Proc sem tady?

Proc jsem vlastne tady? Myslim,proc pisu na tyhle stranky?
Precetla jsem si pozorne vsechny "fnukny", jak si vylevaji srdecko, ze se leci x-let a zadne mimco na obzoru. VITEJTE V KLUBU!!!
Jen ja jsem si zvylka rikat misto nemuzu mit deti- nechci mit deti, min to boli. Jak si zduvodnite, proc ho nemit? Je rada moznosti: kdyz se podivate kolem, najdete tisice duvodu. Nikdy jsem nebyla zahledena do sebe, nikdy se prilis nepozorovala, divala jsem se s udivem na okolni svet a ten mi nebidl tolik prijemnych zduvodneni: Chci porodit postizene dite? Ne, nikdo nechce, ale presto se rodi. Ten maly tvorecek mi prece nic neudelal, abych se mu takhle "odvdecila".
Co z nej jednou bude, treba slavny vedec:-) to bychom chtely vsechny - treba vynalezne lepsi atomovou bombu:-( to by se mi moc nelibilo, takhle ublizit vsem lidem, jen abych mela dite!!!
Nebo z nej bude masovy vrah...pedofil...nebo jeste hur vojak:-(((((
Je chyba tehle spolecnosti, ze nas "nuti" mit deti a pak stavi zeny, ktere tuto moznost nemaji na pranyr: PODIVEJTE SE NA NI, ANI DETI NEMA. nebo CHUDAK HOLKA, ALE TO NENI SAMO SEBOU... proc bych mela skoncit jednou nohou v blazinci, me srovnani se s zivotem bez ditete je racionalni, nejsem placka... Nestojim o vas soucit...
A proc ta averze k lekarum? Ze je lekar spatny poznate obvykle, az neco pokazi, treba vam spatne napicha antikoncepci, dela to 3 roky a az kdyz se prestehujete a zmenite lekare, tak se dozvite, ze medikace a davkovani bylo chybne a jeho VINOU se z vasi delohy stala deloha 8 leteho devcete, ale v 8 letech to neni tragedie, ta se vyviji. V 25 to tragedie je, uz se nezmeni a nikdy v ni zadne dite nedozraje. Operace se zdarila, pacient zemrel...
Nevzpominam si, ze bych uronila jedinou slzu, proc brecet nad rozlitym mlekem, do sklenice ho nevratim.
Ve svem racionalnu jsem si rikala, proc se trapit, duvody, proc nemit dite jsou vys.
Co ale s okolim, nikdy me to prilis nebralo, co si lidi mysli, blaznive babicce, ktera porad touzi po pravnoucatech a stale se zajima, jak dlouho hodlam s detma cekat,jsem vmetla, ze cekam, az umre, s prababickou jako ona by si mohly moje deti rovnou hodit masli.
Mela jsem praci, ve ktere me vedeni deptalo, tak jsem si nasla jinou a ostatnim to radim taky, jestli vas prace nebavi, najdete si jinou, jestli to nedokazete - nestezujte si.
Na VS jsem opustila nektere zajmy, malo casu, malo penez, znate to... Ted se k nim vracim, mam na ne cas, prostredky... Dat svemu zivotu smysl musite sama, dite to za vas neudela.
A ted neco opravdu sileneho: mam se rada. Neprovedla jsem nic, proc bych se mela nenavidet. Nebudu mit deti, tak co, nebudu mit ani BMW. A to BMW prijde levneji...
Zda se vam to malo, aby se clovek s takovou "tragedii" smiril? Neuskutecneny sen neni tragedie, to spise sny uskutecnene se v tragedii meni...
Znala jsem manzelsky par, brali se asi v roce 86-87, 10 let se pani lecila, spolykala hory hormonu, podstoupila radu operaci, pak konecne se ji narodila holcicka. Zila presne mesic...vrozena srdecni vada, snad nasledek hormonalni lecby, kdo vi, ale pricinu smrti odhalila az pitva. Mela stesti, za rok se ji narodilo dalsi dite, ususila slza a zacala zit jen pro nej.
Zilo pul roku, pricina smrti stejna, zacalo to byt divne, jakto, ze o vade nevedeli lekari hned? Jakto, ze nic neudelali? 5 mesicu mela zdrave dite a pak behem par tydnu...
Loni v zime ji zemrelo 3 dite, bylo mu 1,5 roku, stejna pricina... Bylo strasne pro kazdeho ji potkat, co ji rict, nic. A tak zacala rikat ona maminam s kocarem: Pockejte, taky vam umre... Dlouho jsem ji nevidela, je na psychiatrii a kdo vi, jestli ji nekdy pusti...
Opravdu si myslite, ze nemit dite, je takova TRAGEDIE?