| Lucie Krejčíková | •
 |
(20.3.2000 14:10:21)
Může to být lepší, a to v soukormé porodnici Meda v Praze 8 , kde byla péče a celý porod úžasná včetně jídla na objednání (klokaní steak a podobně).
Lucka
|
| Melinda | •
|
(20.3.2000 14:59:44)
Mohla by som sa vas spytat na kontakt na sukromnu porodnicu Meda a na sternbersku porodnicu?
Dakujem.
Melinda Pappova
|
| Lucka Krejčíková | •
|
(21.3.2000 9:43:53)
Zapomněla jsem napsat to telefonní číslo do Medy, které někdo z vás chtěl: je to Praha, 66083239.
Lucka
|
|
| Radka Wallerová, dvouletý syn, v dubnu další miminko | •
|
(21.3.2000 19:08:43)
Kontakt na MEDU už vám dal někdo jiný, já bych jen ráda upozornila, že se od ostatních zdravotnických zařízení neliší ani tak nadstandardem či poskytovanou lékařskou péčí, ale spíše vysokými cenami. Pokud jde například o to, kde se rodí, pokud je mi známo, na úplně obyčejném porodnickém sále nemocnice Bulovka.
|
|
|
| Marie, 2 děti | •
|
(20.3.2000 15:22:29)
Ahoj Lucie,
je pravda, že za fyziologický porod v soukromé porodnici MEDA se platí patnáct tisíc a za Císařský řez třicet tisíc korun? Také jsem slyšela, že tam bylo odvedeno až 24% porodů operativně (18% kleťe,6 % Císařský řez). No, to za ty klokaní steaky nestojí. Stará klasika.
Marie
|
| Lucka Krejčíková | •
|
(21.3.2000 9:40:58)
Patnáct tisíc se platí, to je pravda, ale je v tom všechno: docela hezký jednolůžkový pokoj, jídlo a hlavně: máš u sebe celou dobu svého doktora, kterého znáš, je příjemný, není to žádný začátečník, a máš jistotu, že tě nepředá někomu jinému, kdo má zrovna službu a blbou náladu. Takže mi to docela stálo za to. Za císařský řez se, pokud vím, víc nepatí. Nevím kolik procent jich mají, ale já jsem rodila normálně, docela příjemně a rychle. I když to nebylo ve vaně, ale to si klidně nechám ujít...
|
|
| Radka Wallerová | •
|
(21.3.2000 20:25:44)
Ještě jednou se ozývám kvůli Medě, protože jsem si mezitím přečetla příspěvky ostatních žen. Vysoké procento operativních porodů skutečně v Medě mají, jeden rok to dotáhli až na zhruba 50 procent císařských řezů /informace ze statistik nemocnice Bulovka/. Kromě toho, nevím zda je možné hovořit o zkušených porodnících, když mají dohromady jen několik desítek porodů ročně. Znovu opakuji otázku jedné maminky, která tu už zazněla - opravdu zde stojí porod 15 tisíc korun a císařský řez 30 tisíc? Pokud tomu tak je, pak to považuji za dobrovolnou volbu každého, ale podle mého je ta cena naprosto šílená. Za klasický nemocniční prodo pak dvojnásob šílená. A vyjadřovat se ke klokaním steakům už považuji za zbytečné, protože - upřímně řečeno - pro mě jsou, pokud jde o porod a události kolem něj, zásadní zcela jiné věci.
|
| Dr. A. Barták | •
|
(4.4.2000 17:08:21)
Vážená paní Wallerová,
náhodou jsem se dověděl, že se na internetu zmiňuje zdravotnické zařízení Meda, jehož jsem zaměstnancem. Se zájmem jsem si přečetl příspěvky a s jistým podivem jsem si uvědomil, že v očích veřejnosti je porod převážně o holení a klystýru, zatímco porození živého a pokud možno zdravého dítěte je vcelku podružnou maličkostí. V žádném případě jsem neměl v úmyslu do diskuse nějak zasahovat a také bych to neudělal, kdyby se mne osobně nedotkla Vaše poznámka, kde pochybujete o naší porodnické erudici pouze proto, že máme ročně jen několik desitek porodů. Je to pravda (porodů máme kolem stovky), ale každý z nás se před nástupem do Medy živil porodnictvím dost dlouho. Já osobně třináct let a z toho tři roky v severní Africe, kde jsem musel velmi často řešit takové případy a komplikace, které většina českých porodníků zná jen z učebnic. Trvám proto na tom, že standard porodnické péče, kterou poskytujeme, je vyšší, než je běžné v jiných ústavech. Už jen třeba proto, že zatímco obvykle je rutinní prací na porodním sále pověřován lékař spíše mladší, naše porody jsou od počátku vedeny osobně lékařem s nejvyšší kvalifikací, který je schopen dohlížet na spontánní porod stejně dobře, jako jej v případě komplikací v klidu a s úsměvem ukončit operativně, místo aby právě v této krizové chvíli začal horečně shánět někoho, kdo je kompetentní situaci řešit. (Z vlastní praxe vím, že právě to je nejčastější příčinou nešťastných konců.) Za to platí naše pacientky, a zda ty peníze jsou šílené nebo ne, to je jistě otázkou osobních priorit každého člověka. Totéž ostatně platí o těch klokaních řízcích. V životě jsem se setkal s lidmi, pro něž byly podstatné zcela neuvěřitelné věci (a jiné pro ně stejně neuvěřitelně podstatné nebyly).
Mimochodem: čísla, která uvádíte o počtu operativních porodů u nás nejsou pravdivá (vloni jsme císařských řezů měli 14,8% a forcepsů 7,4%). Nejde ostatně o žádné samoúčelné násilí, páchané na rodičkách proti jejich vůli. Pokud jde o císařský řez, mnohé se jej dokonce dožadují a dá někdy velkou práci jim takový požadavek rozmluvit.
Zdravím
|
| Marie Vnoučková,5 dětí, | •
|
(7.4.2000 21:33:57)
Vážený pane doktore Bartáku,
neznám společnost MEDA, ale to co o ní píšete zní celkem ideálně. Žena rodí pod soustředěnou pozorností lékaře, kterého zná. Vytknout se tomu dají asi akorát dvě věci. První jsou peníze za které službu nabízíte, tudíž ta není pro každého. Druhá věc je daleko závažnější. Soustřěděná pozornost lékaře při fyziologickém porodu zvyšuje riziko ukončení takového porodu operativně. Vašim klientkám to zřejmě vyhovuje. Píšete, že si o císařský řez přímo říkají.
Ženám, které dávají přednost přirozenému porodu bude asi bližší jiný přístup.
Před pár lety jsem pobývala v Holandsku u jedné porodní asistentky. Shodou okolností přivede ona sama za rok k porodu průměrně také asi 100 žen. Znamená to, že o ně pečuje během těhotenství, pokud mají nízké riziko porodí s nimi doma a o všechny se stará do konce šestinedělí. Veškerou péči, kterou ženám poskytuje, ji hradí zdravotní pojišťovna. Také ona, stejně jako Vy pobývala 2 roky v Africe. Zkušenosti tam získané uplatňuje velmi účině. Naučila se spoléhat na rodičky a sama na sebe.
Také počet žen, se kterými porodí doma je i na Holandsko nebývale vysoký. Ročně porodí doma třičtvrtiny jejích klientek doma a čtvrtina porodí s její pomocí v nemocnici. Pamatuji si, že jsem u ní byla v květnu a že byla velmi starostlivá. Ten rok již její druhá klientka porodila císařským řezem. Jindy má 2 císařské řezy za celý rok, tedy asi 2%.
Dokážu si představit, že okamžitě začnete vypočítávat všechna promile, mortality, morbidity atd. Nepamatuji si jakou přesně měla statistiku tato konkrétní porodní asistentka. Pamatuji si pouze, že když jsme se vydaly ve městě kamkoliv, nadšeně jí zdravily matky s kočárky, matky na kolech ověšených dětmi a vůbec kde kdo. Myslím, že je ve svém městě váženou osobou.
V celém Holandsku porodí doma průměrně 30% žen, 75% žen porodí pouze s porodní asistentkou ( doma nebo v nemocnici ). Pouze u 25% porodů zasahuje lékař. V roce 1995 zemřelo v Holandsku v souvislosti s porodem pět žen ze 1OO OOO. Novorozenců šest z 1 000. V roce 1993 porodilo cís. řezem 8,5% žen.
Vážený pane doktore, nepředpokládám, že Vy změníte styl vaší práce. Věřím, že klientek budete mít stále dost. Spíše jsem myslela na ty ostatní, které na Vaší péči nemají, aby načerpaly inspiraci.
S pozdravem Marie Vnoučková.
|
| A. Barták (2 děti + dvojčata každým dnem) | •
|
(11.4.2000 14:14:14)
Vážená paní Vnoučková,
píšete o své obavě, zda porod, probíhající pod soustředěnou pozorností lékaře, jako je tomu v našem zařízení, nevede k vyššímu riziku operativního ukončení, než je-li sledován jen porodní asistentkou. Jinými slovy, zda porodník-lékař neoperuje ukvapeně i v těch případech, kdy to není nezbytně nutné. Odpovídám: kdyby to dělal, byl by to špatný porodník. Vaše obava by se tedy dala formulovat i slovy: Je vůbec lékař schopen dělat dobré porodnictví? Paní Vnoučková, pevně věřím, že ano. Většina lékařů toho schopná je, a je k tomu i ochotná.
Porodnictví se dá provozovat různými formami. Záleží jen na tom, v jakém prostředí se rodička lépe cítí. Některá má větší pocit jistoty v nemocnici, když nad ní bdí tři docenti, jiná se cítí lépe doma jen s porodní bábou. Všechny způsoby jsou možné, mají své klienty a dají se dělat dobře (i špatně). Naše zařízení je blíže první variantě, vy inklinujete spíše k té druhé. Cílem obou je produkovat zdravé děti a spokojenou matku. V tržní společnosti je třeba vycházet vstříc představám pacientů (kteří jsou zákazníky, ať už platí sami nebo za ně platí pojišťovna), a proto musí být dostupné široké spektrum možností. Dostupných možná ne každému (narážím na ty peníze), ale je třeba si uvědomit, že často představují něco mimo standard, proto mohou něco stát. Přirozené porodnictví s porodní asistentkou je pochopitelně levnější a může se vejít i do úhrady zdravotní pojišťovny. Naše je dražší, ale nemám z toho výčitky. Mercedes-Benz také nepředstírá, že produkuje lidová vozítka. Ostatně do Mercedesa nikdo nikoho nenutí; klidně si kupte Felicii, taky vás doveze tam, kam chcete. Stejně bezpečně a (skoro) stejně spolehlivě, jen ten komfort bude jiný. Právě tak jako každá žena má možnost porodit standardně (a soudím že dobře a bezpečně) kdekoliv na účet VZP. Přesto si myslím, že naše cena není až tak astronomická. Lidé často vyhodí větší peníze za vyložené hlouposti. Je to, opakuji, otázka priorit.
Jsem přesvědčen, že porodnictví se dělí především na dobré a špatné, a je zásadní chyba vyčleňovat z něj „klasické“ a „přirozené“ (nebo alternativní, nenásilné, nebo jak chcete) a stavět je proti sobě. Tento konfrontační postoj je ostatně to jediné, co mi na alternativním porodnictví opravdu vadí. Řada jeho stoupenců zaujímá militantní a agresivní stanoviska a má zálibu v šíření různých hrůzostrašných zkazek o jiných porodnických metodách. Je to přinejmenším bezohledné vůči těm těhotným, které nemají možnost porodit v některém z CAPů (proti kterým jinak nic nemám), jsouce odkázány na „klasiku“, o které s takovým despektem píše paní Wallerová. Přicházejí pak rodit a priori se strachem, a to jistě k úspěchu celého porodního děje nepřispívá.
Paní Vnoučková, myslím, že je to zhruba vše, co mohu k záležitosti říci. Svou účast v diskusi považují tímto za zcela ukončenou. Nemám čas sedět u počítače a surfovat po internetu. Živím ženu a dvě děti, další dvě se mi každým dnem narodí, takže mám jiné věci na práci. Takže sbohem. Barták
|
|
|
| Sarah | •
|
(23.4.2004 22:45:03)
Jsem z Olomouce, ale přesto jsem se rozhodla porodit ve Šternberku. Důvod: možnost rozhodovat v max.možné míře o průběhu porodu - klystýr, poloha, dokonce i nástřih atd., což podle mých informací bylo v protikladu s porodnicí v Olomouci. Tam se prý na takové věci rodičky neptají, ale dělají je automaticky. Do jaké míry je to pravda, nevím, byly to spíš zkušenosti kamarádek a známých. Ale mě to stačilo, Šternberk nám s manželem byl zkrátka i sympatičtější.
Svého rozhodnutí nelituji, ale nemůžu ani říct, že jsem byla 100% spokojená. Skutečně jsem si mohla vybrat klystýr, oholení, dokonce i čas prasknutí plodové vody - chtěla jsem později a lékařka to respektovala. (Mimo jiné jsem mohla rozhodnout i o samotném termínu porodu, což samozřejmě jinak stanovuje lékař, protože zdejší přimář se nakonec přiklonil k mému svědectví přesného data početí než termínu v těh. průkazu - tedy podle ultrazvuku.) Možná záleží hodně na povaze každé rodičky a na komunikaci se sestrami a lékařem, protože některá sestra řekne: Teď vám dám klystýr. Pokud by rodička řekla Ne, sestra by ji respektovala, ale pokud se mamina neozve a nedá najevo svoje přání, tak sestra provede, co řekla. Jsou maminky, které očekávají, že se jich sestry u každého úkonu budou ptát na jejich souhlas a pokud to tak není, jsou zklamané. Jenže ne každá sestra je taková (navíc by se "uptala"). Ale to je právě věc komunikace. Jsem přesvědčená, že ve šternberské porodnici tato svoboda volby existuje a já ji zažila sama v plné míře. Ocenila jsem ji a byla jsem za ni vděčná.
Mým problémem ale bylo, že jsem "svou" porodní asistentku neseznámila DOPŘEDU s mou představou o samotném porodu, resp. o druhé době porodní. A když k tomu došlo, bylo už pozdě stát na své představě, už nebyl čas. A taky jsem jako prvorodička byla z toho konečného sešupu tak trochu vyhukaná, takže jsem slepě dělala, co mi sestra říkala a jen ve skrytu srdce jsem volala: Ale já to přece chtěla jinak!!! Sestra proto vedla tlačení miminka, jak byla zvyklá, ne jak jsem chtěla já. V poloze, která vyhovovala jí, ne tak docela mně... To jí nevyčítám, to vyčítám sobě. Následkem toho bylo velké natržení (i po nutném nástřihu) a o to nepříjemnější a dlouhé šití, ztráta krve atd...
Druhá věc, která pro mě nebyla pozitivní, byla lékařka (její jméno si nepamatuji,ale myslím, že je tam jediná), která měla být, ale nebyla u porodu a přiběhla, až když bylo nutno zašívat. A to ji ještě museli několikrát volat, sestra už byla nervózní, můj muž taky, já krvácela... To vše vím spíš od manžela, já to ani tak nevnímala, měla jsem jiné starosti. A pak to samotné šití a neuvěřitelně necitlivý až povýšený přístup oné lékařky. Připadala jsem si, že ji obtěžuju tím, že potřebuju její pomoc. Zašila mě tak, že jsem po svých musela ještě jednou dojít zpátky na sál, aby to ještě "spravila" a následky její práce cítím při milování ještě dodnes, tj. rok a 9 měsíců po porodu. Oceněníhodné bylo, že celou tu "věčnost", co mě zašívala, mohl mít manžel naši už ošetřenou dcerku v náručí a stál s ní u mě, což mi dodávalo sílu.
Porodní asistentka ale byla po celou dobu příjemná a empatická a současně profesionální, vykonávající "svou práci". Po vytlačení miminka bylo všechno tak, jak slíbili, i mimčo mi hned přiložili k prsu, když jsem si o to řekla. (Sestry nebyly nadšené, protože jsem se třásla a ony nechtěly, aby se můj stres přenesl na miminko. Já je ale přesvědčila, že i přesto to chci. Netřásla jsem se totiž stresem, ale zimou - po vyjití placenty.)
Na oddělení šestinedělí jsem byla spokojená. Sestry milé, vstřícné, ochotné. Milá spolurodička na pokoji - setkáváme se dodnes. Dětský lékař profesionální a citlivý ke mně i k mojí holčičce. Obzvlášt jedna sestra byla nepřekonatelně skvělá a k ní se vážou mé nejpozitivnější vzpomínky na celý pobyt v porodnici - jmenovala se Dobruška a opravdu to byla tak dobrá bytost, že jsem díky ní přestála a velkou psychickou krizi, která na mě v porodnici přišla. Prožívala jsem ten čas díky pokleslým hormonům dost špatně, byla jsem vynervovaná, úzkostlivá, neschopná odpočinku a radosti. Ona byla jak anděl, kterého vám pošle sám Bůh. Díky ní jsem se nejspíš nezbláznila...
Chci tím vším říct, že Šternerk je velmi dobrá porodnice s laskavým a profesionálním personálem (vesměs - jako všude). Vždycky všechno vidíme každý ze subjektivního pohledu a jinak to ani nejde. A i kdyby informace o porodnici mohly být objektivní, stejně záleží na konkrétních lidech, kteří s rodičkou v ten den pracují. Moje zkušenosti se odvíjely od sester, které jsem "vyfasovala", zkušenosti jiné maminy můžou být hodně jiné, protože měla u porodu jiné zdravotníky. Ale co se týče "duchu" nebo "atmosféry" porodnice, hodnotím ji zcela jasně kladně. Druhé miminko, dá-li Bůh, porodím zase ve Šternberku.
Chci vás, které budete rodit, povzbudit k tomu, abyste si samy dopředu ujasnily, co vlastně u svého porodu chcete určitě, co je vám jedno a co prostě nechcete a to řekly své porodní asistentce dopředu, ať s tím může počítat a vést podle toho celý porod od začátku. Taky bych radila nedělat zbytečné dusno mezi vámi a asistentkou, když něco nevychází podle vaší představy, ona kolikrát dělá opravdu jen svou práci a snaží se ji dělat co nejlíp. A ze všeho nejvíc - dát celý porod do Božích rukou, On je nejlepší porodník a nezklame upřímně prosícího.
|
|
|
| Mirka Zlatníková, 2 děti - 5 a 1 rok | •
|
(7.4.2000 22:08:11)
Milá Radko a všechny, co považujete 15 tisíc za vyhozené či šílené peníze!
Já to vloni taky neudělala, porodila jsem podruhé tím nejstandardnějším způsobem a pořídila si tak druhou nepříjemnou zkušenost. Proto se možnosti porodit s Medou před několika týdny rozhodla využít moje sestra a já jsem u porodu svých neteří byla s ní.
Věřte mi, že příště udělám totéž, i kdyby to stálo 2x tolik!
Jistěže nejde o klokaní steaky, ale o osobní asistenci lékaře. A to lékaře zkušeného s mnohaletou praxí: pro privátní porodnici je logicky otázkou cti a hlavně prosperity získat do týmu ty nejlepší. Pečuje o vás gynekolog, kterého si sama vyberete, kterému důvěřujete, který Vás dobře zná (v ideálním případě vás provází celým těhotenstvím), máte možnost mu kdykoli zavolat a poradit se, např.zda už vyrazit do porodnice, kde na vás čeká opět on, přijede tam jen kvůli Vám, takže nezůstanete opuštěná někde v šeru jen se svým strachem (moje zkušenosti) a vaším společným cílem je co nejpříjemněji a nejrychleji porodit zdravé miminko.
Cílem „státního“ porodníka nezřídka bývá pokud možno vás předat ještě
celou kolegovi, který za pár hodin přebere službu, protože únava a nevyspání
už vykonaly své ... Ve státních zařízeních totiž -a to vím bezpečně- porodní sál, který obnáší nejvíc práce a času, obsluhuje obvykle nejmladší a zákonitě nejméně zkušený lékař ve službě. Ten zkušenější a kompetentní k rozhodování je k porodu volán pouze v případě, když „jde do tuhého“.
Je nasnadě, že se tu a tam vloudí chybička a onen rozhodující lékař není v kritickou chvíli na správném místě ...
Přeju vám všem porodit tak primově, jako moje sestra, ať už kdekoli.
Mirka
|
|
|
|
| Katka, 20. týden | •
|
(20.3.2000 16:13:55)
Lucko,
prosím napište adresu nebo telefon na porodnici MEDA, na Telecomu ji nedokážou vyhledat. Díky!
|
|
|
V její náručí
Vánoce na pláži? Proč ne!
Vitamíny a doplňky stravy pro podporu početí: Co opravdu funguje?
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)