Re: Nic není černobílé

On je problém především v tom, že malé dítě se v klasické restauraci nebetyčně nudí. Není divu. Čekáte, než si objednáte, čekáte než to přinesou, čekáte na zaplacení. Navíc, dítě obvykle sní pár lžiček a dál ho jídlo nezajímá - a to ještě můžete hovořit o štěstí, když se hned na začátku kupříkladu nespálí o horkou polívku :-) Navíc dítě může být zrovna nevyspalé či z jiných X důvodů nenaložené a jste bez šance udržet jeho chování v mezích slušnosti (t.j. tak, aby nerušilo mnohem víc než jakýkoliv jiný host). My jsme to řešili tak, že jsme do restaurace chodili ve dvou a když otravnost dětí přerostla únosnou míru, jeden s nimi šel ven (odcházel od rozjedeného talíře) a druhý se mezi tím najedl. Pak jsme se vystřídali. Řešení je jednoduché:
1.) nenavštěvovat restaurace, kde je člověk nucen dlouho nudně čekat
2.) navštěvovat ty, kde je nějaká zábava pro děti (koutek, skluzavka, stavebnice)
Samozřejmě tady vedou mekáče, neboť málokterá jiná restaurace uvedená kritéria splňuje, ale i v jedné velmi drahé restauraci měli dětský koutek s Legem a velké akvárium. A zatímco nás odsluhovali číšníci ve smokingu, děti si jezdily s autíčky pod stolem :-) Docela prdža.