Snaha byla, ale...

Ahoj všichni.
Já jsem rodila 10dní před termínem. Myslím, že jsem byla v pohodě. Všechno bylo v pořádku. Nebála jsem se. Věděla jsem, že to asi bude bolet, ale také že to všechno zvládnáu. Ještě jsem volala naší porodní asistentce, ke které jsem chodila na předporodní kurz. Nabídla mi, že pojede se mnou. Já hloupá odmítla. Že to zvládnu sama. Měla jsem pocit, že jsem na všechno připravená.
Asi po čtyřech hodinách lehčích bolestí, přišla paní doktorka a niž bych si nějak stěžovala, mi věcně oznámila, že jestli si myslím, že mi to bolí, tak to bude ještě tak 30X horší!!!A že bych si měla nechat píchnout epidurál. Byla jsem úplně v šoku!!! Já jsem do té doby o epidurálu vůbec neuvažovala. Prostě jsem si myslela, že to zvládnu jen s pomocí manžela, vody, míče atd..
Jenže po téhle ošklivé připomínce paní doktorky, jsem opravdu začala mít strach a na její popud jsem si pak i ten epidurál nechala píchnout. Od bolesti jsem cítila úlevu asi tak 30 minut. Stále jsem se neotvírala. Ale bolesti byli. Myslím, že to bylo tím epidurálem... nevím. Asi to díky němu to trvalo dýl, než muselo. A od bolesti mi to nempomohlo. Jestli, je nějak možné, že to nezabralo, nebo že to píchli špatně. Jinak si nedovedu představit, jak by to mohlo bolet bez něj..Nakonec to trvalo 12hodin. A na konci s opravdu velkými bolestmi. A to si také myslím, že něco vydržím.
Teď skoro po dvou letech už vím,že bych si už epidurál nikdy nenechala píchnout. Také jsem se na porod připravovala, myslela na to, jak to krásně a dobře skončí. Opravdu jsem neměla strach. Ale jen do té doby, než přišla ta paní doktorka...
Já bych si asi příště připojila k těm větičkám, které si budu opakovat - nenechám se od nikoho vystrašit!