Re: Otcové bez dětí a bez šance?

Milá Ireno,
před dvěma lety jsem se dostala do podobné situace jako ty.Můj přítel je rozvedený a "půjčuje" si dnes 4 letou dceru.Také mi dlouho trvalo si zvyknout na celou situaci.Rodiče mého přítele neustále "lezli do zadku" jeho bývalé ženě, proto aby jim umožnila vidět vnouče.Strašně mě tím raňovali,protože jsem pro ně byla vzduch o všem si dál nepřímo rozhodovala ta "bývalá".Vše se řídilo tím,co chtěla ona .Můj přítel dodnes šlape podle své bývalé manželky, která už má několikátý nový vztah,bojí se jí a já se marně snažím zvyknout si na to,že to takhle bude asi celý život,pokud s ním budu.Ty bývalé manželky často vlastně vydírají vlastními dětmi,je smutné mít dítě jako zbraň.Vím a dokážu pochopit jak tě to zraňuje, ponižuje a bolí.Často jsem přemýšlela o tom,že pokud budem mít díťě spolu,něco se změní.Zažila jsem šok,po roce našeho vztahu mi přítel dal tak nějak najevo, že už dítě vlastně má a nechtěl by mu tím nějak ublížit.Teď by dítě už chtěl, ale já nevím,on mě tím ponížil,že to předtím odmítnul a teď se ve mě něco stalo a já nevím jestli on je hoden, abych mu dítě dala. Lenka