Re: Známkování výtvarné výchovy ve škole
Jako rodič tenhle problém ještě neřeším, ale mám v živé paměti svoje vlastní vysvědčení se samými jedničkami a dvojkou z tělocviku (a to v době, kdy se se samými jedničkami chodilo na střední školu rovnou a kvůli dvojce z tělocviku bych musela dělat příjímačky). Nejsem neohrabaná ani líná, jenže paní učitelka měla tabulky, kolik má skočit 11 letá dívka do dálky a podle těch jela. Já jsem byla malá a hubená (v těch jedenácti jsem vážila 25kg) a nemohla jsem splnit limity vypočítané na děti o 10cm vyšší a 10kg těžší.
Tehdy se za mě přimlouvala celá sborovna, ale bylo to málo platné. Naši si s paní učitelkou promluvili na třídních schůzkách a když pochopili, že podle ní není důležitější předmět než TV, taky to pustili z hlavy. Vysvětlili mi, že paní učitelka si nejspíš takto léčí svoje mindráky a že jsem šikovná holka, co umí skvěle běhat a lyžovat (jednou jedinkrát jsem na 2.stupni měla z TV jedničku a to právě v pololetí, kdy byl lyžák).
Taky by mi přišlo lepší, kdyby se výchovy hodnotily jen slovně, ale když to nejde, je asi opravdu nejdůležitější přístup rodičů. Chce to dítěti vysvětlit, že nemůže mít talent na všechno (ono dětem zvyklým jinak na úspěch se nezdar těžko překusuje), že ho přesto máme rádi, a když paní učitelka neuznává snahu, je to její problém.
Mimochodem - dostala jsem za celou školní docházku jen dvě pětky - jednu z dřevěné krabičky (pracovní vyučování) a druhou z hodu granátem (branná výchova). Ani jednu z těhle dovedností jsem v životě zatím nepotřebovala.
Odpovědět