| Gavašetka | 
 |
(17.12.2025 17:06:36)
My jsme v době, kdy dcera byla ještě malá, zavedli, že se po večeři s babičkou šla do koupelny umýt ruce, učesat... Prostě potřebovali jsme, aby byla někde zavřená a pod dohledem, abychom mohli umístit pod stromečkem dárky. Teď je dávno dospělá, přichází na Vánoce na návštěvu, ale na této tradici neochvějně trvá. Takže musí s babičkou do koupelny, jako když byla malá. Je to takový roztomilý anachronismus. A štěstí, že babička je tu stále s námi (je jí 91).
Taky po večeři zpíváme koledy, já bych to klidně o trochu zkrátila, ale neprošlo mi to.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(17.12.2025 17:17:38)
Když byly děti malé, tak při večeři zazvonil z pokoje Ježíšek, měli jsme nastavené zvonění. Všichni jsme seděli u stolu a vedle to zvonilo.
Tuhle tradici mám od mých rodičů, bylo to tajemný  .
Teď už to neděláme, jsem ráda, že je to v klidu a nemusíme nic hrát  .
|
| Gavašetka |
|
(17.12.2025 17:24:40)
Tak zvonění máme taky, to by nenapadlo rušit ani mě
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.12.2025 18:02:48)
Jednou jsem popletla čas na budíku a Ježíšek pořád nezvonil, syn už byl celej zelenej.
Dneska už budík k večeři nenastavuju, už všichni víme, že vedle v pokoji Ježíšek není
Zazvoníme si normálně zvonečkem po jídle.
|
|
|
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(17.12.2025 18:59:07)
Jedinou večeři v roce, kdy muži a babička nevstávají od stolu, jen ho pomohou prostřít a nanosit jídlo, následně vše podávám a odnáším já, nikdo se nesmí zvednout od stolu dokud večeře neskončí. Všem se to líbí 🙂
Los pod talířem, takže veselé očekávání vysoké výhry 😀
Alko přípitek, my skoro nepijeme.
Letos bude novinka bramborový salát z brambor pečených ve slupce.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.12.2025 19:42:50)
No jo vlastně, my nevstáváme nikdo, všechno musíme mít v dosahu.
|
| Martina, 2 kluci |
|
(17.12.2025 20:22:17)
To nemáme šanci, jsme pobíhací, doplňovací, s okamžitým nápadem a tak😀
|
|
|
| Stáňa * | 
|
(17.12.2025 20:28:17)
My taky nevstáváme, všechno musí být v dosahu. Poslední Vánoce to bylo jednodušší, máme nově velký stůl, který navazuje na ostrůvek, takže je všechno po ruce.
Za 30 let jsem vycvičená, že v dosahu musí být i takové věci jako louskáček, ostrý nůž, utěrka, kdyby se někdo polil nebo si chtěl utřít ruce. No, těch věcí je
|
| babi_ | 
|
(17.12.2025 21:36:40)
Když o tom tak píšete, něco mi říká, že jsem o té tradici nevstávání již slyšela-četla. U nás se asi nedržela nebo o tom nevím.
Nic z dětství nedržíme, snad kromě osmažených kostiček do polévky. Ty musí být.
Ale máme pár let tradici novou krásnou. Poslední adventní neděli jdeme širá rodina (potomci rodičů MM a jejich partneři) na vycházku. Sejdeme se dopoledne u domu, kde bydlela babička s dědou (již nežijí), a jdeme vycházkou periferií města kolem rybníka, zastávka v hospodě, když je sníh bobujeme, když led bruslíme, když nic stavíme se na hřišti. Dospělí, děti, mimina a batolata v kočárcích, nosítkách. Cíl v restauraci - pozdní oběd-časná večeře. Letos je hlášena účast 27-28 osob (ze 32 možných) a pes. Již se těším
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
|
(18.12.2025 10:56:04)
Babi, to je krásné! 
Jinak u nás se také nevstává a také jsem vycvičená, co vše musí být po ruce. Ne vždy tedy nic nechybí, ale snažíme se... 
|
|
|
| Senedra | 
|
(17.12.2025 21:37:10)
U nás vstává případně jen MM.
- strojíme stromek už před Vánocemi. Důvod : jednou jsme s MM těsně před svátky chytli nějakou hnusnou virozu a pamatuju se, že jsem vždycky pověsila tak tři ozdoby a šla si sednout. Tehdy malé dceři jsme nakecali, že stromek má být připravený, aby Ježíšek věděl, kam má přinést dárky.
- mimo dvou druhů salátu ještě dělám pusinky z bramborové kaše. Když byly děti malé, tak jsem jim je dělala místo salátu a chtějí ho dodnes.
- na Štědrý den obědváme česnečku ( mojí rodiny) a zavináče( MM)
- na Štědrý večer dělám hoooooodně jednohubek a 25. se snažím vstát brzo, abych je dojedla. Musím to stihnout dřív než dcera.
|
| babi_ |
|
(17.12.2025 21:39:40)
Štědrovečeřní jednohubky slyším poprvé
|
| Senedra |
|
(17.12.2025 22:03:43)
babi, chlebíčky žereme až 25. a 26.
Oblíbená večeře 25. po návratu od babičky byly chleby namazané máslem s br. salátem. To mi u MM neprošlo.
|
| babi_ |
|
(17.12.2025 22:06:56)
Senedro, já myslela, že když je 25. ráno dojídáš (dřív než vstane dcera), tak je máte 24, k večeři. Mám v tom pořád hokej
EDIT: Jo moment! 25. ráno se dojídají jednohubky, chlebíčky se jedí pak. ?
|
| Senedra |
|
(17.12.2025 22:11:06)
babi, jj. 25. snídáme s dcerou oschlé jednohubky od 24. večer( to jsem se naučila od mamky) a 25. večer děláme chlebíčky, protože se přejíme na obědě u mojí sestry a nemám chuť cokoli vařit
|
| babi_ |
|
(17.12.2025 22:14:49)
Senedro, no a ty jednohubky jsou štědrovečerní večeře (místo kapra a tak), nebo nášup po večeři?
|
| Senedra |
|
(17.12.2025 22:17:57)
To je předkrm. Pak vývar s játrovými knedlíčky, kapr a bílá klobása, salát ( a bramborové pusinky), cukroví, ovoce...
25. u sestry její naprosto famozní rosbeef a 26. u nás vepřová pečeně s cibulovou omáčkou, salát, karlovarské knedlíky, špenát a fazolky. A chlebíčky
Jsme tradicionalisté.
|
| babi_ |
|
(17.12.2025 22:26:20)
Jo předkrm! již chápu, ok
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(17.12.2025 22:53:47)
Tak my jsme strašně prožraná rodina, chlebíčky i jednohubky (česnekové a klobásové) jíme na štědrý večer PO večeři... A taky obložený talíř a cukroví.. ale teda večeříme brzy a spát se jde hodně po půlnoci
A dojídáme taky 25. k snídani a odpoledne jsou chlebíčky a jednohubky zase (naservírují se k odpolední kávě a jí se až do večera místo večeře)
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(18.12.2025 7:03:36)
My začínáme večeřet kolem 16 hodiny a večeříme průběžně celý večer , klobásy, řízky, rybu a hlavně salát. Po nadílce už neformálně, každý si chodí lovit, na co má chuť. A trochu cukroví ke kafi.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(17.12.2025 21:48:56)
Tchýně dělala na Sťědrý večer kromě vánočky i štrudl. Ten nedělám, nesnědli bychom ho.
Kostičky do polévky (máme hráškovou) taky musí být
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(17.12.2025 20:25:05)
Pod talíř dáváme minci
|
| Sněhulka a sněhuláčci |
|
(18.12.2025 11:01:14)
My dáváme pod talíř kapří šupinu, ale myslela jsem, že to dělají všichni...
A také jíme 25. oschlé chlebíčky ze Štědrého dne, miluju to  , ale poslední dobou jich už zbývá čím dál tím míň, všichni jsou nějací rozežraní... 
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(18.12.2025 11:25:16)
hodně tradic jsme opustili, protože jsme přestali slavit vánoce doma a slavíme u sestry... tam holt platí trochu jiná pravidla... ale stále držíme, že po večeři jde muž s dětmi na procházku (doma jsme chodili všichni) a "ježíšek" mezitím nanosí dárečky pod stromek... taky dodržujeme darované jmelí (mně daruje muž, já daruju všem okolo), které pak celý rok visí nade dveřmi do obýváku... a taky nevstáváme od stolu, výjimku má jen hospodyně - tady mám trauma z dětství, kdy mi chyběl kapesník a nikdo mi nedovolil si pro něj dojít a celá večeře byla za trest, protože my nemívali ani ty papírové ubrousky a já se nemohla vysmrkat  takže vždy hlídám, aby byla v dosahu krabice s kapesníky
jo a taky nesmí viset prádlo (ani na silvestra), což držíme i když nejsme doma, před odjezdem se musí všechno prádlo sebrat
|
|
| Gavašetka |
|
(18.12.2025 11:31:16)
Koukám, kolik tradic neznám nebo je znám a nedodržujeme je! Šupinu ani peníze pod talířem nemáme, vstávání od stolu - to jsem vůbec neznala, že něco takového se má dodržovat!
Máme tradici, že manžel má vždycky na začátku večeře proslov, který vždycky obdivuji, protože to myslím nemívá nijak předem promyšlené a vždycky mluví krátce a hezky, takže nic takového jako v Pelíškách nehrozí.
Tradici postit se mi rodina zničila, protože na cukroví chodí průběžně celý den, ale je fakt, že neobědváme, takže na večeři se už všichni dost těšíme
|
|
| mamoch |
|
(18.12.2025 11:58:15)
Minci pod talíř, kdysi jsme dávali šupinku, nikdo během večeře nevstává od stolu a každý má u talíře připravený stírací los, který se stírá zásadně PO večeři. Během dne se jí vánočka, cukroví, uzobne se semtam salát, oběd nevaříme. Po večeři jdeme k dárkům a stromečku, pak se vaří kafe, čaj k cukrovímu. Chlebíčky nikdy na Št. den neděláme, to až na Silvestra.
|
|
| Stará husa |
|
(18.12.2025 12:18:42)
V době mého dětství jsme měli tradiční přípitek vínem před večeří, i když jsme celý rok žádný alkohol nepili. A taky maminka vymyslela, že po večeři jsme dostali plněné košíčky, ty musely být, i kdyby je měla dělat do tří v noci. Byly moc dobré, ale těsně po večeři jsme na ně fakt neměli chuť, ale maminka trvala na jejich konzumaci.
Jinak chlebíčky ani jednohubky jsme na Štědrý den nedělali, až na Silvestra.
Po rozdání dárků a po pohádce jsme mlsali cukroví.
A taky tradiční byla návštěva hřbitova odpoledne na Štědrý den a zapálení svíčky.
A dlouho jsme vždy zapalovali prskavky, až nám jednou propálily koberec a maminka je zakázala.
Když jsem byla úplně malá, tak jsme po štědrovečerní večeři rozkrajovali jablíčko a pouštěli v lavoru lodičky že skořápek ořechů se svíčkami.
|
|
| Koníček mořský | 
|
(18.12.2025 12:52:22)
- před svátky si dojdeme vybrat do lesa stromeček, výběr musím schválit já
- poslední pátek před svátky si uděláme doma "vánoční večírek" na památku vánočních večírků na které už nechodíme - dáme si víno a chlebíčky
- 23.12. uvaříme rybí hlavy a společně s mužem obíráme rybí hlavy - baví nás to
- na Štědrý den ráno si vezmeme do postele psa, kocoura a cukroví, my jíme cukroví, psa "opijeme" piškoty a kocourovi stačí tulení
- vždy snídáme vánoční mazanec s domácími zavařeninami a kakao
- dopoledne muž dělá bramborový salát, což je jediný jídlo z celýho roku, který dělá
- já zdobím stromek a poslouchám ČR Dvojku
- zásadně neděláme oběd, dáme si kafe a cukroví
- u večeře si připijeme a řekneme: "ať se tu za rok zase sejdeme"
- nahrajeme si štědrovečerní pohádku a při následném sledování většinou řekneme" "to byla zase kravina" - letos se netěším na mladou Švehlíkovou, má strašně protivný hlas
- po večeři se scházíme se známýma na pokec a víno
A to jsou asi všechny naše speciální tradice bez kterých by to fakt nešlo (nebo by to alespoň "nebylo vono")
|
|
| Lei | 
|
(18.12.2025 13:03:23)
V mužově rodině omotávají nohy štědrovečerního stolu provazem, aby rodina držela pohromadě, to jsem neznala a líbí se mi to.
Vařím švestkovou omáčku jako maminka, jako děti jsme jí během prázdnin jedly na litry, taky kromě vánočky a cukroví tehdy nic jiného nebylo a na sněhu venku vždycky vytrávilo, tak přicházela vhod, dnes dělám malý kastrůlek, ale být musí, i ségra ji doma dělá .
Cukroví jíme až na Vánoce (ale peču střídmě, nic nezbývá).
Stromeček může stát v obýváku i dříve, ale rozsvítí se až na Štědrý večer. A svíčky dávám pořád ty klasické .
Přání Ježíškovi píšeme bílým fixem na okno, až si to přečte, tak to "zmizí", to je zbrusu naše tradice, od doby, co děti umí psát .
|
| Gavašetka |
|
(18.12.2025 13:12:34)
Teda to je dobrý nápad s tím bílým fixem! My si teď píšeme dopisy přímo s linky na e-shopy, kde se dají koupit ty věci, po kterých toužíme, ale jsme dospělí, to s dětmi nejde.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(18.12.2025 13:55:06)
tak naše děti posílají ježíškovi ty linky už docela dlouho
nejmladší dceři pomáhali dřív sourozenci, takže tak od jejích 5 let se píše ježíškovi online - nejdřív na icq teď na whatsapp... a ještě předtím se psalo na mail (měla jsem nějakou ježíškovskou mailovou adresu ), děti dělaly prezentace, to už někdy od synových 6-7 let, moc je to bavilo, dávaly tam různé obrázky a bylo to moc hezké
|
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(18.12.2025 15:44:31)
Pro ostatní banalita - pro mě naprosto zásadní věc: vánočně ustrojený stůl: ubrus, pečlivě vybrané a sladěné ubrousky s adventním věncem a retro talíři - minimalismus zdobený folklorem. A každoroční diskuse s manželem, že přežije na pár dní ubrus a nebude se ho snažit "omylem" polévat polívkou "vidíš, tvůj blbej ubrus, lepší je stůl bez ubrusu".
Můj muž byl zvyklý na panelákové vánoce - dárky v igelitkách, večeře v teplákách a čučení na telku. Ale už se po těch letech nadchnul, dokonce sám od sebe udělal výzdobu chvojím.
Taky zavedl, že příbuzným hned vrazí nějaký nápoj do tuky, ráno s dětmi dělá stromek a bere je ven, abych to tu mohla dotáhnout před příchodem hostů (senioři a singlové, bývá nás 11).
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(18.12.2025 16:05:15)
"muž byl zvyklý na panelákové vánoce - dárky v igelitkách, večeře v teplákách a čučení na telku."
héééjjj... jako jako PANELÁKOVÉ vánoce? naše panelákové vánoce byly vždycky s dárky v balicím papíru, slavnostně prostřený stůl, slavnostní oblečení, všichni vymydlení, voňaví, byt vyzdobený a provoněný jehličím a diavou adventní věnec na stole teda nebyl, neb nás bývalo 7 u stolu a stůl zase tak velký nebyl ale panelák nerovná se burani 
|
| kosatka2 |
|
(18.12.2025 16:43:37)
Já žila v paneláku 3x, s přestávkami od 6 do 30 let. Dneska to maj lidi krásně rekonstruovaný, sladěný a s láskou zabydlený atd. Moje panelákový trauma je z toho, že prostě hnusný lino, jako měli tehdy všichni, řvoucí telka od sousedů a pak ještě venkovní diskotéka blikajících ozdob... Vždycky jsme se šli projít někam "do města", uniknout ze sídlištn depky. Dnes se tam i ten venkovní prostor vylepšil.
Naprosto mám pochopení, když si někdo v paneláku udělá hvězdicovité parkety s mramorovu kuchyňskou deskou a zámeckými klikami, i když můj styl to není. I ta lina na podlahu dovedou být úplně někde jinde. Za mého dětství to měli všichni v paneláku podobné.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(18.12.2025 17:16:05)
"panelákové vánoce - dárky v igelitkách, večeře v teplákách a čučení na telku."
Kosatko, tohle nejsou "panelákové Vánoce", to je prostě způsob některých lidí, bez ohledu na bydliště.
Spousta takových Vánoc se odehrávala v rodinných domcích, vzpomeň na vesnickou rodinu Škopkových z Troškových filmů.
Tvému traumatu z paneláků rozumím, cítím ho stejně, ale v panelácích bydleli chtíc nechtíc i lidé s jinou než teplákovo-televizní kulturou. Zkoušeli ten bakelitový smutek povznést, jak to šlo. Také to mám za sebou.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(18.12.2025 18:47:41)
Tak to já mám naopak trauma z venkovanů, tam jsem bydlela za socialismu v dětství vedle JZD, v paneláku se mi líbí, nemáme lino, ani umakart a bydlíme v ulici blízko centra, ne na sídlišti.
Taky netvrdím že dneska všichni venkovani žijou jako jezeďáci v 70.letech. I když by se našli.
To jsou předsudky jako prase.
Jsem uražena
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.12.2025 19:05:28)
Evelyn, pokud jde o interiérovou estetiku, ono to za našeho dětství v těch vesnických domcích vypadalo stejně jako v panelácích - totéž linoleum, stejné dveře a kachličky atd., všichni shodně měli to, co socialistická výroba vyprodukovala.
Dneska je to trochu pestřejší, kdo chce a má na to, může si pořídit cokoliv originálního, ale hromada bytů i domků má zase totéž, plastová okna a dveře, laminátové podlahy atd.... Mnohé domky jsou prostě "paneláky na ležato".
Ať každý bydlí a slaví Vánoce, jak chce a jak si může dovolit Hlavně v míru a ve zdraví
|
|
| Stará husa |
|
(18.12.2025 20:01:34)
Evelyn, já jsem od svých 12 let bydlela taky v paneláku a kromě 5 let v novostavbě v něm bydlím celý život. Ano, v 70. až 90. letech jsme měli linoleum a umakartove jádro a měli jsme na stole igelitový ubrus. A taky jsme se na Štědrý večer dívali na televizi. Dnes mám v paneláku jádro vyzděné, na stole vánoční látkový ubrus a na pohádku se dívám taky. Jo, žiju v paneláku a nestydím se za to, žije se mi tu hezky. Možná jsem proto buran a měla bych radši bydlet ve vile vytvořené architektem a designově zařízené, ale na to holt nemám finance a ani po tom netoužím.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(19.12.2025 9:12:43)
huso, já žila v bytě odjakživa... nejprve v cihlové bytovce a když pak u nás dostavěli paneláky a táta dostal byt v paneláku, byly jsme se sestrou jak u vytržení - ústřední topení, co fakt hřálo, teplá voda kdykoliv, i když v bytě pod námi pouštěli vodu taky světlo a teplo... byla jsem nadšená umakartové jádro mě nijak neuráželo, ani lino na zemi, stejně se schovalo pod koberce ubrus jsme léta měli látkový, igelitový snad až po revoluci
a ráda a spokojeně žiju v našem panelákovém bytě i dnes, dokonce i navzdory tomu umakartovému jádru a původní kuchyňské lince ubrus nemáme žádný a jsem spokojená i tak když vidím, kolik úsilí a peněz investují kamarádi do svých domů, říkám si, že je mi v tom paneláku opravdu dobře... nemám ambice, aby po mně zůstalo nějaké sídlo, nechci sloužit svým věcem, chci, aby věci sloužily mně... líbí se mi, že když chci odjet, zaklapnu za sebou dveře a jdu... jo, líbí se mi u tchýně možnost sednout si na dvůr, možnost grilovat a tak, ale holt se bez toho obejdu a kdybych měla ty peníze na barák, stejně bych je raději utratila za byt třeba s velkou terasou
|
| Stará husa |
|
(19.12.2025 9:53:34)
Rose, taky jsem bytový člověk, celý život žiju v bytě a vyhovuje mi to. Domek jsem nikdy nechtěla, stejně, jako jsem nikdy nechtěla bydlet na vesnici. Nejsem šikovná na manuální práce, údržba domku by pro mě nebyla a práce na zahradě leda za trest. Jako chápu, když někoho baví grilovat (mě ne, zkusila jsem třikrát a nijak mě to nezaujalo), nebo mít na zahradě v létě bazén (to by se mi líbilo), ale třeba to kafe ráno nebo oběd si v létě dám na balkoně, jsem na vzduchu a koukám přitom do zeleně, o kterou se mi ale starají technické služby. Ve městě mám vše, co potřebuju, v dosahu, obchody, knihovnu, kavárny, kina, divadla, doktory, nepotřebuju auto, všude dojedu MHD. Zároveň bydlím v zeleni, o dům se mi starají jiní, i o úklid, prostě pro lenocha jako já paráda.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(19.12.2025 9:56:55)
Já to nemám panelák kontra rodinný dům, já to mám bydlení nevzhledné a bezduché kontra bydlení vzhledné a s duší.
Byty i domy jsou v obou kategoriích, mnohé domy bych nechtěla ani zdarma, stejně jako mnohé byty.
Panelový byt by musel projít hodně důkladnou proměnou, aby splnil mé představy, a musela by jí projít celá budova.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.12.2025 23:01:46)
Já si myslím, že v domě bydlí pracovití lidé, kterým nevadí pořád něco dělat rukama.
Já bych to nechtěla fyzická práce mě nebaví, jsem na to líná, radši si čtu, chodím do společnosti a "na kroužky". Byt skoro v centru města a 40 minut busem do Prahy, beru jako výhodu.
Někdo možná stihne kulturu i údržbu domu, ale já navíc potřebuju hodně spát, o víkendu dám klidně 10 hodin, to by z baráku byla za chvíli kůlnička na dříví .
|
| Drypetis | 
|
(20.12.2025 12:35:29)
Evelyn,
tak v domě bydlí často i ten, kdo ho zdědil, přistěhoval se za partnerem a tak. Někdy si to člověk nevybere a že by někdo dům prodal a šel radši do paneláku se stává asi méně často než naopak.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.12.2025 15:30:05)
Drypetis
"že by někdo dům prodal a šel radši do paneláku se stává asi méně často než naopak"
No jo, kdo by chtěl rozdávat vánoční dárky v igelitkách
|
| babi_ |
|
(20.12.2025 15:38:29)
A štědrovečeřet v teplákách. Kromě Montysynka.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2025 18:22:37)
Babi, pokud jde o tepláky u večeře, mně je to skoro sympatičtější než křečovitá umělá "dokonalost", rodinka v stejnokrojích a čepičkách à-la santaklaus pod třímetrovým plastovým stromem apod..
Mně přijde důležitější, kdo se u té večeře sejde, s jakými vztahy a jakou myšlenkou.
Co mají doma ve svém domě na sobě, to je vedlejší.
|
| Federika | 
|
(20.12.2025 18:36:49)
Tak já se přiznám,že se všichni ke štědrovečernímu stolu hezky oblíkáme, bereme si i vhodný boty.Je to pro mě důležitý, je to slavnostní večer, všechno krásně vyzdobený, naaranžovaný cukroví,svíčky hudba, stromek, na kterým si dáváme záležet, tak snad nemusíme přijít jako šupáci
|
|
| babi_ |
|
(20.12.2025 18:40:11)
Ropucho, ano, bych se cítila dobře, chci být uprostřed materiálů, tvarů, barev, předmětů..., které se mi líbí. Tepláky ve sváteční okamžik to nejsou. Holt každému se líbí něco jiného. Mmch píšeš myslím přesně to, co tehdy psala Monty - že v teplákách to není. No v principu není, ale...
|
| Federika |
|
(20.12.2025 18:51:53)
Není to v teplákách. Já zrovna tepláky miluju:)
Ale celá ta atmosféra je sváteční a proč se tedy i mimořádně svátečně neoblíknout?
Kluci mívají občas řeči, ale už mě znají, nakonec si tu košili a boty vezmou...
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2025 18:53:42)
Babi, já absolutně nikomu neberu jeho preference, naopak, podporuji myšlenku, že domov je výsostně osobní místo, kde si člověk nemusí na nic hrát a nic nepohodlného snášet.
A píši za sebe, co je blízké mně.
S Monty bych se v tomto asi shodla.
(Tepláky ke svátečnímu stolu nenosíme, ale večerní róby také ne. Přizpůsobujeme se svému prostředí a svému vkusu. Podstatné pro mě je, že tam mám své lidi, že o půlnoci budou stát vedle mě v kostelní lavici, až zazní "Narodil
se..." To je důležité, hadry tolik ne - pro mě.)
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.12.2025 22:01:06)
"Holt každému se líbí něco jiného."
No, u nás to je divoký , já jsem byla v minulém životě asi secesní panička a MM je minimalista, ale ladíme to.
|
| Stáňa * |
|
(20.12.2025 22:13:59)
Pro mě je důležitá užitková zahrada, hlavně proto, že mi záleží na kvalitním jídle. Kromě toho je to skvělý zdroj pohybu. Tahat v každé ruce 10l konev a obrývat záhony je lepší než posilovna
Kulturu stíhám taky, vůbec teď, když se už nemusím starat o děti.
Mentálně se ale připravuju na to, že do deseti let v nějakém bytě skončím. Je jen otázka času, dokdy to bude manžel fyzicky zvládat.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.12.2025 22:25:59)
My jsme zdědily zahradu těsně před Covidem, kdy se nedalo nikam jinam chodit a nebyly žádné kroužky, ani kultura, ale teď už mě to zase nebaví, pořád se někde jinde děje něco mnohem zajímavější ho, co mě naplňuje. Práce na zahradě mě akorát rozzuří
|
| Velšice | 
|
(21.12.2025 8:21:57)
Evelyn, mně se na tu práci na zahradě taky nejlépe kouká z okna
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(21.12.2025 10:12:49)
Jo, ségra nás vždycky lákala s mamkou na zahrádku, ať jedeme s ní, že tam bude něco dělat, my budeme popíjet víno na terase a pak si opečeme buřty, tak takhle jo. Když to udržuje v pořádku někdo jinej.
|
|
|
|
| TaJ | 
|
(20.12.2025 22:55:26)
Stáňo, u nás to právě bohužel manžel přestává zvládat už teď a bude to časem jen horší...a já tomu ten čas a námahu taky věnovat nechci, po dvou dvanáctkách v práci (nebo po třech, když je víkend) už prostě netoužím ještě pobíhat po zahradě s konvemi, nebo něco obrývat. Syn k práci na zahradě taky žádný vztah nemá. Navíc u nás ani tu spotřebu zeleniny a ovoce nemáme moc velkou, syn ze syrového ovoce jí jen jablka a maliny, ze syrové zeleniny jen okurku, zeleninové saláty nejí vůbec a ani manžel je nemusí, maximálně okurkový, ten máme rádi všichni. Takže na zahradě si vystačím s malinami a jablky, na balkóně máme spoustu truhlíků stáleplodících jahod, pár truhlíků rajčat a v květináčích papriky a okurky. Plus nějaké bylinky. Takže já si už několikátý rok hýčkám balkón, neprší tam, nelezou tam slimáci apod., tam to zvládám opečovat v pohodě, protože na jaře to zasadím a pak už jen zalévám, hnojím a sklízím...neryju, neokopávám, nepleju...a úroda nám stačí. Venkovní zahradu máme prostě spíš jako prostředí pro relax.
|
| Drypetis |
|
(21.12.2025 8:46:28)
TaJ,
pro mě je taky zahrada hlavně kus venkovního soukromého prostoru. Možnost si něco vypěstovat je bonus.
|
|
|
|
|
|
| Blanče | 
|
(20.12.2025 18:51:30)
Ropucho ale ona ta symbolika je asi pro každého úplně jiná. Santa čepičky jdou úplně mimo mne ale přesto jeden z našich synů (ten, který s námi první vánoce zažil, když mu bylo 15 a mnohé z těch předtím asi byly dost krušné) k nám jezdí s rodinou ve vánočních svetrech (všichni stejné), holčičky mají vánoční tepláky, pyžama a i k obědu 26. se všichni komplet převléknou do slavnostního, je vidět, že pro něj svátky ale hlavně asi rodina (dneska už jsme v podstatě jediná rodina krom jeho nukleární, kterou má) strašně moc znamená a tohle k tomu nějak patří. Už jsme jeden rok byli na Štědrý den sami a letos nás zase bude přes deset, naše děti i další členové rodiny asi náš pohled na svátky sdílí. A já jsem za to moc vděčná.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2025 18:56:33)
Blanče, naprosto souhlasím a respektuji.
Ať si každý používá, jaké symboly potřebuje a má rád. Od toho jsou.
Ideálně, aby pod nimi měl i ten obsah, o který stojí.
|
|
| Federika |
|
(20.12.2025 18:57:35)
Nás bude teď 20, ale na Štědrý večer jen šest, ostatní přijedou až potom, ale všichni u nás budou spát, jdeme na společnou slavnostní večeři, těším se.
|
|
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(20.12.2025 15:41:53)
Drypelis, my bydlime v dome na vesnici, kde mam nove svou vysnenou, velkou kuchyn, ale pocitame s tim, tento dum nekdy v budoucnu prodame a prestwhujeme se do bytu ve meste. Nejspis do mesta kde jsou obe nase deti. Takze premyslim, v jake casti toho mesta bych chtela bydlet.
Byt v panelaku by mi asi nevadil, pokud by byl rozume rekonstruovaný.
Jinak k te estetice, mi rodice zili hlavne hospodarstvim, takze vsechno muselo byt hlavne prakticke, aby uklid nezabiral moc casu. Casto jsme jedli na Stedry den pozde vecer, nasi se taky dost casto pohadali, protoze tata si dost cadto vymyslel nehskou "neodkladnou" praci jako prehazovani hnije, z cehoz mamka šilela. Snatkem jsem si mic mepomohla, protoze jsme vecereli s manzelovymi rodici, kde zade muselo byt vsechno podle nich. Tchan byl velmi dominantni.
Az posledni tri roky mam Vanoce podle sebe se slavnostnim porcelanem, ktery jsem dostala ke svatbe. S novou, prostorou kuchyni je to skvele. Mam tu i pracovni kout, proste vsechno.
|
|
| Stará husa |
|
(20.12.2025 16:31:44)
Drypetis, myslím, že rozumní staří lidé jdou do bytu, protože domek už nezvládají. Ale dost jich skončí v domě pouze v kuchyni se zaplevelenou zahradou nebo nutí děti, aby jim tam jezdily pomáhat a vozily je k lékařům.
Můj názor je, že na stáří že lepší bydlet v malém bytě s výtahem a ve městě, kde je všechno v dosahu.
|
| kysnutá knedla |
|
(20.12.2025 16:43:43)
Ja som celý život v RD. Teda, 2 roky, počas rekonštrukcie sme bývali v byte. Problém to nebol, lebo sme ešte nemali deti a hlavne sme vedeli, že to bude dočasné. Nedokážem si predstavit, jak by sme sa vošli do bytu, nech by bol akokolvek velký. Hlavne sklep je obrovská nutnost, nebudem vravieť, kolko bicyklov je v našej rodine
No a rovnako doležitým bonusom je to, že si možeme vyjsť vonku bez toho, aby sme sa obliekali. Myslím slušne. Takže v mužovom tričku, pyžamových kalhotách a v crocsách či na boso.
Ešte viac doležité je, že deti behali vonku aj vtedy, ked na ne rodičia nemali čas. Proste sa len vypustili a z okna sme pozerali či na kočiarik, či potom na vačšie deti.
Ešte moja povaha, ktorá má často stavy, ked sa nechce stretávat a baviť s ľuďmi, velmi oceňuje, že nemá susedov. O manželovi ani nevravím, ten je v tom 100x horší.
Ďakujem Bohu denne za to, že bývam v RD.
|
| TaJ |
|
(20.12.2025 21:25:12)
Knedli, jo, já ač (a nebo právě proto?) jsem celé dětství a časné mládí prožila v bytě, tak jsem měla sen, že bych jednou chtěla mít domeček se zahrádkou. A ano, malovala jsem si, jak tam jednou postavím na zahradu kočárek se spícím miminkem, nebo jak si tam bude moci později hrát a běhat venku i samo a já ho budu sledovat oknem... Domeček se mi splnil, do bytu už bych se vracela těžko, zvykla jsem si na to, že mám ten svůj kus přírody a zeleně přímo u dveří, že tam nikdo jiný nechodí, že jsem vlastně zároveň venku, ale současně doma ve svém soukromí... Jen s tím dítkem mi to úplně nevyšlo, no...syn se jako malý vůbec nedal v kočárku nikam odstavit, v kočárku se s ním dalo jedině chodit a pokud možno nezastavovat. A když se konečně někdy v jednom roce naučil spát i v odstaveném kočárku, tak ve 2 letech přestal spát přes den úplně. No a s hraním na zahradě to dopadlo stejně - sám tam prostě vydržel možná 5 minut, ačkoli tam měl všechnu možnou zábavu, tak bez nás prostě ani náhodou. Minimálně jsme tam někdo museli být venku a třeba tam něco otrhávat, sázet, nebo něco podobného, ideálně nám s tím syn pomáhal... Nakonec bylo nejlepší vyrážet s ním ven úplně mimo domov, to jsme si užili oba nejvíc. Domů jen na jídlo a na spaní.
|
|
|
| Velšice |
|
(20.12.2025 16:46:46)
Huso, můj taťka by třeba v bytě umřel. On žije hlavně díky zahradě, na které je od rána do setmění. Kdyby mu to někdo vzal, je to konečná. Lidi jsou různí.
Ale má výhodu velkého města, kde má lékaře v těsné blízkosti.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.12.2025 21:27:43)
Moje mamka pocházela z venkova, ale v bytě v centru města vedle polikliniky a nad autobusovou zastávkou byla úplně spokojená, byla hyperaktivní, pořád obrážela kamarádky, jezdily na výlety, za kulturou, samostatná až do své smrti.
Byt měla hned uklizenej, domácnost ji nebavila a zahrady si užila dost v mládí, když musela doma pomáhat.
Zatímco táta původně z bytu měl hned dvě zahrady, na chatě a u bytu v kolonii a pracoval na nich taky až do své smrti.
To záleží na tom, jaké má člověk zájmy i v důchodu. Myslela jsem, že zahrádkaření přijde s věkem, ale bude mi 60 a nic
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.12.2025 21:40:56)
Já pocházím vlastně taky z venkova, pak od 5 let v garsonce, to jsme s mamkou poprvé poznaly naprostý pohodlí , a byly jsme nadšený, pak jsme bydleli v RD ve vilové čtvrti nad městem, ale všude daleko, do města z kopce do kopce, v mých asi 12 dostal táta byt od fabriky a od té doby jsem ve městě, celou dobu se pohybuju v různých bytech skoro ve stejné ulici a jsem maximálně spokojená. I bez řidičáku, mám všude blízko a nemusím skoro nic dělat
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2025 22:11:46)
Evelyn, samozřejmě, v každém věku záleží na zájmech a životním stylu.
A někdo holt ani ve vyšším věku nedá přednost pohodlí v bytě a drží se domku a zahrádky, protože to je pro něj smysluplné, i když zvenčí to může vypadat jako zbytečná komplikace.
|
|
|
|
| K_at |
|
(20.12.2025 17:46:12)
Huso, máš lidi, kteří žijí jen kvůli a pro ten svůj domek, a třeba slepičky. Musí vstát a postarat se. Něco si zasadí, starají se o to. Přesadit je do bytu, uschnou a umřou.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2025 19:43:11)
"...Přesadit je do bytu, uschnou a umřou."
Kat, přesně tak.
Už jen vyjít na zahradu, mít tam nějaké to zvířátko, mít pocit povinnosti, byť nepatrné.
Mojí mamince je 80 let a neumím si představit, co by dělala bez zahrady. Seděla celé dny v bytě? Chodila někde po parku beze smyslu dokola?
Sama samozřejmě zahradu už neposeče, neprořeže stromy apod.,
ale drží si pár záhonků, keříků, zpracovává úrodu, má náplň na celý rok a zdravý přirozený pohyb k
tomu.
|
| TaJ |
|
(20.12.2025 21:39:08)
Ropucho, podobně to má manželova maminka, žije sice v paneláku, ale mají kolem domu zahradu a každý byt tam má pár záhonků. I když ona tedy zdaleka nemá jen tu zahrádku, ale žije i dost kulturními akcemi, schází se s kamarádkami, studuje univerzitu třetího věku, chodí na jógu (je jí 85). Moje maminka (75) žije sama, taky v paneláku, zahrádku nemá, ani na balkóně toho moc nepěstuje, je tam hrozná výheň a kromě kaktusů se tam ničemu moc nedaří. Ale doma rozhodně nesedí, chodí různě na procházky, na různé výstavy, hodně čte...o různých zajímavých akcích ví často dřív, než já, ačkoli nemá chytrý mobil ani počítač, žije vlastně úplně bez internetu. Přesto mám často pocit, že má vlastně pestřejší náplň volného času, než já.
My třeba zahradu poslední roky pořád zjednodušujeme, aby to nedalo moc práce, zase tolik nás nebaví na tom pracovat, zahrada má pro nás hlavně ten benefit, že můžeme vyjít ven, do přírody, zeleně...aniž bychom opustili svoje soukromí. Jedlé věci už poslední roky pěstuju jen na balkóně, máme celkem velký a daří se tam jahodám, rajčatům, paprikám...letos jsem zkoušela i okurky a taky to myslím půjde. Dá to daleko míň práce, když je to v těch nádobách, je to pohodlné, nemuset chodit až ven na zahradu, když si chci při vaření natrhat bylinky, nebo rajčata, ale stačí v jakémkoli počasí jen otevřít balkón... Na zahradě už necháváme spíš jen keře, okrasné rostliny, trávník...i posezení využíváme daleko častěji to na balkóně, než to venku...
|
|
|
|
|
|
|
| Drypetis |
|
(20.12.2025 12:31:20)
Ropucho,
tak já to mám spíš s tím domovem tak, že od něj požaduju především naprosté soukromí. A taky teplo, pohodlí a mít vše při ruce. Na estetiku mám ty nároky minimální, ono se nakonec všechno okouká a vizuální estetické podněty hledám jinde, třeba v přírodě. Domov je prostě můj brloh, kam si můžu zalézt.
|
| Stará husa |
|
(20.12.2025 12:40:05)
Drypetis, taky od domova čekám soukromí a pro mě příjemné prostředí, kde je mi dobře. Nepotřebuju vydyzajnovaný domov, kde bych se cítila jako v muzeu. Mám ráda kolem sebe věci, ke kterým mám citový vztah a na estetiku kašlu.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2025 18:13:02)
Soukromí od domova očekávám také, to je samozřejmý základ.
A "vydyzajnované muzeum" rozhodně nechci, o to mi vůbec nejde.
Chci ale prostor podle svých představ, se kterým souzním a kde se mi líbí.
Uprostřed materiálů, tvarů, barev, předmětů..., které se mi nelíbí, bych se necítila dobře.
To zažívám všude mimo domov, že se musím přizpůsobit ledasčemu iritujícímu. Domov je místo, kde mě nic iritovat nemá, naopak, domov má uklidňovat.
Myslím, že to tak má většina lidí, jen holt každému se líbí něco jiného.
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(20.12.2025 18:11:19)
My jsme taky venkovani, ale u JZD nebydlíme
Já se tady zrovna rozčiluju. Říkala jsem,že by snad letos stačilo každej dva dárky a šlus a dopadlo to jako všechny předchozí roky.
Fuj, hnusnej konzum.
Ale jmelí visí, i s kuličkama, stromek, byť i po shánění asi nedokonalej, leží venku, všude nazdobeno, jídlo objednáno, všichni zatím zdraví...
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.12.2025 17:53:45)
Adventní věnec na svátečním stole také nemíváme, jednak by překážel a jednak je o čtvrté neděli již řádně suchý, tak akorát zralý po dohoření svíček hodit do kamen.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(18.12.2025 16:07:17)
Jaký panelákový Vánoce? My to máme doma krásný.
|
|
| TaJ |
|
(20.12.2025 16:11:58)
Kosatko, prožila jsem v paneláku celé dětství a část mládí, až do mých 25 let, kdy jsem se stěhovala k manželovi, nejdřív do činžáku ve staré zástavbě a poté do rodinného domku v Praze, po kterém jsem vždycky toužila.
Ale i v paneláku jsme vždycky odjakživa měli živý stromeček s pravými svíčkami a s prskavkami, doma pěknou vánoční výzdobu, dárky v papírech s látkovými stužkami, měli jsme slavnostní nádobí a k večeři a ke stromečku jsme se převlékali do slavnostnějšího. Dárky v igelitkách neznám od nikoho, ani od těch, co bydleli nebo bydlí v paneláku. Na televizi jsme koukali, ale hlavně na pohádky... nemyslím, že tohle závisí na tom, jestli je to panelák, nebo domek.
|
| Stará husa |
|
(20.12.2025 16:38:30)
Taj, neznám nikoho, kdo by si dával vánoční dárky v igelitkách. Jednak kdysi igelitky ani nebyly, nebo to byla hodně velká vzácnost, o kterou se lidi třeba u nás na veletrhu téměř rvali u stánků, jednak se tehdy všechno zboží v obchodech balilo do papírů a před Vánoci to byly vždycky vánoční papíry. Asi nebyly tak hezké, jako jsou dnes, ale vánoční byly. Pamatuju si, že maminka u každého dárků zastrkávala za stužku malou smrkovou větvičku, aby to bylo jo krásné a slavnostní. I když jsme bydleli v paneláku.
|
|
|
| Velšice |
|
(20.12.2025 16:22:02)
Kosatko, i já jsem dítě z paneláku a něco jako “panelákové vánoce” neznám. Nyní jsem už 22 let v rodinném domě a Vánoce máme stejné, jako v tom paneláku, tak nevím
|
|
|
| Blanče |
|
(20.12.2025 11:13:43)
Naše vánoce jsou docela složité,
- všechny státotvorné práce typu malování a mytí oken končí předvánoční večeří - už přes 25 let, stále ve stejném podniku, dřív poslední den školy, letos teda až v pondělí a je to pozdní oběd
- ať jsem nachystaná sebelíp, dárky balím nebo dobaluju v ložnici u nějakého vánočního filmu v noci před Štědrým dnem
- trošku složitá štědrovečerní večeře (popisovala jsem někde nějaký týden zpět) - předkrm, dvě, resp. tři polévky, dva saláty, tři druhy masa, dezert a chlebíčky, které se jí z 99 procent až druhý den ale být musí
- dárky pod stromeček pro zvířata a štědrovečerní večeře pro ně
- na Štědrý den poprvé vstávám v 6. ráno a strkám do trouby vánočku, za 10 minut jsem zpět v posteli a v půl osmé nás vytáhne z postele vůně čerstvě dopečené vánočky
- 24. dopoledne přijede můj otec se ženou, dovezou pařížské rohlíčky a čerstvé uzené, dostanou vánočku a rybí polévku, posedíme, vyměníme si dárky
- v kávovaru zrnko "Irský krém", purpura na sporáku,
- šupina mezi talíři, slavnostně prostřený stůl a slavnostně oblečení lidé, zapálený krb (některé roky opravdu jen tento večer), vstát mohu jen já
- prskavky a koledy před rozdáním dárků
25.12. pro ty kdo jsou doma (návštěvy tento den nevítáme) pyžamový den - snídaně rybí polívka, chlebíčky ze včera a bubliny, přes den co kdo chce, jídla je dost ze Štědrého dne, povalování se u krbu a stromku, čtení knížek, sledování televize. Plánování dalšího roku.
Jediná práce je venčení psů a večer umístění obřího ptáka do trouby (letos do dvou), protože 26.12. se sjíždí širší rodina a blízcí kamarádi, kteří mají chuť - letos nás bude ke třiceti
28.12. pokus setkat se se všemi sourozenci a jejich rodinami, ale to už pár let vychází tak napůl
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(21.12.2025 22:55:44)
Na 24. jdeme ráno do kostela. Po více než 20 letech letos nebudu kázat, dala jsem si dobrovolně pauzu , ale i tak půjdeme.
Každý rok moje děti dostávají ráno na ŠD vánoční ozdobu a každý má na svou sbírku krabici (je tam na víku napsáno, kterou ozdobu dostali který rok).
|
|
|
V její náručí
Hřebečský betlém řezbáře Josefa HaldyPardubice 
Uloupené uměníPlzeň-město 
Zimní běh na BlaníkBenešov 
Šediváčkův longRychnov n/K 
Únik z planety MarsPraha 3 
Hřebečský betlém řezbáře Josefa Haldy
Uloupené umění
Zimní běh na Blaník
Šediváčkův long
Únik z planety Mars
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)