli nejmíň čtvrtku hrubé výplaty. A zatímco stresy jsou pořád (kdo dělá granty je jednou nohou v kriminále i za své kolegy nadřízené a tak), tak plat je to fakt ostudnej.
A syn se bude muset vrátit do korporátu (byl tam chvilku, ale nesedli si se šéfem), aby uživil rodinu. A má z toho úzkost.
Dcera čeká miminko, bydleli půl roku u "baby" - paní ve vícegeneračním domku za Prahou, která jim nevrátila půlku kauce a přeplatek na službách, ale ani jim nic nevyúčtovala. Navíc soužití špatné.
Bohužel zeť hůř hledá práci, vystudoval média, ale nějak si s tou oblastí nerozumí. Je to kluk docela ostrých morálních zásad a oni ho protáhli ve zkušebce v jednom mediálním době bulvárem, což prostě odmítl. Tak se přeškoluje na IT. Dcera zatím pořád ještě dostudovává (už jen diplomku a státnice), ale pracuje na OSVČ v marketingu, což je pro mateřskou naprd, navíc v loni ještě neměla povinnost platit SP. Dělá ještě o víkendech svatby, ale velká část z toho padne na foťáky a skla.
Oběma dvěma stále platím mobil :), protože se mi nevyplatí rozdělit rodinnou skupinu.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 14:53:42)
"Tajtrlíkuje v dobovém oblečení ve skanzenu..."
No jo, no, vždycky je něco za něco.
|
|
|
|
| Okolík |
|
(22.9.2025 16:51:00)
Možná by se politici měli podívat do těch států, které jsou za ČR v žebříčcích nejdražších nájmů a nejvyšších cen nemovitostí k bydlení
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 17:03:47)
Okolíku, uveď nějaké konkrétní příklady, co máš na mysli a jaké jsou možnosti. V jakém státě a jak to tedy je?Pořád jsi hodně neurčitá. Dnes se setkám s kamarádkou, která má dceru 10 let v Amsterodamu, tak se zeptám, jak je to tam.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 17:14:25)
Amsterodam je určitě dražší.
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 17:19:01)
Jj, drahý je, ale já pořád nechápu, co má Okolík na mysli tím, že se máme podívat, jak se to řeší v okolních civilizovaných zemích. Jestli o tom tedy něco skutečně konkrétního ví, ráda bych se něco dozvěděla, fakt mě to zajímá. I proto, že i některé z dětí o zahraničí uvažují.
|
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 17:20:49)
Jak je to s pokojem v Amsterdamu se můžete podívat zde. Pokoj 10m2 za krásných 620 euro.. atd.
https://www.kamer.nl/huren/amsterdam/
|
| Federika |
|
(22.9.2025 17:23:37)
Mladší syn tam má víc spolužáků z gymplu, studují tam. A bydlí jich víc pohromadě, platí stejně všichni hodně, rozhodně víc, než by platili v Praze.
|
|
| Len | 
|
(22.9.2025 17:42:48)
Syn kamaradu prave nastoupil na univerzitu v Machesteru, pokoj na kolejich za £300. Tydne! Pak jsou jeste dotovane, za pulku, ten nedostal, je jich malo. Dcerunka pekne zustane v Londyne
|
|
|
|
| Okolík |
|
(22.9.2025 17:57:44)
Renko, je potřeba systémové řešení. To opravdu není věc, kterou bych uměla. Nejspíš nikdo tady. Konkrétní příklady z rodin aa okruhu diskutujících o celkové situaci nic nevypovídá
Také je dobré ceny za bydlení srovnávat s příjmy v dané zemi.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 17:59:15)
Okolíku,
to je prostě skutečnost.
Všechna tahle města jsou prostě dražší a studenti u nás nejsou zrovna ohrožená skupina.
|
| Okolík |
|
(22.9.2025 18:02:27)
Nemluvím o studentech. "Tak to prostě je" je sice argument, ale chtělo by to změnu, o tom se tu diskutuje, ne?
|
| Federika |
|
(22.9.2025 18:05:49)
Nebude změna. Spíš to minimálně v Praze bude ještě složitější.
|
|
| Čumča. |
|
(22.9.2025 18:14:17)
změny se dějí, nejsou ale určitě dostatečné - superdávka od října 25, program Bydlení pro život (20mld. na výstabu sociálních bytů, "rozkaz k vyklizení" v nájemních vztazích od července 2025...
|
|
|
| K_at |
|
(22.9.2025 18:04:58)
Federiko, nesouhlasím úplně. Teď jsem někde slyšela, že ČR má nejvyšší procento pracujících VŠ studentů v EU.
Máme hodně studentů, kteří nedokončí studia právě kvůli tomu, že nezvládnou souběh školy a nutnosti vydělávat.
Taky máme poměrně hodně lidí na hranici chudoby. Ten medián nikoliv průměr.
Nikde to není snadný. To určitě ne. Ale zase si myslím, že v zájmu všech je prostě co nejlepší vzdělanost.
|
| Dari79 |
|
(22.9.2025 18:26:41)
No dobře, ale taky jde o to, že v jiných státech s finančními nároky (včetně školství placeného, které je u nás zadarmo) rodiče počítají a odmala na ně třeba spoří...
Nebo holt musí být studentské půjčky a splácet je po vystudování...
Myslím, že naše bezplatné kvalitní vysoké školství je něco, co málokde mají.
Navíc ČR je malá a VŠ je tolik (v tolika městech), že když by opravdu rodina neměla na samostatné bydlení, mohla by většina dětí dojíždět. Pak by - při bydlení a jídle doma - a více volném času než na SŠ na brigády - mohly být nároky i nižší, než u dětí na střední.
Fakt si nemyslím, že zrovna u nás (proti jiným západním státům) je vš studium finančně nedostupnější.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 18:42:08)
Dari, většina dětí dojíždět? Jsi normální? Předpokládáš, že se děti hlásí na obor dle zájmu a nebo dle "mám to nejblíž"?!?!
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 19:02:50)
Kat,
to mi přijde docela bezne, ze dite jde na VS podle dojezdová vzdálenosti z domova. Synovec to treba tahle ""musel"" udělat, protoze si nechtel brat pujcku.Kazdy den dojíždí 1.5 hod tam a 1.5. hod zpět. Neter ma dluh skoro 40 tis. euro. To dodelala skolu v termínu. Samozřejmě ji to snižuje šanci si vzít hypoteku.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 19:15:08)
Jo, můj manžel měl taky studentskou půjčku, kterou pak musel splácet.
Já ani nevím, do jaké míry by o to u nás byl zájem, většina lidí je tu zvyklá, že pro studenty je téměř vše zadarmo.
|
|
| Len |
|
(22.9.2025 19:32:55)
Jerry, u vas se pocita studentska pujcka do hypoteky? Tady ne, je to spis takova extra dan. Jinak vzhledem k tomu, ze tri roky stoji 30 tisic liber jen skolne + pujcka na "zivot", by si pak moc lidi vlastni bydleni poridit nemohlo.
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 19:41:15)
Len,
oni s tim dost cachrovali. Neter to ""vychytala"", ze vlastně všechno byla pujcka. Ted je to ze část peněz dostanes jako dar kdyz skolu dodelas. Je to prostě dluh, ktery ti snižuje credit u banky. Do toho tahle generace málokdy dostane smlouvu na dobu neurcitou. Coz je dalsi problem při brání hypotéky. Neter se svym anglickym pritelem odstehovali do Prahy kde si našli práci a pronajali byt.
|
| Len |
|
(22.9.2025 19:53:42)
Jerry, no, ja mlade rikam, ze odsud stejne musi pryc, takze je to v podstate jedno. Ale spis nez Praze spis bude na druhem konci sveta, jak ji tak pozoruju.
|
|
|
|
| K_at |
|
(22.9.2025 19:42:26)
Jerry, dojíždět denně si může dovolit někdo, kdo bydlí fakt +- na trase. Protože z menších obcí, ale leckdy i z běžných měst, prostě máš spojení fakt na houby. A při přednáškách večer či brzy ráno už máš problém.
Pokud by se to řešilo tímto, tak hodně dětí studovat nepůjde. Do místa nejblíž bydliště se nedostanou ani náhodou.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 19:47:58)
Jak to myslíš, Kat?
Tak třeba známá chtěla jít na VŠE do Prahy, nakonec to přehodnotila a šla na ekonomku do Plzně, kam musí dojíždět, ale do hodiny to zvládne, v Praze by musela bydlet. Takhle bydlí doma.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 19:56:24)
Federiko, přece není možné, aby většina dětí dojížděla denně na svou VŠ? Studují děti ze všech možných koutů ČR. A veřejná doprava je leckde mizerná i do blízkého okolí. Natož do měst s VŠ.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 19:59:37)
Ale já nepsala, že většina. Někde to jde,další jsou na kolejích,další můžou přijíždět z domova.Ono to i z té koleje občas trvá MHD i hodinku, po Praze.Nemá každá škola kolej za rohem.
A menší města mají taky své VŠ. Někdy jdou studenti raději tam, třeba i proto, že Praha je daleko a život tam pro ně drahej.
|
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(22.9.2025 20:52:54)
Jerry, ani 1,5 hodiny dojíždění by z mnohých částí republiky nestačilo, aby se student dostal na nejbližší VŠ A nemůžou všichni žít v Praze nebo krajských městech.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 20:56:06)
Tak jasně, Stáňo. Moje dcera třeba ráno jede jen na střední víc než hodinu a půl denně. Můj syn bydlí sice u Prahy, ale do školy v Praze by to taky měl víc než hodinu a půl.
Ale v těch menších městech můžou sehnat levnějš bydlení, Nebo to mají s dojezdem do hodiny, třeba vlakem a to už jde. Dají tomu přednost, s bydlením doma, jídlem a mama hotelem
|
| Stáňa * |
|
(22.9.2025 21:00:53)
Federiko, která menší města s VŠ máš konkrétně na mysli? Resp. co je pro tebe menší město, 100 tisíc obyvatel?
Můžu tě ujistit, že syn v krajském městě platí jen o něco málo méně než jeho kamarádi, kteří bydlí v obdobných bytech v Praze.
Pokoj 16 m2, jsou v pokoji dva, v bytě další 3 studenti, jen kuchyňský kout, malá lednička, jídlo na balkoně/parapetu z venku. Sice pračka, ale sušák na balkoně, kam je přístup přes jeden pokoj (ubytovaní si ho zamykají, takže ostatní se k sušáku nedostanou).
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:04:25)
Neteř má v Plzni krásnej byt, s přítelem, oba studují, platí dohromady 12 tisíc, se vším.
V Praze by za to samý platili nejmíň 35...
No a další mají ty VŠ v dojezdové vzdálenosti, Brno, Plzeň, Pardubice, Opava, Mladá Boleslav...
Prostě nemusí všichni do Prahy, pokud jim to nevyhovuje.
|
| Senedra | 
|
(22.9.2025 21:14:14)
Fed, jenže třeba někdo chce na obor, který je v jediném městě v ČR.. nebo třeba V Praze a v Brně a dotyčný bydlí v západních Čechách- to pak moc na výběr není. Buď bereš koleje nebo podnájem, dojíždět denně reálné není. Stejně tak nemusí být reálné denně dojíždět z nějakých Vyšných Vlkodavů, i když je to do nejbližšího města třeba 15 km.
Naše mládě dojíždí na SŠ - cca 25 km vzdušnou čarou, když se zadaří, je ve škole za 35 minut. Když ne, tak stráví čekáním na spoj a jízdou skoro dvě hodiny. Ale je to cena to, že se dostala na školu, kam moc chtěla. Ona je ochotná to denně podstupovat, my jí pomáháme, jak můžeme, ale taxikařit dvakrát denně není reálné. Tak si občas dá dvoukilometrovou procházku z nejbližší zastávky busů, které jezdí častěji, ale k nám nezajíždí.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:17:43)
Jo,tak nějak to máme i my, vzdušnou čarou to není daleko, ale holt doprava vázne.-)
Nicméně, vybrala si to sama.
A u těch VŠ, jasně,že to vždycky nejde, ale někdy jo.
A jsou koleje,sdílené bydlení, vždycky se něco najde.
A můj mladší syn třeba vůbec netušil, že má nárok nejen na kolej,ale i na příspěvek na bydlení a ještě dostal stipendium. Takže finančně je už celkem nenáročnej. Mě samotnou to překvapilo.
|
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:20:13)
A mně taxikaření hodně ubylo:), dcera už jezdí všude sama. Jen jendou týdně vyzvedávám u školy vezu k Termix na angličtinu, doprovodím ji, Termix mě vyhodí , protože zdržuju, na dceru čekám, pak ji odvezu na trénink a jedu domů.
|
| Termix |
|
(22.9.2025 21:26:16)
Fed, je fakt, že slovo "vypadni" moc často nepoužívám )). Jen tohle je business .
Jinak doufám, že se brzy potkáme bez businessu )).
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:27:08)
Hehe, mně to přišlo super, nakonec, já ji tam vozím kvůli angličtině, že jo Pokecáme jindy.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(22.9.2025 21:24:03)
"nemusí být reálné denně dojíždět z nějakých Vyšných Vlkodavů, i když je to do nejbližšího města třeba 15 km."
15 km se ještě může vyplatit autem.
|
| Dari79 |
|
(22.9.2025 22:11:21)
My třeba bydlíme na vesnici 65 km od univerzity. Přesto je to 10 km z vesnice do města na vlak - to se dá jezdit autem, aby to hezky navazovalo, auto nechat u nádraží... A měsíční předplatná jízdenka na vlak studentská je asi za 1000 Kč. Když pojede (i) 4x v týdnu, tak je to autem třeba 200 km k vlaku a zpátky, což je bratru 600 Kč za benzín.
Takže kdybychom neměli na bydlení v univerzitním městě, bylo by to o nepohodlí dojíždění, pravda, ale do 2000 Kč za měsíc by se to vešlo. My z vesnice z periferie republiky jsme zvyklí dojíždět, jezdí tak spousta lidí, třeba i na střední nebo do práce.
Jinak studentské sdílené bydlení tedy za 7000 Kč měsíčně bez problémů (s energiemi) v hezkém bydlení - aktuálně nastoupila neteř do prváku.
Velký syn letos dostudoval VŠ (mimo ČR tedy), bydlel tedy doma, resp. v bytě, který jsme mu pořídili, což (i s tou hypotékou) vyšlo levněji, než platit mu nájemní bydlení. Na univerzitu asi 40 km, vesměs jezdil autem. Jasně, první rok byl skoro celý covid, takže výuka jen on-line, tak si tak zvykl.
|
|
|
| Termix |
|
(22.9.2025 21:24:19)
Sen, ale to tady bylo, je a bude vždy. Vždy bude někdo, kdo by chtěl studovat něco a je to složité. Vždy je řešení. Studenti mohou chodit na brigádu.
Sama jsem to měla složité. SŠ hodinu a půl z domů každou cestu. Ve volném čase brigády. Vš v ČR kombinovaně, práce na plný úvazek a každý týden 400 km vlakem ráno tam a večer zpátky. Prostě vždy je cesta.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:20:14)
"krásnej byt, s přítelem, oba studují, platí dohromady 12 tisíc, se vším"
Takhle se dá bydlet, pokud uzavírali první smlouvu třeba už před nějakým rokem a majitel bytu je rád, že má spolehlivé bezproblémové nájemníky, tak cenu nezvyšuje.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:21:15)
Ne, loni, měli štěstí
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:27:52)
Federiko, aha, tak to měli štěstí, to je fajn.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:29:04)
Jo, mladej pár, chtěli někoho, kdo jim to nezničí, momentálně ten byt nepotřebujou, ti dva se jim líbili...Někdy to tak klapne:)
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:43:01)
Federiko, na Plzeň je to pěkná cena za byt pro dva. Znám takové nájmy, ale právě již běžící delší roky. Aktuálně je to opravdu trefa.
Tak alespoň je tu nějaký optimistický příklad
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:15:55)
Stáňo, mám jednoho studenta v Praze, druhého v krajském městě.
V Praze je všechno dražší, celkově náklady na život. Plus nároky na čas a vzdálenosti.
Bydlení, které popisuješ, opravdu nezní jako výhra, nevím, kde to je a jak dlouho tam tvůj syn bydlí, možná by se našlo i lepší za podobnou cenu.
Každopádně minimálně pět tisíc za bydlení je třeba počítat všude, i na kolejích. Na podobné peníze může vyjít provoz auta při dojíždění, pro někoho to může být alternativa.
Levněji lze studovat asi opravdu jen v případě, že rodina bydlí přímo v místě školy.
|
|
|
| Stáňa * |
|
(22.9.2025 21:01:58)
To dcera tráví denně 3 hodiny v MHD?
To ji docela lituju. Jak přitom stíhá školu a sport?
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:05:41)
Stíhá, rovnou ze školy jede na trénink, to má asi půl hodinky. A pak domů. Není sama, kdo dojíždí, kluci taky takhle jezdili.
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 19:41:20)
Kat, já si nemyslím, že je to nelogická myšlenka.
Studium na nejlepších světových univerzitách je drahá záležitost a člověk musí být velmi velmi dobrý, aby případně získal stipendium.
Nemůže si tam dovolit studovat každý jen na základě zájmu.
Zrovna tak v rámci ČR si třeba každý nemůže dovolit studovat v Praze, protože je to drahé.
U mnohých oborů jsou alternativní možnosti mimo Prahu.
A když nejsou, tak holt je otázka priorit, jestli to rodina nějak finančně vyřeší, protože potomek opravdu moc chce studovat konkrétní obor v Praze, nebo půjde studovat levněji nějaký jiný obor jinde.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 19:45:33)
Ok. Už chápu, proč má ČR nejvyšší závislost vzdělání na rodinných poměrech. Tohle je to samé.
Nebavíme se o prestižních univerzitách. Bavíme se o ČR.
A posuneme se v diskuzi k tomu, že studovat má jen ten, kdo má dost prachaty rodiče. A nejlépe hned za bukem. Co na tom, že by šel studovat něco, o co vůbec nemá zájem.
|
| Okolík |
|
(22.9.2025 19:52:29)
Kat, souhlasím s tebou. Ovšem na tomto serveru to bohužel některé dámy z nadprůměrně zajištěných rodin nepochopí.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 19:56:23)
A co konkrétně, Okolíku, nikdo nechápe?
Víc lidí píše,že podmínky ke studiu jsou v mnoha zemích nesrovnatelně obtížnější.
Nevím, jak by se ti líbilo, kdyby si tvoje děti musely vzít na studium půjčku, (nemalou), kterou by musely hned po škole začít splácet. A ještě jsou za tu možnost rádi.
|
|
| Termix |
|
(22.9.2025 20:54:40)
Okolíku, co teda vlastně chceš? Všechno zdarma? Bydlení levné, koleje pro všechny, studium zdarma ...
Komunismus nefungoval.
Je mi jasné, že teď dostanu čočku od všech. Ale v této zemi máme vysoce kvalitní a velmi dobře dostupné vzdělání. Vš může studovat každý. Když ne hned po maturitě, klidně při práci. Ale může. Vzdělání je investice. A vrátí se časem. Pravděpodobně bude mít Vš vzdělaný člověk vyšší příjem. V zahraničí, žila jsem ve dvou různých zemích, si studenti berou půjčky a splácí poté, co dostudují. U nás nikdo takový dluh nemá.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 19:54:54)
Kat, já si myslím, že závislost na rodinných poměrech se netýká primárně VŠ studentů.
Podle mě se to láme tam, kde rodiče podporují své děti k přestupu na osmiletá gymnázia a pak na maturitní obory.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 19:57:21)
Ropucho, týká se to méně, ale týká.
Federiko, no naopak si myslím, že funkční systém půjček by mnoha lidem umožnil rychle a efektivně studovat. A dokončit studium.
Tohle "máme školství zdrama" neplatí už dlouho. Ty náklady jsou už na ZŠ leckdy náročné.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 20:03:33)
Myslím,že se to už jednou přetřásalo, v médiích, hodně. Ukázalo se, že velký zájem by nebyl, rodiče se bouřili, jak by k tomu chudinky děti přišly, začínat po škole už s velkým dluhem.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 20:04:30)
Kat, já si nemyslím, že ty důvody jsou primárně finanční.
Podle mě je důvodem prostě postoj ke vzdělání.
Nevím, jestli k tomu existuje nějaký výzkum, nějaká statistika, ale podle mě rodiče s nižším vzděláním méně motivují své děti ke studiu prostě proto, že se pohybují v jiné sociální bublině.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 20:11:58)
Ropucho, tady na to asi fakt nemám sílu. Samozřejmě že je to kombinace. Ale ty finance hrají i tak sakra roli.
Protože se propisuji do života celé rodiny. Všude.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 20:13:55)
Finance hrají roli všude, nejen při studiu.
Ale to je normální a platí to úplně všude na světě.
|
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 20:21:26)
Kat,
ja souhlasím s tim, ze v CR ma roadinne prostředí velký vliv na vzdělání. Zacina to domacim úkolem v první třídě. To ze 25% deti na Bylinsku nedokončil ZS je proste systémová chyba.
Nicméně mi přijde normální, ze si hodne deti hleda VS v dojezdove vzdálenosti z domova, kdyz to jde.
Kdyz to nejde musi se to řešit jinak samozrejme.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 20:25:07)
Kat, já mám na VŠ dvě děti, v různých městech, na různých oborech, mám i nějakou širší rodinu a další lidi kolem sebe, tak si troufám říct, že vím, co obnáší VŠ studium. Finančně i jinak.
Samozřejmě to něco stojí, vzdělání holt je investice.
Ale co tobě osobně tedy přijde na systému našeho VŠ školství špatně?
Co by mělo být jinak?
|
|
|
|
| Federika |
|
(22.9.2025 20:04:42)
A koukám,že ty půjčky u nás už existujou. A opravdu o ně moc zájem není.
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 20:13:44)
O půjčkách informace nemám, ale vzhledem k rozloze naší země a skutečnosti, že VŠ jsou v každém kraji (snad kromě Karlovarského jestli se nepletu), myslím si, že dostupnost není špatná.
|
|
|
| Termix |
|
(22.9.2025 20:36:29)
Kat, takhle to ale bylo vždy. Za mého dětství tomu nebylo jinak. Vždy i to školství zdarma něco stálo. Jen tehdy se svět tvářil, že žijeme v blahobytu, každý má všechno a nikdo nemá hlad.
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:36:08)
"Za mého dětství tomu nebylo jinak."
Termix, za tvého dětství to bylo mnohem horší! To tady asi pamatujeme všichni.
Znevýhodněné děti šly do zvláštní školy, polovina dětí ze ZŠ na protežovaná učiliště, jedničkáři a dvojkaři na maturitní obory a pár premiantů, pokud měli náležitý kádrový profil, mohlo na gymnázium, kde se ovšem téměř nevyučovaly humanitní vědy, protože pro budování socialismu byli potřeba především inženýři a lékaři, ostatní jen tak přiměřeně.
Soukromé školství neexistovalo, že ano.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:37:55)
Hehe, no, já 100 procentně humanitně orientovaná, jsem musela i na gymplu mít strojírenství a 12 hodin týdně chemii, kterou jsem nesnášela
|
| Ropucha + 2 |
|
(22.9.2025 21:44:12)
" já 100 procentně humanitně orientovaná, jsem musela i na gymplu mít strojírenství a 12 hodin týdně chemii"
I já
|
| Termix |
|
(22.9.2025 21:45:51)
Já měla taky strojírenství .
|
| Federika |
|
(22.9.2025 21:52:07)
A to, co jsem chtěla dělat, jsem dělat nemohla, nikdo tam u nás nevyučoval cizí jazyky, kromě ruštiny, nikde nebyly k dostání žádné učebnice, žádné knížky ke čtení, časopisy, natož aplikace
Byla jsem vděčná jednomu taxikáři, že mi laskavě přenechal časopisy ve španělštině, abych se měla z čeho sama učit. Co na tom,že to byly pornočasopisy!!
Brigády celý studium, protože rodiče mi nic dávat nemohli.
A byla jsem spokojená, byly to super roky
Teď se ty děti, studenti , mají mnohem líp a hlavně mají neskutečný možnosti.
Přeju jim to.
|
| Okolík |
|
(23.9.2025 9:22:33)
Federiko, promiň, ale ty strašně přeháníš. Jasně takhle ty tvoje příspěvky zní zajímavěji, ale....
Jazykové učebnice byly normálně k dostání v obchodě, v TV byly pořady, které vyučovaly cizí řeči. (Komické, z dnešního pohledu.)
Zvop byl na gymplu první dva roky 2 hodiny týdně a pak 4 a 6 hodin týdně. 12 hodin určitě ne, max jste k tomu měli ještě pár hodin přírodovědných laborek. Bylo to přece úplně stejné na všech gymnáziích v ČSSR
|
| Alena |
|
(23.9.2025 9:34:20)
"Jazykové učebnice byly normálně k dostání v obchodě," to je fakt. Pamatuji si treba na radu SPN Ucebnice pro samouky, meli jsme doma mimo jine Svedstinu, coz je mensinovy jazyk. Take existovala edice pro jazykove skoly.
|
| babi_ | 
|
(23.9.2025 9:54:20)
Učebnice pro samouky 
|
| Federika |
|
(23.9.2025 9:56:14)
Fakt nic jinýho nebylo,, já jsem nakonec musela odjet do Španělska, musela jsem se tam seznámit s knihovníkem, aby mi daroval starý knížky, beletrii a nějakou gramatiku.
A slovní zásobu darovaných porno časopisů jsem měla v malíčku.
|
| Tinúviel | 
|
(23.9.2025 10:19:56)
Lepím náhodne.
Mňa v tejto diskusii zaujal motív “mladí sú nároční”. Nie je náhodou náročnejšia celá spoločnosť?
Tak si predstavujem, ako by sa asi tvárili dnešní 50-tnici, keby im potomok oznámil, že si do detskej izby dovedie manželku s dieťaťom, veď kedysi sa tak normálne fungovalo. Oni prví by ho označili za nezodpovedného, nie?
|
|
| Alena |
|
(23.9.2025 10:20:39)
jasne, ze bylo. V spn vyslo krome samouku ve spanelstine: konverzace, cvicebnice, slovniky, rada pro stredni skoly,pro hospodarske skoly.Knihy v puvodnim zneni byly v antikvariatech, a AI tvrdi, ze se vydavala klasika (jako Don, Carmen) Nerikam, ze to byl vrchol didaktiky, ale fakt byly i jine zdroje nez pornocasopisy.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 10:53:26)
V knihkupectvích nic nebylo, já jsem potřebovala čîst, číst, číst, mluvit. Na tom oboru, kde jsem byla, se ten jazyk už prakticky nevyučoval, předpokládala se znalost, spíš už hodně dobrá.
Já jsem sice v té španělštině neuměla ani pozdravit, to ale dovolily výjimečně porevoluční tměny Musela jsem vše okamzitě dohonit.
Dnešní nabídka je skvělá, to se vůbec nedá srovnat. Zas-ještě pořád z toho můžu čerpat taky, začala jsem fráninu…
|
| Alena |
|
(23.9.2025 11:15:12)
Ze je dnesni nabidka jinde, to musi byt jasne i lidem, co se v zivote zadny jiny jazyk nezkouseli naucit. Ja jen souhlasím s Okolikovym tvrzenim, ze proste prehanis. :)
|
| Federika |
|
(23.9.2025 12:09:57)
Aleno, já ten pocit ani nemám. Ono to totiž nebylo tak, že jsi přišla do knihkupectví a tam sis koupila nějakou tu učebnici pro samouky, slovníky… To, že to “ vyšlo” , ještě zdaleka neznamenalo, že to měli. Na slovníky jsme čekali někdy měsíce, na Wahriga půl roku…
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 12:14:46)
"předpokládala se znalost, spíš už hodně dobrá."
Přesně tak, to byly obory pro fajnšmekry, kteří se dlouhodobě o ten jazyk zajímali, slušně ho už ovládali, znali dobře i reálie dotyčných oblastí. Určitě nad tehdejší běžnou maturitní úroveň.
Možná z ruštiny by to dal běžný maturant, ta se učila dlouho a důkladně.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 12:58:40)
Ropucho,
ani to ne, ty nároky na ruštinu zas byly hned od začátku větší.
A nevím,jak u tebe ve škole, ale já byla jedna z mála, koho ta ruština bavila a dělala jsem ji ještě nad rámec požadavků.
Většinu ale nebavila a ještě ve čtvrťáku před maturitou mluvili stylem:" A čooo ty buděš robiť posle gympla??"
Chudák vyučující
|
| Stará husa |
|
(23.9.2025 13:28:09)
Za nás se ruština učila od čtvrté třídy, na gymplu už jen literatura, to mě hodně bavilo. Na VŠ jsme měli ruštinu v prváku, odbornou. Na ZDŠ jsme od sedmé třídy mohli chodit do nepovinné němčiny nebo angličtiny, naší trvali na němčině, ta mě nebavila vůbec. Proto jsem chtěla na gymplu dělat angličtinu. Ta se ale učila jen na přírodovědné větvi, na humanitní měli buď němčinu nebo francouzštinu. Já jsem chtěla rozumět anglickým písničkám, to byla moje hlavní motivace. Jazyky jsem dal studovat nechtěla, nechtěla jsem učit a překladatelství mě nějak nenapadlo. Angličtinu, odbornou, jsme měli taky ještě na VŠ v prváku. Pak už jsem se jí učila jenom soukromě, ale nikdy jsem vlastně nepřekročila tu úroveň z gymplu. Ruštinu jsem uměla velmi dobře, teď už jsem ji z 90% zapomněla, jak jsem ji 46 let vůbec nepoužívala. Víc mě ale štve ta angličtina, nicméně ve svém věku už nemám na to, se jí naučit lépe. A ani se mi nechce.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 16:13:25)
Federiko, jojo, mě ruština také bavila. Na rozdíl od chemie mi šla dobře a měla jsem dobré známky.
Uměla jsem hodně dobře, oprášila jsem ji pak ještě po letech kvůli práci a celkem s úspěchem.
Jestli by to bývalo stačilo na FF, nevím, ruštinářka mi ten nápad schvalovala, ale já si nakonec vymyslela jiné obory (přece jenom po revoluci) a tam samozřejmě pohořela.
Každopádně kdyby se na gymplu bývaly nabízely společenské vědy tak, jako ty přírodní, mohla jsem být za úspěšnou spokojenou studentku a nikoliv za mimoně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(23.9.2025 9:47:00)
"Laborky 4 hodiny jsme fakt měli, každý týden.
Jazykové učebnice-pro samouky na španělštinu byly, jeden druh a fakt to nestačilo.Knížky v originále vůbec.S dnešní nabídkou absolutně žádné srovnání.Že bych si mohla koupit normálně beletrii ve španělštině, ani náhodou.
A učebnice pro samouky mi byla prd platná, já jsem na VŠ přestupovala na španělštinu, kde už všichni normálně španělsky mluvili.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 12:03:26)
"Jazykové učebnice byly normálně k dostání v obchodě"
Byly. Angličtina Prokop´s family, celkem bizár, asi tři nebo čtyři díly. Němčina taková bílo-červená (?), titul si už nevybavuji. Francouzština a španělština také byly, ale ty jsem se nikdy neučila.
Předpokládám, že všechno bylo cca v ekvivalentní podobě a kvalitě (tedy černobílá učebnice se strukturou článek, rozhovor, řádka gramatických cvičení).
A pak byly učebnice pro samouky a k nim snad kazety s nahrávkami.
A zvlášť ještě učebnice pro školy.
Ale jak píše Federika, kromě těchto suchých černobílých učebnic neměl člověk šanci přijít do styku s autentickým cizojazyčným textem ani mluveným slovem, to je z dnešního pohledu úplně nepředstavitelné.
Boom všech možných materiálů po roce 90 byl pak úplným zjevením, stejně tak výuka s rodilými mluvčími, to se člověk obratem naučil více než za celé předchozí roky louskání těch černobílých učebnic.
|
| Lei | 
|
(23.9.2025 13:38:09)
Učebnice pro samouky měla moje maminka, která je ročník 1950. Všechny po ní zůstaly v rodinné knihovně, resp. já jsem je postupně objevovala ve svých nácti. Francouzština, španělština, ruština, angličtina, němčina. Ona šťourala tak nějak do všech jazyků .
Na Prokop family mi nesahej , já se učila angličtinu od třetí třídy volnočasově, měli jsme skvělou paní učitelku, která už za minulého režimu pobývala v Británii, začali jsme (ve 3. třídě) s Učebnicí angličtiny pro 7. ročník základních škol od SPN, vyšla v roce 1982, pak přešli na 8. třídu a pak na Angličtinu pro jazykové školy. Z dnešního pohledu mi přijde celá Prokopovic famílie šílená, chytrý ambiciozní syn a fintivá dcera, která má ale šanci na prima život, když se dobře vdá, pantáta Prokop, zmítající se mezi cholerickými záchvaty a naprostou letargií a mamča Prokopová, která je krkem, otáčejícím hlavou rodiny . Ale (i) s těmito učebnicemi jsem se naučila anglicky, byť samozřejmě šlo o teoretickou angličtinu, bez konverzace s rodilými mluvčími...
|
| Termix |
|
(23.9.2025 14:44:28)
Lei, já mám teď jednu studentku s Alzheimerem, rodina dělá nějaké věci, aby paní co nejvíce nezapomínala, a má jednu lekci týdně právě z této učebnice s Prokop´s Family. Když si vezmu, jaké jsou dnešní úžasné materiály, ale oni trvají na tomto, že to paní kdysi měla ...
|
| Lei |
|
(23.9.2025 16:26:21)
Vidíš, Termixi, to je důkaz, že tato family je nesmrtelná!
Když se to tak vezme, dal by se text využít i dnes, kdybych ho dala přečíst dceři, mohly bychom anglicky diskutovat nad společenskými změnami od dob mého dětství .
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 16:48:39)
Lei, myslím, že dcera by se především potrhala smíchy nad tím koženým prehistorickým jazykem.
Údajně tam jsou i chyby, nevím, já jsem to třicet let neviděla, přestože ty knihy nejspíš ještě máme doma. Já to snad najdu a připomenu si ty perly
|
|
| Rigel | 
|
(23.9.2025 17:05:43)
Lei, to bys mohla, číst ten text a diskutovat nad změnami. Pamatuji se, že v předrevolučním vydání jeden článek končil:
We don''t have unemployed people in our country because we have socialism.
To když k panu Prokopovi přijel do práce kolega z Británie :)
|
|
| Termix |
|
(23.9.2025 21:25:31)
Tak ta dnešní kniha je už přepracovaná, ale pořád je v podstatě stejná.
|
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(23.9.2025 14:45:14)
Lei, The Prokop family has a flat in this blocking flats si to pamatuju dodnes. ale ty samouky byly prý to nejlepší, co bylo, třeba francouzština pro samouky byla regulérní učebnice na Přírodovědě na jazykové větvi.
|
| Zasjaj. |
|
(23.9.2025 14:52:59)
Sis Ono se to nějak opravilo. Jsem psala in this block of flats. Aspoň tak si to pamatuju.
|
| Lei |
|
(23.9.2025 16:35:30)
Jj. A Prokopovi jsou šťastní, protože mají chytrého syna a hezkou dceru .
Tady je část seriálu ČT věnovaná této legendě (má to 6 minut)
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/212411000360036/
|
|
|
| Čumča. |
|
(23.9.2025 15:12:44)
zasjaj, oni tam na fakultě nevedli pornografické materiály ve francouzštině, aby to bylo ze života?
|
|
|
|
|
|
|
| Koníček mořský | 
|
(23.9.2025 7:08:03)
Já měla zemědělskou výrobu, to bylo lepší než strojírenství. Ale vlastně nějaké strojírenství tam bylo také, protože jsme byli na nějaké praxi ve fabrice. A pak už jen v kravínech.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 8:00:45)
Já měla informatiku, to bylo nejlepší.
|
| Termix |
|
(23.9.2025 8:16:21)
My si vybrat nemohli. Nás prostě rozdělili. Áčko půlka strojírenství a půlja stavebnictví, béčko informatika, céčko a déčko ekonomika.
|
|
| babi_ |
|
(23.9.2025 8:18:15)
Měla jsem stavebnictví, do života celkem praktická věc
Ale nejsem nijak zaměřená, ZVOP na gymplu jsem vnímala neutrálně.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:25:52)
Mně to bylo úplně k ničemu, nic jsem tam nedělala, pořád jsem jen myla zkumavky, výsledky opisovala od Luboška, ze smradu mě tam bolela hlava.
A těšila jsem se, až vypadnu na VŠ a budu konečně dělat, ci mě baví.
|
|
|
|
|
|
|
| Alena |
|
(23.9.2025 7:14:25)
12 hodin tydne chemii? Jses si jista? To nemely ani chemicke prumyslovky, prirodovedne zamerene gymply mely tretinu, kdy by se ucily ostatni predmety?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 7:58:48)
Taky se mi to nezdá. Chodila jsem na přírodovědný gympl a chemii jsme měli 2x týdně a 1x za 14 dní 2 hodiny praktika. Takže v průměru 3 hodiny za týden.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 8:06:54)
Ještě jsme měli možnost si vybrat analytickou chemii v rámci ZVOP, kdo si to vybral, měl ještě 2 hodiny navíc.
|
|
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:17:52)
Normální chemie a ještě Zvop, analytická chemie a jednou týdně 4 hodiny laborky. Bylo to šîlený, vůbec mě to nebavilo a byla jsem tam zbytečná. Vybrat jsem si nic nemohla, jako malej gympl jsme měli ekonomii, strojírenství a chemii, na ekonomii nedali ty, o kom se vědělo, že se bude hlásit ba VŠ.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 8:33:02)
My jsme si mohli vybrat ekonomie, chemie, informatika, strojírenství. Vybrala jsem si informatiku, bavilo mě to i jsem z toho maturovala.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:36:04)
Informatiku jsme neměli a hlavně- nemohli jsme si vybírat. Bylo na houby. Ale je fakt, že nikdo po mně tas nic moc nechtěl, jen jsem tam musela chodit. Maturovat z toho jsem opravdu nechtěla. Byla to pro mě ztráta času.
|
| babi_ |
|
(23.9.2025 8:41:57)
Chápu, že to byla pakárna. My si nejdřív vybrat mohli, ale když to nevyšlo, tak určili. Popravdě ani nevím, jestli jsem si stavebnictví zvolila rovnou. Ještě byla ekonomie, pak myslím strojírenství. Chemie asi ne, jistá si nejsem.
Informatika nebyla určitě.
Ze stavebnictví jsem maturovala, tuším kvůli cestě nejmenšího odporu
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:44:48)
Jo, nuselo se maturovat buď Zvop nebo matika.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 8:51:44)
Maturovala jsem ZVOP i matika.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:55:14)
Jo, jen muselo bejt minimálně jedno z toho.
|
|
|
| babi_ |
|
(23.9.2025 8:59:17)
Matiku jsem šla studovat, takže z té jsem taky maturovala. Ze zbytku mi přišlo stavebnictví nejmenší objem.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 9:07:01)
Já jen maturovala z češtiny, němčiny, ruštiny, tam jsem se nepotřebovala ani na nic kouknout.
A pak jsem si vybrala matiku, s tou jsem byla taky raz dva hotová, buď jsem si řekla, že tohle se mi chápat nechce nebo že tohle je tak lehký, že to nedostanu a hotovo. Moje příprava na maturitu během svaťáku trvala asi 40 minut a pak jsem měla prázdnin, skoro dva týdny, protoze jsem maturovala až na konci maturitního tydne. Bylo to super.
|
|
|
| Rigel |
|
(23.9.2025 10:35:14)
Já v roce 89 maturovala povinně ze strojírenství i matiky. Celkem bylo 5 maturitních předmětů. Povině ČJ, RJ, matika, strojírenství + volitelný předmět.
U nás bylo ve ZVOPu strojírenství, chemie, zemědělství , ekonomika. Na ekonomiku dávali spíš lidi, kteří se nebudou hlásit na vš, byl o ni největší zájem. Mě určili strojírenství.
|
| Stará husa |
|
(23.9.2025 11:08:00)
Já jsem šťastná jak blecha, že mě toto minulo. Za nás byla na gymplu přírodovědná a humanitní větev. Na přírodovědné bylo více matiky, fyziky, chemie, byla povinná deskriptivní geometrie a povinná maturita z matiky. Na humanitní se učila latina a řečtina a nemuselo se maturovat z matiky.
Já maturovala povinně z češtiny, ruštiny a matiky a pak z volitelného předmětu.
|
| Rigel |
|
(23.9.2025 11:29:04)
jé, vlastně deskriptiva. Tu jsem měla dva roky jako povinně volitelný předmět. Moc jsem se jí nevěnovala, byl to pro mě lehký předmět, ale už si z ní vůbec ale vůbec nic nepamatuju
Ve čvrťáku jsme měli jeden týden dvě hodiny cvičení z fyziky, druhý myslím z biologie ? Protože z 40 lidí 19 maturovalo z fyziky volitelně, tak se rozhodli rozdělit trídu na půlky, jedna byla ta maturitní z fyziky, a ti měli ty cvičení jako přípravu na maturitu, vypracovávali a vysvětlovali ostatním okruhy. No a jeden člověk jim tam do dvaceti chyběl, tak mě tam dosadili a musela jsem ještě i chystat něco na maturitu z fyziky, které jsem nedělala
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 8:50:46)
U nás ta chemie byla dost oblíbená, vybrali si to všichni, co šli na medicínu nebo nějakou přírodovědu a docela si to pochvalovali.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 8:57:00)
Já to fakt nechtěl. Hrála jsem divadlo a věděla jsem, že chci dělat jazyky. Všechno ostatní jsem jen odchodila.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 11:54:17)
"U nás ta chemie byla dost oblíbená, vybrali si to všichni, co šli na medicínu nebo nějakou přírodovědu a docela si to pochvalovali."
Jojo, u nás také.
Polovina třídy byli budoucí lékaři a farmaceuti (opravdu jsou), polovina zmatení zoufalci jako já, kteří se tam nějak ocitli z nouze. Ti pak šli dělat všelicos, někdo ani nešel na VŠ.
|
| Jahala. | 
|
(23.9.2025 12:35:47)
Roucho, Federico to jste měli dost praktické a osvícení gymly ja na odborné škole chemie jeden ze základních předmětů jsem měla 3 a 4 4 hodiny chemických kontrolních metod v podstatě odborné laborky a 3 hodiny fyzikální chemie taky laborky. 5 hodin 1x14 dnů mikrobiologie laborky. Pak 3 hodiny strojírenství. Všechny tyto předměty byli součástí jednoho maturitního předmětů- Technologie.
Táta učil 45 let na gymplu chemii a hodiny laborek pustě zavodel, ze pro budoucí mediky a přírodovědné by to bylo super nikdy se toho nedočkal ani po revoluci...
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 12:47:26)
Jahalo, ano, pro studenty, kteří se chtěli věnovat přírodovědě, to určitě bylo kvalitně koncipované. Naše gymnázium mělo pověst náročné školy, všichni, kdo o to měli zájem, byli u přijímacích zkoušek na VŠ úspěšní.
Jen bohužel to bylo poplatné době a orientované pouze na některé obory. Srovnatelně kvalitní humanitní vzdělání k dispozici nebylo.
Na tehdejší dobu byla celkem osvícená i nabídka jazyků, už to, že se vedle ruštiny povinně vyučovaly i další. Ale jako příprava ke studiu třeba na filosofické fakultě to nebylo, ve srovnání s důkladností přípravy na technické a přírodovědné obory.
|
|
| babi_ |
|
(23.9.2025 12:52:53)
Jahalo, pro budoucí mediky apod. to jistě bylo super, ale přiznejme si, že ne každý student gymnázia mířil na tento typ VŠ.
|
| Jahala. |
|
(23.9.2025 13:19:58)
Babi, ano proto tam mel byt výběr a ano ten byl omezený... , ale i tak se mi nechce úplně věřit, ze bylo chemie víc než na odborné průmce.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 13:27:33)
Já mám pocit, že k tý analytický a tý druhý chemii (nebavila mě ani jedna) byly ty laborky extra, domluvený, právě kvůli tomu,že někteří měli už v tý době zájem o tu práci, po škole. A nějak se to přidalo k tomu Zvopu. U nevím, byla to otrava, ale někoho to bavilo.
|
|
| Federika |
|
(23.9.2025 13:30:04)
A jinak bylo strojírenství, to jsme měli nějak na začátku všichni střídavě než jsme si "vybrali". A vybavuju si jedinej rys, celu noc jsem to dělala a ráno mi ta nejmladší sestra počmárala, dostala jsem z toho kuli a na celý strojírenství jsem navždy zanevřela
No a pak byla ta ekonomie,to bych brala, učili se tam psát všema deseti a tak. Ale o mně se vědělo, že chci na VŠ a tam brali přednostně ty, co nechtěli. Byl o to úplně největší zájem.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 16:32:08)
"..rys, celu noc jsem to dělala a ráno mi ta nejmladší sestra počmárala, dostala jsem z toho kuli"
To jsou neuvěřitelně podobné zkušenosti
Já rýsovala asi do dvou do rána a pak si na to z únavy vylila tuš.
Už si ani nepamatuji, jestli jsem dostala pětku nebo to rýsovala znova... Každopádně to bylo hodně promarněného času. Čtyři roky života, které jsem mohla trávit úplně jinak, dělat tolik zajímavých věcí.
|
|
|
| babi_ |
|
(23.9.2025 13:35:04)
Jahalo, o počtu hodin chemie v případě, kdy byla studentovi v rámci ZVOP přidělena navíc k běžnému gymplu, nemohu diskutovat, to fakt nevím kolik bylo.
Ale z principu předmětu ZVOP (Základy výroby a odborné přípravy) si holt nikdo nemohl vybrat ani mu nemohl být přidělen cizí jazyk, filozofie, sociologie... nic takového. Cíl byl zřejmý a dlužno říci že i transparentně deklarovaný (přiblížit studenty gymnázií praxi). I když tedy na druhou stranu těžko říct, co by se v těch humanitních předmětech vlastně ve výsledku učilo (kromě jazyka, to by snad muselo být z většiny ok).
|
| Federika |
|
(23.9.2025 13:37:46)
No ty jazyky, třeba, zájem u uplatnění by bylo. On to ale neměl ani kdo učit.
|
|
| Jahala. |
|
(23.9.2025 14:17:28)
Babi cíl chápu, i když to bylo úsměvné... nicméně to nikdy nemohlo odborností a počtem hodin dané odbornosti odbornou školu ekonomou nebo průmku. Blbé bylo, že výběr byl pouze teoreticky možný takže vlastně prakticky nemožný...
|
|
| Zasjaj. |
|
(23.9.2025 14:32:36)
Babi, můj táta učil na průmyslovce. V době, kdy gymply zaváděly ZVOP, tak průmyslovky snižovaly hodiny praktického vyučování. Hrozně to tenkrát kritizoval. Nedávalo to smysl.
|
|
| Zasjaj. |
|
(23.9.2025 15:06:11)
“ co by se v těch humanitních předmětech vlastně ve výsledku učilo” moje teta byla knihovnice. Kdyz jsem začínala prvák na gymplu, hned chtěla vidět učebnici a hned zklamaně hlásila, “ tak se furt neučí světová literatura”. Ja to nak nechápala, vždyť se učí, tu je Goethe, tu jeden odstavec o Hugovi
|
| Zasjaj. |
|
(23.9.2025 15:11:08)
Čímž chci říct, že člověk neví, co neví
|
|
|
| vlad. | 
|
(23.9.2025 15:21:35)
ZVOP byl úplně k ničemu měla jsem technickou chemii, praxi jsem měla na okresní hygieně, která byla kdesi v polích ve Výzkumném ústavu hutnictví a železa  ale zase jsem uměla u maturity nakreslit cementářskou pec
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 16:43:35)
Mě náhodou technická chemie bavila ze všech chemií nejvíc, protože to bylo něco konkrétního "ze života". Pamatuji třeba, jak jsem se dozvěděla, co jsou tenzidy, jak funguje prací prášek, to mě zaujalo, takové praktické věci.
Na rozdíl od jakýchkoliv vzorců a výpočtů.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 17:22:46)
Já jse měla ZVOP ze všech předmětú nejradši. Naučila jsem se programovat, dostala jsem se k opravdovému počítači. Bprvní práci jsem to využila
|
| Stará husa |
|
(23.9.2025 18:06:16)
Já jsem zase vždy tíhla k humanitním předmětům. Nejvíc mě bavila literatura a dějepis. Ve čtvrťáku jsme měli v občance filozofii, to jsem milovala, zrovna jsem tytéž otázky řešila i v soukromém životě. Bavila by mě psychologie, sociologie. Technické věci mě odpuzovaly, vše, co zavánělo matikou, fyzikou, chemií taky. Strašně mě to nebavilo a ani jsem se nepokoušela tomu rozumět. Nejhorší pro mě byla deskriptiva, to mi absolutně nešlo, vůbec jsem to nepochopila a už blbé rýsování v 9. třídě pro mě byl strašný problém. Dnes vůbec nechápu, jak jsem těmi předměty mohla prolezt a s celkem dobrými známkami a odmaturovat z matiky za jedna. Dnes bych pohořela u matiky tak ve třetí třídě.
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 18:36:39)
Huso, mě na ZŠ bavilo všechno, takže jsem při přechodu na gymnázium ještě netušila, k čemu tíhnu.
Fyzice, chemii a matematice jsem záhy přestala rozumět, technické obory mě nezajímaly, ale nerozuměla jsem třeba ani dějepisu, přestože dneska by to byl můj favoritní předmět. Ale tehdejší podání, ještě ve spojení s naší učitelkou, bylo pro mě nestravitelné. Bavila mě celkem biologie. Hrozná byla němčina. Občanská výchova byla katastrofa, tomu jsem nerozuměla vůbec, pamatuji si nějaké ekonomické fráze, jinak nic. Čeština mě celkem bavila, i když v mnohém mi také unikal kontext literárních děl, proč kdo psal to, co psal.
Globálně si myslím, že většina předmětů byla vyučovaná nevhodně, nesrozumitelně pro člověka, který k nim nemá přirozený talent.
Kdyby mi tehdy někdo dokázal propojit matematiku s filosofií, vysvětlil, o co se vlastně matematika snaží, dal širší kontext, tak by se mi otevřely úplně jiné obzory, než když jsem v patnácti, šestnácti.. letech zoufale učila zpaměti nějaké izolované vzorce a operace a nevěděla proč.
A tak podobně se všemi ostatními předměty.
|
| Stará husa |
|
(23.9.2025 19:07:50)
Ropucho, mě tedy matika, fyzika a chemie nebavilo hned od začátku už na ZDŠ. Už v první třídě jsem mnohem raději četla a psala než počítala a to mi to ještě šlo srovnatelně. Jakmile jsme začali s a plus b v závorce na druhou, tak konec, vůbec jsem nechápala k čemu to je a ani mě to nezajímalo. Z dějepisu jsme na ZDŠ měli bezvadného učitele, který to uměl zajímavě podat a já už tak ve 12-13 propadla Jiráskovi. Strašně mě to bavilo. I když na gymplu jsme měli dost blbou dejepisárku, ale nestačila mi to zhnusit. V občance jsme měli v prváku mladého kluka, který nám předčítal Otu Pavla, takže vůbec nevím, co jsme se měli vlastně učit. Potom si pamatuju, že jsme se učili o statnim zřízení, politických orgánech a tak, to mě moc nebavilo, ale tak nějak jsem si říkala, že to jsou pochopitelné věci, narozdíl od matiky, fyziky a chemie. A ve čtvrťáku ta filozofie, sice ke konci už jen marxistická, ale předtím jsme začali od starého Řecka, úplně jsem se na to těšila. No a literatura v češtině a ruštině, to jsem hltala, strašně ráda jsem vždy četla a zrovna v těch letech nejvíc klasiku, takže jsem chtěla vědět všechno i o těch spisovatelích. Měli jsme úžasnou češtinářku. Na angličtinu jsme měli taky bezva kantorku, starší paní, která ale pobývala v Anglii, věděla toho spoustu a měla smysl pro humor. A já konečně začala rozumět těm písničkám!
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 19:36:40)
Huso, rozumět písničkám byla asi obvyklá motivace k učení angličtiny
Já si pamatuji, že jsem po tom toužila snad už od předškolního věku, poslouchala jsem v tom věku ráda Abbu a Boney-M a prohlašovala jsem, že ve škole se chci učit anglicky.
Ve škole se angličtina neučila, tak mě rodiče zapsali do jazykové školy, kde jsem narazila na tu Prokopovic famílii , což bylo od písniček dost vzdálené
Osm let jsem do zblbnutí omílala slovesné časy, než se v devadesátém roce otevřel svět a najednou byly písničky a všechno na dosah ruky
|
| Stará husa |
|
(23.9.2025 19:43:55)
Já jsem milovala písničky od Beatles. ABBA byla až v druháku na gymplu, ta se mi taky líbila, pak se mi líbili Smokey a Bonny M byly asi až později. Ale začalo to Beatles. Pak jsem si psala jejich texty, Yesterday umím ještě teď nazpaměť. Jojo, to byly časy!
|
| Stáňa * |
|
(23.9.2025 20:07:21)
Huso, kde jsi se k těm písničkám za socialismu dostala?
My jsme byly vesnické děti a prakticky jsme tyhle písničky slyšely tak na pouti, když přijeli kolotočáři nebo někteří chytali na televizi Poláky.
Až později, když jsme začali chodit na vesnické zábavy, tak jsme se dostali trochu k cizím písničkám.
|
| Stará husa |
|
(23.9.2025 20:11:50)
Stáňo, my jsme si se spolužáky půjčovali desky a kazety a nahrávali si to. Taky jsem byla v Jugoslávii a dovezla jsem si odtamtud desky s ABBOu a Smokey. Beatles jsem kupodivu koupila na desce v Bulharsku. A nahrávala jsem z rakouského rádia.
|
| Stáňa * |
|
(23.9.2025 20:26:44)
Aha, my jsme gramofon neměli a kazeťák jsem si vybrečela k 15. narozeninám. To byl rok 1988.
|
|
|
|
|
|
|
| Termix |
|
(23.9.2025 21:29:56)
Ropucho, mám to úplně stejně. Spoustě věcí jsem na gymplu nerozuměla si říkám, že by se mi strašně líbilo chodit do nějaké jako post gympl školy, kde bych se znovu učila to, co jsem tehdy ráda neměla. Chtěla bych rozumět fyzice a s někým chytrým diskutovat o dějepisu. Matika mě vždy bavila a na gymplu mi i šla. Nejoblíbenější předměty byly jednoznačně čeština, ruština a deskriptivní geometrie. Angličtinu jsem moc ráda neměla, naše učitelka sama anglicky vůbec neuměla. A po revoluci to bylo ještě horší. To už nás angličtinu učil v podstatě každý.
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 16:36:19)
"těžko říct, co by se v těch humanitních předmětech vlastně ve výsledku učilo (kromě jazyka, to by snad muselo být z většiny ok)"
Však pamatuješ, jak se učila historie, literatura nebo občanská výchova. Přesně tak by to vypadalo, i kdyby to bylo ve větším rozsahu.
Udělali by z toho přípravku na VUML.
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(23.9.2025 12:56:18)
Jahalo,
jo, fakt část těch lidí odešla pak hned pracovat do laborky, byla tam ta nabídka práce a oni nechtěli dál pokračovat.
Já o to ale vůbec nestála Kdyby mi někdo místo toho nabídl dělat třeba tři další cizí jazyky nebo třeba zkoušet překládat, přetrhla bych se
Ale ne ty zkumavky, bože
|
|
| Alena |
|
(23.9.2025 14:39:31)
"to jste měli dost praktické a osvícení gymly " ani prakticke ani osvicene,tohle bylo bezne zamereni ZVOPU na vsech gymplech, moc moznosti nebylo ( u nas chemie a ekonomie). ZVOP byl snaha predelat trochu ty intelektualni skoly na prumyslovky, obory vyhovovaly malokomu (samozrejme, kdyz jsi chtel delat strojirenstvi, sels na jinou skolu),povetsinou to bylo pro vsechny nutne zlo, ztraceny cas, k praxi to samozrejme priblizilo malokoho.
|
| Jahala. |
|
(23.9.2025 20:29:19)
Aleno, myslela ty počty hodím chemie a laborek ne ten předmět ZVOP.
|
| Alena |
|
(23.9.2025 21:31:03)
"myslela ty počty hodím chemie a laborek ne ten předmět ZVOP."? ty pocty hodin chemie byly prave v ramci ZVOPu.
|
| Jahala. |
|
(23.9.2025 21:37:26)
Aleno, to mi přijde když ne nemožné tak minimálně zvláštní víc hodin chemie něž na odborné škole.
|
| Alena |
|
(23.9.2025 22:17:58)
"o mi přijde když ne nemožné tak minimálně zvláštní víc hodin chemie něž na odborné škole." Gympl nemohl mit vic chemie nez odborka, 2 hodky normalni chemie a analytika+laborky v ramci ZVOPu . Ale to vychazi na jeden rok, takovahle naloz (dobromady 8 hodin). Gymnazia to za socialismu vedly vsechny stejne (s volbou zamereni ZVOPu, prirodovedný gymply o moc vic prirodovednych predmetu nemely, mozna nejaky laborky), nemohly jim pristat dalsi 4 hodiny laborek, kdy by se ucily dalsi veci.
|
|
|
| Federika |
|
(23.9.2025 21:39:51)
Chemie celkově, Kdo neměl Zvop chemii, měl pořád ještě normální chemii a laborky taky.Prostě celkově bylo chemie tolik,že jsem občas měla pocit, že chodím do školy jen na chemii
A těšila jsem se na ty normální předměty
Třeba středa byla dvouhodinovka nějaká chemie a k tomu týden co týden ty strašný 4 hodinový laborkyv končilo se v 17.15.
|
| Jahala. |
|
(23.9.2025 22:06:19)
Federico, první je to opravdu jen těžko uvěřitelné.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(23.9.2025 22:16:48)
My ty laborky měli jednou za 14 dní 2 hodiny.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 22:20:01)
My 4 hodiny, to vím jistě, začalo to po obědě a skončilo v 17. 15. Já pak hned běžela na divadlo, který jsem zkoušela od 18 hod. A brala jsem si ibalgin, protože mě z těch smradů, kahanů a tak bolela hlava.
|
|
|
| Alena |
|
(23.9.2025 22:22:21)
"Třeba středa byla dvouhodinovka nějaká chemie a k tomu týden co týden ty strašný 4 hodinový laborky" no to prave vypada na ten ZVOP.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 22:27:29)
Přijížděla na to pŕímo paní z tý laborky, kam pak šlo několik lidí pracovat. Neučila na gymplu jinak, jen tohle.
A pak jsme měli ještě další hodiny, už s jinou. A ještě další dvě hodiny regulérní chemie s naším stálým chemikářem. Ten byl aspoň zábavnej.
|
| Jahala. |
|
(23.9.2025 23:10:42)
Federico, fakt? u vás v okolí byla chemička? Protože jinak si nedovedu představit vlastně ani tak ne, že by někde byla laboratoř kam by v jeden rok nastoupilo hned několik laborantů a ještě k tomu čerstvých absolventů gymplu.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 23:18:48)
Nevim, nikdy jsem se o to nezajímala a nikdy jsem neměla zájem někde v laborce pracovat. Ale vím, že nám to často předhazovali a jeden čas ( než moji rodiče zjistili, že k tomu mám odpor) mi bylo i doma přehazováno, jaká je to hezká práce a u nás jistá
A ano, brali tam absolventy gymnázia. U nás vyl jinak jen učnák, zemědělka, kuchař- číšník a švadlena
|
| Jahala. |
|
(23.9.2025 23:39:52)
Brali tam absolventy gymnázia ano to ano, ale ze by měli někdy víc jak jedno místo tomu nevěřím. Místa v laborkach byla a jdou dost nedostazková.
|
| Federika |
|
(23.9.2025 23:45:11)
Šlo spîš o potravinářský průmysl, toho tam bylo všude okolo dost. A zas takový zájem nebyl. Jen ti, kdo nechtěl jít na VŠ, zas moc velký výběr neměli.
|
| Jahala. |
|
(24.9.2025 7:07:08)
Federico, fakt něco o potravinářském průmyslu vím a v laborce tan dělí vždy pár lidí to jsou jednotky lidí co by se na jedné ruce spočítal. V potravinářském průmyslu mohli vzít a možná i raději absolventy zemedelky. Promiň nevěřím a teď uz opravdu ty hodiny chemie týdně kdyby jednou za 14 dnů jedno pololetí v roce No tak možná.
|
| Federika |
|
(24.9.2025 8:28:44)
Ale Jahalo, mně je přece jedno, že mi nevěříš, já nepotřebuju nikoho přesvědčovat.
Fakt na to nemám dobrý vzpomínky, ty 4 hodiny ve smradu mýt zkumavky, šílená nuda. fakt ničemu.
Mimochodem, když se podívám na nabídky práce, je toho pořád zrovna do potravinářského průmyslu do laborky,celkem dost.
Ale to je fuk, některým mým spolužákům,kteří tam potom odešli, ten ZVOP asi pomohl, pro mě byl úplně na houby, ač ten nápad zrovna v té naší oblasti úplně blbej asi nebyl. Dnes nemají absolventi gymplu žádný problém,ani když nepokračují na VŠ.
|
| Jahala. |
|
(24.9.2025 11:50:24)
Federiko, OK máš pravdu je to jedno. Prostě Němcová, Erben a další pohádkáři...
|
| K_at |
|
(24.9.2025 16:24:16)
Jahalo, a že by třeba kdysi mohly mít různé kraje i tyto věci různě? I za totace byla potravinová výroba v různých krajích různá.
|
| Jahala. |
|
(24.9.2025 17:48:24)
Kat, a co takhle uznat , že nekdo z oboru víc p čem mluví? Za totace bylo cca 6 potravinářských stednich průmyslových škol v republice a na nich studovali žáci z celé republiky. Na Slovensku byla jedna v Nitře kde měli v každém ročníku z každého oboru jednu třídu v Čechách byli rozešel po celé ČR Plzeň, Praha Pardubice, Kroměříž..
Naše škola jezdila na praxe po celé ČR plus spolužáci z celé ČR na různých pracovištích to ti nejaky obrázek jak to vypadá dá navíc ty školy v různých oborech spolu spolupracovaly. Takže dalsi vhled na situaci. Takže fakt něco vím...
|
| Federika |
|
(24.9.2025 17:56:08)
Ale já nechci psát, v jaké konkrétní části to bylo. Žádná potravinářská škola tam nebyla,potravinářské podniky ano, a sice dost. Už jen to, že napíšeš, že by raději vzali někoho ze zemědělky, vypovídá pro mě něco o tom, že situaci neznáš. Tam u nás by rozhodně do žádné laborky nikoho ze zdejší zemědělky nevzali, chemii měli mizernou a málo a hlavně se tam hlásily, děti, které chtěly mít klid a učení je zrovna nezajímalo. Chodila tam moje sestra a spousta známých. Jak je to dnes, nevím.
Ale hlavně mi přijde úsměvný, řešit, že si vymýšlím. Já si třeba ani nevybavuju tu praxi v rámci ZVOP, rozhodně nebyla žádná v chemickém průmyslu. Jenže těch brigád v tomhle věku jsem jinak měla dost, tak možná nějaká byla, nevím. Nebo byla právě tato paní z laboratoře povolávána do školy v rámci praxe, já už to fakt nevím, proboha,je to 40 le.Pamatuju si jen ty věčně laborky, protože jsem přímo z nich utíkala na divadlo. A fakt to bylo každý týden.
Nicméně nikom nic dokazovat nemusím, proč taky.
|
| Jahala. |
|
(24.9.2025 18:14:02)
Ja neříkám , ze by tam gymlaky nevzali, ja říkám, ze jich nebylo několik ročně do laboratoře paní co vás učila, myslím, že mám představu přibližně kde to bylo a ano bylo tam dost potravinářských podniků a ano v tomto kraji gymplaci byli určitě volba, zemědělská, možná ne to nevim jakou měla vaše úroveň. U nas slušnou.Mám představu jak to v pružných laboratoře vypadá a kolik tam pracovalo lidí. Tenkrát víc než nyní. Ale to je běžný co za totace dělalo 10 lidí dnes dělají tři protože šetření a technologie(všude)je jinde to je jasný...
|
| Federika |
|
(24.9.2025 18:19:29)
Já to fakt nevím, vybavuju si jen tohle a vím,že mě mrzelo, že jsem ten čas nemohla věnovat věcem,které mě bavily. Mě tohle ukrutně, ukrutně nebavilo. A po čase se stejně zjistilo, že to nebyl úplně vhodná cesta, byť některým to asi pomohlo.
Mně se dneska líbí na gymplech ta možnost výběrových předmětů, i to, že ve třeťáku. a hlavně pak ve čtvrťáku odpadnou ty předměty,kterým se ty děti věnovat nechtějí.
A o to víc prostoru mají na to "své".
Jenže na druhou stranu to klade vyšší nároky na správné rozhodnutí. Když prostě "nevědí" a teprve ve čtvrťáku zjistí, že vlastně nechtějí ten dějepis, ZSV a cizí jazyky, že by spíš kvůli přijímačkám potřebovaly biologii a fyziku, je to někdy dost těžký dohnat.
Ale já bych to pro sebe určitě brala
|
| Jahala. |
|
(24.9.2025 18:26:21)
Jo to ti věřím, že pro tebe to byla ztráta času. Já nevim s tou specializací, myslela že na gympl jdou ti co nevi tak mají vše na druhou stranu nikdy neni pozdě změnit směr. Pokud mají zájem tak dostačující co potřebují ja změnila obor několikrát ve svych 55 studuji VŠ. Jen na tu medicínu může být po letech pozdě, jinak se dá měnit směr když je vůle kdykoliv to mi přijde na dnešní době super.
|
| Federika |
|
(24.9.2025 18:32:56)
Můžou. Ale dcera si třeba už ve druháku vybírá "výběrové předměty", nabídka je poměrně široká, což je super. Ale už se předpokládá, že zhruba ví, čemu by se chtěla věnovat, na jaký druh VS se hlásit. Ve třeťáku pak má některé předměty navíc a něco naopak odpadne. A ve čtvrťáku už není biologie, fyzika, děják, chemie, zeměpis, ZSV, informatika, všechno tohle nahrazují výběrové předměty.
Takže si například zvolí ekonomii, jazyky, ZSV, matematiku-a nevybere si biologii, chemii, fyziku...
A pak třeba ve čtvrťáku zjistí, že ji vlastně zajímá ta medicína. Tam je ale dobré z těhle předmětů maturovat a na přijímačky by taky musela dost dohánět, právě tu chemii, fyziku a biologii, kterou by už ve čtvrťáku neměla.
Neznamená to, že je to nemožný.
Ale lepší je správně se rozhodnout už na konci toho druháku.
|
| Termix |
|
(24.9.2025 23:06:22)
Federiko, úplně tak to není. V posledním ročníků mají normálně zsv, berou filozofii. Semináře ale mají skvělé. Syn z nich maturoval, ale měl i spolužáky, kteří si koncem kvarty 6g vybrali něco, z čeho naknec nematurovali a zvládli to všichni. A vlastně všichni se dostali přesně tam, kam chtěli, včetně škol, kde berou zhruba dva až tři lidi ročně. Byli fakt chytrá třída.
Já maturovala až po revoluci a my v posledním ročníku měli normálně biologii i fyziku,.neměli jsme jen chemii, dějepis a zeměpis. Seminářů tolik na výběr nebylo.
|
| Federika |
|
(25.9.2025 0:04:16)
Termix, nemají Fy,Ch,Bi,Ze,Dě,Ikt a Ev.
My jsme všechno kromě výchov měli i ve čtvrťáku.
Ty výběrový předměty mi přijdou určitě lepší, ale opravdu jim říkali, že je třeba už teď přemýšlet, jak si to navolit.
Já nepochybuju o tom,že se dcera dostane na VŠ, kterou si vybere (pokud nějak nezblbne ), ale bylo by dobrý, kdyby si vhodně ty předměty vybrala.
|
| Okolík |
|
(25.9.2025 10:33:34)
Federiko, takhle podobně je to snad dnes na všech gymnáziích. Pokud tím biologem myslíš učitele s příjmením na Š, tak ten je fakt hodně náročnej a vůbec svůj, maturovat bych u něj nechtěla.
Ty semináře jsou k maturitě samozřejmě výhodou, ale ne nezbytností. Doučit se to může student sám, může ve čtvrťáku i změnit seminář.
Svého času tu něco podobného (semináře) řešila Monty. Zajímalo by mě, co nakonec studuje její syn na VŠ.
|
| Federika |
|
(25.9.2025 11:20:00)
Jojo, Š Prej je ale fakt dobře připraví.
A to je dobře, že mají takhle na výběr, mně se to líbí.
My měli holt ten ZVOP a pro mě vlastně bez výběru
|
|
| Federika |
|
(25.9.2025 11:22:28)
A Monty syn studuje na Přírodovědné fakultě. Nedávno na minisrazíku řešila obor, bylo mu nabídnuto něco zajímavýho, co snad zvažoval, ale podle Monty ( a já tomu vůbec nerozumím tam nebylo až takový uplatnění a nevím, co nakonec zvolil.
|
|
|
|
| Federika |
|
(25.9.2025 0:05:21)
A já maturovala před revolucí a neměli jsme vůbec žádnej výběrovej seminář
|
| Cimbur | 
|
(26.9.2025 17:35:53)
Maturovala jsem 1990 a v posledních dvou ročních jsme měli možnost seminářů z biologie i chemie.
|
|
|
|
|
|
| Monika |
|
(24.9.2025 18:50:22)
Federiko, určitě je fajn si výběrové předměty dobře vybrat, pomůže to pripravit na maturitu a přijímačky na VŠ.Je to nekdy rozšíření, jindy spíš opakování. Ale jinak vsichni na gymplu projedou vše ze vsech předmětů, i zajemci o Matfyz proberou celý dějepis a ZSV a budoucí právníci se nevyhnou chemii a biologii.
|
| Federika |
|
(24.9.2025 19:03:49)
Moniko,
oni právě už ve čtvrťáku t\hle předměty nemají, jen ti, kdo si to vyberou jako výběrový předmět.
Takže ten,kdo si nevybere biologii, fakt na přijímačky připravenej není-z biologie,myslím
Není to všude stejný, někde na gymplech mají celý 4 roky všechno.
|
| vlad. |
|
(24.9.2025 19:44:03)
Dcera chodila na GPJP a taky měli od třeťáku semináře z maturitních předmětů, takže se museli rozhodnout na konci druháku kudy kam. Ale nic není ztraceno, mám doma živoucí příklad, že na medicínu se dá dostat i z průmyslovky
|
| Federika |
|
(24.9.2025 19:48:07)
Vlad.,
po pravdě, budu ráda, když se dcera vydá jiným směrem
Má předvybráno a myslím,že hezky. A chemie jí taky nevoní Takže bude ráda, když se jí co nejdřív zbaví.
|
| Zasjaj. |
|
(24.9.2025 20:52:14)
“ chemie jí taky nevoní´ dnes, bohužel, už chemie nevoní nikde. Všude jsou digestoře a ta krásná vůně z laboratoři, co se táhla i po chodbách, je pryč.
|
| Federika |
|
(24.9.2025 20:53:58)
Fuj, mně je blbě, jen když si na to vzpomenu
Zato ranní cibulka ze školní jídelny mi voněla vždycky
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(24.9.2025 19:48:32)
Smím se zeptat, jak je na tom? Jak je daleko?
Neteř jedna chodila na "negympl", pak se teda dostala na medicínu, ale teď ji (až) ve třeťáku vyrazili z chemie, zatím není jasné, jestli to bude moct nějak dodělat. Je z toho nešťastná... Oni na té střední tu chemii měli minimálně.
|
|
|
| Monika |
|
(24.9.2025 20:17:22)
Federiko,biologii mají nejspis vsichni jen 3 roky, za nás teda to tak bylo.Na maturitu to zcela stačí.Na prijimacky na medicinu nebo přírodovědu se určitě ty speciální semináře hodi,ale určitě to není nezbytné.Navic teda na gymplech co znam (i tehdy za nas,ten system zacal hned cca 1990) se vybírá ve 3.rocniku jen něco, hlavni "specializace" nastává až ve čtvrťáku,hlasis se teda cca rok pred maturitou ...
|
| Federika |
|
(24.9.2025 20:24:33)
Jim teda bylo řečeno, že na maturitu ta základní biologie rozhodně nestačí, že ti, kdo ji nezvolí jako výběrový předmět, to nemají ani zkoušet.
|
| Monika |
|
(24.9.2025 20:33:13)
Federiko,na to nemám co říct. Když řekli,tak řekli, možná mají nejakou extra tezkou školní maturitu.Ale teda na biologii fakt nevidim nic,co by se člověk nemohl naučit klidně doma z knih, případně teda v přírodě
|
| Federika |
|
(24.9.2025 20:39:07)
Mají extra těžkou biologii Jejich třída tedy ani ne, ale ti,kdo mají hlavního zkoušejího u maturitní biologie a vede ty výběrový semináře, ti jo
A obecně je jim silně nedoporučeno maturovat z toho, co si nevybrali u těch výběrových předmětů.
Mně se to vlastně líbí, jen je třeba dobře vybrat.Já sama bych si kdysi rozhodně vybrala a byla bych ráda, že se ostatního zbavím. My jsme určitě měli dějepis, fyziku, chemii a biologii, ještě ve čtvrťáku.
Al já jsem si byla naprosto jistá tím,co chci a nechci.Dcera zatím úplně ne, jen tak trochu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(24.9.2025 0:06:33)
"Neučila na gymplu jinak, jen tohle." jo, to vypada na ZVOP. Ten u nas taky ucili jen externisti, kdyz uz to bylo to ZVOPove zamereni. A ucili to tak nak zvlastne v takovych blocich, hodne hodin najednou. Treba jsme sli do nejakeho ustavu nekde v Hostivari na pocitac a byli jsme tam cele odoledne. Nebo ke Kucharovi z ecka. Mel doma pocitac, ale uz si vubec nevybavuju jakej a co jsme programovali, zato si pamatuju, jak meli Kucharovi zarizenej byt.
|
| babi_ |
|
(24.9.2025 7:40:27)
Tyjo Kuchařovic byt! A já si dosud myslela, jak vtipnou jsme měli výuku ZVOPu my. Stavebnictví nás docházel učit pan inženýr Fuka ve starorůžové košili, a když nám poprvé řekl "udělejte si škycky, ať potom netápete", tápali jsme rozhodně všichni
|
| Zasjaj. |
|
(24.9.2025 14:28:49)
Babi, ano, presne u nas byli inzenyri dva, Fanta byl ten starsi. Ten tak nak i zapoadl do kolektivu, po maturite chodil par let na kazdy sraz tridy. Ted se nam blizi 40 let, tak to uz asi neda.
|
| Jerry G. |
|
(24.9.2025 14:33:23)
My jsme taky meli Ing. Fantu. Na první hodině zakaslal a řekl, že to má od toho, kdyz se v Curychu na byl studene Coca-coly..
|
| babi_ |
|
(24.9.2025 15:25:28)
Jako by nevěděl, že má pít jen fantu
|
| Jerry G. |
|
(24.9.2025 15:41:05)
babi, to me taky napdlo, kdyz jsem to psala. Pred tim kupodivu nikdy. Ja nevim jestli tenkrat taky byla Fanta vseobecne známá..
Nicméně on byl hroznej pozer. Po letech jsem potkala známou z oddílu, jejíž dcera u něho propadla.. Pro ji matku pozval do kavarny, tam ji hladil po ruce a rikal, ze by s tou nedostatecnou mohl něco udělat..
Mela jsem ho rok na Geodezii. Takovej hezkej předmět od něj jsem to vůbec nechapala. Dalsi rok jsme meli během prvni hodiny jsme pochopila celou latku z minulého roku.
|
| babi_ |
|
(24.9.2025 15:45:13)
"tam ji hladil po ruce a rikal, ze by s tou nedostatecnou mohl něco udělat" 
|
|
|
|
| Federika |
|
(24.9.2025 15:42:03)
My měli taky inženýrku. Z tý laborky. A pořád nám říkala, jak je to skvělá práce. Mě nenachytala
A na strojírenství jsme taky neměli učitele, ale člověka z praxe. Absolutně jsem nechápala, co říká. A po tom prvním rysu jsem pochopila,že tohle odvětví musím taky obloukem přejít
|
|
| Zasjaj. |
|
(24.9.2025 20:40:56)
Jerry, no neee Že on to byl on! Myslim, ze jsme vyrůstaly nedaleko. Možná měl těch gymplu v pácu několik.
|
| Jerry G. |
|
(24.9.2025 21:16:48)
Zasjaj,
ja jsem chodila na prumku. Tenhle Fanta byl geodet. Oni nas na odborné predmety sami Ing. Ja jsem z nich mela pocit, ze se nechytli v praxi nebo meli nějaký skraloup, tak sli ucit.
|
| Zasjaj. |
|
(24.9.2025 22:42:51)
Jerry, jo aha. Tak to nebyl náš Fanta. Ale třeba můj táta taky učil na prumce, pro něj to byla naopak cesta za lepší prací, než měl předtím.
|
|
|
|
|
|
|
| Mediana | 
|
(24.9.2025 15:50:34)
Já jsem měla strojírenství. Taky jsme měly inženýra, který mluvil cizím jazykem, chodil z průmyslovky. Maturovala jsem z elektromotorů za 1, ale pamatuju si z celého ZVOP jen vtip pana inženýra, že budeme rýsovat potrubí. A že to bývá problém, protože s tím nějakého studenta nechtěli pustit do tramvaje.
|
| Mediana |
|
(24.9.2025 15:50:48)
kurnik, měli
|
|
| Federika |
|
(24.9.2025 16:01:38)
Mediano,
to seš na tom dobře.
Protože já si z celé té chemie nevybavuju vůůůbec nic!!
A ještě jsem málem vyhodila laboratoř do povětří. Nedávala jsem pozor při bezpečnosti práce a snažila se zapálit kahan od protějšího stylu, plyn se zatím valil od kahanu z mého stolu.
A pak vzplála celá místnost. acvšichni řvali a ustoupili ke dveřím,včetně chemikáře a paní inženýrky. Já si naštěstí aspoň vybavila to, že "vypnout přívod plynu" a skočila jsem do plamenů.
Ty sice okamžitě zapluly, nicméně já měla ohořele plášť, ofinku jako ovce zkroucenou.
Dostala jsem hřeben a nůžky a zapřisáhla jsem se, že od chemie se budu držet taky dál
|
|
| Zasjaj. |
|
(24.9.2025 20:45:17)
Mediano, z elektromotorů za jedna!  To učil můj tatínek, měl by z tebe radost.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(23.9.2025 11:50:28)
My jsme si zaměření vybrat mohli, živě si vybavuji, že jsme to měli zaškrnout při přijímačkách.
Zoufale jsem tam na to hleděla - chemie, ekonomie, stavebnictví... nechtěla jsem NIC z toho! Přítomná učitelka se mě zeptala, kam chci jít na VŠ, já neměla ponětí (bylo mi sotva čtrnáct!) ale babička pořád básnila, jak jistě půjdu na medicínu, tak jsem plácla tu medicínu. Zařadili mě tedy na chemii.
Nevím, kolik přesně hodin ve kterém ročníku jsme měli, ale byla to obecná chemie, laboratorní praktika, analytická chemie a technická chemie, mnohé z toho dvouhodinovky do čtyř nebo snad dokonce půl páté odpoledne, dvakrát týdně minimálně. Rozumět jsem tomu přestala hned během prvního ročníku.
|
|
|
|
| Alena |
|
(23.9.2025 9:04:53)
Zvop se specializoval - mohlo to byt na chemii, ale taky byl ze zacatku obecnej, hovadiny kolem hutnictvi a tak. Ta analyticka chemie byla v ramci toho Zvopu, ne?
4 hodiny laborek z chemie kazdy tyden - to je vazne divny, laborky z fyziky a z biologie jste nemeli? To by vam asi neodpustilim :) Nesplyva ti to?
|
| Federika |
|
(23.9.2025 9:11:56)
Aleno, možná mi splývá ten čas celkově a nevylo to 12 hodin, ale “jen” osm. Ale ty 4 hodiny laborek vím jistě, přijížděla na to extra chemikářka, která pracovala v laboratoři, cílem bylo vychovat si nové pracovní síly.
A fakt to bylo každý týden, 4 hodiny utrpení. Ty dva poslední roky .Nebo dokonce jen ctvrťák, to už si nepamatuju.
|
| Alena |
|
(23.9.2025 9:18:57)
Utrpeni boptna.:) Ale museli jste mit i ostatni predmety, kdyz jste byli gymnazium. :) Nebyly ty laborky spis ten ZVOP jeden rok?
|
| Federika |
|
(23.9.2025 9:49:09)
Aleno, nevím. Možná jen ten čtvrťák, vím,že víc lidí chtělo pak hned po gymplu pracovat do té laboratoře, tak si tak rovnou vyhcovávali lidi, ale já o to zájem neměla, přesto jsem to musela absolvovat. Ty 4 hodiny se táhly, bolela mě hlava, byla jsem nasmrádlá všelijakýma výparama a hned potom jsem šla hrát divadlo, nemohla jsem vydržet.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Jerry G. |
|
(22.9.2025 21:56:45)
Zas na druhou stranu manzel je nejmladší z peti deti, jeho máma byla v domácnosti a jeho táta byl bagrista a oba dva základní vzdelani. Tchanovi bylo pres čtyřicet, kdyz se MM narodil. MM vystudoval dvě vysoky. Říkal, že tim ze byl z nemajetne rodiny, tak mel velkou podporu od statu. V dospívání po studiu ani moc netoužil. Až na vojně se rozhodnul, ze by chtel dat studovat.
|
| K_at |
|
(22.9.2025 22:01:30)
Jerry, no, právě. Když potom jdeš do hloubky, tak ty rozdíly jsou v praxi zcela zásadní.
Tohle u nás neumíme.
|
|
|
| Koníček mořský |
|
(23.9.2025 7:06:15)
"pár premiantů, pokud měli náležitý kádrový profil, mohlo na gymnázium,..."
A to zase není pravda. Ropucho strašně ty hnusný komunistický časy zevšeobecňuješ. Já žádný náležitý kádrový profil neměla, přesto jsem na gympl chodila (od roku 1981), můj brácha pak také (1986). A moji spolužáci také žádné profily neměly. Pravda, v rodině jsme neměli žádné disidenty ani emigranty, ale ani dělníky či komunisty.
Takže i za komoušů obyčejní lidé dostávali byty a chodili na gymply.
Anebo máme nějakého rodinného kostlivce ve skříni o kterém nevím. (Třeba, že máma či babička za byt či gympl "platily" vlastním tělem ? )
|
| Čumča. |
|
(23.9.2025 7:26:46)
Tak co k tomu říká ChatGPT: "V letech 1948–1989 byl výběr na gymnázia zjevně politizovaný a děti rodičů s „ideálním kádrovým profilem“ měly jednoznačně lepší šanci. Nebyla to ale absolutní podmínka – zejména od 60. let se vedle původu zohledňovaly i schopnosti a výsledky."
"Každá škola musela dodržovat směrnice ministerstva a okresního národního výboru, ale ředitel měl určitou manévrovací možnost. Někdo posudky striktně vyžadoval a lpěl na „dělnicko-rolnickém původu“, jiný se snažil schopným uchazečům spíš pomoci – například napsal příznivější doporučení nebo do zápisu o přijímačkách zdůraznil výborné výsledky.
Regionální situace:
V průmyslových okresech s dostatkem „dělnických“ dětí mohl být tlak na kádrový původ menší, protože už samotná skladba obyvatel byla režimem považovaná za vhodnou."
A jinak poslyšte, Konik, vás se ta představa placení vlastním tělem nějak drží. Psalo se tu, že se kvůli získání bytu lidé kolikrát museli nějak zaprodat Vztáhnout si tohle obecné konstatování na vlastní matku a babičku a opakovaně s tím tady operovat - to už jste, Konik, trochu drama queen, ne?
|
| mabela |
|
(23.9.2025 10:20:08)
“Psalo se tu, že se kvůli získání bytu lidé kolikrát museli nějak zaprodat”
😀😀😀
Se musim zeptat mámy, tet a hlavne strejdu, jak se zaprodali🤣
Jak to, ze ty byty dostali a jak to ze nikdo nebydlel pod mostem😀
Na rodine.cz se všechno tak přehání a dramatizuje, kvůli čemu? Fakt nechápu🤪
|
| Stará husa |
|
(23.9.2025 11:03:01)
Mabelo, nikde jsem nepsala, že všichni, kdo v minulém režimu dostali byt, se museli nějak zaprodat. My jsme koneckonců také dostali družstevní byt bez úplatků a zaprodání se, ale holt jsme čekali 15 let. Přesto úplatky bujely a můj známý vedoucí bytového odboru opravdu požadoval sexuální služby. Ne ode všech samozřejmě. Že vaše rodina dostala byt bez jakýchkoli úplatků či jiných služeb, ti věřím. Jistě neupláceli všichni. Ale mnozí ano. Koneckonců i v dnešní době se s obecními byty občas kšeftuje, viz Stoka. A mnohdy nedojde k odhalení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Len |
|
(22.9.2025 19:51:48)
Tak skolne na nejprestiznejsich univerzitach v Britanii a tech "mestskych", abych prejala americky termin, se nijak nelisi. Musis na ty lepsi mit samozrejme vysledky jak ze zakladky, tak ze stredni, ale skolne je pak stejne.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.9.2025 20:04:42)
Přijde mi logický si hledat školu v dojezdový vzdálenosti. Málokdo potřebuje nějakou úzkou specializaci.
|
|
|
|
| vlad. |
|
(22.9.2025 20:11:40)
Taky si myslím, že VŠ vzdělání je u nás dobře dostupné, u většiny oborů se dá zvládnout brigáda, i u té medicíny.
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(22.9.2025 17:12:03)
Obecně ceny bytů )koupě do vlastnictví) v Praze vysoké jsou. Jinak ale Praha nijak nevyniká, ve srovnání s jinými zeměmi. A je to holt Praha na jiných místech v ČR je to jinak.
..."Praha patří mezi nejméně dostupné metropole v Evropě pro pořízení vlastního bytu, s 15 hrubými ročními mzdami potřebnými k nákupu. Zatímco ceny nájmů a bytů v Praze v roce 2025 stále rostou kvůli nedostatku bytů a vysoké poptávce, nepatří k nejvyšším na světě. Podle žebříčků je sice Praha v Evropě třetí od konce co do dostupnosti bydlení, ale neexistuje mnoho dat o celosvětovém porovnání cen nájmů a bytů..."
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.9.2025 13:42:25)
Které země máš na mysli?
|
|
| Monika |
|
(22.9.2025 14:21:30)
Zrovna mi psala kamarádka, co její 2 děti hledají studentský byt ve Vídni, zde tak chválené. Prý nemožné, na každý byt je údajně 50 zájemců (a děti tedy mají německé občanství, nejde o nějaké "nemožné cizince z východu").
|
| Federika |
|
(22.9.2025 14:27:10)
Syn měl ve Vídni pronajatý studentský byt. Bylo to sdílené bydlení, každý jeden malý pokoj, každý platil ca 500 eur. (Takže malý byt ca 1000 eur)
|
| Renka + 3 |
|
(22.9.2025 14:36:41)
Federiko, v Praze platíme za jeden pokoj ve sdíleném bytě jen o málo méně než 500 Euro. Je to sice dost, ne že by mě to neštvalo, ale byt tedy docela pěkný, širší centrum Prahy, dovedu si představit, že někde na okraji to bude méně. A taky si dovedu představit, že si podobný byt najme mladý pár pro svůj začátek, holt ve sdíleném bydlení, ale nakonec, tak to třeba mladí znají z Teorie velkého třesku nebo Přátel.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 14:43:44)
Jo, syn teď platí v Praze asi 650 eur, v přepočtu, za 1 +kk. Vychází to zhruba stejně jako v té Vídně, tady někdo psal, že ty podmínky jsou tam lepší?
|
| Stáňa * |
|
(22.9.2025 15:39:32)
Federiko,
to se syn přestěhoval z Vídně do Prahy nebo je to ten druhý?
Syn platí za pokoj ve sdíleném bytě v krajském městě cca 6 tisíc. Jsou v malém pokoji 2 a byt nemá kuchyň, jen kuchynský kout, takže jedí na pokoji.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 15:41:47)
Mladší je na koleji v Praze, starší byl 3 roky ve Vídni, teď studuje tady. U toho jsem tedy myslela v blízkém budoucnu na tu vybydlenou garsonku, ale on říká, že nebude chtít hypotéku,že mu stačí pronajatej byt.
|
| Stáňa * |
|
(22.9.2025 15:44:05)
Federiko, to mladší dostal kolej, když je z Prahy?
To teda koukám. Neteř, cca 150 km od Prahy, na Karlovce bez šance.
|
| Federika |
|
(22.9.2025 15:45:45)
Dostal, nebydlíme v Praze, ale u Prahy. A docela jsem se divila, měl ohledně koleje i dost bodů, na přidělení.
|
|
|
|
|
|
| Monika |
|
(22.9.2025 14:47:59)
Renko a vlastně z těch seriálů je pěkně vidět, že ani na "civilozovaném západě" si studenti a/nebo absolventi nemohou dovolit samostatné bydlení (byt, byť i malý, jen pro 1 člověka). Já myslím, že tady to začalo být poměrně běžné až právě v posledních letech díky těm příspěvkům na bydlení. Už jsem psala, že to každému přeju, jenom prostě myslím, že na to jako stát prostě až tak nemáme, na takové luxusy ...
|
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(22.9.2025 15:21:51)
Moniko Vídeň jsem chválila ohledně počtu obecních bytů v porovnání s jinými velkoměsty, když jsme tu diskutovaly, že potřebné profese typu zdravotní sestry nebo sociální pracovníci nemají na nájmy ve městě, kde pracují. Chytré město těmhle lidem dá přednost před studenty z ciziny. Nevím, jestli cizinci mohou žádat o obecní byty, u nás v obci chtějí min. 5 let trvalého bydliště
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)