| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Hlavní : Úmrtí v rodině

Soutěž o balíček dětské kosmetiky

VčeraKomerční sdělení

Zasoutěžte si s lékárnou Vitalpoint o balíček kosmetické péče pro nejmenší od Weledy.

  (?)
 Názory 110 z 13156  [Dalších 13146 >>]
angrešt 114837
18.10.2024 21:01:53
Anadar, je to náročná situace.
Když se v situacích nějakým způsobem (komunikační náročností) podobnejch ocitám, tak - to prostě dotyčnýmu řeknu. Přesně tak, jak to tady píšeš. Resp. já jsem já a Ty jsi Ty, takže každá přemýšlíme a mluvíme jinak, ale prostě dotyčnýmu člověku řeknu přesně to, co mu v duchu říct chci já, sama za sebe, ne to, co mám pocit, že by odpovídalo konvencím.
Řeknu mu, že jsem nejistá, jak bych měla v téhle chvíli jednat, a že bych ráda, aby to bylo způsobem, který bude příjemný tomu člověku. A snažím se bejt opravdická. Nerozmazávám svoje tápání ve složitý situaci nadměrně, ale zároveň ho neschovávám za fráze, za křečovitý jednání, za tabuizaci náročnejch témat...
Když mám svuj vnitřní pocit, že bych v tuhle chvíli pro toho druhýho člověka ráda udělala něco pro něj dobrýho, tak si nejdřív ve svý hlavě přeberu, co mě k tomu pudí. Pokud najdu, že chci něco dělat předevšim kvůli sobě (typicky "horečné pomahačství" a dobroserství, to je můj problém, se kterým bojuju furt :) ), tak v tu chvíli nic neudělám a nejdřív nechám trochu utříbit svoje motivace. A ve chvíli, kdy já sama cítim, že tu věc - kontaktování, nabídku návštěvy, nabídku větší intimity v hovoru o vážné věci... - chci udělat proto, že jsem se v rámci svejch možností snažila představit si tu věc očima druhýho člověka a vidim, že to chci fakt udělat z náklonnosti k němu, tak - se ho prostě zeptám. Řeknu mu, že si uvědomuju, že asi prožívá závažnou situaci a že netuším, jaké to pro něj je právě v týhle chvíli, že bych ho ráda podpořila, protože mi na něm velmi záleží, a že bych to ráda udělala způsobem, kterej je příjemnej jemu. A že mi moc pomůže, když mi řekne, jaká forma podpory by mu vyhovovala. U lidí, u kterejch třeba vim, že navíc mají depresi a je pro ně těžký si o cokoli říct, ještě navíc nabízim možnosti. Třeba "Bylo by ti příjemný, kdybych tě navštívila o víkendu? Nebo by ti bylo příjemnější třeba, kdybychom spolu třeba jen držely telefonní hovor a přes něj spolu mlčeli? Nebo by tě třeba potěšilo, kdybychom spolu plánovali něco radostného, co se teď blíží, třeba nějaký svátek?" ...... prostě cokoli, co bych sama v sobě byla ochotna tomu druhýmu člověku doopravdy nabídnout a potom i reálně udělat.

A nejtěžší pro mě bejvá přijmout, když ten druhý nic nechce :) Ale právě i "nic nedělat proti vůli dotyčnýho" může bejt někdy největší dar druhýmu.

Co se technický stránky týká, když zmiňuješ telefonování, přímou návštěvu, psaní... tak v tomhle směru používám to, co máme s dotyčným nastavený jako poslední zaužívaný komunikační kanál. Když jsme spolu v době před náročnou situací psali přes messenger, napíšu přes messenger. Když jsme se převážně navštěvovali osobně, domluvím si obvyklým způsobem osobní návštěvu a tam tohle řeknu osobně. Když jsme si telefonovali, tak zavolám. Lovení způsobů z doby, kdy jsme se poznali, by mi už přišlo pro tu chvíli křečovitý. A cokoli, co pro mě v takovejch situacích zavání křečovitostí, je pro mě - to už o sobě vim - to nesprávný. Znamená to, že se mi do toho tlačí nějaký pocity vhodnosti, nevhodnosti, mělobysů a nemělobysů...
Ale to jsem já. Ty to můžeš cítit jinak. Celkově myslim, že je hlavně dobrý se nebát svýho strachu z takovejch situací, no. Přeju, ať to zvládneš hezky pro vás obě ~s~
Renka + 3 26652
18.10.2024 10:38:02
Jak píšou ostatní, napsat, zeptat se, zda by stála o návštěvu. Moje kamarádka zemřela loni na rakovinu prsu a poslední dva měsíce už nechtěla žádný kontakt kromě manžela a blízké rodiny. Měla taky už velké bolesti, kdy náplast na týden působila jen dva-tři dny. Už neměla ten zájem si s někým psát a zřejmě už i chtěla, aby to trápení skončilo. Ty jako přítelkyně už v této chvíli nic udělat nemůžeš, pokud na kontakt nemá náladu.
Fern 155759
16.10.2024 16:16:52
Ja bych ji zavolala/napsala, jestli za ni mohu prijet do nemocnice na navstevu a uvidis. Mozna bych ji radsi napsala,at ma cas se ona rozmyslet,popremyslet o tom.

A pokud se domluvite,ze jo,tak bych si s manzelem udelala trebas 3denni vylet,kdyz je to takova vzdalenost.

Kdyz prijde vazna nemoc,tak se cloveku zmeni priority, najednou se logicky objevi propast mezi zdravymi a nemocnymi,to je logicke si myslim a neni dobre v tomto smeru tlacit na pilu a chtit,at se nemocna kamoska chova stejne jako kdyz byla fit~d~.
Zivot se musi brat tak,jak prichazi...
Markéta 121171
16.10.2024 16:12:57
A jestli uvítá návštěvu bych se jí prostě zeptala. Bohužel jsem na sklonku léta strávila 4 týdny v nemocnici a návštěvy mě držely nad vodou. Pravda, byla jsem tam s úrazem a že je to beznadějné jsem si myslela jen asi první dva dny. Každopádně jsem byla šťastná, že mám tolik kamarádů a rodiny a že si našli čas mě v nemocnici povzbudit.

Když byly 2 moje kamarádky v nemocnici na operaci kvůli rakovině, zeptala jsem se jich, jestli chtějí navštívit - nechtěly, tak jsem tam nešla.
Markéta 121171
16.10.2024 16:07:47
Já bych jí prostě zavolala, buď to zvedne, nebo ne.

Merylin5 68735
16.10.2024 15:18:12
Nechala bych to tak nějak plynout, kdyby ona stála o intenzivnější kontakt, tak by ho navázala. Rozloučit se dá i v duchu.
Anadar 27930
16.10.2024 14:16:15
Děkuji za návrhy
Mail s obyčejnými věcmi by asi šel zformulovat.
Návštěvu zvažuji spíš až bude doma(v hospicu,ale tam ještě nejsme),zatím jí asi občas písnu do messengeru,možná mě to navede dál
Server umírání.cz jsem už navštívila taky

Monika 123907
16.10.2024 14:03:31
No, asi bych jí napsala zprávu cca ve smyslu, "mluvila jsem s A., říkala, že jsi v nemocnici. Jak Ti je? Myslím na Tebe, dej vědět, jak se daří. U nás nic nového (nebo u nás je nového, že ...) Jestli se to hodí, zavolala bych, drž se ..." A pak dál podle reakce ... Pokud by neodpovídala vůbec, zkusila bych ještě kontaktovat tu druhou kamarádku nebo manžela, jestli máš kontakt, ale kdyby to vypadalo, že o komunikaci spíš nestojí, nechala bych to holt být, co by se dalo dělat. Pokud jde o případnou osobní návštěvu, fakt si myslíš, že problém by byl v tom, že bude v noční košili? Spíš třeba nebude mít sílu/chuť o své situaci mluvit nebo maximálně jen s někým. A nebo bude ráda za každou návštěvu/zprávu/telefonický hovor ... Těžko říct, každý je jiný a nikdo si neumí představit, co bude sám chtít, až to půjde ke konci ...
Ráchel, 3 děti 76748
16.10.2024 13:54:03
mrkni na stránku umirani.cz, je tam spousta užitečných rad i co se týče komunikace s umírajícími.
jinak nevím, co máš dělat. když si představím sebe a své blízké kamarádky, tak já bych se sebrala a za kamarádkou jela. Udělala bych si výlet na víc dní, našla si tam nějaké airbnb, a každý den za ní zašla, podle toho, jak moc by byla unavená, tak třeba i jen na půl hodinky. pokud by chtěla rodina nějak podpořit, tak bych to udělala, třeba jen poslouchala. ale já jsem prostě taková.
CisloPi 131067
16.10.2024 13:43:47
Mail nebo papírový dopis o běžných věcech. Kdysi jsem to takto měla s jednou skvělou kolegyní.
 Názory 110 z 13156  [Dalších 13146 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.